Státní podpora uměleckých oborů, které zasáhly dopady koronavirové pandemie, je nedostatečná, byrokratizovaná a pomalá. V Událostech, komentářích to prohlásila senátorka Miroslava Němcová (ODS). Ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) se hájí, že se resort takto zabývá komerční kulturou vůbec poprvé – a že bylo potřeba zohlednit unijní podmínky.
V Česku v současnosti platí čtvrtý stupeň protiepidemického systému PES. Zavřená jsou kina, divadla, muzea i galerie, uzavřené jsou taky hrady, zámky a další památky, koncerty se mohou konat pouze bez diváků a účinkující musí dodržovat hygienická opatření. Restrikce tak na kulturu na podzim dopadly stejně tvrdě jako na jaře.
Senátorka Miroslava Němcová (ODS) v této souvislosti kritizuje dosavadní podobu státní pomoci uměleckým profesím. Žádání o podporu během jarní uzávěry podle ní bylo byrokraticky náročné, nepřehledné a zprvu odhlíželo od komerční kultury, která se až dosud neopírala o stát.
Dosud pak podle Němcové není zřejmé, zda a za jakých podmínek se podpora vztahuje na technické profese, které na kulturním životě participují taky, jako jsou zvukaři nebo kameramani.
„Nikdy to nebylo tak, že by člověk řekl: Tuhle oblast necháváme plavat,“ hájí práci svého resortu ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD). „Ministerstvo kultury bylo ministerstvo umění dotovaného, neziskového – a teď jsme vstoupili do oblasti podnikání. Toto rozšíření činnosti je novum.“
Připouští sice, že se ministerstvo mělo v minulosti o komerční kulturu zajímat, za podstatné ale považuje především to, že nový kontakt mezi státem a touto kulturní sférou musel být řádně vymezen, aby ho posléze nemohla zpochybnit unijní pravidla (potažmo aby Česko při finanční podpoře komerčního umění tato pravidla neporušilo). Proto také Zaorálkův resort na podpůrném dotačním programu pracoval s ministerstvem obchodu.
„Museli jsme dohodnout, jak to udělat, abychom prostředky mohli poskytnout. Museli jsme vymyslet způsob, který před Evropskou komisí obstojí,“ říká ministr.
Databáze vznikají, říká Zaorálek
„Rozdělení, kdy pan ministr Zaorálek stojí v čele ministerstva umění a ostatní fungovalo, aniž jsme o tom věděli, se mi nelíbí,“ reaguje Němcová. „Ministerstvo kultury přece muselo vědět, jak vypadá amatérská scéna, muselo vědět, jaké projekty se v České republice odehrávají nejenom u těch, kteří jsou jako příspěvková organizace navázáni přímo na rozpočet ministerstva kultury.“
„Tady není zlá a hodná kultura, ta hodná, která je ta zřizovaná městy, a ta zlá, která je soukromá, když se podíváte do vyspělé západní Evropy, tak se na kulturním poli naopak děje rozmanitost – a jak je financovaná, není až tak důležité,“ dodává herečka Jitka Sedláčková, která byla další účastnicí debaty.
Podle Zaorálka situaci v jistém smyslu napravuje právě pandemie. Jako vzor se Česku často uvádí Spolková republika Německo, která mohla podporu snáz rozdělovat díky databázím a lepšímu vymezení statusu umělce. „Mají seznamy. U nás neexistují. U nás jsme v situaci, kdy se skupiny OSVČ ustavují,“ upozorňuje s douškou, že se tím stát nepohodlnou situaci snaží odbourat a lépe nasměrovat penězovody.
„Budeme dělat už třetí kolo covidu (podpůrného programu COVID – kultura), protože už máme miliardu na příští rok a já věřím, že to uděláme zase o něco lépe a že těch, kteří propadnou, bude co nejmíň,“ podotkl ministr. Na kloudný boj s nákazou podle něj ale bohužel nikdo patent nemá.
