Před dvěma týdny bylo nebývalé chladno, teď je i 29 stupňů Celsia. Jak časté jsou takové prudké změny v teplotách, a kde v Česku bude nejdéle pokračovat sucho?
Po dlouhé zimě přišel rychlý skok do horkých dní
Jaro je doba, kdy slunce stoupá na obloze každý den výš, a jeho paprsky zahřívají zemi den za dnem déle. Především duben a květen jsou měsíce, kdy teplota rychle roste. My jsme se ale zaměřili na opravdové extrémy: statistika nejprudších vzestupů teplot během dvou dnů v každém roce potvrzuje, že před rokem 2000 byla mírná a pozvolná oteplení mnohem častější než v posledních 20 letech.
Přehled největších oteplení v pražském Klementinu
Jinými slovy: Skok ze zimy do jara, nebo někdy až rovnou léta, probíhá v posledních desetiletích mimořádně rychle – během pár dnů. Podle klimatologů je to jeden z důsledků měnícího se klimatu. V průměru jednou za pět let je ale oteplení opravdu bleskové – o 12 až 15 °C za dva dny. To se stávalo jak na konci 20. století, tak i v posledních letech. Takové prudké zlomy nedělají dobře ani lidem, ani přírodě. Velice často je navíc doprovází lokální sucho, podobně jako letos.
Výhled teplot na víkend
V jihovýchodní polovině země sice bude v pátek pršet, v té severozápadní už ale do konce týdne déšť nečekejte. V sobotu a v neděli podle výpočtů meteomodelů nespadne ani kapka, a jen výjimečně a krátce budou ráno mlhy. Poslední z ledových mužů, Bonifác, se od soboty přece jen postará o chladnější rána, ale mrazů není třeba se obávat. Teploty budou ráno většinou mezi 5 a 9 °C.
Srážkový úhrn na následující dny
Hodně rozdílné to ale bude v příštích dnech s přírodní závlahou, tedy množstvím dešťové vody. Kolik má napršet do příští soboty, ukazuje mapa: na jihu to bude až do 40 l/m², na severu a západě spíš jen pár kapek. Právě tam zřejmě bude sucho pokračovat. Sloupce ukazují dny s pravděpodobnými přeháňkami a bouřkami.