Horní Lideč bude dál stavět domov pro seniory, i když ho lidé odmítli

Horní Lideč na Vsetínsku bude pokračovat ve stavbě domova pro seniory, přestože obyvatelé stavbu v místním referendu nedávno odmítli. Stavební firma ale už před tím stavbu zahájila a odmítla ukončení smlouvy kvůli výsledkům referenda. Obec si nechala zpracovat právní analýzy, jak má postupovat. Z nich vyplývá, že obec nemá možnost ukončit projekt, aniž by porušila zákon.

„Nenašli jsme zákonný způsob, jak stavbu zastavit. Stavba pokračuje,“ řekl starosta Horní Lidče Josef Tkadlec (KDU-ČSL), který o vznik domova usiloval. Starosta o situaci informoval odpůrce stavby a iniciátory referenda. „Ještě jsem neměl čas se s tím seznámit,“ řekl zmocněnec přípravného výboru Stanislav Brhel.

Analýzami se ve středu večer zabývali zastupitelé obce na pracovním jednání. „V našem případě se jedná o situaci, že při závazném plnění výsledků místního referenda jsme postupovali tak, jak ukládá zákon, a snažili jsme se tento výsledek naplnit. Dospěli jsme do stavu, kdy nemůžeme jako zástupci obce zákonným a právně platným způsobem realizovat výsledky referenda. A to z toho důvodu, že není možné jednostranně vypovědět smlouvu o dílo ani uzavřít Dohodu o ukončení smlouvy o dílo,“ vysvětlil starosta.

Starosta: Referendum přišlo pozdě

Vedení obce podle něj vyvinulo velké úsilí, aby výsledek referenda naplnilo. „Ale ukázalo se, že referendum přišlo pozdě, smlouva byla řádně uzavřená podle zákona. Z toho vyplývá, že je potřebné strpět výstavbu domova,“ uvedl starosta. Připraví oficiální jednání zastupitelstva, které situaci vezme na vědomí. Termín zatím stanovený není, mohlo by se konat v první polovině listopadu.

V Horní Lidči by měl vyrůst domov pro seniory s pětadvaceti lůžky. Využívat by jej mohli obyvatelé obce i regionu. Obec dala čtyři miliony korun na projekt, výstavbu měly pokrýt dotace ve výši sto třicet milionů korun.

Starosta před konáním referenda upozorňoval na to, že návrh na vyhlášení referenda přišel v okamžiku, kdy byl již vybraný zhotovitel stavby a obec byla povinna smlouvu s ním podepsat. Vedení obce dříve uvedlo, že pokud by chtěla obec od smlouvy odstoupit, zhotovitel může chtít náhradu vzniklých nákladů a ušlý zisk v desítkách milionů korun, které by obec musela zaplatit ze svého rozpočtu.

Právník Ondřej Preuss z Katedry ústavního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy řekl, že neví, jaký právní nástroj by mohl někdo použít proti postupu obce. Pro obec zpracovával právní analýzu. „Obec se pokouší jednat se zhotovitelem o ukončení smlouvy. Byla by možnost obrátit se třeba na nějaké dozorové orgány, kdyby ta obec nerespektovala referendum, kdyby zastupitelé řekli, že je jim to jedno, jak to dopadlo a neřešili to. Ale v situaci, kdy se o to obec pokouší, tak podle mne tady není žádný právní prostředek, jak postup obce napadnout,“ zhodnotil Preuss. Situaci přirovnal k tomu, když si někdo něco pronajme, a potom změní názor. „To referendum je jako změna názoru. Ale to samo o sobě neznamená, že smlouva, kterou člověk uzavřel, končí, když změní názor. Musím na to mít právní důvody a ty tady nejsou,“ uvedl Preuss.

Odpůrci stavby poukázali na to, že návrh na vyhlášení referenda podali před podpisem smlouvy o dílo a zastupitelé neměli smlouvu podepisovat před tím, než budou známy výsledky referenda. V té době byl však již vybrán dodavatel stavby, zastupitelé proto návrh na vyhlášení referenda odmítli. Později o vyhlášení referenda rozhodl soud.

Odpůrci: Děti by se neměly dívat na „sanitky a pohřebáky“

Lidé se v referendu vyslovili proti stavbě domova i proti zvolené lokalitě u základní školy. Odpůrci poukazovali na nevhodnost místa, obávali se, že stavba zasáhne do fungování školy, také vyššího dopravního zatížení oblasti. Vedení obce podle nich o projektu dostatečně dopředu neinformovalo. Poukazovali také, že pozemek je v územním plánu označený jako plocha pro rozvoj školních sportovišť, jde také o povodňovou zónu. Obávali se nejasností okolo nákladů obce na stavbu a následný provoz, také o budoucnost objektu po deseti letech udržitelnosti projektu.

Někteří odpůrci tvrdili, že nejsou proti domovu obecně, ale proti zvolenému místu. Brhel po referendu uvedl, že výsledky referenda nelze interpretovat jako neochotu lidí ke stavbě domova pro seniory v obci. „Výsledky referenda naopak otevřely cestu k diskusi o přípravě jakéhokoliv jiného projektu domova pro seniory v Horní Lidči,“ uvedl Brhel. Podle některých také jde o hospic, jehož umístění nepovažují v blízkosti školy za vhodný. Starosta to odmítl. V materiálu, který odpůrci před referendem rozeslali, jsou také citované názory lidí, že by se děti neměly dívat „na sanitky a pohřebáky“ nebo že „setkávání dětí a starých nemocných lidí si má řešit každý sám ve své rodině“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Vyšetřování požáru v pardubické zbrojovce pokračuje. Ta sčítá škody

Policie i tajné služby dál pátrají po pachatelích pátečního požáru průmyslové haly společnosti LPP Holding v Pardubicích. Vyšetřují ho jako podezření z teroristického útoku a pracují se čtyřmi verzemi, podrobnosti zatím zveřejnit nechtějí. Hala je podle firmy zničená, strhnout bude velmi pravděpodobně nutné i druhý zasažený objekt. Přesný rozsah škod se zjišťuje, mají jít do stamilionů. Česká televize natáčela přímo na místě.
před 5 hhodinami

VideoŠkoda na chovu zasaženém ptačí chřipkou v Kosičkách je kolem 300 milionů korun

Hasiči ve Starém Bydžově zasahovali kvůli ptačí chřipce v chovu kachen. V oblasti jde podle nich o sedmé ohnisko, veškerou drůbež musí utratit. Rizika nákazy se Chlumecko nezbavilo, uhynulá drůbež byla k nalezení u obce Písek, poprvé přitom už v lednu. Největší škodu kvůli infekci letos v oblasti utrpěli farmáři z Kosiček, a to kolem 300 milionů. Nemoc do jedné z pěti zasažených hal pronikla z blízké kachní farmy Pereny. Nosnic v Kosičkách ztratili 236 tisíc a denně přicházejí na tržbách z vajec o miliony. Chov budou zkoušet obnovit v srpnu.
před 6 hhodinami

Rekonstrukce tramvajové trati v Plzni komplikuje dopravu, práce nabírají zpoždění

V Plzni začala dopravně nejnáročnější fáze rekonstrukce tramvajové trati ze Skvrňan do centra města. Nově je výrazně omezen provoz na frekventované křižovatce u Nového divadla. Stavební práce, které Plzeň vyjdou na necelých 140 milionů korun, začaly loni v říjnu. Vedení města doufá, že se je stavební firmě podaří dokončit do květnových Slavností svobody.
před 7 hhodinami

VideoNová pražská nemocnice má vzniknout v Letňanech či Vysočanech

Vládní zmocněnec pro výstavbu nové pražské nemocnice Pavel Scholz chce mít do roka hotový investiční záměr projektu. Stát nyní vybírá vhodné pozemky, mezi zvažovanými lokalitami jsou Letňany a Vysočany. Nové zařízení má v budoucnu převzít akutní péči od tří stávajících zdravotnických zařízení, v jejichž areálech by tak vznikly kapacity pro následnou a dlouhodobou péči.
před 17 hhodinami

Zbrojovka po požáru v Pardubicích očekává škody ve stamilionech

Zbrojařská společnost LPP Holding předpokládá, že škody po pátečním požáru v její hale a administrativní budově v Pardubicích budou ve stamilionech korun. Televizi Nova to v neděli řekla a ČTK potvrdila mluvčí firmy Martina Tauberová. Policie požár prověřuje pro podezření na teroristický útok. Pracuje se čtyřmi verzemi vzniku požáru, u všech s podezřením na úmyslné zavinění. Ohledání místa ukončili policisté v neděli ráno.
22. 3. 2026Aktualizováno22. 3. 2026

Za bezpečnost odpovídá i stát, tepal Červíček výrok Babiše. Vondráček se premiéra zastal

Nedělní debata moderovaná Martinem Řezníčkem se věnovala především požáru haly LPP Holdingu v Pardubicích. Senátor a bývalý policejní prezident Martin Červíček (ODS) kritizoval výrok premiéra Andreje Babiše (ANO), podle něhož si mají firmy zajišťovat bezpečnost především samy, zatímco předseda sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) premiéra hájil a mluvil o nutnosti spolupráce. Šéf Pirátů Zdeněk Hřib označil Babišův výrok za nehorázný. Vládní zmocněnec Filip Turek (za Motoristy) odmítl, že by kabinet v oblasti bezpečnosti něco zásadního zanedbal. Hosté diskuse se věnovali také tomu, kdo má Česko zastupovat na červnovém summitu NATO.
22. 3. 2026Aktualizováno22. 3. 2026

VideoHosté Nedělní debaty mluvili o demokracii a občanské společnosti

Na sobotní demonstraci Milionu chvilek proti určitým krokům vlády se dle organizátorů v Praze na Letné sešly statisíce lidí. Podle předsedy spolku Mikuláše Mináře je to signál pro vládu, ale i zpráva pro opozici. Občany vybídl, aby podporovali politické strany nebo do nich i vstoupili. „Každý si musí najít svůj způsob občanské iniciativy,“ míní Minář. Bývalý novinář a politik Vladimír Mlynář se proti rétorice Milionu chvilek vymezil. „Nemám pocit, že je unášen stát,“ podotkl Mlynář s tím, že ačkoli se mu řada vládních kroků nelíbí, „důvod jít demonstrovat neviděl“. Ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek s Mlynářem souhlasí v tom, že podstata demokracie ohrožena není, demonstraci však vnímá jako kultivovaný dialog s vládou. „S oponentem se má hledat kompromis,“ myslí si Pánek. Nedělní debatu ČT moderoval Martin Řezníček.
22. 3. 2026

Dotace na zadržování vody v krajině se tenčí, resort chce do budoucna víc peněz

Dotace na revitalizace toků a budování tůní se tenčí. Jde o poslední peníze na opatření, jak udržet vodu v krajině. Možnost žádat o podporu skončí v červnu. A nejde jen o ně. Ministerstvo životního prostředí už také rozdělilo víc než tři čtvrtiny prostředků, které má z unijních fondů k dispozici.
22. 3. 2026
Načítání...