Tetování, kariéra, bydlení a nástrahy života. Manželské etudy přebírá generace 21. století

V České televizi startuje pokračování úspěšné dokumentární série s názvem Manželské etudy: Nová generace. Režie se ujala dcera Heleny Třeštíkové Hana, která časosběrnou metodou odkrývá podobu partnerského soužití v 21. století. Série přibližuje podoby vztahů mladých v dramaticky se měnící době. Pět párů monitorovala autorka po sedm let jejich manželství.

Časosběrnou metodu proslavila známá česká režisérka Helena Třeštíková. Původní Manželské etudy natáčela od roku 1980, kdy si náhodně vybrala několik párů a sledovala je od momentu svatby po následujících šest let. Cyklus byl poprvé odvysílán v televizi v roce 1987. Z této série, stejně jako z časosběrné metody, se stalo celoživotní zaměření Heleny Třeštíkové, a tak na přelomu století vznikly ještě Manželské etudy po 20 letech a nejnověji také Manželské etudy po 35 letech, mapující původní páry.

K zachycení autentického pohledu na sny a překážky v životech současné mladé generace metodu využívá i dcera Hana Třeštíková. „Časosběrná metoda, kterou jsem převzala z původní série, poodkryje při dnešním zrychleném stylu života mnohem víc, než by se mohlo zdát. Zdánlivě banální situace a zachycení všednodenního života se ve střižně proměňují v cennou výpověď doby o jedné generaci,“ vysvětluje režisérka.

Úskalí této metody natáčení nedokázala Hana Třeštíková na začátku úplně předvídat. „Díky bohu jsem neměla potuchy, jak náročné je časosběrné natáčení, protože jinak bych asi velmi zvažovala, zda do toho jít,“ říká dnes s lehkým úsměvem.

A že se nové etudy od těch původních obsahově významně odlišují, potvrzuje i Helena Třeštíková: „V osmdesátých letech se mladí brali kvůli ekonomickému tlaku, byla to šance na byt. Dnes to zkoušejí nanečisto, jsou váhavější a volí soužití na hromádce. A potkávají se nyní s dost odlišnými, avšak často fatálními problémy.“

Helena a Hana Třeštíkovy
Zdroj: ČT24

První příběh Mirky a Kuby uvede ČT2 ve středu 27. listopadu ve 20 hodin. Se shrnujícím popiskem „láska z technoparty“ zachytila tvůrkyně vývoj událostí od svatby přes narození syna a stěhování za město až po krize a konflikty, které půjde jen obtížně překonat. Sedm let života mladých manželů v mnohém odráží řadu současných otázek rodičovské zodpovědnosti, dominantní role ve vztahu či nestálosti.

Život přináší různá překvapení

V dalších dílech ukážou etudy příběh „klasického pražského páru“ Ireny a Petra, kteří se rozhodnou posunout svatbou vztah na další úroveň, či Alenu a Bernarda, kteří spolu zkusili chodit, pak i bydlet a rozhodli se vzít.

Hana Třeštíková sledovala i učitelku Petru a zaměstnance Památkového úřadu Viktora. Oba jsou z Brna, brali se ale na Staroměstské radnici v Praze a společně bydlí na Vysočině. Oba touží po druhém dítěti a přiznávají, že pro bezproblémové početí se asi poznali příliš pozdě.

Posledním, pátým párem je majitel firmy Lukáš a marketingová manažerka Zuzana. V době, kdy s nimi štáb začal točit, se jednalo o pár, který představoval zástupce takzvaně „zlaté“ mládeže. Život jim nicméně přinesl různá překvapení a úskalí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Jsme tikka masala, hlásí Bloodywood, první indický metal v americké hitparádě

Bloodywood je první a dosud jediná indická metalová kapela, která se dostala do americké hitparády Billboard. Zaujala fanoušky osobitým pojetím žánru, které těží z východních témat i nástrojů, ale zároveň formace pracuje s tradičním západním zvukem. Skupina tento týden koncertovala v Praze.
před 6 hhodinami

První Ceny literární kritiky obdržely Emma Kausc a Iryna Zahladko

Laureátkami prvního ročníku Ceny literární kritiky za rok 2024 v kategorii próza se stala Emma Kausc a v kategorii poezie Iryna Zahladko. Kausc zaujala příběhem Narušení děje, Zahladko sbírkou Jak se líčit v nemoci. Ocenění, které založili zástupci českých literárních časopisů, se udělovalo ve středu v pražském Centru DOX.
před 10 hhodinami

Nová Sněhurka kousla do otráveného jablka ještě před premiérou

Remake Sněhurky od Disneyho dorazí na hollywoodskou premiéru po skromnějším červeném koberci, než se předpokládalo. Studio se rozhodlo omezit při slavnostním uvedení přítomnost médií. Důvodem je zřejmě příliš rozdělujících témat spojených s filmem. Pohádkový příběh se zapletl do kulturních válek i konfliktu na Blízkém východě.
včera v 18:18

Jeden svět začne v Sýrii, probere i Slovensko či mužskou existenci

Mezinárodní filmový festival o lidských právech se letos uskuteční v téměř šedesáti místech po celé republice, hlavní část přehlídky začíná v Praze 12. března. Program zahájí Vzpomínky plné přízraků, meditativní esej o kdysi prosperujícím syrském městě, které válka proměnila v ruiny.
včera v 11:22

Film Mnichov 1972 nastoluje otázky, jak v přímém přenosu informovat o teroru

Sportovní výkony na letní olympiádě v Mnichově zastínila tragická událost. Palestinští teroristé zabili jedenáct izraelských sportovců. Německý film Mnichov 1972 dramatický den rekonstruuje z pohledu televizního štábu, díky němuž mohl svět sledovat dění takřka v přímém přenosu. Drama nominované na Oscara i v českých kinech nastoluje otázku o zodpovědnosti médií.
včera v 06:00

Národní muzeum hostí novou výstavu o Čingischánovi

Více než 260 exponátů přibližuje nejen osobnost dobyvatele a zakladatele Velké Mongolské říše, ale také jeho předchůdce a následovníky, umění i každodenní život dávných Mongolů. Slavnostního zahájení výstavy v Národním muzeu se zúčastnil český prezident Petr Pavel a jeho mongolský protějšek Uchnágín Chürelsüch. Expozice, která potrvá do 22. června, zahrnuje předměty světového kulturního dědictví, které jsou k vidění jen výjimečně. Pocházejí ze sbírek Národního muzea Čingischán v Ulánbátaru a z Archeologického ústavu Mongolské akademie věd.
11. 3. 2025

Filip Topol jel nadoraz ve všem, ukazuje výbor Zubama po skle

Kniha Zubama po skle může být pro mnohé z fanoušků Psích vojáků jistě velkým překvapením – nepřibližuje totiž hudební tvorbu této kapely, ale literární a výtvarnou tvorbu jejího vedoucího, skladatele, klavíristy, zpěváka a herce Filipa Topola.
11. 3. 2025

Louis Armstrong v Československu budil senzaci, zazpíval mu jeho imitátor

Americký jazzový trumpetista Louis Armstrong byl první západní hvězdou takového formátu, která koncertovala v Československu po převzetí moci komunisty v roce 1948. Návštěva legendárního jazzmana vzbudila pochopitelnou senzaci. Do Prahy přiletěl před šedesáti lety, 10. března 1965, a zdržel se na devět koncertů. Jeden si také soukromě vyslechl v divadle Semafor.
10. 3. 2025
Načítání...