Horní Lideč bude dál stavět domov pro seniory, i když ho lidé odmítli

Horní Lideč na Vsetínsku bude pokračovat ve stavbě domova pro seniory, přestože obyvatelé stavbu v místním referendu nedávno odmítli. Stavební firma ale už před tím stavbu zahájila a odmítla ukončení smlouvy kvůli výsledkům referenda. Obec si nechala zpracovat právní analýzy, jak má postupovat. Z nich vyplývá, že obec nemá možnost ukončit projekt, aniž by porušila zákon.

„Nenašli jsme zákonný způsob, jak stavbu zastavit. Stavba pokračuje,“ řekl starosta Horní Lidče Josef Tkadlec (KDU-ČSL), který o vznik domova usiloval. Starosta o situaci informoval odpůrce stavby a iniciátory referenda. „Ještě jsem neměl čas se s tím seznámit,“ řekl zmocněnec přípravného výboru Stanislav Brhel.

Analýzami se ve středu večer zabývali zastupitelé obce na pracovním jednání. „V našem případě se jedná o situaci, že při závazném plnění výsledků místního referenda jsme postupovali tak, jak ukládá zákon, a snažili jsme se tento výsledek naplnit. Dospěli jsme do stavu, kdy nemůžeme jako zástupci obce zákonným a právně platným způsobem realizovat výsledky referenda. A to z toho důvodu, že není možné jednostranně vypovědět smlouvu o dílo ani uzavřít Dohodu o ukončení smlouvy o dílo,“ vysvětlil starosta.

Starosta: Referendum přišlo pozdě

Vedení obce podle něj vyvinulo velké úsilí, aby výsledek referenda naplnilo. „Ale ukázalo se, že referendum přišlo pozdě, smlouva byla řádně uzavřená podle zákona. Z toho vyplývá, že je potřebné strpět výstavbu domova,“ uvedl starosta. Připraví oficiální jednání zastupitelstva, které situaci vezme na vědomí. Termín zatím stanovený není, mohlo by se konat v první polovině listopadu.

V Horní Lidči by měl vyrůst domov pro seniory s pětadvaceti lůžky. Využívat by jej mohli obyvatelé obce i regionu. Obec dala čtyři miliony korun na projekt, výstavbu měly pokrýt dotace ve výši sto třicet milionů korun.

Starosta před konáním referenda upozorňoval na to, že návrh na vyhlášení referenda přišel v okamžiku, kdy byl již vybraný zhotovitel stavby a obec byla povinna smlouvu s ním podepsat. Vedení obce dříve uvedlo, že pokud by chtěla obec od smlouvy odstoupit, zhotovitel může chtít náhradu vzniklých nákladů a ušlý zisk v desítkách milionů korun, které by obec musela zaplatit ze svého rozpočtu.

Právník Ondřej Preuss z Katedry ústavního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy řekl, že neví, jaký právní nástroj by mohl někdo použít proti postupu obce. Pro obec zpracovával právní analýzu. „Obec se pokouší jednat se zhotovitelem o ukončení smlouvy. Byla by možnost obrátit se třeba na nějaké dozorové orgány, kdyby ta obec nerespektovala referendum, kdyby zastupitelé řekli, že je jim to jedno, jak to dopadlo a neřešili to. Ale v situaci, kdy se o to obec pokouší, tak podle mne tady není žádný právní prostředek, jak postup obce napadnout,“ zhodnotil Preuss. Situaci přirovnal k tomu, když si někdo něco pronajme, a potom změní názor. „To referendum je jako změna názoru. Ale to samo o sobě neznamená, že smlouva, kterou člověk uzavřel, končí, když změní názor. Musím na to mít právní důvody a ty tady nejsou,“ uvedl Preuss.

Odpůrci stavby poukázali na to, že návrh na vyhlášení referenda podali před podpisem smlouvy o dílo a zastupitelé neměli smlouvu podepisovat před tím, než budou známy výsledky referenda. V té době byl však již vybrán dodavatel stavby, zastupitelé proto návrh na vyhlášení referenda odmítli. Později o vyhlášení referenda rozhodl soud.

Odpůrci: Děti by se neměly dívat na „sanitky a pohřebáky“

Lidé se v referendu vyslovili proti stavbě domova i proti zvolené lokalitě u základní školy. Odpůrci poukazovali na nevhodnost místa, obávali se, že stavba zasáhne do fungování školy, také vyššího dopravního zatížení oblasti. Vedení obce podle nich o projektu dostatečně dopředu neinformovalo. Poukazovali také, že pozemek je v územním plánu označený jako plocha pro rozvoj školních sportovišť, jde také o povodňovou zónu. Obávali se nejasností okolo nákladů obce na stavbu a následný provoz, také o budoucnost objektu po deseti letech udržitelnosti projektu.

Někteří odpůrci tvrdili, že nejsou proti domovu obecně, ale proti zvolenému místu. Brhel po referendu uvedl, že výsledky referenda nelze interpretovat jako neochotu lidí ke stavbě domova pro seniory v obci. „Výsledky referenda naopak otevřely cestu k diskusi o přípravě jakéhokoliv jiného projektu domova pro seniory v Horní Lidči,“ uvedl Brhel. Podle některých také jde o hospic, jehož umístění nepovažují v blízkosti školy za vhodný. Starosta to odmítl. V materiálu, který odpůrci před referendem rozeslali, jsou také citované názory lidí, že by se děti neměly dívat „na sanitky a pohřebáky“ nebo že „setkávání dětí a starých nemocných lidí si má řešit každý sám ve své rodině“.

Načítání...