Utajený kardinál a zákazy mobilů? Skutečné konkláve budí zájem o to filmové

Jeden Oscar a k tomu sedm dalších nominací se jistě počítá k úspěchům filmového dramatu Konkláve. Nicméně pozornost k příběhu z Vatikánu přitáhla především smrt papeže Františka. Stoupl nejen divácký zájem o filmové Konkláve, ale hojnější jsou i debaty, co má zákulisní napětí předepsané scénářem společného se skutečnou volbou nové hlavy katolické církve.

Konkláve natočil německý režisér Edward Berger, který na sebe ve světě výrazněji upozornil předchozím počinem – adaptací románu Na západní frontě klid. Po úspěchu korunovaném čtyřmi Oscary se pustil do dalšího boje. Zákopy první světové války vyměnil za zdi Vatikánu, kde se také bojuje ostře, leč méně viditelně. Základem se stala kniha současného amerického spisovatele Roberta Harrise.

Premiéru mělo Konkláve loni na podzim. Papež František se už v té době potýkal se zdravotními potížemi, letos v únoru byl hospitalizován a o Velikonocích zemřel. Aniž by načasování filmové premiéry snad nějak kalkulovalo s faktem, že zdraví tehdy osmaosmdesátileté hlavy katolické církve je podlomeno, realitu ignorovat nelze.

Veřejně probírané informace o Františkově hospitalizaci jen podpořily divácký zájem, čísla ještě stoupla po oznámení smrti papeže na Velikonoční pondělí. On-line sledovanost snímku, promítaného v kinech a následně dostupného na internetu, se vyšplhala v ten den o 283 procent, uvádí magazín Variety s odkazem na společnost Luminate, která zpracovává údaje ze zábavního průmyslu.

Bez kontaktu v mediálně přehlceném světě

Koneckonců fiktivní thriller zachycuje podle BBC zásadní střet: od středověku udržovaný rituál se odehrává v mediálně přehlceném jednadvacátém století. Sami kardinálové musejí podle pravidel zůstat izolování před vnějším světem, aby nerozptylováni jinými vlivy vybrali ze svého středu budoucího papeže. Jakkoliv jejich uzavření ve filmu ani ve skutečnosti naprosto neprodyšné není, už jen z praktických důvodů.

Ve fiktivním příběhu účastníci konkláve nemají k dispozici televizi ani internet. Zatímco ale filmoví kardinálové procházejí bezpečnostní kontrolou a odevzdávají své telefony a notebooky, těm skutečným předpisy pouze ukládají, že se musí „zdržet“ veškeré komunikace a mají zakázáno vnášet do Sixtinské kaple jakákoliv záznamová zařízení, upozorňuje článek na oficiálním webu Římskokatolické církve v Německu.

Na druhou stranu mluvením se svým sektářem by se hlavní hrdina, fiktivní kardinál v podání Ralpha Fiennese, v reálném Vatikánu pouštěl na velmi tenký led.

I František připustil machinace

Od kardinálů se rovněž očekává, že zachovají o samotném procesu mlčenlivost. Tu ale třeba porušil i papež František v loni vydané (také česky) knize rozhovorů. „Kardinálové přísahají, že nebudou prozrazovat, co se děje v konkláve, ale papežové mají povolení to říkat,“ řekl španělskému novináři Javieru Martinezovi-Brocalovi.

Z filmu Konkláve
Zdroj: Vertical Ent.

František připustil, že došlo k určitým machinacím při konkláve v roce 2005. Řekl, že byl „zneužit“ při neúspěšném pokusu zablokovat favorizováno – a nakonec zvoleného – Benedikta XVI. Kardinálové, kteří stáli za tímto manévrem, se hlasy podporujícími Františka snažili otevřít cestu pro ještě jiného kandidáta. Podobnou taktiku naznačuje i film.

Boj o post na nože

František kandidaturu odmítl a svůj hlas dal prý Benediktovi, jehož pak později na Svatém stolci vystřídal. Na kardinály při dalším konkláve zapůsobil projevem o potřebě reformy církve.

Protitlaky konzervativních a liberálnějších proudů jsou zdrojem napětí i ve filmovém příběhu. Jejich vylíčení označují někteří představitelé církve za přehnané. „Církevní hierarchie je semeništěm ambicí, korupce a zoufalého egoismu, konzervativci jsou xenofobní extremisté a liberálové jsou sebestřední intrikáni,“ popsal v nesouhlasném příspěvku filmové zobrazení církve biskup Robert Barron z Minnesoty.

Podle režiséra snímku Bergera se sice jeho příběh odehrává ve Vatikánu, ale mohl by být o mocenských hrách všude, kde je potřeba obsadit nejvyšší post. Podobně téma konkláve nahlíží i autor knižní předlohy Harris. „Generální ředitel je pryč a lidé vyrazí do boje, vytáhnou nože a získají tu práci, ať už ve Washingtonu, nebo v tomto případě v církvi,“ uvedl pro BBC.

Vypadá takhle konkláve?

Harris také podotkl, že když si knihu přečetl anglický kardinál Cormac Murphy-O'Connor, který patřil ke spisovatelově zákulisním zdrojům, napsal mu: Přesně takhle vypadá konkláve.

Ne všichni zástupci církve by se na tom s anglickým církevním hodnostářem shodli. Americký kardinál Sean O'Malley ve svém blogovém příspěvku podotkl, že záležitost volby papeže není „nějakou scénou politického zákulisního spiknutí, jak dosáhnout zvolení svého kandidáta“. O'Malley se účastnil konkláve, při němž byl zvolen papež František.

Režisér Edward Berger a herec Ralph Fiennes při natáčení filmu Konkláve
Zdroj: Vertical Ent.

Každopádně lidé, bez ohledu na to, zda se cítí jako věřící, či nikoliv, si pouštějí Konkláve, aby ukojili zvědavost, co se bude dít za zavřenými dveřmi, až ve středu 7. května zaklapnou za kardinály, kteří mají za úkol zvolit Františkova nástupce. Nikdo mimo Vatikán by se neměl dozvědět výsledek, dokud úspěšnou volbu neohlásí bílý kouř nad komínem Sixtinské kaple.

Vatikán se k filmu podle dostupných údajů oficiálně nijak nevyjádřil, oficiálních názorů se zdržuje i česká církev. Ale fikci s realitou konfrontují mnohá katolicky orientovaná média. Například italský deník Avvenire, který se drží vatikánské linie, loni v prosinci napsal: „Přiznejme si to: Konkláve, které nás zavádí do centra jedné z nejzáhadnějších a nejtajnějších událostí na světě, je velmi zábavný film, zejména pro americké publikum, které není příliš vybíravé.“

Problém s kardinálem i zpovědním tajemstvím

K nejdiskutovanějším scénám, které lze zmínit bez velkého spoileru, patří ta, kdy se na konkláve k překvapení všech zjeví kardinál, o němž nikdo nevěděl. Působí v Kábulu a papež ho jmenoval „in pectore“, doslova „v srdci“, zkrátka tajně.

Ve skutečnosti žádný takový zástupce katolické církve v Afghánistánu není a zapojení utajeného kardinála do konkláve by bylo problematické. K volbě by se nemohl přidat, pokud by papež nestihl před svým skonem jeho jméno oznámit veřejně, upozorňuje v textu Katolické zpravodajské agentury odborník na církve z americké katolické stanice EWTN News Matthew Bunson.

Nemyslitelné je také prozrazení zpovědního tajemství, které má vliv na papežské šance jednoho z kandidátů. „Dopustil se smrtelného hříchu a byl by automaticky exkomunikován,“ vysvětluje analytik Thomas Reese z agentury RNS (Religion News Service).

Z filmu Konkláve
Zdroj: Vertical Ent.

Poměrně přesné je podle znalců církve naopak vyobrazení úkonů, které následují bezprostředně po smrti papeže, byť nejsou ukázány všechny a tvůrci směšují některé povinnosti rozdělené mezi více církevních hodnostářů. A nemyslitelné je také, že by zesnulého papeže bylo možné vidět v pyžamu, respektive bez liturgického roucha.

Od předepsaných pravidel se zásadně nevzdaluje průběh hlasování v Sixtinské kapli. Reálné je i například používání rušiček v okolí Sixtinské kaple, což by zrovna mohlo divákům připadat jako filmařské přehánění.

Filmoví papežové

Blížíce se konkláve nejen zvyšuje zájem o to filmové, ale funguje to i obráceně – diváci fiktivního příběhu se více zajímají o nadcházející volbu. A lze předpokládat, že minimálně po dobu skutečného konkláve zájem o Bergerovo drama neutichne. A vůbec o Vatikán. Volba nového papeže pomáhá totiž i sledovanosti dalších snímků z církevního zákulisí.

Například film Dva papežové vykázal v den úmrtí Františka o 417 procent vyšší sledovanost oproti předchozímu dni. Životopisné drama natočil v roce 2019 Fernando Meirelles a je rozpravou mezi Benediktem XVI. a Františkem. Ztvárnili je Anthony Hopkins a Jonathan Pryce.

Mladý papež
Zdroj: ČT

Konkláve tak rozhodně není osamělým příběhem o Vatikánu z poslední doby. Svou představu o působení prvního amerického papeže podává i série Mladý papež a navazující Nový papež v režii Paola Sorrentina. Seriál o kontroverzním pontifikátu dosadil do čela katolické církve Judea Lawa.

Přímo konkláve se věnuje o něco starší a komediální italský snímek Máme papeže! Zvolený kandidát se v tomto vyprávění funkce ujmout odmítá. A ze stejného roku, tedy 2011, je i seriál Borgiové rozplétající mocenské intriky napojené na katolickou církev v renesanční Itálii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
před 13 hhodinami

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
včera v 17:09

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
včera v 13:00

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
včera v 08:00

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026

Hřebejk točí pro ČT Jobovku

Jan Hřebejk režíruje pro Českou televizi nový seriál Jobovka. Pojednává o rodinných vtazích, ústřední manželský pár hrají Marika Šoposká a Jiří Havelka. Natáčí se na západě Čech v Plzeňském kraji.
23. 6. 2026

Všechny Kunderovy francouzské romány už vyšly česky, jako poslední Pomalost

V brněnském nakladatelství Atlantis vyšel román Milana Kundery Pomalost, původně napsaný ve francouzštině. Všechny Kunderovy romány jsou tak již dostupné v českém jazyce.
23. 6. 2026
Načítání...