Horní Lideč bude dál stavět domov pro seniory, i když ho lidé odmítli

Horní Lideč na Vsetínsku bude pokračovat ve stavbě domova pro seniory, přestože obyvatelé stavbu v místním referendu nedávno odmítli. Stavební firma ale už před tím stavbu zahájila a odmítla ukončení smlouvy kvůli výsledkům referenda. Obec si nechala zpracovat právní analýzy, jak má postupovat. Z nich vyplývá, že obec nemá možnost ukončit projekt, aniž by porušila zákon.

„Nenašli jsme zákonný způsob, jak stavbu zastavit. Stavba pokračuje,“ řekl starosta Horní Lidče Josef Tkadlec (KDU-ČSL), který o vznik domova usiloval. Starosta o situaci informoval odpůrce stavby a iniciátory referenda. „Ještě jsem neměl čas se s tím seznámit,“ řekl zmocněnec přípravného výboru Stanislav Brhel.

Analýzami se ve středu večer zabývali zastupitelé obce na pracovním jednání. „V našem případě se jedná o situaci, že při závazném plnění výsledků místního referenda jsme postupovali tak, jak ukládá zákon, a snažili jsme se tento výsledek naplnit. Dospěli jsme do stavu, kdy nemůžeme jako zástupci obce zákonným a právně platným způsobem realizovat výsledky referenda. A to z toho důvodu, že není možné jednostranně vypovědět smlouvu o dílo ani uzavřít Dohodu o ukončení smlouvy o dílo,“ vysvětlil starosta.

Starosta: Referendum přišlo pozdě

Vedení obce podle něj vyvinulo velké úsilí, aby výsledek referenda naplnilo. „Ale ukázalo se, že referendum přišlo pozdě, smlouva byla řádně uzavřená podle zákona. Z toho vyplývá, že je potřebné strpět výstavbu domova,“ uvedl starosta. Připraví oficiální jednání zastupitelstva, které situaci vezme na vědomí. Termín zatím stanovený není, mohlo by se konat v první polovině listopadu.

V Horní Lidči by měl vyrůst domov pro seniory s pětadvaceti lůžky. Využívat by jej mohli obyvatelé obce i regionu. Obec dala čtyři miliony korun na projekt, výstavbu měly pokrýt dotace ve výši sto třicet milionů korun.

Starosta před konáním referenda upozorňoval na to, že návrh na vyhlášení referenda přišel v okamžiku, kdy byl již vybraný zhotovitel stavby a obec byla povinna smlouvu s ním podepsat. Vedení obce dříve uvedlo, že pokud by chtěla obec od smlouvy odstoupit, zhotovitel může chtít náhradu vzniklých nákladů a ušlý zisk v desítkách milionů korun, které by obec musela zaplatit ze svého rozpočtu.

Právník Ondřej Preuss z Katedry ústavního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy řekl, že neví, jaký právní nástroj by mohl někdo použít proti postupu obce. Pro obec zpracovával právní analýzu. „Obec se pokouší jednat se zhotovitelem o ukončení smlouvy. Byla by možnost obrátit se třeba na nějaké dozorové orgány, kdyby ta obec nerespektovala referendum, kdyby zastupitelé řekli, že je jim to jedno, jak to dopadlo a neřešili to. Ale v situaci, kdy se o to obec pokouší, tak podle mne tady není žádný právní prostředek, jak postup obce napadnout,“ zhodnotil Preuss. Situaci přirovnal k tomu, když si někdo něco pronajme, a potom změní názor. „To referendum je jako změna názoru. Ale to samo o sobě neznamená, že smlouva, kterou člověk uzavřel, končí, když změní názor. Musím na to mít právní důvody a ty tady nejsou,“ uvedl Preuss.

Odpůrci stavby poukázali na to, že návrh na vyhlášení referenda podali před podpisem smlouvy o dílo a zastupitelé neměli smlouvu podepisovat před tím, než budou známy výsledky referenda. V té době byl však již vybrán dodavatel stavby, zastupitelé proto návrh na vyhlášení referenda odmítli. Později o vyhlášení referenda rozhodl soud.

Odpůrci: Děti by se neměly dívat na „sanitky a pohřebáky“

Lidé se v referendu vyslovili proti stavbě domova i proti zvolené lokalitě u základní školy. Odpůrci poukazovali na nevhodnost místa, obávali se, že stavba zasáhne do fungování školy, také vyššího dopravního zatížení oblasti. Vedení obce podle nich o projektu dostatečně dopředu neinformovalo. Poukazovali také, že pozemek je v územním plánu označený jako plocha pro rozvoj školních sportovišť, jde také o povodňovou zónu. Obávali se nejasností okolo nákladů obce na stavbu a následný provoz, také o budoucnost objektu po deseti letech udržitelnosti projektu.

Někteří odpůrci tvrdili, že nejsou proti domovu obecně, ale proti zvolenému místu. Brhel po referendu uvedl, že výsledky referenda nelze interpretovat jako neochotu lidí ke stavbě domova pro seniory v obci. „Výsledky referenda naopak otevřely cestu k diskusi o přípravě jakéhokoliv jiného projektu domova pro seniory v Horní Lidči,“ uvedl Brhel. Podle některých také jde o hospic, jehož umístění nepovažují v blízkosti školy za vhodný. Starosta to odmítl. V materiálu, který odpůrci před referendem rozeslali, jsou také citované názory lidí, že by se děti neměly dívat „na sanitky a pohřebáky“ nebo že „setkávání dětí a starých nemocných lidí si má řešit každý sám ve své rodině“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Na Vltavě a Labi ve středních Čechách platí stav nedostatku vody

Na Vltavě a Labi ve středních Čechách platí stav nedostatku vody, o jeho vyhlášení ve středu rozhodla krajská komise pro sucho. Kvůli dlouhodobě nepříznivé hydrologické situaci umožnila snížit minimální odtok z Vltavské kaskády u vodního díla Vrané z 35 až na 20 metrů krychlových za sekundu, a to po omezenou dobu do 30. dubna příštího roku. Opatření má zpomalit pokles hladin ve Slapech a případně i v Orlíku. Povolené odběry vody zatím zůstávají bez omezení, uvedly v tiskové zprávě ministerstvo zemědělství, Povodí Vltavy a Středočeský kraj.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Až sto tisíc za nástup. Řada měst má problém obsadit odborné pozice na úřadech

Některá města hledají odborné pracovníky na úřady i několik let. Nabízejí náborové příspěvky až 100 tisíc korun, přesto se jim některé pozice nedaří obsadit. Jde například o místa na stavebních či investičních odborech nebo v sociální péči o ohrožené děti. Oslovené radnice jako důvody uvádějí mimo jiné tabulkové platy, kvalifikační požadavky a obavy uchazečů z odpovědnosti spojené s výkonem úřední práce.
před 21 hhodinami

VideoSalmonelóza dál trápí Újezd nad Lesy, část nemocných znovu hospitalizovali

Dlouhých čtrnáct dnů už zápasí především děti z pražského Újezdu nad Lesy se salmonelózou. Aktuálně je pacientů podle hygieniků necelých pět set. V několika případech se stav nemocných dokonce po čase zhoršil natolik, že je museli znovu hospitalizovat. Celkem skončilo v nemocnici 99 pacientů. Opakované zhoršení stavu je náročné pro malé stonající i pro jejich rodiče. Přestože šetření stále trvá, ohledně možných příčin nákazy už je jasno. Vše ukazuje na školní jídelnu. Podle hygieniků podávala oběd s nedostatečně tepelně upravenými vejci, která navíc byla prošlá. Ředitel školy Libor Skala už vybral jejího nového vedoucího, do školy nastoupila i nová sociální pedagožka.
6. 10. 2026‌‌

Přírodu nemůžeme jen tak vytěžit, říká autor „rivermovie“ Lom

Tématem 52. ročníku festivalu Ekofilm, který se odehrál 1. až 4. října v Brně, byl Vodoběh. Vedle řady soutěžních snímků nabídl i dva filmy členů poroty vyprávějící o lidstvu a vodě. H2O: Molekula života – Civilizace režiséra Alexe Tatea nabízí mozaiku vědeckých poznatků o tom, jak sladká voda utvářela a utváří lidská společenství. Petr Lom v poetickém „rivermovie“ Já jsem řekou, řeka je mnou přináší pohled původních obyvatel Nového Zélandu a Austrálie na přírodu při putování po řece Whanganui, která jako první na světě získala právní status osoby.
6. 10. 2026‌‌

VideoTůně v lesích u Rokycan vyschly, vedra zničila i stromovou výsadbu

Stromy v lesích v okolí Rokycan jsou suché a nádrže prázdné. Vyschly nové tůně, které vznikly kvůli zadržování vody v krajině nebo jako požární nádrže, i jejich přítoky. Bez vody jsou teď též takzvané nebeské rybníky, tedy plochy, které napájí jen dešťová voda. Ta se nyní drží pouze v okolí bažin nebo v tůních, které si udržely zásoby z předchozích let. Letošní vedra zničila i nové sazenice a urychlila rojení kůrovce.
5. 10. 2026‌‌

Část zámeckého parku na Třeboňsku zřejmě nelegálně zmizela pod betonem

Až čtyřmilionová pokuta hrozí za možné nelegální vybetonování rozsáhlé části zámeckého parku v Chlumu u Třeboně. Je kulturně chráněný, a navíc v přírodní rezervaci. Soukromý majitel ho upravil na zábavní park s názvem Svět obrů.
5. 10. 2026‌‌

Ilegální tuningový sraz pokračoval v Brně bez vážnějších incidentů

Na ilegální akci tuningových aut se v sobotu v Brně sjela zhruba tisícovka vozů, večer a v noci se účastníci různě přesouvali do Olomouce. Policisté uvedli, že se podařilo zajistit průběh akce bez vážnějších incidentů a mimořádných událostí. Udělili za různé přestupky desítky pokut za více než 200 tisíc korun, některá auta zabavili, upřesnil mluvčí jihomoravské policie David Chaloupka.
4. 10. 2026‌‌

VideoÚzké silnice i čekání. Kamionovou dopravu provázely na začátku 90. let komplikace

Před 35 lety se Československo potýkalo s prudce narůstající kamionovou přepravou. U hraničních přechodů ji komplikovaly úzké silnice, nedostatek míst na parkování, ale i zdlouhavé celní postupy. Situace se začala v roce 1991 zhoršovat už v létě. Na podzim už problémy začaly přesahovat únosnou míru. Například 7. října hlásila Zelená vlna z Rozvadova plných sto hodin čekání na odbavení kamionů.
4. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.