Bučiny v Jizerských horách se staly první českou přírodní památkou na seznamu UNESCO

O zařazení jedné z nejcennějších částí Jizerskohorských bučin na seznam UNESCO rozhodl ve středu Výbor světového dědictví Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu. Jde o první tuzemskou přírodní lokalitu na tomto seznamu. Bučiny jsou také první českou oblastí označenou jako součást dědictví celého lidstva.

Jizerskohorské bučiny zabírají plochu zhruba sedmadvaceti kilometrů čtverečních na severním úbočí Jizerských hor od Oldřichova v Hájích po Lázně Libverda. Rezervace je tedy jedna z největších v celé republice. Území je pozoruhodné smíšenými a bukovými lesy s unikátní geomorfologií. Typické jsou nejen buky, ale i strmé svahy, skalnaté výběžky a vyhlídky.

Nejcennější vnitřní část má zhruba deset kilometrů čtverečních a kolem je ochranné, zhruba sedmnáctikilometrové pásmo. Jde o jednu z nejzachovalejších a přírodně nejcennějších částí v CHKO Jizerské hory.

Pohled z vyhlídky Krásná Máří v národní přírodní rezervaci Jizerskohorské bučiny
Zdroj: Vít Černý/ČTK

Nepřístupný terén zabránil pokácení buků

Oblast přitom ještě v osmdesátých a devadesátých letech bojovala s imisními škodami a problémy v lesnictví. Tam, kde se dostal člověk, dnes ještě rostou zbytky smrkových lesů, v náročném terénu ale lidé s bukovými porosty souboj nakonec prohráli.

„Buku tam je skutečně mnoho, přes devadesát procent. Na velmi strmých svazích, jsou tam velké plochy, kam se člověk ani fyzicky prostě nemůže dostat. A i kdyby se tam dostal, tak tam není schopen dřevo těžit,“ popsal Jiří Hušek z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK ČR).

Šolcův rybník v bučinách Jizerských hor
Zdroj: Jiří Částka/ČTK

Snaha o zápis je společným projektem několika zemí z Evropy. Původně bylo v návrhu 29 lokalit s bučinami. „Na seznam se dostalo devět bezpodmínečně a dalších šest je tam s podmínkami,“ uvedl ředitel AOPK František Pelc.

„Dědictví celého lidstva“

„Mám velkou radost – a vnímám to jako prestižní ocenění naší ochrany přírody v celosvětovém měřítku. Unikátní komplex Jizerskohorských bučin se jako vůbec první česká přírodní lokalita stal skutečnou součástí dědictví celého lidstva. Díky Jizerskohorským bučinám a nedávno oceněnému 'lázeňskému trojúhelníku' tak Česká republika právě dostala nový mezinárodní punc,“ uvedl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).

Nahrávám video
Události v regionech – Jizerskohorské bučiny na seznamu UNESCO
Zdroj: ČT24

Jako „součást dědictví celého lidstva“ označuje bučiny Jizerských hor i web ministerstva životního prostředí. Ostatní místa světového dědictví UNESCO v Česku jsou význačné kulturní památky globálního významu.

Pelc zápis označil za mimořádný úspěch. „Jizerskohorské bučiny se nyní dostaly mezi takové poklady světové přírody, jako je proslulý Yellowstonský národní park, Bělověžský prales, Bajkalské jezero, africké pláně v Serengeti, Velký bariérový útes u Austrálie nebo vodopády Iguazú na hranicích Brazílie a Argentiny,“ poznamenal ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Jizerskohorské bučiny poblíž Oldřichova v Hájích
Zdroj: Jiří Částka/ČTK

Štědrý český seznam

Česko má i přes nevelkou rozlohu jednu z největších koncentrací památek UNESCO na světě. Patří k nim už patnáct pamětihodností. Jako první se na seznamu objevila centra Českého Krumlova, Prahy a Telče. Mezi posledními přibyly hornická kulturní krajina Krušnohoří, hřebčín v Kladrubech nad Labem a nejnověji lázeňský trojúhelník.

Vedle toho existuje také nehmotné světové kulturní dědictví. V něm má Česko sedm položek, například tradiční slovácký tanec Verbuňk, masopustní průvody na Hlinecku, modrotisk nebo výrobu vánočních ozdob z foukaných skleněných perel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Liberecký kraj

Čtyři CHKO slaví 50 let, vyhlašování nových provázejí spory

Chráněné krajinné oblasti (CHKO) v Česku pomáhají chránit jak konkrétní druhy, tak i krajinný ráz vybraných území. Čtyři z nich letos slaví padesát let od svého vzniku a stojí za to si připomenout jejich výjimečnosti. Ačkoli na potřebě ochrany přírody se shodnou politici napříč spektrem, vyhlášení dosud nejmladší CHKO Soutok provázely četné spory a věcí se musel zabývat i Ústavní soud. V současnosti se připravuje vyhlášení CHKO Krušné hory.
12. 4. 2026

S přípravou na krizové události záchranářům pomáhají předchozí zkušenosti i speciální technika

Zhruba dvě stě záchranářů z Evropy a Izraele debatovalo v Praze o tom, jak zvládnout krizové události, jako jsou teroristické útoky, střelba v budovách či dopady extrémního počasí. Připravenost na mimořádné události vyhodnocovali po zkušenostech z uplynulých let. Při práci jim výrazně pomáhají i unikátní velkokapacitní vozy, se kterými zasahovali třeba u požáru v Hřensku, po tornádu na Moravě nebo u střelby na filozofické fakultě v Praze.
9. 4. 2026

Na Semilsku shořel průmyslový areál. Předběžné škody činí tři sta milionů

U obce Horka u Staré Paky na Semilsku shořel průmyslový areál s kovovýrobou. Předběžnou škodu po rozsáhlém požáru odhadli hasiči na tři sta milionů korun. Událost se obešla bez zranění. Ve 20:00 vyhlásil velitel zásahu lokalizaci, oheň dostali hasiči pod kontrolu a dál se nešíří. Zásah ale potrvá ještě dlouho.
9. 4. 2026Aktualizováno9. 4. 2026

VideoTuristu v Krkonoších zranil uvolněný kámen. Správa parku opatření nechystá

Správa Krkonošského národního parku nechystá žádná opatření v souvislosti s neobvyklou nehodou, při které v sobotu zranil turistu na horské cestě uvolněný kámen. Kus skály se uvolnil v prudkém svahu a kutálel se asi dvě stě metrů. Skupinka turistů ho sice zaregistrovala, avšak kámen na poslední chvíli změnil dráhu a jednu z osob zasáhl. Společníci zraněného volali nouzovou linku a ihned se rozběhla záchranná akce. Na místo vyletěl vrtulník, který ovšem kvůli terénu nemohl přistát a ke zraněnému se museli lékař se záchranářem spustit. Zaměstnanci parku mají v popisu práce sledovat u cest třeba stromy náchylné k pádům či právě kameny. Pokud jsou nebezpečné, zařídí se náprava. Této události se ale podle správy parku nedalo zabránit.
7. 4. 2026

Reorganizace Agentury pro sociální začleňování budí obavy obcí i krajů

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) sloučilo Odbor bydlení a Agenturu pro sociální začleňování do Odboru rozvoje bydlení a soudržnosti a zrušilo patnáct pracovních míst. Města a obce, které se dlouhodobě potýkají se sociálním vyloučením, varují, že by mohlo dojít k narušení zavedeného systému pomoci. Resort ale tvrdí, že jde pouze o reorganizaci a podpora zůstane zachována. Odbory přesto vyhlásily stávkovou pohotovost a upozorňují na možné ohrožení projektů i spolupráce s obcemi.
1. 4. 2026

Winterbergova poslední cesta vede i přes Šaldovo divadlo

Liberecké Divadlo F. X. Šaldy připravilo dramatizaci románu Jaroslava Rudiše. Winterbergovu poslední cestu pojali inscenátoři nejen jako melancholickou road movie po železničních tratích, ale především jako příběh vyrovnání se s tragickou minulostí i se stárnutím.
31. 3. 2026

Šlechta na cestách oživí sezonu hradů a zámků, otevřou se nové expozice

Na Zelený čtvrtek 2. dubna zahájí státní hrady a zámky návštěvnickou sezonu. Nové nebo zrekonstruované prostory návštěvníkům otevřou například zámky Sychrov, Litomyšl nebo hrad Křivoklát. Novinkou budou také prohlídky hradní kaple v Bečově nad Teplou, místa nálezu relikviáře svatého Maura. Letošním tématem cyklu Po stopách šlechtických rodů je Šlechta na cestách. Na většině památek zdraží vstupné základních okruhů pro dospělé v průměru o dvacet korun.
26. 3. 2026

Soud nepravomocně potrestal dozorce z Rýnovic podmínkou

Okresní soud v Jablonci nad Nisou ve čtvrtek uložil podmíněný trest bývalému dozorci věznice Rýnovice. Obžalovaný byl kvůli několika konfliktům s vězněm, který nerespektoval pravidla. Soud jednačtyřicetiletého Jana Klímu potrestal tříletým trestem se zkušební dobou rovněž tři roky. Verdikt není pravomocný, Klíma se z líčení omluvil a jeho obhájce si ponechal lhůtu na rozmyšlenou. V případu byli spolu s Klímou obžalovaní ještě tři další bývalí dozorci, pro ně už z dřívějška platí osvobozující verdikt.
26. 3. 2026
Načítání...