Už si nemyslím, že svět je peklo, říká Fiala z Mňágy a Žďorp

Nahrávám video

Kapela Mňága a Žďorp zůstává i po více než třech dekádách stabilním úkazem českého rocku. Dokládá to nedávná – a pro skupinu první – cena Anděl za poslední album Hoříš? Hořím! „Stojí za tím možná trošku sobecké rozhodnutí dojet zbytek kariéry a vlastně i života fakt pořádně,“ poznamenal k úspěchu novinky frontman Petr Fiala v Interview ČT24 vedeném Terezou Willoughby.

Když Mňága a Žďorp začínala v osmdesátých letech v garáži ve Valašském Meziříčí, její členové rozhodně nepomýšleli na to, že by ještě za tři desetiletí získávali hudební ocenění. „Byli jsme prostě rádi, když na náš koncert přišlo pár kamarádů. Byl to ze začátku takový vtip, dá se říct, ale brali jsme to vždycky vážně a snažili jsme se to dělat i v těch mizerných podmínkách co nejlíp,“ vzpomíná Fiala.

Zato jejich loňské a zatím nejnovější album bývá charakterizováno jako jedno z nejoptimističtějších, které kdy kapela nahrála. „Člověk se nějakým způsobem vyvinul. Už si nemyslím, že svět je takové peklo, jak jsem si to myslel dřív,“ podotýká dvaašedesátiletý frontman s tím, že zhruba do čtyřicátin byl „prudič“, kterému „nic nebylo dost dobrý“.

Sám by desku Hoříš? Hořím! spíše označil za realistickou, za „v dobrém slova smyslu“ smíření z „pohledu lidí už trošku převálcovaných životem“. „Prostě, že přijmete, jak to je, a snažíte se v tom zůstat dobrým člověkem a užít si život na plné pecky fakt každý den,“ upřesnil.

Nezáleží na generaci, ale na sdělení

Oceněná deska vznikala v obměněném personálním složení. Fiala už v kapele zbývá jako jediný zakládající člen, sám sebe popisuje ve vztahu k ostatním jako osvíceného diktátora. „Oživení kapely“ se podle něho promítlo i do nahrávky. Nový kytarista Jakub Červinka se narodil až po sametové revoluci, tedy v době, kdy jeho předchůdce v kapele Martin Knor s Mňágou a Ždorp už za sebou měli vydání debutu Made in Valmez.

I mezi posluchači kapely jsou jak fanoušci, kteří znají písničky ještě z kazet (na nichž mimochodem skladby Mňágy a Žďorp pořád vycházejí), tak generace Z. „Pokud nemáte mladé fanoušky, tak nepřežijete, vaši souputníci vás neudrží, protože někteří už sotva chodí,“ uvědomuje si Fiala.

Zároveň se ale při tvorbě snaží případné generační rozdíly nezohledňovat. „Prostě přece chcete něco říct, tak to řeknete, a je úplně jedno, jaká je cílová skupina,“ míní. Ostatně skládá především kvůli textům, ne hudbě.

„Můžeme se z toho jen radovat, že to má obecnou platnost, že je zábavné i pro tyhle (mladé) lidi,“ dodává s poznámkou, že Mňága a Ždorp dělá, co chce, protože si desky vydává sama s pomocí crowdfundingu. Kapela se podle svého frontmana pohybuje v „šedé zóně“, kdy ani už nepatří do undergroundu, ale ani se nepočítá mezi největší mainstream.

Ovlivnit se Fiala nechce nechat ani případnými přáními od fanoušků, že by nové písničky měly znít jako dřívější hity. Což Mňága a Ždorp slýchává od první desky. „Člověk by se zbláznil, kdyby se snažil vyhovět někomu jinému než sobě. Možná to zní debilně, ale když já nebudu nadšený z toho, co jsem udělal, nebudu to považovat za vrchol veškeré lidské snahy na planetě, tak nepřesvědčím nikoho jiného,“ nepochybuje Fiala. Za hlavní přitom pokládá, aby Mňága a Žďorp dělala, co ji baví.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
před 19 hhodinami

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026
Načítání...