Detenční zařízení v Česku jsou téměř plná. Pro odsouzené, kteří kvůli psychické nemoci nemohou být v běžné věznici, zbývá jedno poslední volné místo. První takový ústav vznikl před deseti lety v Brně. Právě ten se ještě letos rozšíří. Další by měly vzniknout v Praze na Pankráci a ve středočeských Jiřicích.
Poslední místo. Detenční zařízení pro pachatele s psychickou nemocí jsou na hraně kapacity
Poslední volná místnost je v ženském oddělení brněnského detenčního ústavu. Spíš než celu připomíná nemocniční pokoj. „Hlavním účelem je odlišit zabezpečovací detenci od výkonu trestu,“ přiblížil ředitel Vazební věznice Brno Dušan Gáč.
Na stejném oddělení je i Barbora Orlová, která trpí schizofrenií a před pěti lety ve Žďáru nad Sázavou ubodala studenta. Soud do brněnské detence posílá duševně nemocné pacienty odsouzené za závažné trestné činy.
„Výdej léků, odběr léků je pod dohledem, takže tady nehrozí, že by tito chovanci léky nepřijímali,“ popsal ředitel vězeňské nemocnice Vazební věznice Brno Libor Matieska.
Personál má více pravomocí než v psychiatrické nemocnici. Tam by se chovanci mohli časem dostat. Za deset let se to ale podařilo jen pětině. O nápravu se kromě lékařů starají i terapeuti v rámci výtvarných dílen nebo sportu. Někteří chovanci se ale musí učit i jenom číst a psát.
„I když ta léčba je celkem úspěšná, ještě to nezaručuje, že chovanec může být propuštěn,“ uvedl Matieska. I proto ze stávajících 95 míst v celém Česku zbývá jediné. Pro některé chovance cesta ven nepovede nikdy.
Než vyroste nový ústav v Jiřicích, pomohou na Pankráci
V Česku jsou dvě detenční zařízení, a to v Brně a Opavě. V brněnském ústavu mohou být i ženy, má kapacitu 45 míst, opavský má 50 míst. Nová detence má vzniknout v Jiřicích ve Středočeském kraji, její stavba by měla začít za několik let. Do té doby by nová místa měla přibýt v pražské vazební věznici na Pankráci, po dokončení ústavu v Jiřicích bude ale oddělení nejspíš zrušeno.
Zabezpečovací detence v České republice
Do detence se dostávají sexuální devianti, agresoři a další psychicky narušení pachatelé, v přísně střeženém prostoru podstupují psychiatrickou léčbu. Detence na rozdíl od běžného trestu za trestnou činnost není časově omezena. Soud každým rokem přezkoumává, zda se duševní stav pachatele zlepšil natolik, že je ho možné z ústavu propustit bez nebezpečí, že by ohrožoval občany.
Před zřízením detence pachatelé, kterým soud nařídil ústavní léčbu, pobývali většinou v psychiatrických léčebnách. Ty ovšem nebyly na rozdíl od detenčních ústavů dostatečně zabezpečené proti případným útěkům těchto lidí.