Věznice v Kynšperku nad Ohří hledá firmy, které by využily odsouzené pro práci, a to jak přímo v areálu káznice, tak i mimo něj. Kynšperská věznice se v poslední době potýká s výrazným poklesem zaměstnanosti svých vězňů. Nyní je zhruba 37 procent, což je vůbec nejméně v Česku, řekl novinářům ředitel zařízení Petr Popelář.
Kynšperská věznice hledá vězňům zaměstnaní, pracuje jich jen třetina
„Aktuálně jsme, co se týká zaměstnanosti, na asi 37 procentech, což je aktuálně asi 214 odsouzených. Moje představa nebo možná zbožné přání je dostat se k hranici padesát procent, ne-li k šedesáti procentům. V minulosti, před covidem, se podíl zaměstnaných pohyboval někde kolem šedesáti procent, v přepočtu asi čtyři sta odsouzených,“ spočítal Popelář.
Ve věznici je nyní přes sedm set odsouzených, velká většina z nich vykonává trest ve vysokém stupni zabezpečení. Věznice může nyní nabídnout asi 310 pracovníků. O práci mají zájem a to, že pracovat nemohou, je jedním z důvodů, proč žádají o přeložení jinam.
Na poklesu zaměstnávání vězňů se v Kynšperku podepsaly události minulých tří let. Nejprve koronavirová pandemie, při které se zpřísnily podmínky pro pracující, ale firmy se také musely novým podmínkám přizpůsobit. Na to přišla energetická krize.
Kynšperká věznice leží jen nedaleko chebské průmyslové zóny, která zaměstnává tisíce lidí a stále hledá další. Na Chebsku je přitom vůbec nejnižší nezaměstnanost v Karlovarském kaji, kolem tří procent.
Ředitel láká firmy do areálu věznice
Část odsouzených v Kynšperku pracuje na stavbách, montují elektrovýrobky, pracují na obrábění dřeva nebo kovů. Je to ale stále málo. Přitom v areálu je čerstvě rekonstruovaná hala se třemi podlažími o ploše 400 metrů čtverečných, kterou si věznice sama pro zaměstnávání vězňů upravila za více než deset milionů korun.
Zájem o práci odsouzených má možná doručovací firma Zásilkovna. Třídění zásilek by mohlo zaměstnat šedesát lidí. „Zaměstanců je relativně nedostatek a je to i o tom, že chceme dát druhou šanci,“ uvedl ředitel provozu firmy Václav Rak.
Pro firmy jsou podmínky výhodnější než na klasickém trhu práce
Podle ředitele věznice Popeláře jsou podmínky pro zaměstnávání vězňů výhodné, pokud by firmy chtěly svůj provoz umístit přímo do vězeňských prostor, neplatí za nájem, ale jen za energie.
Podstatně výhodnější je i zaměstnávání odsouzených, mzdové náklady jsou nižší, vězni nečerpají dovolenou nebo náhradu mzdy při omezení výroby, v případě pracovní neschopnosti hradí náklady věznice, která také může flexibilně počet zaměstnanců upravit podle potřeby.
Nízký podíl zaměstnaných je podle Popeláře špatný i z pohledu resocializace odsouzených. Pokud získají v době trestu pracovní návyky, ale i zkušenosti nebo praxi, jsou pak podstatně lépe uplatnitelní na trhu práce po svém propuštění.
Zaměstnavatele hledají i další věznice
S malým zájmem firem se potýkají i zařízení na severu Čech, práci nemá každý druhý odsouzený. „Získávají určitě schopnosti a zkušenosti a pak se jim lépe hledá po výstupu z výkonu trestu práce,“ řekla mluvčí věznice Rýnovice Monika Králová.
Čtyři odsouzené zase pomáhají denně s tunou prádla v prádelně v Ledči nad Sázavou. „Brigádníci žádní nebyli a byla to pro nás záchrana, že jsme se domluvili s věznicí,“ nastínil manažer firmy Pradlenka Barborka Miroslav Krajcigr.
S opravou budovy potravinové banky pomáhají vězenkyně Jitka a Rosana ve Světlé nad Sázavou. „Platím z práce nějaké dluhy, tak je pro mě důležitá,“ uvedla Rosana. „Jsem za tuhle práci strašně ráda, alespoň nemusím trávit čas na baráku,“ svěřila se Jitka.
Po covidu také v tomto zařízení sledovali pokles zájmu o práci vězňů. Teď se situace zase zlepšuje. „Věznice zajišťuje práci pro 360 odsouzených, což je zhruba 57procentní zaměstnanost,“ sdělil zástupce ředitelky Věznice Světlá nad Sázavou Jan Doležal. I ve Světlé nad Sázavou však k současným patnácti zaměstnavatelům hledají další možnosti práce.