Bučiny v Jizerských horách se staly první českou přírodní památkou na seznamu UNESCO

O zařazení jedné z nejcennějších částí Jizerskohorských bučin na seznam UNESCO rozhodl ve středu Výbor světového dědictví Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu. Jde o první tuzemskou přírodní lokalitu na tomto seznamu. Bučiny jsou také první českou oblastí označenou jako součást dědictví celého lidstva.

Jizerskohorské bučiny zabírají plochu zhruba sedmadvaceti kilometrů čtverečních na severním úbočí Jizerských hor od Oldřichova v Hájích po Lázně Libverda. Rezervace je tedy jedna z největších v celé republice. Území je pozoruhodné smíšenými a bukovými lesy s unikátní geomorfologií. Typické jsou nejen buky, ale i strmé svahy, skalnaté výběžky a vyhlídky.

Nejcennější vnitřní část má zhruba deset kilometrů čtverečních a kolem je ochranné, zhruba sedmnáctikilometrové pásmo. Jde o jednu z nejzachovalejších a přírodně nejcennějších částí v CHKO Jizerské hory.

Pohled z vyhlídky Krásná Máří v národní přírodní rezervaci Jizerskohorské bučiny
Zdroj: Vít Černý/ČTK

Nepřístupný terén zabránil pokácení buků

Oblast přitom ještě v osmdesátých a devadesátých letech bojovala s imisními škodami a problémy v lesnictví. Tam, kde se dostal člověk, dnes ještě rostou zbytky smrkových lesů, v náročném terénu ale lidé s bukovými porosty souboj nakonec prohráli.

„Buku tam je skutečně mnoho, přes devadesát procent. Na velmi strmých svazích, jsou tam velké plochy, kam se člověk ani fyzicky prostě nemůže dostat. A i kdyby se tam dostal, tak tam není schopen dřevo těžit,“ popsal Jiří Hušek z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK ČR).

Šolcův rybník v bučinách Jizerských hor
Zdroj: Jiří Částka/ČTK

Snaha o zápis je společným projektem několika zemí z Evropy. Původně bylo v návrhu 29 lokalit s bučinami. „Na seznam se dostalo devět bezpodmínečně a dalších šest je tam s podmínkami,“ uvedl ředitel AOPK František Pelc.

„Dědictví celého lidstva“

„Mám velkou radost – a vnímám to jako prestižní ocenění naší ochrany přírody v celosvětovém měřítku. Unikátní komplex Jizerskohorských bučin se jako vůbec první česká přírodní lokalita stal skutečnou součástí dědictví celého lidstva. Díky Jizerskohorským bučinám a nedávno oceněnému 'lázeňskému trojúhelníku' tak Česká republika právě dostala nový mezinárodní punc,“ uvedl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).

Nahrávám video

Jako „součást dědictví celého lidstva“ označuje bučiny Jizerských hor i web ministerstva životního prostředí. Ostatní místa světového dědictví UNESCO v Česku jsou význačné kulturní památky globálního významu.

Pelc zápis označil za mimořádný úspěch. „Jizerskohorské bučiny se nyní dostaly mezi takové poklady světové přírody, jako je proslulý Yellowstonský národní park, Bělověžský prales, Bajkalské jezero, africké pláně v Serengeti, Velký bariérový útes u Austrálie nebo vodopády Iguazú na hranicích Brazílie a Argentiny,“ poznamenal ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Jizerskohorské bučiny poblíž Oldřichova v Hájích
Zdroj: Jiří Částka/ČTK

Štědrý český seznam

Česko má i přes nevelkou rozlohu jednu z největších koncentrací památek UNESCO na světě. Patří k nim už patnáct pamětihodností. Jako první se na seznamu objevila centra Českého Krumlova, Prahy a Telče. Mezi posledními přibyly hornická kulturní krajina Krušnohoří, hřebčín v Kladrubech nad Labem a nejnověji lázeňský trojúhelník.

Vedle toho existuje také nehmotné světové kulturní dědictví. V něm má Česko sedm položek, například tradiční slovácký tanec Verbuňk, masopustní průvody na Hlinecku, modrotisk nebo výrobu vánočních ozdob z foukaných skleněných perel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Liberecký kraj

Chytré technologie pomáhají seniorům být déle samostatní, lidskou péči ale zcela nenahradí

Moderní technologie mohou zlepšit kvalitu života seniorů, prodloužit jejich soběstačnost a snížit potřebu péče v domovech. Asistivní technologie se speciálními čidly hlídajícími seniora čtyřiadvacet hodin denně teď v praxi zkouší řada krajů i obcí. Někde je chtějí zavádět i do obecních bytů určených pro seniory. Odborníci upozorňují i na rizika, například falešný pocit bezpečí či otázky soukromí. Zdůrazňují, že rozhodovat má vždy lidský pečovatel.
před 3 hhodinami

KRNAP rozšiřuje kamerový systém. Cílem je omezení dopravy a klid pro ohrožené druhy

Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) navzdory kritice některých boudařů rozšiřuje kamerový systém v národním parku. Ten má regulovat dopravu. Ve čtvrtek přibyly kamery pod Lesní boudou ve východních Krkonoších. Mluvčí Správy KRNAPu Radek Drahný řekl novinářům, že systém pomáhá kontrolovat dodržování pravidel pro vjezdy do národního parku a chránit jeho nejcennější oblasti.
před 4 hhodinami

Peníze, vandalství, či sekta? Motiv krádeže lebky svaté Zdislavy je nejasný

Lebka svaté Zdislavy byla v bazilice sv. Vavřince a sv. Zdislavy v Jablonném v Podještědí uložena téměř sto dvacet let, než ji neznámý pachatel v úterý ukradl. Církevním představitelům a znalcům sakrálního umění není příliš jasné, co mohlo někoho k takovému činu vést. Mluví každopádně o ztrátě relikvie s velkou duchovní a historickou hodnotou.
včera v 17:45

Dvě rány a útěk. Představený popsal krádež lebky světice

Lebku svaté Zdislavy pachatel ukradl v úterý večer z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku na začátku bohoslužby. Uvnitř v té době byl jen kněz, který se na bohoslužbu chystal, řekl představený a děkan dominikánů v Jablonném v Podještědí na Liberecku Pavel P. Mayer. Alarm byl v tu dobu kvůli nadcházejícímu obřadu vypnutý. Kněz se připravoval v zákristii. „Když přišel k oltáři, uslyšel dvě rány a viděl někoho utíkat,“ přiblížil Mayer.
včeraAktualizovánovčera v 16:57

Neznámý pachatel odcizil z baziliky na Liberecku lebku svaté Zdislavy

Neznámý pachatel v úterý vpodvečer odcizil z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku lebku svaté Zdislavy. Historicky je její hodnota zřejmě nevyčíslitelná, uvedla na webu policie její regionální mluvčí Dagmar Sochorová. Policie žádá veřejnost o pomoc při pátrání. Svatá Zdislava je uctívaná jako patronka rodin, kongregace sester dominikánek, ale také litoměřické diecéze a českého národa, svatořečena byla v roce 1995.
12. 5. 2026Aktualizováno12. 5. 2026

VideoAnifilm vezme diváky na Farmu zvířat i za Čarodějovým učněm

V Liberci začíná Anifilm. Na mezinárodní přehlídce animovaných filmů uvidí diváci do konce tohoto týdne přes pět set soutěžních i nesoutěžních snímků, jak domácí, tak zahraniční provenience. V české premiéře se bude promítat například nové zpracování Orwellovy Farmy zvířat v režii Andyho Serkise. Návštěvníci také jako první uvidí restaurovanou verzi Čarodějova učně od Karla Zemana. Tématem letošního ročníku jsou mýty a legendy z celého světa.
5. 5. 2026

Rekonstrukce sokoloven stojí desítky milionů, část budov už zanikla

V Dolanech na Olomoucku zrekonstruovali sokolovnu. Vyšla na bezmála 160 milionů korun, většinu nákladů zaplatila obec. Šlo o její největší investici. S opravou sokolovny končí i Krnov na Bruntálsku, rekonstrukci připravují Nový Bor na Českolipsku a Lázně Bohdaneč. Ne všude se ale záchrana podařila – některé stavby dál chátrají, jiné zanikly úplně. Dodnes se zachovalo asi 750 sokolských staveb. Jejich historii pravidelně připomíná Noc sokoloven, která se letos uskuteční 19. června.
5. 5. 2026

V Českém Švýcarsku hoří les, oheň zasáhl přibližně sto hektarů

Hasiči od sobotního odpoledne zasahují v Rynarticích v národním parku České Švýcarsko u požáru lesa. Podle podvečerních informací ČT hoří plocha odhadem o velikosti kilometru čtverečního, tedy sta hektarů, což následně na síti X a pro ČT24 potvrdili i hasiči. První odhady hovořily o deseti hektarech. Agentura ČTK odpoledne uváděla i 900 hektarů. Vyhlášen byl zvláštní stupeň poplachu, s hašením z výšky pomáhají i vrtulníky, informoval před 18. hodinou mluvčí hasičů Tomáš Kalvoda. V okolí požáru platí bezletová zóna. Lesní požár hasiče zaměstnal také u Šašovic blízko Želetavy na Třebíčsku nebo u Kryštofova údolí na Liberecku.
2. 5. 2026Aktualizováno3. 5. 2026
Načítání...