Trumpův rok: Amerika i svět čekají, až vyvane kouř z předvolební palby

Když jsem v létě 2015 stál v dusnu před Kapitolem a sledoval společné vystoupení tehdy ještě dvou přátel Donalda Trumpa a Teda Cruze, říkal jsem si v duchu, jak to mají promyšlené: do začátku primárek možná přežije jen jeden, pokud vůbec, a ten druhý ho pak podpoří.

V reportáži jsem si později vypůjčil spojení „Léto s kovbojem”, neboť vše nasvědčovalo tomu, že americký flirt s obchodně zkušeným, ale politikou nepolíbeným člověkem skončí s prvním podzimním listím. Historie zkrátka napovídala, že ani jeden kandidát s takto krajními názory republikánským sítem neprojde.

Mýlil jsem se já, mýlili se další novináři, politologové, nedocenění blogeři i přeplacení stratégové. Oba republikáni primárkový masakr ovládli a opustili ho jako poslední, ten první navíc se skalpem toho druhého. Trump se dokázal rychle otřepat a nakonec utnout kariéru ženě, která si “kandidátka na prezidentku” mohla dát i na zvonek, protože se z této funkce stala pomalu stejná konstanta jako její jméno.

Sílu revolučního roku lze málokdy plně prohlédnout v onom roce samotném. I když americký otřes stále nenaplňuje definici změny režimu, je jedním z největších, jaký žijící Američani pamatují.

Jak říká respektovaný novinář Carl Bernstein, který je kritický jak ke Clintonové, tak k Trumpovi: Nastala klíčová bitva v kulturní válce o podobu země. Nic na tom nemění fakt, že si většina těch, kteří v listopadu přišli k urnám, Trumpa nepřála. Ta část, jež ho naopak chtěla, byla dost silná na to, aby ho i přes systém, který Trumpovi nebyl kvůli řadě aspektů nakloněn, katapultovala do Bílého domu.

Ano, bylo mezi nimi mnoho radikálů i rasistů. Ale z vlastní zkušenosti z mnoha končin USA vím, že stejně tak mnoho úplně normálních, příjemných a vstřícných lidí, kteří už jen měli plné zuby stávajících pořádků a nebyli o nic míň Američany než ostatní. Neochota a neschopnost demokratických špiček připustit si, že miliardáře volí i jiní než jen ti z okraje společnosti, se jim stala osudnou. Síle Trumpa dost pomohla slabost Clintonové. 

To samotné bez ohledu na to, co Trump říká nebo dělá, je úctyhodný výkon. Zvítězit v souboji o Bílý dům je asi tak lehké jako vyhrát několik olympiád v řadě bez cizího dopingu. A i když poslední slovo předchozí věty vybízí k analýze podezření ruského zásahu do voleb, nechme tento úhel stranou.

Trump bořitel. Časem (možná) stavitel

Na úspěch kandidáta, kterého nakonec ztělesnil Trump (a mohl i někdo jiný s podobným instinktem, jen jemu se to na rozdíl od ostatních povedlo), se v Americe zadělávalo dávno před tím, než Boris Jelcin v Kremlu otevřel první komnatu Vladimiru Putinovi – a tedy před tím, než si Putin začal sám otevírat další. 

Jen málokdo tušil, že k tomuto americkému sudu střelného prachu někdo dokáže takto rychle a efektivně najít i rozbušku: propast mezi veřejností a politiky, kteří ji mají reprezentovat, rozpad vláken občanské společnosti, globalizace, která i přes nesporné sladkosti po sobě zanechává taky hořkou pachuť, prosperita, která fungovala jako záplata na pytle plné problémů, rozevírající se nůžky mezi bohatými a chudými, což může znít jako klišé, ale společnost to dlouhodobě dusí.

Nemluvě o rasových problémech, nejistotě pramenící z imigrace a politické korektnosti, kterou mnozí odsoudí jako lež, místo toho, aby ji dokázali nahradit základní a přirozenou lidskou slušností a respektem. Unavily se už západní liberální demokracie a jsou připravené samy sebe vnitřně rozkládat? Nebo jim současný populismus paradoxně dlouhodobě pomůže metamorfovat v něco lepšího? Stále si kladu otázku, na jaké, dosud nedotknutelné svobody by byli Američani ochotní si nechat sáhnout a co by za to výměnou chtěli. 

Trump nabízí rychlá řešení, která – jak ukazuje historie – většinou nezabírají, zvlášť když jde o problémy nahromaděné za dekády. Ale stejně jako kdokoliv, kdo vstupuje do Bílého domu, má i on dostat šanci se ukázat. Jeho rodící se tým je heterogenním kolektivem, jehož zkušenosti vzbuzují u části veřejnosti respekt, u jiné obavu. Přechodné období je zatím ve srovnání s předchůdci Trumpa palbou z kulometu s radiem 360 stupňů. Něco jako startovní výstřely, jimiž si připravuje půdu na vyjednávání a kterými sonduje sílu partnerů i protivníků. Trump v souladu s kampaní boří. Amerika i svět teď čekají, až kouř z palby vyvane a prezident začne stavět. 

Nečitelnost může být v obchodě devizou. V mezinárodních vztazích se začne její pozitivní efekt ztrácet v okamžiku, kdy je jí příliš. Když nedávno zemřela hollywoodská celebrita maďarského původu Zsa Zsa Gaborová, říkalo se o ní, že byla slavná hlavně – anebo jen – proto, že byla slavná. Jistotou Donalda Trumpa není jistota, ale záruka jedné velké nejistoty.

Vystudoval masovou komunikaci se zaměřením na mezinárodní studia na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Od roku 2000 pracoval v Praze a Londýně v české redakci BBC, od roku 2006 v zahraniční redakci ČT, kterou vedl v letech 2008 až 2012. Od ledna 2013 do letošního roku byl zahraničním zpravodajem ČT v USA.

Zpravodaj ČT Martin Řezníček
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
před 16 hhodinami

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...