Aerokluby rozmístily na záložním armádním letišti Líně u Plzně víc než pět desítek letadel na protest proti úvahám o jeho zrušení. Namítají, že letiště celoročně využívají letecké a parašutistické školy, firmy i letecká záchranná služba. Na čtyřsethektarové ploše má být podle usnesení vlády strategický podnikatelský park, kde by mohla stát továrna na výrobu baterií do elektroaut.
Protestující chtěli ukázat, že areál letiště Líně není opuštěný. „Letiště je v zásadě vyhovující pro provoz letadel, které tady jsou a přistávají. Větší provoz by si samozřejmě vyžádal úpravu letištní infrastruktury,“ řekl zástupce škol, aeroklubů a pilotů Michal Švihla. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) má do konce srpna vládě říct, jestli armáda letiště potřebuje.
Na petici na podporu letiště je podle organizátorů protestu za tři dny od jejího spuštění přes tři a půl tisíce podpisů. „Působí tu několik set pilotů. Kromě sportovního létání je i branou pro zahraniční návštěvníky, přistávají tu letadla s manažery zahraničních firem, které mají v okolí své pobočky. Cvičí tady policie, hasiči a záchranka,“ vyjmenoval plzeňský pilot Milan Vydra.
Kraj by zůstal jako jediný bez letiště
Podle šéfa místní pilotní školy Luďka Krause by po zrušení letiště zůstal Plzeňský kraj jediným regionem bez letiště, odkud by mohly vzlétat letouny třeba při požárech nebo vojenských konfliktech. Je to podle něj navíc jediné tak velké letiště mezi Prahou a Norimberkem.
„Vojenská letadla české armády i NATO tady stále přistávají,“ uvedl Vydra. Přistávací a vzletová dráha je dlouhá téměř dva a půl kilometru. Letiště podle Švihly plně financují stávající aktivity.
Kdyby na vedlejších nevyužitých pozemcích vznikla gigafactory, dokážou podle pilotů koexistovat. Piloti se bojí, aby Líně, které letos oslaví sedmdesát let, neskončily jako zrušené letiště v Žatci, kde měla také vzniknout průmyslová zóna, nakonec tam jsou tři haly. V devadesátých letech bylo podle nich zlikvidováno letiště v Plzni na Borských polích, na jehož místě průmyslová zóna je, navíc přes polovinu plochy Líní tvoří zeleň.
Letiště je armádě kdykoli k dispozici
„Záměr likvidace letiště, doporučovaný ministerstvem obrany, je pro nás nepochopitelný. Letiště je kdykoli armádě k dispozici, provoz a údržba je plně hrazená z prostředků naší společnosti,“ řekl Petr Kutný, jednatel české firmy PlaneStation, která má od roku 2000 areál v pronájmu na padesát let s opcí na dalších padesát let.
Firma se od roku 2012 soudí s ministerstvem, které tvrdí, že mu firma neplatí. PlaneStation naopak říká, že resort nesplnil své smluvní závazky. Nájemci letiště potvrdili, že firmě PlaneStation platí a na letišti všechno funguje. „Naše společnost je připravena dodržet podmínky nájemní smlouvy a pokud jí to bude umožněno, tak začít s rozvojem nejen letiště, ale i zóny definované ministerstvem průmyslu jako brownfield,“ uvedl Kutný.
S projektem továrny nesouhlasí ani obce
S projektem továrny na 400 hektarech nesouhlasí ani okolní obce. Obávají se ubytoven pro zahraniční dělníky, problémů s dopravou, vodou i ekologií. Souhlasily by s gigafactory na zhruba 180 hektarech, což bylo podle nich dříve dohodnuto.
Obce i aerokluby z Líní si stěžují na to, že s nimi vláda ani kraj nemluví. Kraj slíbil, že příští týden svolá jednání, ale že hlavním koordinátorem strategického průmyslového parku je ministerstvo průmyslu.
