Praha – V Pardubickém kraji likvidují jednu z největších černých skládek průmyslového odpadu, vedle níž žili obyvatelé Lukavice na Chrudimsku desítky let. Nebezpečné látky naváželo do bývalého lomu velké množství průmyslových podniků a chemikálie prosakovaly do místního potoka i řeky Chrudimky. Zamořenou, výrazně kyselou, zeminu je třeba důkladně pročistit, sanace celého území teď bude stát 80 milionů korun. Černých skládek je v Česku celá řada a pro obce a města znamenají vždy značný problém.
Těžká technika odváží tisíce tun zapáchající nasáklé zeminy, odpad do pískovcového lomu v padesátých a šedesátých letech vozily nejrůznější podniky. „Jednalo se o extrémně kyselé ropné látky,“ uvedl Jan Kašpar ze společnosti Vodní zdroje Ekomonitor a radní Pardubického kraje Václav Kroutil (ČSSD) doplnil: “Těch látek se tady objevilo mnohem víc, jednoznačně určit původce není možné.„ K navážení jedů se dnes nikdo nehlásí. Cenu za likvidaci skládky Pardubický kraj ve výběrovém řízení srazil z původních 235 na osmdesát milionů. “Nebezpečná půda se odvážela na skládku nebezpečných odpadů do Čáslavi," vysvětlil vedoucí Odboru životního prostředí KÚ Pardubického kraje Josef Hejduk.
Pětaosmdesát procent nákladů na likvidaci skládky pokryje evropská dotace, pět procent půjde ze státního rozpočtu. „Dříve nebyly prostředky na řešení takových starých ekologických zátěží. V současné době už díky operačnímu programu jsou,“ podotkla Ivana Vávrová z Odboru ekologických škod MŽP. Veronika Smolková ze Státního fondu životního prostředí dodala: „Právě skládky průmyslového odpadu jsou velmi často zanedbané a nedobře zrekultivované. Po mnoha letech se pak vyskytnou problémy.“ Již brzy se nechvalně známý lom v Lukavici promění k nepoznání, ze staveniště bude opět zelená plocha osázená stromy.
Černých skládek je jako máku
Černých skládek, i když menších, je v Česku celá řada a pro obce a města znamenají vždy značný problém. Každá divoká skládka je totiž velkým znečištěním životního prostředí. Ve většině případů je viník neznámý a tak by tu skládku měla zlikvidovat obec, většinou na to ale nemají peníze. Možností je požádat o pomoc kraj a pak je na jeho dobré vůli, zda peníze poskytne. Výjimkou jsou případy, kdy škodliviny už začínají unikat do spodních vod, na to by měly mít kraje v rozpočtu přímo havarijní fond. Lze také požádat o státní dotaci z Operačního programu Životní prostředí. To ale pouze v případě, že se skládka nachází ve zvláště chráněném území. Ostatní obce mají smůlu. Ministerstvo životního prostředí si uvědomuje, že legislativu je třeba změnit a chystá proto novelu zákona o odpadech. Než se však začne něco měnit, potrvá to minimálně rok.
Například silnice 3. třídy v katastru obce Škvorec připomíná jednu velkou skládku, na úseku dva a půl kilometru se povalují pneumatiky, staré lednice a vyhozené televizory. „Vyvážejí to tam vesměs nějací živnostníci, lidé, kteří nechtějí platit za sběrné dvory,“ podotkl starosta Škvorce Antonín Rubín (ODS). V obecním rozpočtu však miliony korun na likvidaci skládky chybí. Policie je v pátrání po vinících většinou bezmocná. „Pachatel to samozřejmě neudělá před námi. Objasněnost těchto případů se pohybuje okolo pěti procent,“ potvrdil velitel Městské policie Říčany Václav Řezáč. Obec požádala o pomoc krajskou správu a údržbu silnic, ta sice začala s vyřezáváním křovin, k odvozu odpadu už ale nedošlo. Vedení kraje totiž odmítlo dát na likvidaci další peníze.
Problém s divokými skládkami se už naopak podařilo vyřešit na Vysočině. Tam však byly dvě obce spoluviníkem, příkladem je Kamenice u Jihlavy. Městys za to, že svým obyvatelům bez patřičných povolení umožnil na zdejší skládku vyvážet stavební odpad, zaplatil pokutu 100 tisíc korun. Od letošního léta už ale bude vše podle pravidel. „Bude tam připravena skládka. Bude mít svého provozovatele, který se tam o to bude starat,“ ujistila starostka obce Eva Jelenová. Batelov zase dostal od inspekce pokutu dokonce 300 tisíc korun, nebezpečný odpad musela obec odvézt a nelegální skládku uzavřít. Nyní zde připravili projekt rekultivace za téměř sedm milionů korun, pomoct by mohla evropská dotace.
Možností, jak se účinně bránit vzniku takových divokých skládek příliš není, jsou takovým českým fenoménem. Odborníci se shodují na tom, že by pomohla větší osvěta. Víc informovat lidi o tom, že existují sběrné dvory, kam právě ty odpady patří. A v neposlední řadě výrazně zvýšit pokuty, které jsou nyní velmi nízké. Pokud už se podaří někoho odhalit, může na místě dostat fyzická osoba pokutu maximálně tisíc, ve správním řízení potom až 50 tisíc korun. Konečný výsledek však bude vždy záviset na kázni lidí.
