Recenze: Kapela WWW vstoupila opět do stejné řeky a neutopila se

Když vyšlo první album původně hiphopových WWW, byla to nepochybně bomba. Od úrovně svého debutu se kapela neodchýlila ani později a vysokou kvalitu potvrzuje i aktuální album Neutopíš se dvakrát v téže řece.

WWW začínali v divokých 90. letech jako parta sprejerů a zároveň rapovali o všem možném, s velice sympatickým neohlížením se na jakákoli tabu i hranice žánru. Pak se ovšem, krátce po nabídce natočit album, rozešli.

Vydání debutu Neurobeat v roce 2006 tak tehdy všechny překvapil, a to nejen načasováním. Ortodoxní hiphopová komunita jím byla zaskočena, protože WWW sáhli i po „nehiphopových“ inspiracích, nerapovali o sídlištích a rádoby odbojných partičkách, „fakujících“ nejen společnost, ale vlastně úplně každého. Jejich texty byly abstraktní, hrající si se slovy tak, jak to uměl třeba Christian Morgenstern či dadaisté, a blížily se tak výsostné poezii.

Ani rocková komunita, z tábora holdujícímu experimentálnějším polohám, nevěděla, jak se k těm bláznivým raperům stavět… Na jednu stranu tak nebyli WWW přijímáni, přinejmenším zpočátku, ani jednou stranou, což jim ovšem umožnilo neohlížet se na žádnou stranu, a dělat si to po svém. Což také dělali!

Na novince se kapela drží svého osobitého, výrazně elektronického zvuku, důrazu na perkusivní charakter písní a také výrazných textů – dalo by se tedy říct: klasika, protože po celou svou dráhu si WWW drželi vysoký standard. Přesto je novinka o krok dál. A to v ještě hlubším ponoru, především v textech.

Zpívá-li Ondřej Anděra „cloumá mnou děs“, můžeme mu to přinejmenším věřit. Jeho jakoby odtažité, od emocí oproštěné „vyprávěcí“ podání totiž všem vyřčeným slovům dodá ještě větší důraz. A nejen vyřčeným, ale i těm, která jsou skryta. Mám teď na mysli až taoistický rozměr, jaký nacházím například ve verších „mám plavat proti proudu / nebo se nechat vodou unášet / když světlo rozsvěcíš / nauč se ho i zhášet…“.

Je to ostatně logické, s přicházejícími lety roste nadhled, vyrovnání – ale žádné ustrnutí či spočinutí na albu s krásným herakleitovským názvem nehledejte. Podíl na tom mají všichni zúčastnění, album zní jako kompaktní celek.

Nahrávám video

WWW sestává nyní především tradičně z Ondřeje Anděry, který zpívá ve většině skladeb, obsluhuje různé elektronické nástroje a také má lví podíl na hudební stránce, a dnes již velice známého a ceněného malíře Lubomíra Typlta, který je s Anděrou textařem kapely. Nelze ovšem ani pominout Anděrovu ženu, zpěvačku Milesu Anděra Zrnić, a perkusionistu Pavla Fajta.

Album Neutopíš se dvakrát v téže řece je zajímavé i výtvarnou stránkou, v bookletu najdeme reprodukce mladých českých výtvarníků, včetně Krištofa Kintery či Ivana Pinkavy, samozřejmě Lubomíra Typlta, který připravil také stejnojmennou výstavu. A zpívá-li se v jedné z písní „z motýla už nebude nikdy larva“, lze jen doufat, že to platí i pro další nahrávky WWW.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
před 16 hhodinami

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026
Načítání...