Nová koncertní síň nemá ambice být opera v Sydney, ale aspoň Prahu by změnit chtěla

V Sydney, Hamburku nebo Reykjavíku stojí koncertní domy, které by se mohly stát inspirací pro novou českou koncertní síň. Vltavská filharmonie má být nejen reprezentativním sídlem České filharmonie a současným kulturním centrem, ale také se od ní očekává, že „nakopne“ proměnu zanedbaného území Bubny-Zátory. Zatím ale ještě neexistuje ani na papíře.

Před nedávnem vyšla kniha s explicitním názvem 20 + 1: nejzajímavější koncertní stavby světa jako inspirace pro Prahu. Architekti Zdeněk Lukeš a Josef Pleskot, který je také předsedou Gremiální rady IPR (Institutu plánování a rozvoje Praha), v publikaci shromáždili dvě desítky moderních koncertních a operních budov. A to jak projekty nerealizované, tak ty zásadní.

Nechceme, vlastně chceme

Mnohé z nových staveb – a nemuselo jít zrovna o koncertní sál, jako příklad poslouží třeba i prosklená pyramida v Louvru – byly v době svého vzniku vnímány kontroverzně, dnes na ně ale většina místních nedá dopustit. Turisté je vyhledávají a město je používá jako svůj symbol.

Takovou je třeba jedna z nejznámějších koncertních budov – opera v Sydney. „Dnes je dokonce symbolem celého světadílu,“ připomíná o budově ve tvaru plachetnice Zdeněk Lukeš.

„Takové ambice mít nemusíme,“ dodává v souvislosti s výstavou Vltavské filharmonie. Nicméně společně s budovou Berlínské filharmonie – pro změnu asymetrické stavby ve tvaru stanu – je chápe jako „pravzory“ současných koncertních sálů. Ovšem za především inspirativní pro pražskou síň považuje ty, které vznikly spíše v nedávné době. „Nejraději sleduji evropské příklady, jako je Reykjavík, Oslo, Lucern, Paříž nebo Hamburk,“ souhlasí Josef Pleskot.

Samá voda

Většina příkladů zmíněných v publikaci o zahraničních koncertních halách stojí u vody. „A pokud tam voda nebyla, tak ji vytvořili, třeba když udělali jezero v centru Pekingu,“ podotýká Lukeš.

V bezprostředním sousedství vodního toku najdeme i významné pražské kulturní stánky, například Národní divadlo nebo Rudolfinum, kde sídlí Česká filharmonie dnes, jenže budova z konce devatenáctého století už potřebám současného orchestru i posluchačů zdaleka nevyhovuje.

Přímo u Vltavy, u stanice metra Vltavská, má stát také budova Vltavské filharmonie. Blízkost vody by mohl podle Pleskota architekt projektu zohlednit. „Voda je symbolem určitého klidu, harmonie, je to inspirativní médium,“ je přesvědčen.

Celá nová čtvrť

Starosta Prahy 7 – a také zastupitel hlavního města – Jan Čižinský (Praha Sobě) považuje novou budovu filharmonie za důležitou pro kultivaci oblasti, která sice leží kousek od historického centra, ale není zrovna atraktivním prostředím. „Všichni víme, že Vltavská je skutečně takovou jizvou na tváři města. A nová filharmonie tuto jizvu pomůže zacelit,“ prohlásil.

Proměna místa nebude stát jen na bedrech filharmonie. Vzniknout zde má kompletně nová čtvrť Bubny-Zátory, kde svůj domov najde pětadvacet tisíc obyvatel. CAMP (Centrum architektury a městského plánování) upozorňuje, že území Bubnů je jedním z největších pražských brownfieldů – rozlohou zhruba odpovídá celému Starému Městu. Přirozenému propojení města navíc brání i opuštěné nákladové nádraží. Kopnout by se v nové čtvrti mělo podle plánů IPR zhruba do čtyř let.

Zdaleka ne jen pro posluchače filharmonií

Vltavská filharmonie by tak snad neměla stát nešťastně u silničního průtahu, který vede Vltavskou, jako třeba dnes Státní opera, již uzurpuje magistrála na horním konci Václavského náměstí. „To místo je mimořádně skvělé z hlediska městského postavení a je mimořádně komplikované z hlediska dopravní infrastruktury, která tam dnes funguje,“ říká o umístění filharmonie na Vltavskou Pleskot.

„To je urbanismus, který se nějakým způsobem nepovedl a který je třeba napravit. My si myslíme, že taková budova by v sobě měla obsahovat i potenciál vylepšit okolní území, napravit ho, udělat spojovník mezi starou Prahou a novou Prahou a měla by nastartovat tak krásně poetickou atmosféru, jako třeba nastartovala náplavka před budovou Národního divadla kdysi koncem devatenáctého století,“ očekává.

Koncertní síň Harpa v Reykjavíku (stejně jako návrh Vltavské filharmonie stojí také u vody a má kapacitu 1800 návštěvníků)
Zdroj: Jitka Bojanovská/ČTK

Zahraniční koncertní domy mimo jiné potvrzují, že nové kulturní centrum oživí zároveň život v okolí, což do lokality přivede nejen lidi, ale také investice. Podle studie proveditelnosti, kterou pro Prahu zpracovalo dánské architektonické studio Henning Larsen (mimo jiné autor jedné z inspirací pro Prahu: koncertní haly a konferenčního centra Harpa na Islandu), by areál mohl vytvořit až čtyři tisíce pracovních míst, roční návštěvnost se odhaduje až na 600 tisíc osob.

„Koncertní sály se dneska nestaví jako jednoúčelové. Jsou to kulturní centra,“ předpokládá i Lukeš, že důvodem návštěvy budovy typu Vltavská filharmonie nebude pro lidi „jen“ koncert. Měla by vytvořit kolem sebe další tvůrčí prostor.

Budějovice bez Rejnoka, Ostrava s futuristickou stavbou

Myšlenka nové koncertní budovy není rozmarem posledních let, o stavbě takové budovy se s různou intenzitou mluví už od třicátých let minulého století. Nejvíce se řešilo místo. Například v devadesátých letech chtěli japonští investoři postavit novou budovu ke stému výročí České filharmonie. Tehdejší ministr kultury Milan Uhde a primátor Milan Kondr jejich nabídku odmítli.

Zamýšlená budova měla vyrůst zhruba na místě, které se později zvažovalo jako vhodné pro výstavu nové Národní knihovny. Takzvaná Chobotnice nebo Blob, jak se vítěznému projektu architekta Jana Kaplického přezdívalo, vzbudila poměrně velké vášně a nakonec z ní sešlo. Realizace se nedočkal ani další, z pohledu některých opět výstřední, Kaplického nápad – „Rejnok“ v Českých Budějovicích. V budově ve tvaru této paryby mělo být koncertní centrum.

Naopak nadějně vypadá budoucnost futuristické koncertní haly v Ostravě, kterou dokonce magazín Architizier zařadil do žebříčku nejočekávanějších staveb světa. K životnímu prostředí šetrnou budovu navrhli autoři ze studií Steven Holl Architects z New Yorku a Architecture Acts z Prahy. Hotovo by mělo být v roce 2025.

Krize je dobrý čas na přemýšlení

Pandemie koronaviru zasáhla do ekonomických plánů a vzbudila očekávání krize. Podle architekta Pleskota to nicméně plánům na novou koncertní budovu nebrání. „Velké věci se mají promýšlet v dobách, kdy je krize, a realizovat se v dobách, kdy už ta krize není. Takovýto projekt potřebuje hodně času, tak proč ho nepromýšlet zrovna právě teď a být připraven na dobu konjunktury, aby šel s úspěchem realizovat,“ vysvětluje.

Vltavská filharmonie se podle slov ředitele IPR Ondřeje Boháče jmenuje „vltavská“, a ne „pražská“, protože má být vnímána jako koncertní sál České republiky, stejně jako je Česká filharmonie českým, nikoliv pražským symfonickým orchestrem.

Kdo to zaplatí?

O umístění koncertního sálu k Vltavě rozhodlo minulé vedení magistrátu, ten současný momentálně řeší podobu stavby a kdo ji zaplatí. Mezinárodní architektonickou soutěž by město chtělo vypsat ještě letos. Filharmonie by podle doporučení architektů měla mít celkem tři sály – koncertní pro 1800 diváků, menší pro komorní hudbu s kapacitou 500 míst a multifunkční pro ostatní žánry a typy akcí s kapacitou až 700 osob.

Další přípravy schválili v polovině března pražští zastupitelé. Největší diskusi vyvolala otázka financování stavby, odhadované náklady (i s venkovní plochou a podzemním parkovištěm) šplhají nad šest miliard.

Podle některých opozičních zastupitelů by mělo vedení města zvážit zapojení soukromých peněz. Součástí usnesení tak je, že s žádostí o vypsání architektonické soutěže vedení města předloží také jasnou dohodu o spolupráci se státem a předběžný plán investičních a provozních výdajů.

Oblast kolem metra Vltavská
Zdroj: MHMP

„Dopředu mohu vyloučit, že by Praha měla dostatek prostředků, pokud by stavbu metra, okruhu a Vltavské filharmonie měla financovat bez významné finanční pomoci státu. To je banální matematika, kterou si může každý ověřit, že takové prostředky skutečně Praha nikdy mít nebude,“ upozorňuje náměstek primátora pro finance Pavel Vyhnánek (Praha Sobě).

Zahraniční příklady vyšly draho

Zahraniční příklady ukazují nejen, jak navrhnout akusticky výbornou a architektonicky zajímavou koncertní síň, ale také, že se taková idea může prodražit. Několikanásobně rozpočet překročila třeba jak opera v Sydney, tak nedávno otevřená Labská filharmonie v Hamburku.

„To jsou věci, které je třeba hlídat od začátku. V případě budovy v Hamburku byl původně soukromý investor, který si dokonce bez soutěže vybral architekta, a teprve když na to už nestačil, tak mu pomohlo město a potom i stát Hamburk a potom i spolková republika,“ upřesnil Lukeš.

Hrajeme od roku 2032

Náměstek primátora Petr Hlaváček (za TOP 09) uvedl, že se zapojením soukromých peněz do stavby Vltavské filharmonie počítá. „Komunikoval jsem se soukromým sektorem, vnímám velký zájem a budeme s kolegy debatovat o provedení a načasování,“ podotkl.

Pokud vše půjde bez průtahů, mohlo by se na přelomu let 2025 a 2026 začít se soutěží na stavební firmu, hudba by Vltavskou filharmonii měla naplnit poprvé v roce 2032.

Nahrávám video
Rozhovor se Zdeňkem Lukešem a Josefem Pleskotem
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Cenu Jindřicha Chalupeckého dostaly Bochanová, Kalousová a Kolektiv Prádelna

Laureátkami Ceny Jindřicha Chalupeckého 2026 se staly Julija Bochanová, Tereza Kalousová a ženský Kolektiv Prádelna. Zvláštní uznání od poroty obdržela skupina Stop Genocide in Gaza za své umělecké intervence s politickým významem. Ceny ve čtvrtek Společnost Jindřicha Chalupeckého udělila v pražském Divadle X10.
před 28 mminutami

Ukradený Pilát se po sedmnácti letech vrátil do Římova

Do Římova na Českobudějovicku se vrátila ukradená socha Piláta Pontského. Originál zmizel před sedmnácti lety z kaple, která je součástí křížové cesty. Památkáři a policisté vypátrali původní dřevěnou sochu až ve Španělsku.
před 3 hhodinami

Rapová trojice Gufrau a Victor Kal. mají nejvíc šancí na ceny Anděl

Tři šance na zisk ceny Anděl má rapová trojice Gufrau a hudebník Victor Kal., který s ní vystupuje. Víckrát se v nominacích objevují také jména Michala Prokopa, Bena Cristovaa či kapely Mňága a Žďorp. Ocenění udělované Českou hudební akademií převezmou vítězové 11. dubna.
před 4 hhodinami

Berlinale začíná afghánskou romancí. Česko přiváží Chytilovou či knihu ke zfilmování

První afghánská romantická komedie otevírá sedmdesátý šestý ročník filmového festivalu Berlinale. Hlavní soutěž podle kritiků míří letos spíše na cinefily než širší publikum. Český film v klání o Zlatého medvěda chybí. Mimo hlavní soutěžní sekci se nicméně budou promítat tři nové tituly natočené v české koprodukci a rovněž digitálně restaurovaný film Věry Chytilové Panelstory.
před 6 hhodinami

Filmové premiéry: Bouřlivé výšiny, Christy či Kaprálová

Do české kinodistribuce přibyly nové tituly. Očekávanou novinkou je snímek Bouřlivé výšiny, adaptace románu britské spisovatelky Emily Brontëové s Margot Robbieovou a Jacobem Elordim v rolích osudového páru. V životopisném dramatu Christy se Sydney Sweeneyová postavila do ringu jako profesionální boxerka Christy Martinová. Příběh silné ženy, která prorazila v oboru, jemuž dominovali muži, zobrazuje také dokument Kaprálová. V koprodukci České televize vypráví o skladatelce a dirigentce první poloviny dvacátého století.
před 7 hhodinami

Zemřel herec James Van Der Beek. Proslavil ho seriál Dawsonův svět

Po boji s rakovinou ve středu zemřel americký herec James Van Der Beek, známý především jako Dawson Leery ze seriálu Dawsonův svět. Bylo mu 48 let. O úmrtí informují agentury s odvoláním na umělcovu rodinu.
před 23 hhodinami

Britney Spearsová prodala práva na svou hudbu za 200 milionů dolarů, píše BBC

Americká popová zpěvačka Britney Spearsová prodala práva na veškerou svou hudební produkci nezávislému hudebnímu vydavatelství Primary Wave za zhruba dvě stě milionů dolarů (asi čtyři miliardy korun), informoval web BBC. Prodej se podle serveru uskutečnil již koncem loňského roku, podrobnosti ohledně transakce a přesná cena ale nebyly zveřejněny.
včera v 17:42

Josef Šíma viděl neviděné. A pak je namaloval

O významné české malíře nebyla nouze, ovšem co o ty světové? To už aby člověk pohledal. Jedno nezpochybnitelné jméno však máme: Josef Šíma. A každý, kdo by o tom snad pochyboval, může se nechat přesvědčit na výstavě Mezisvěty, připravené Západočeskou galerií v Plzni pro výstavní síň Masné krámy. Je připomenutím první poúnorové výstavy, již pro plzeňskou galerii v roce 1964 uspořádala Anna Masaryková.
včera v 15:00
Načítání...