Lidé se loučili s Janou Brejchovou. Pro ČT na ni zavzpomínaly Adamovská či Kolářová

Do pražského kina Lucerna se mohla v úterý veřejnost přijít rozloučit s Janou Brejchovou. Vzniklo zde pietní místo, kde mohli příchozí vzdát hold herečce, která zemřela 6. února. Mělo jít o tichou vzpomínku, nikoliv pohřeb. Na Brejchovou vzpomínali také ve vysílání ČT24 její kolegové a přátelé.

V kině Lucerna měl mimo jiné koncem sedmdesátých let premiéru film Mladý muž a bílá velryba. Adaptace románu Vladimíra Párala byla první velkou hereckou příležitostí před kamerou pro Zlatu Adamovskou. „Zaučovala mě do filmové profese, učila mě různé fígle, jak se stavit před objektiv, jak si vyhledat světlo,“ vzpomíná na natáčení s tehdy už hvězdnou Janou Brejchovou Adamovská. 

„Viděla jsem, že ti největší borci v mém oboru jsou vždycky velmi skromní a slušní lidé,“ dodala. Zároveň na své kolegyni ocenila, že se „nebála ukázat, že je normální holka, která má ráda život a smysl pro humor“. Připojila i konkrétní vzpomínku na filmový festival v Moskvě, kde se Brejchové hotelová „děžurnaja“, tedy jakási dozorčí, zeptala, jak si herečka udržuje svoji krásu. „A ona řekla: ‚Nežeru,‘“ vypráví Adamovská. 

Byla silná i zranitelná, míní Vášáryová

„Jana byla velká hvězda a neměla žádné velké manýry,“ souhlasí slovenská herečka Emília Vášáryová. Před kamerou se potkaly ve snímcích Návrat ztraceného ráje a Kráska v nesnázích. Druhý z nich, z roku 2006, zůstal posledním titulem ve filmografii Jany Brejchové.

„Nedávno jsem ten film viděla a uvědomila jsem si, jakou krásnou, tragickou roli a velký charakter tam zahrála. Byla to silná žena, ale velmi zranitelná. A vše, co v sobě nosila, v tom filmu je,“ oceňuje Vášáryová. 

Měla cit pro myšlení postavy, oceňuje Kolářová

Danielu Kolářovou a Janu Brejchovou z filmů spojuje muzikál Noc na Karlštejně, byť své scény točily každá jindy. Že je Brejchová hvězda, začala Kolářová dle svých slov vnímat, když jako patnáctiletá viděla drama Probuzení, v němž ztvárnila dívku, která z domova mládeže uteče k partě chuligánů.

„Byla jsem fascinovaná jejím výkonem a jak vypadala. Měla tehdy takový účes, říká se mu koňský ohon. Nechala jsem si narůst vlasy a napodobovala jsem ji. Dostala jsem dvojku z chování, v deváté třídě v Karlových Varech,“ prozradila Kolářová.

Jana Brejchová ve filmu Zánik samoty Berhof
Zdroj: ČTK/Vít Šimánek

Nejvíc ji oslovilo Brejchové charakterní herectví v dramatu Zánik samoty Berhof odehrávající se v poválečné době. Hrála jeptišku pomáhající německým záškodníkům. „Když přijmete princip myšlení postavy, tak se snažíte jednat způsobem, který odpovídá tomu myšlení, a ona pro to měla obrovský cit,“ míní Kolářová. 

Pomohla mi od nervozity, vzpomíná Kepka

K často připomínaným rolím Brejchové patří také královna v seriálu Arabela. V jedné z hlavních dětských postav se tenkrát objevil nynější režisér Ondřej Kepka. Nechyběl ani v pozdějším pokračování, na nějž má konkrétní vzpomínku spojenou právě s Janou Brejchovou.

„Seděl jsem na koni na Bouzově, kůň byl dost nervózní a paní Brejchová vycítila, že nejsem ve své kůži. Ač byla královna, pomohla mi toho koně udržet a ptala se mě na maminku, na rodinu, a odvedla nervy ode mě pryč. Protože se mnou soucítila jako kolegyně s kolegou,“ popsal jeden moment z natáčení.

Pietní místo pro rozloučení s Janou Brejchovou
Zdroj: ČTK/Vít Šimánek

Také Kepka nepochybuje o tom, že Brejchová byla hvězdou. „Musí se spojit několik věcí dohromady, které někdy neovlivníte – musíte být mimořádně talentovaní, mít štěstí, ale také se trefit do doby. Jana Brejchová měla štěstí, že se – v tuzemských poměrech – trefila do doby, kdy tady byli režiséři, kteří jí rozuměli. Ať to byl Jaromil Jireš, Vojtěch Jasný, Jiří Svoboda. A také (potřebujete mít) talent poznat dobrý scénář,“ upřesnil. Zesnulá herečka dle něj přenášela na filmové plátno pravdu.

Možnost vzdát hold

Pozůstalí nevyužili nabídku ministrů Borise Šťastného (Motoristé) a Oto Klempíře (za Motoristy) na pohřeb se státními poctami. S Brejchovou se rozhodli rozloučit v soukromí. Pro veřejnost pak rodina zorganizovala právě rozloučení v Lucerně. Konalo se bez proslovů a oficiálních hostů, byla zamýšleno jako možnost vzdát herečce hold. Ze známých osobností se přišli rozloučit například Anna Geislerová, Ivan Vyskočil či Jaroslav Satoranský.

Vzdát hold Janě Brejchové přišla také herečka Anna Geislerová
Zdroj: ČTK/Vít Šimánek

Pietní místo s množstvím květin vzniklo na pódiu. Nechyběl například smuteční věnec od prezidenta Petra Pavla a jeho manželky Evy nebo Státního fondu audiovize. Lidé mohli zapsat svá slova do kondolenční knihy. Brejchovou připomínalo i promítání smyčky na plátně sestavené ze sestřihu jejích filmů.

Ač neměla herecké vzdělání, Brejchovou do svých titulů obsazovali přední režiséři od šedesátých let. Vytvořila kolem sta filmových a televizních rolí. Točila s Vojtěchem Jasným, Jiřím Krejčíkem, Evaldem Schormem a mnoha dalšími. K jejím nejlepším filmům patří Vlčí jáma, Vyšší princip, Každý den odvahu, Mladý muž a bílá velryba, Zánik samoty Berhof či Kráska v nesnázích. Filmoví akademici jí v roce 2010 udělili Českého lva za mimořádný přínos českému filmu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Vojta Náprstek se narodil před 200 lety. Do Prahy přinesl vzdálené civilizace i feminismus

Vojtěch či Vojta Náprstek byl mužem mnoha talentů, ovlivnil tak tuzemskou společnost mnoha nejrůznějšími způsoby. Jeho odkaz dodnes přetrvává například v muzeu mimoevropských kultur v Praze, které nese jeho jméno.
před 1 hhodinou

Zemřel Jan Potměšil. Hrál létajícího ševce či ve filmu Bony a klid

Ve věku šedesáti let zemřel ve čtvrtek herec Jan Potměšil. Ztvárnil řadu filmových a televizních rolí, byl také tváří dobročinných iniciativ a je spojen s děním během sametové revoluce. Potměšil byl od začátku devadesátých let upoután na invalidní vozík, v posledních třech letech se potýkal s vážnými zdravotními problémy. Kolegové na zesnulého herce vzpomínají jako na statečného člověka, který svůj talent uplatnil i přes osudové zranění.
07:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizovánopřed 16 hhodinami

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
včera v 10:00

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
včera v 09:25

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
včera v 07:30

Dominanta nad Plzní má prvního kastelána a novou expozici

Zřícenina hradu Radyně ve Starém Plzenci u Plzně má poprvé v historii svého kastelána. Město získalo pozdně gotický strážní hrad postavený ve 14. století za vlády Karla IV. v roce 1920. Zříceninu, zdaleka viditelnou dominantu okolí, chce město za desítky milionů korun revitalizovat, už zadalo studii úprav. V letošní návštěvnické sezoně nabízí památka novou expozici.
15. 4. 2026
Načítání...