Soud: Žena, která ubodala studenta ve žďárské škole, zůstane v ústavu

Sedmadvacetiletá Barbora Orlová, která před dvěma lety při útoku na střední škole ve Žďáru nad Sázavou ubodala studenta, zůstane i nadále v zabezpečovací detenci. Na doporučení odborné komise o tom rozhodl brněnský městský soud.

Orlová zaútočila nožem na studenty ve Žďáru nad Sázavou v říjnu 2014. Kromě smrti chlapce, jenž bránil spolužačku, zapříčinila zranění dvěma studentkám. Další dívka utrpěla šok a zraněn byl i zasahující policista. Ženu přitom asi tři čtvrtě roku před útokem propustili z ústavní péče, kde pobývala z nařízení soudu. Už v roce 2012 totiž zaútočila na školu v Havířově, kde pobodala vychovatelku a malou školačku si vzala jako rukojmí.

V zabezpečovací detenci je Orlová z rozhodnutí brněnského krajského soudu z loňského června. Její umístění tam navrhla státní zástupkyně na základě odborného posudku znalkyně z oboru psychiatrie Marty Holanové, podle které je Orlová okolí nebezpečná.

Podle znalců byla žena kvůli paranoidní schizofrenii při útoku nepříčetná, soud nyní rozhodoval o prodloužení detence.

Orlová: Bylo by lepší tady nebýt

Sama Orlová vypověděla, že není den, kdy by nemyslela na to, co se stalo. „Mrzí mě to, trápí mě to, beru antidepresiva. Neměla jsem v úmyslu nikoho připravit o život. Kvůli nemoci jsem se řídila bludy a nevěděla jsem, co dělám. Nechápu, že jsem něco takového vůbec mohla vymyslet,“ uvedla.

Se svou nemocí je prý smířená a už dříve na ni brala léky; kvůli příznakům únavy ale některé z nich vynechala. „Znovu jsem všemu podlehla. Nyní už vím, že prášky budu brát do konce života. Jsem úplně jiný člověk, pokud je beru a pokud ne. Měla jsem je brát už předtím, je to pro mě ponaučení na celý život,“ řekla Orlová.

Doplnila, že pokud by měla být někomu nyní nebezpečná, tak jedině sama sobě: „Sáhla bych na život jedině sama sobě. Někdy si říkám, že by bylo lepší tady nebýt. V současné době nemám přes rok žádné komplikace, neslyším ani hlasy a nemám ani pocity sledování.“

Komise doporučila setrvání v detenci

Státní zástupce Ivo Hahn výpověď Orlové zpochybnil. „Není možné věřit jí každé slovo, které pronese. Manipuluje s fakty, zastírá svoji chorobu,“ uvedl.

Primář psychiatrie detenčního ústavu Vladimír Smékal u soudu vypověděl, že se u Orlové po dobu pobytu v detenci vyskytla ojedinělá sluchová halucinace, avšak žena nebyla nijak agresivní.

Podle komise odborných zaměstnanců ze zabezpečovací detence se Orlová po nástupu do zařízení začlenila dobře a její stav je uspokojivě stabilizovaný; bezpečnostní riziko pro společnost u ní ale nadále spatřují. Sám Smékal pak zdůraznil důležitost jejího setrvání v detenci.

„Stávající doba pobytu v zabezpečovací detenci je příliš krátká na to, abychom mohli hovořit o změně ochranného opatření. Vzhledem k tomu, že dotyčná už v minulosti obelhala zdravotnický personál, je nutná mimořádně vysoká míra opatrnosti vzhledem k ochrannému opatření,“ zdůraznil Smékal, který tak připomněl, že Orlová už u dřívější léčby vysadila léky, ale lékaře o tom neinformovala. 

Soud: Musíme vzít v potaz, že trpěli nevinní

Státní zástupce Ivo Hahn se k návrhu komise připojil. „Jedenáctiměsíční doba pobytu v detenci je nepřiměřeně krátká na to, aby mohla nastat změna a mohla být převedena do psychiatrické léčebny. O propuštění na svobodu s ambulantní léčbou nemůže být v tuto chvíli řeč,“ uvedl. Změnu nenavrhoval ani obhájce Hynek Gaja, který pouze poukázal na to, že Orlová v detenci spolupracuje a její stav se zlepšil.

Soud se s návrhem státního zástupce ztotožnil. „Musíme vzít ohled na to, že zabezpečovací detence je primárně zřízena jakožto ústav, v němž mají být izolovaní skutečně mimořádně nebezpeční jedinci, kteří jsou velkým nebezpečím pro společnost. Účelem je účinná ochrana poškozených. Jako soud musíme vzít ohled na to, že trpěli nevinní lidé a byl zmařen život,“ uvedl soudce Libor Hanuš.

Barbora Orlová proti rozhodnutí může do tří dnů podat stížnost. Neučiní-li tak, bude platit dalších dvanáct měsíců. Potom bude muset soud rozhodnutí znovu přezkoumat.

Útok přinesl změny, část ale zůstává jen na papíře

Opakovaně přezkoumávat musí soudy nejenom detenční léčbu, ale i ochrannou ústavní léčbu. Naopak po žďárském útoku již není nutný přezkum nařízené ambulantní léčby. Jde o jednu ze změn, které politici po útoku nejenom připravili, ale i schválili.

O něco blíž praxi je změna v posuzování ochranné léčby například tehdy, když pacient uteče z léčení. Zatím prošla vládou. Pokud se zákonodárci nepostaví proti, budou moci lékaři na uprchlého pacienta rovnou zavolat policii. Zatím totiž musí porušení pravidel ochranné léčby nejprve hlásit soudům.

Nahrávám video

Některé další úpravy však zůstávají jen na papíře. Je mezi nimi i slibovaná komplexní změna psychiatrické péče, díky které by přibylo ambulancí i terénních pracovníků. Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD) však tvrdí, že jde vše podle plánu. „Pojišťovny slíbily více peněz do ambulancí a finišují pilotní projekty center duševního zdraví,“ přiblížil.

Hotová není ani změna, kterou bezprostředně po žďárském útoku slibovalo ministerstvo spravedlnosti. Ta měla zpřísnit podmínky pro ukončení ústavní léčby. K jejímu převedení na ambulantní by měl být nutný posudek nezávislého znalce. Podle mluvčí ministerstva spravedlnosti Kristiny Labohé ale změna narazila u odborné veřejnosti. „Názory na tuto novelizaci se hodně liší, někteří odborníci mají k tomu různé argumenty,“ uvedla.

Spustily se naopak proškolovací kurzy soudců a státních zástupců v justiční akademii. Společně se zdravotnictvím chce ministerstvo spravedlnosti též prosadit dřívější nástup do ochranné léčby pro odsouzené, kteří jsou současně i ve výkonu trestu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 29 mminutami

Bezpečnostní rada státu bude znovu jednat o armádní koncepci, zúčastní se i Pavel

Za účasti prezidenta Petra Pavla bude Bezpečnostní rada státu ve čtvrtek pokračovat v debatě o nové armádní koncepci. Jednala o ní už v polovině června, premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že související agenda byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout. Pavel s Babišem by se na jednání měli vidět poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO v Ankaře.
před 3 hhodinami

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 10 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 13 hhodinami

Evropský pohled