Letošní zima se přehoupla do své poslední třetiny. Její druhá třetina, tedy měsíc leden, svému názvu příliš nedostál. Podle předběžných údajů totiž první měsíc letošního roku skončil s průměrnou teplotou 1,0 °C jako teplotně nadnormální s odchylkou +2,5 °C vůči dlouhodobému průměru let 1981 až 2010.
Z pohledu jednotlivých krajů byl relativně nejchladnější Zlínský kraj (odchylka +2,1 °C), relativně nejteplejšími se s odchylkou +2,8 °C stalo více krajů: Praha a Středočeský, Jihočeský, Ústecký a Jihomoravský. Mimochodem v pražském Klementinu, kde se měří od roku 1775, se letošní leden zapsal mezi sedm procent nejteplejších lednů.
Z pohledu srážek byl leden s průměrným úhrnem 46,2 mm normální (o 6,5 procenta více vůči dlouhodobému průměru). Panovaly ale větší regionální rozdíly – relativně nejméně vody spadlo v Jihomoravském kraji (67 procent normálu), naopak nejvíc v Libereckém kraji (130 procent normálu). Slunce nasvítilo 49 hodin, což je také průměrné množství (96 procent normálu).
Nejteplejší Nový rok v dějinách
Nejteplejším lednovým dnem se stal hned Nový rok, kdy v Kopistech naměřili až 15,7 °C – šlo o nejvyšší novoroční teplotu, která kdy byla u nás 1. ledna naměřena. Teplotní rekord první den roku padl na třech čtvrtinách stanic a jen o pár stupňů chladněji bylo 2. ledna. Pak se sice mírně ochladilo, ale dorazil vydatný déšť, který v kombinaci s táním sněhu výrazněji zvedl hladiny řek, na Šumavě i s dosažením 3. stupně povodňové aktivity.
Právě oteplení na přelomu roku a taky déšť, který zasáhl i hory, dal velmi zabrat sněhu, a to i v nejvyšších polohách. Dobře to ilustruje údaj o množství vody uložené ve sněhu, který se měří každé pondělí. Například 3. ledna to bylo jen 0,063 miliard metrů krychlových, což v přepočtu na plochu ČR představuje 0,8 litru vody na metr čtvereční. Pak se ale začalo ochlazovat a na hory se vrátilo sněžení. 24. ledna už ve sněhu bylo uloženo 0,82 miliardy metrů krychlových, tedy přibližně 10,4 litrů na metr čtvereční.
Další vydatnou porci sněhu dostaly hory v první polovině tohoto týdne. Ve čtvrtek 3. února ráno už na osmi stanicích výška sněhu dosáhla alespoň jednoho metru. Nejvíc hlásí Blatný vrch na Šumavě (162 centimetrů), ale výrazně si polepšila třeba i Lysá hora v Beskydech (126 centimetrů).
V nížinách byl však letošní leden na sníh mimořádně chudý. Kromě jedné výjimky se vyskytoval jen na omezeném území, a navíc krátkou dobu. Nicméně po přechodu podružné studené fronty doprovázené silnými sněhovými přeháňkami i bouřkami padal 20. ledna i v nížinách sníh a díky teplotám kolem nuly přetrval do následujícího rána. Ani tato sněhová pokrývka ale v nižších polohách dlouho nevydržela a v dalších dnech sníh zase rychle roztál.
Letošní leden byl taky zajímavý z hlediska povětrnostní situace nad Evropou. A to zejména urputností, se kterou se nad západní Evropou udržovala tlaková výše. Částečně ovlivňovala počasí i u nás a současně usměrňovala postup frontálních systémů, které se k nám dostávaly od severozápadu. S nimi přicházel ne příliš chladný vzduch ze severního Atlantiku, což znamenalo právě dešťové srážky v nižších polohách.
Ve druhé polovině měsíce pak začalo proudění nabírat na dynamice, což se projevilo občas silnějším větrem. První vrchol větrného počasí přišel 17. ledna (na Sněžce naměřen náraz téměř 180 km/h). Silnější byl vítr během posledního lednového víkendu, kdy na Sněžce naměřili 186,5 km/h a na Milešovce 144 km/h, mnohem význačnější ale byly nárazy mimo hory – v Praze to bylo 96 km/h, na stanici Luká (Olomoucký kraj) 119 km/h a v Mokošíně (Pardubický kraj) téměř 100 km/h.
Předpověď na víkend
Ve čtvrtek vítr v Česku sice zeslábl, ale během víkendu zase mírně zesílí. Takových rychlostí jako minulý víkend však už naštěstí nedosáhne. Proudění nad střední Evropou zůstane do začátku příštího týdne západní až severozápadní s přechodem dalších frontálních systémů.
Proto občas počítejme se srážkami – zatím to vypadá, že nejvíc jich bude v neděli, kdy by na hřebenech hor mohlo napadnout až 30 centimetrů nového sněhu. V nížinách a většinou i ve středních polohách (tedy mezi 400 a 600 metry) bude ale většinou pršet.
Změna přijde v první polovině příštího týdne. Od úterý začne počasí u nás ovlivňovat tlaková výše nad západním Středomořím, a kolem ní k nám pronikne teplejší vzduch. V něm se dočkáme ojediněle i denních teplot přes 10 °C. Oteplí se i na horách, ale protože se obleva většinou obejde bez deště, tání sněhu by nemělo být moc rychlé.
Teplé počasí navíc potrvá jen pár dnů, pravděpodobně už v pátek nás přejde studená fronta od severozápadu, a za ní začne do Česka proudit chladný vzduch od severozápadu – příští víkend by se proto denní teploty měly snížit na 0 až 6 °C a v noci bude častěji mrznout. Současně se opět sníží hranice sněžení, zřejmě až do nížin. Zatím to ale vypadá, že zase půjde jen o přechodné ochlazení – v nížinách to tedy nadále na žádnou trvalejší a výraznější sněhovou pokrývku nevypadá.
