Stížnostem osmi Tchajwanců, jejichž vydání požaduje Čínská lidová republika (ČLR), vyhověl Ústavní soud. Zrušil tak usnesení Vrchního soudu v Praze a Městského soudu v Praze, podle kterých je takové vydání přípustné. I když Čína v minulosti poskytla diplomatické záruky, mohlo by podle čtvrtečního nálezu Tchajwancům z její strany hrozit mučení a nelidské či ponižující zacházení. Podle zjištění Deníku N se měla skupina po Novém roce vrátit zpět na Tchaj-wan.
Podle Číny měla organizovaná skupina osmi Tchajwanců od roku 2017 vylákat v přepočtu 62 milionů korun z Číňanek žijících v Austrálii. České úřady je na čínskou žádost zadržely. Vinu Tchajwanci popírají, zároveň se ohradili u soudu proti možnosti vydání, v pevninské Číně jim podle nich hrozí mučení nebo zmizení beze stopy.
O přípustnosti vydání rozhodly městský a vrchní pražský soud, a to na základě diplomatických záruk, které Čína poskytla. Podle ústavních soudců ale ani to nemůže rozptýlit pochybnosti o reálném nebezpečí, které by Tchajwanců v zemi hrozilo. „Nebyly totiž poskytnuty orgánem, který je k tomu dle práva ČLR příslušný, a proto nebylo jisté, zda by zavazovaly čínské orgány činné v trestním řízení,“ stojí v nálezu.
Ústavní soud odkázal také na řadu zpráv ministerstva zahraničí, české ambasády v Pekingu i mezinárodních organizací, které upozorňují na špatné zacházení s lidmi ve věznicích a během trestního stíhání. „Obecné soudy tak porušily právo stěžovatelů, aby bylo důsledně posouzeno riziko mučení, krutého, nelidského či ponižujícího zacházení v případě návratu stěžovatelů do země (…),“ napsali soudci.
Na svobodě jsou Tchajwanci od prosince, ve vazbě byli neprávem
Loni v červenci udělilo ministerstvo vnitra Tchajwancům doplňkovou ochranu na 12 měsíců, vydání tak nebylo možné. Justice je i poté nechala ve vazbě, což byla podle prosincového nálezu Ústavního soudu chyba, z vazby proto byli propuštěni. Deník N v březnu informoval, že začátkem roku odcestovali z Česka do vlasti, potvrdil to jejich právník Miroslav Krutina.
Lidskoprávní organizace dlouhodobě vytýkají Číně kruté zacházení s vězni. Čína považuje Tchaj-wan za jednu ze svých provincií. Ostrov však funguje od roku 1949 de facto nezávisle, má vlastní vládu a demokratické zřízení. Česká republika uplatňuje jako většina států světa takzvanou politiku jedné Číny, oficiálně uznává jen pevninskou Čínu.
