Jihomoravští zastupitelé schválili návrh aktualizace zásad územního rozvoje. Vytyčuje trasy silnic, které dosud byly jen v územních rezervách, především budoucí silnice 43. Má vést přes Brno a v nejbližším okolí Brněnské přehrady ve stopě před desetiletími plánované takzvané Hitlerovy dálnice. Na 13. května plánuje kraj veřejné projednání a v září mají zastupitelé aktualizaci definitivně schvalovat. Proti byli pouze Zelení, šest zastupitelů různých stran se zdrželo.
Z Brna do Svitav kolem přehrady. Jihomoravští zastupitelé chtějí vést silnici 43 po trase Hitlerovy dálnice
Silnice 43 se má v budoucnu odpojit od dálnice D1 v blízkosti městské části Brno-Bosonohy a směřovat severně přes městskou část Bystrc, dále podél hráze Brněnské přehrady, přes městskou část Kníničky a pak směrem ke Kuřimi a na sever k Černé Hoře a Boskovickou brázdou až k Moravské Třebové. Tam se má napojit na dosud neexistující dálnici D35.
Dlouhodobě byla silnice 43 plánována jako dálnice, nyní je však navržena pouze jako kapacitní silnice I. třídy. Podle odpůrců, kteří proti trase přes Brno bojují už čtvrtstoletí, je to proto, aby bylo prosazení stavby snazší. Podle ministerstva dopravy to umožní lepší obsluhu území.
Největší odpor proti trase přes Brno panuje v městské části Bystrc. Proto kraj do výrokové části umístil požadavek, aby byla silnice v celé délce přes městskou část zakrytá, tedy v tunelu či tubusu.
„Bez toho nelze silnici stavět. Buď bude silnice postavená takto, nebo nebude nic. Když jsme to konzultovali s ministerstvem dopravy a Ředitelstvím silnic a dálnic, řekli nám, že je to pro ně nejlepší varianta,“ uvedl před zastupiteli náměstek hejtmana Martin Maleček (Starostové pro jižní Moravu). Takto se záměrem souhlasí i vedení Brna, stejně tak ve čtvrtek schválený návrh vedení silnice 43 podporují starostové desítek jihomoravských obcí.
Maleček uvedl, že studie byla transparentní, proti jejímu zpracování a výsledkům nemají nic ani příslušná ministerstva. Odpůrci, na zastupitelstvu jich vystoupilo zhruba dvacet, naopak studii a některé její části zpochybnili.
Hluk a výfukové plyny u rekreační oblasti
Odpůrci také upozorňují na to, že silná doprava včetně kamionové bude zavlečena do Brna a do rekreační oblasti v okolí přehrady a zároveň má vést tam, kde jsou již dnes překročené hlukové a imisní limity, například v Bosonohách.
Kraj již dříve zamítl možnost, že by trasa vedla západně od Brna a město získalo obchvat, jednalo se o kdysi projektovanou takzvanou optimalizovanou variantu. Ta by navíc ušetřila obyvatele jižní části Kuřimi, nevedla by uprostřed téměř spojených obcí Malhostovice a Drásov a nebyla by blízko obcí Skalička a Všechovice, zároveň se plánovala v dostatečné vzdálenosti od obcí na dnešní silnici I/43.
„Proces aktualizace se bohužel definitivně proměnil v další promarněnou příležitost k nalezení konsenzuálního územního plánu. Kraj pokračuje v tradici účelového vytváření podkladů pro dopředu preferovanou variantu, oponentní názory se zlehčují, případně se místo diskuse jen vyvažují tisíci stran dalších studií. Celý proces připomíná taktiku při výběru polohy brněnského hlavního nádraží. Kvůli této taktice se za posledních 20 let v našem kraji nepostavil ani kilometr dálnic,“ uvedl jeden ze zástupců odpůrců a starosta Ostopovic Jan Symon.