Česká justice chybovala, když nechala osm Tchwajwanců ve vazbě i poté, co získali v Česku na rok takzvanou doplňkovou ochranu. O vydání Tchajwanců žádá Čína, z Prahy měli údajně vylákat desítky milionů korun od několika Číňanek. Teď mají šanci, že se dostanou na svobodu. Stížnostem osmi mužů v úterý vyhověl Ústavní soud, pražské soudy musí o trvání vazby rozhodnout znovu. Vazba nyní podle ústavních soudců postrádá svůj účel, protože vydání zatím není možné.
Čína požádala o vydání Tchajwanců kvůli tomu, že údajně v Praze založili gang, který postupně vylákal ze tří Číňanek žijících v Austrálii v přepočtu přes 60 milionů korun. Tchajwanci vinu popírají. Obávají se, že po vydání do Číny mohou čelit mučení, zmizet beze stopy, nebo být dokonce popraveni. Upozorňovali na to, že mezi Čínou a Tchaj-wanem panuje přes 70 let nepřátelský vztah.
Soudkyně zpravodajka Kateřina Šimáčková v úterý zdůraznila, že předběžná vazba je zvláštním druhem omezení svobody. Nevztahují se na ni vazební důvody a podmínky stanovené trestním řádem pro vazbu v rámci trestního stíhání. „Ukáže-li se, že vydání osoby není možné, nelze ospravedlnit ani její držení v předběžné vazbě,“ uvedla Šimáčková.
Přesto nelze vyloučit, že Tchajwanci nadále zůstanou za mřížemi. Pokud by je teoreticky začala stíhat česká policie, mohla by justice uvalit standardní vazbu.
O možnosti vydání Tchajwanců do Číny bude Ústavní soud teprve rozhodovat
Česká justice uvěřila zárukám čínské strany, že nezákonné pronásledování nebo trest smrti Tchajwancům nehrozí, a rozhodla proto o přípustnosti extradice. Případné vydání by musela ještě schválit ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO).
Po rozhodnutí vrchního soudu ale udělilo české ministerstvo vnitra zadrženým Tchajwancům na jeden rok takzvanou doplňkovou ochranu, která je překážkou vydání. Později také Ústavní soud přiznal odkladný účinek stížnostem Tchajwanců proti rozhodnutí o přípustnosti vydání. Dal jim tak vyšší míru právní jistoty, že je zatím Česko do Číny nevydá.
Přípustností vydání se Ústavní soud zabývá v jiném, paralelním řízení. Případ zatím podle Šimáčkové nepřišel na řadu. Přednost dostalo projednání jejich vazby, protože jde o akutní omezení svobody.
„Naopak tu extradiční věc musíme rozhodnout až podle pořadu práva, to znamená až ve chvíli, kdy případ přijde na řadu. Tady ani stěžovatelům nic nehrozí, protože Ústavní soud pro jistotu odložil vykonatelnost vydávacího rozhodnutí,“ řekla Šimáčková. Tchajwanci ani jejich právní zástupci se úterního vyhlášení nálezu nezúčastnili.
Lidskoprávní organizace dlouhodobě vytýkají Číně kruté zacházení s vězni. Čína považuje Tchaj-wan za jednu ze svých provincií. Ostrov však funguje od roku 1949 de facto nezávisle, má vlastní vládu a demokratické zřízení. Česká republika uplatňuje jako většina států světa tzv. politiku jedné Číny, oficiálně uznává jen pevninskou Čínu.
