Přesně před třiceti lety byl zahájen odsun sovětských vojsk z Československa, která zemi obsadila v srpnu 1968. Prvním městem, které vojáci začali opouštět, byl Frenštát pod Radhoštěm – a akce začala ještě dříve, než tehdejší ministr zahraničí Jiří Dienstbier podepsal vlastní dohodu o sovětském odchodu.
Byli jsme pro ně Amerika, odejít nechtěli, říká o odsunu sovětských vojsk z Frenštátu Dalibor Norský
Před třiceti lety začala Frenštát pod Radhoštěm opouštět sovětská vojska (zdroj: ČT24)
Dalibor Norský byl před třiceti lety tajemníkem Městského národního výboru ve Frenštátu pod Radhoštěm a patřil mezi první, kteří se Sověty o odsunu vyjednávali. Odsun vojáků z Frenštátu začal 26. února 1990, aniž by se vědělo, že jejich odchod oficiálně vyjednal tehdejší kabinet.
„Mnohem později jsem se dozvěděl, že 26. února ministr zahraničí Dienstbier podepsal smlouvu o odsunu vojsk z Československa. A my už jsme je 26. února, možná ještě před podpisem, měli na vagónech a už jeli,“ vzpomíná Norský.
Sovětští vojáci v Československu v únoru 1990
Nechápali, proč musí odejít
Podle Norského se občané Frenštátu pod Radhoštěm chtěli definitivně zbavit sovětských vojáků, na základě toho začalo vyjednávání s posádkou. Vojáci ale nechápali, proč musí odejít. „Nechtělo se jim, Československo pro ně bylo Amerika. Chtěli odjet co nejpozději a my jsme zase chtěli, aby odjeli co nejdřív,“ vzpomíná Norský.
Sovětští vojáci proto údajně na odsun z Frenštátu zprvu nechtěli přistupovat, Norský je denně navštěvoval v kasárnách a pozval je i na Městský národní výbor. „Jednání šla ztuha. I když jsme začali brzo, tak přesto to šlo ztuha a nebylo kroku vpřed,“ vzpomíná.
Zničené byty i kontaminovaná půda
Po sovětských vojácích nicméně nakonec zbyla ve městě prázdná kasárna – a bohužel znečištěná, kontaminovaná půda i vodní zdroje. Asi tři stovky bytů po důstojnících byly v dezolátním stavu. „Nevážili si toho, pro ně to byla cizí zem,“ řekl místostarosta Frenštátu pod Radhoštěm Jiři Unruh (nestr.).
V únoru 1990 měli Sověti na území Československa v 84 posádkách bezmála 74 tisíc vojáků, více než v Maďarsku a Polsku dohromady, asi 1200 tanků a přes stovku letadel. Transport sovětských vojáků z Frenštátu trval měsíc, skončil 24. března 1990.
Poslední sovětský voják, generál Vorobjev, pak opustil území Československa 27. června 1991. Tehdejší Československo muselo na odstranění škod po sovětské okupaci vynaložit bezmála patnáct miliard korun.