Dálnice nebo silnice první třídy. V roce 2025 se možná začne stavět úsek tahu 43 z Bořitova do Svitávky

Pokud vyjde optimistická varianta, tah z Bořitova do Svitávky by se mohl začít stavět už v roce 2025. Není jasné, zda střední část komunikace číslo 43 bude dálnicí, nebo silnicí první třídy. I tak by se podle ředitele brněnského závodu Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Radima Fialy mělo v úseku jezdit 130 kilometrů v hodině. Stávající silnice bude ještě nejméně deset let přetížená, ŘSD proto chystá na několika místech její stavební úpravy.

Kapacitní silnice první třídy může mít jiné parametry a například více sjezdů než dálnice. Může tedy dopravně obsloužit více obcí. Předpokládá se, že v obou variantách by mělo jít o čtyřpruh s rychlostí 130 kilometrů za hodinu ve stopě kdysi plánované a před druhou světovou válkou rozestavěné takzvané Hitlerovy dálnice, která měla spojit Vídeň s Vratislaví.

Tah z Bořitova do Svitávky je jen střední částí silnice, která by měla propojit současnou D1 a plánovanou část D35. „Existuje velký tlak, aby se kolem stavby této silnice něco dělo a věci se hýbaly dopředu. A my jsme s přípravou této části nejdál, na podzim zadáme ke zpracování projektovou dokumentaci pro územní rozhodnutí,“ uvedl Fiala.

Trasa plánované střední části z Bořitova do Svitávky
Zdroj: ŘSD

Že by se mohlo začít stavět už za šest let, řeklo ŘSD poprvé. Dřívější termín vychází ze změny zákonů, které umožňují předběžnou držbu problematických pozemků, což znamená výrazně rychlejší majetkoprávní vypořádání.

Obce, které leží v dotčeném úseku, přípravu vítají. Mnoho let totiž čekají na to, až nová silnice odvede dopravu z přetížené silnice I/43, která prochází centrem řady z nich.

Kdy se začne i se severním a jižním úsekem, zůstává nejasné

O termínech stavby jižní části od D1 kolem Brna k Bořitovu a od Svitávky k budoucí části dálnice D35 zatím nechtěl ředitel brněnského závodu ŘSD mluvit, protože příprava je teprve na začátku, případně ani nemůže začít.

V severní části, která prochází Jihomoravským i Pardubickým krajem, je zřejmá trasa, která má taktéž vést ve stopě Hitlerovy dálnice. Letos Centrální komise ministerstva dopravy projednávala studii, ale zatím se nerozhodlo o šířkovém uspořádání a ŘSD musí doplnit podklady, aby se komise mohla studií znovu zabývat.

Je možné, že zde nebude vzhledem k nízkým intenzitám dopravy čtyřpruhová, ale jen běžná dvoupruhová silnice první třídy. Teprve poté se rozhodne o etapách přípravy a výstavby.

Nejméně jasno je zatím ohledně příprav nejpotřebnějšího úseku, tedy od dálnice D1 přes Brno k Bořitovu. Od dálnice ke Kuřimi totiž není dosud zřejmé ani to, kudy trasa povede. Příští rok by se měly aktualizovat zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje, studie preferuje trasu přes Brno-Bystrc kolem Brněnské přehrady, proti čemuž panuje stále velmi silný odpor řady městských částí a obcí severně od Brna.

Aby se zlepšila bezpečnost na přetížené silnici I/43, která bude sloužit ještě nejméně deset let, chystá ŘSD stavební úpravy na 15 místech, především jde o problematické křižovatky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Konec označení „z EU“ a „mimo EU“. Na obalech medu musí být uváděna země původu

Od neděle 14. června platí přísnější pravidla pro označování medu. Na obalech už není možné uvádět, že pochází ze zemí EU nebo ze zemí mimo EU. Nová evropská směrnice stanovuje povinnost uvést konkrétní zemi původu, kde byl med získán. Cílem je omezit dovoz medu s nejasným původem, vytvořit férovější podmínky pro domácí producenty a zabránit klamání spotřebitelů. Česko je v produkci medu soběstačné z necelých sedmdesáti procent.
před 6 hhodinami

V tendru na provoz příměstských vlaků v Praze podaly nabídky ČD a RegioJet

V tendru na provoz příměstských vlaků v Praze a Středočeském kraji podaly finální nabídky společnosti RegioJet a České dráhy, Arriva nabídku nepodala. Prvně zmíněná firma nabídla cenu 183,65 miliardy korun, nabídka Českých drah je 165,17 miliardy korun. Jde o největší tendr na dopravce v historii Česka.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Česko má 5493 památných stromů. Podívejte se na všechny

Památné stromy mají význam nejen přírodní, ale také historický a kulturní. Proto je také stát chrání pomocí zvláštních zákonů. Interaktivní mapa ukazuje všechny, které v Česku rostou.
před 7 hhodinami

Ve svatovítské katedrále zazněly nové varhany, požehnal jim Graubner

Konečná cena za nové varhany v katedrále sv. Víta na Pražském hradě bude do 160 milionů korun, řekl předseda správní rady Nadačního fondu Svatovítské varhany Vojtěch Mátl. Většina peněz už se vybrala ve sbírce, veřejnost se do ní může stále zapojit. Novému nástroji v pondělí při liturgii vedené pražským arcibiskupem Stanislavem Přibylem požehnal jeho předchůdce Jan Graubner. Zazněly Dvořákovy, Händelovy, Haydnovy a Saint-Säensovy skladby za doprovodu České filharmonie.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Praha 3 prověřuje podnájem v bytě šéfky Úřadu vlády, píše Deník N

Radnice Prahy 3 prověřuje podle Deníku N podnájem v bytě, který si pronajímá vedoucí Úřadu vlády Tünde Bartha. Je v něm evidovaná, ona ani její rodina tam ovšem nebydlí. Využívají ho dvě studentky ze Slovenska. Městská část má proto podezření na nepovolený podnájem, za který hrozí až výpověď z nájmu. Bartha uvedla, že studentky za byt nic neplatí. Premiér Andrej Babiš (ANO) na otázky serveru neodpověděl.
před 9 hhodinami

Kauza údajné manipulace při přidělování bytů v části Brno-střed míří k soudu

Případ údajně zmanipulovaného přidělování městských bytů v části Brno-střed míří ke Krajskému soudu v Brně. Státní zástupkyně Petra Lastovecká podala obžalobu na čtyři lidi včetně tehdejšího vlivného brněnského politika Otakara Bradáče (dříve ODS), který předsedal bytové komisi. U dalších čtyř podala návrh na uzavření dohody o vině a trestu, informovala o tom Lastovecká v pondělí ČTK. Policisté ve věci zasahovali na začátku října 2022.
před 13 hhodinami

Stát redukuje akcelerační zóny pro větrné elektrárny

Stavby větrných elektráren, které mohou pomoci snížit emise skleníkových plynů a omezit změnu klimatu, měly rozhýbat akcelerační zóny. Stát označil 94 míst, kde by je nebo fotovoltaiky mělo jít vybudovat snáz a rychleji. Zhruba tři desítky teď chce kabinet, jehož někteří členové reagovat na změnu klimatu odmítají, vyřadit nebo zmenšit. A to i kvůli nesouhlasu samospráv i výhradám armády.
před 18 hhodinami

VideoProdejem Rakony začala před 35 lety velká privatizace

Před třiceti pěti lety se v Česku uskutečnil první přímý prodej státního podniku v rámci velké privatizace. Vlastníkem rakovnického podniku Rakona se stal americký nadnárodní koncern vyrábějící drogistické zboží. Vláda tak tímto způsoben zprivatizovala desítky velkých státních firem s cílem získat finančně silného partnera.
před 19 hhodinami
Načítání...