Z Brna do Svitav kolem přehrady. Jihomoravští zastupitelé chtějí vést silnici 43 po trase Hitlerovy dálnice

Jihomoravští zastupitelé schválili návrh aktualizace zásad územního rozvoje. Vytyčuje trasy silnic, které dosud byly jen v územních rezervách, především budoucí silnice 43. Má vést přes Brno a v nejbližším okolí Brněnské přehrady ve stopě před desetiletími plánované takzvané Hitlerovy dálnice. Na 13. května plánuje kraj veřejné projednání a v září mají zastupitelé aktualizaci definitivně schvalovat. Proti byli pouze Zelení, šest zastupitelů různých stran se zdrželo.

Silnice 43 se má v budoucnu odpojit od dálnice D1 v blízkosti městské části Brno-Bosonohy a směřovat severně přes městskou část Bystrc, dále podél hráze Brněnské přehrady, přes městskou část Kníničky a pak směrem ke Kuřimi a na sever k Černé Hoře a Boskovickou brázdou až k Moravské Třebové. Tam se má napojit na dosud neexistující dálnici D35.

Dlouhodobě byla silnice 43 plánována jako dálnice, nyní je však navržena pouze jako kapacitní silnice I. třídy. Podle odpůrců, kteří proti trase přes Brno bojují už čtvrtstoletí, je to proto, aby bylo prosazení stavby snazší. Podle ministerstva dopravy to umožní lepší obsluhu území.

Největší odpor proti trase přes Brno panuje v městské části Bystrc. Proto kraj do výrokové části umístil požadavek, aby byla silnice v celé délce přes městskou část zakrytá, tedy v tunelu či tubusu.

„Bez toho nelze silnici stavět. Buď bude silnice postavená takto, nebo nebude nic. Když jsme to konzultovali s ministerstvem dopravy a Ředitelstvím silnic a dálnic, řekli nám, že je to pro ně nejlepší varianta,“ uvedl před zastupiteli náměstek hejtmana Martin Maleček (Starostové pro jižní Moravu). Takto se záměrem souhlasí i vedení Brna, stejně tak ve čtvrtek schválený návrh vedení silnice 43 podporují starostové desítek jihomoravských obcí.

Maleček uvedl, že studie byla transparentní, proti jejímu zpracování a výsledkům nemají nic ani příslušná ministerstva. Odpůrci, na zastupitelstvu jich vystoupilo zhruba dvacet, naopak studii a některé její části zpochybnili.

Hluk a výfukové plyny u rekreační oblasti

Odpůrci také upozorňují na to, že silná doprava včetně kamionové bude zavlečena do Brna a do rekreační oblasti v okolí přehrady a zároveň má vést tam, kde jsou již dnes překročené hlukové a imisní limity, například v Bosonohách.

Kraj již dříve zamítl možnost, že by trasa vedla západně od Brna a město získalo obchvat, jednalo se o kdysi projektovanou takzvanou optimalizovanou variantu. Ta by navíc ušetřila obyvatele jižní části Kuřimi, nevedla by uprostřed téměř spojených obcí Malhostovice a Drásov a nebyla by blízko obcí Skalička a Všechovice, zároveň se plánovala v dostatečné vzdálenosti od obcí na dnešní silnici I/43.

„Proces aktualizace se bohužel definitivně proměnil v další promarněnou příležitost k nalezení konsenzuálního územního plánu. Kraj pokračuje v tradici účelového vytváření podkladů pro dopředu preferovanou variantu, oponentní názory se zlehčují, případně se místo diskuse jen vyvažují tisíci stran dalších studií. Celý proces připomíná taktiku při výběru polohy brněnského hlavního nádraží. Kvůli této taktice se za posledních 20 let v našem kraji nepostavil ani kilometr dálnic,“ uvedl jeden ze zástupců odpůrců a starosta Ostopovic Jan Symon. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Provázek zjišťoval, co nejtěžšího lidi překonali. Výsledkem je inscenace

Brněnské Divadlo Husa na provázku dalo lidem možnost podělit se o strastiplné okamžiky jejich životů. Z výpovědí sbíraných několik měsíců vznikla poslední premiéra sezony s názvem Everybody Hurts. Má být „kaleidoskopem způsobů, jak se odrazit ode dna“.
před 16 hhodinami

Národní parky chtějí „rozbít“ davy turistů. Pomoci mají technologie i osvěta

Tuzemské národní parky hledají způsoby, jak ochránit nejcennější části svého území před rostoucím náporem návštěvníků. V rámci projektu Zodpovědně do přírody chtějí lépe rozložit turistický ruch, využívat data o návštěvnosti a více vzdělávat veřejnost v oblasti ochrany přírody.
před 18 hhodinami

VideoBarevný přechod v Hodoníně má zvýšit bezpečnost chodců i oživit město

V Hodoníně mají nový pestrobarevný přechod. Namaloval ho streetartový umělec Jakub Karlík. Vedení města si od něj slibuje oživení veřejného prostoru i větší bezpečnost chodců. Podobné přechody jsou zatím v Česku spíše výjimkou a jejich vznik musí schválit dopravní inspektorát. Zatímco v Hodoníně projekt dostal zelenou, v Říčanech ho policie odmítla s tím, že nejde o dopravní značení, a na vozovce proto být nesmí.
10. 6. 2026

Brno má další tunel. Pod sídlištěm Kamechy a budou v něm jezdit tramvaje

Stavbaři po čtyřech měsících dokončili ražbu tunelu pro budoucí tramvajovou trať na brněnské sídliště Kamechy. Práce v tunelu budou pokračovat, dopravní podnik v dalších týdnech začne také s pokládkou kolejí. Projekt za více než dvě miliardy korun z velké části financují evropské dotace. Provoz na nové trati by měl být zahájen na konci příštího roku.
9. 6. 2026

Celníci zachytili stovky kilogramů nelegálního kratomu, nejvíce v historii Česka

Brněnští celníci minulý týden zadrželi osm set kilogramů kratomu určeného k nelegální distribuci. Jde o největší záchyt v historii Česka, sdělila v úterý mluvčí sekce pátrání Generálního ředitelství cel Martina Kaňková. Bližší informace k případu neuvedla.
9. 6. 2026

Záchranné stanici, kterou poničil požár, poslali lidé miliony

Přes 18 milionů korun poslali lidé záchranné stanici pro zvířata na okraji Brna, jejíž část před měsícem zničil požár. V plamenech uhynuli tři psi, ostatním zvířatům se naštěstí nic nestalo. Provozovatel stanice Zdeněk Machař nyní plánuje opravu a rozšíření areálu.
9. 6. 2026

V centru Brna jezdí auta po chodníku. Kvůli opravám vznikla kuriozní objížďka

Řidiči i chodci se od pondělního rána potýkají s komplikacemi v centru Brna. Kvůli přestavbě teplárenské sítě uzavřely Teplárny Brno část Benešovy ulice. Auta proto v jednom směru využívají chodník. Omezení potrvá až do poloviny října. Nová uzavírka zároveň začala také v ulici Kšírova, kde vodárny mění poruchový vodovodní řad.
8. 6. 2026

Kněží Bula a Drbola byli prohlášeni za blahoslavené

Slavnostní mší na výstavišti v Brně vyvrcholilo blahořečení kněží Jana Buly a Václava Drboly, kteří byli prohlášeni za blahoslavené. Zakončil se tím více než dvacetiletý proces blahořečení, které je předstupněm k uznání člověka za svatého. K blahoslaveným se mohou věřící modlit a prosit u nich o přímluvu. V liturgickém kalendáři si je budou připomínat každý rok 17. června. Bula a Drbola patří k obětem zpolitizované komunistické justice po takzvaných babických událostech v 50. letech minulého století.
6. 6. 2026Aktualizováno6. 6. 2026
Načítání...