Lákaly na cesty, než vznikla fotka. Veduty ukazují minulou tvář Prahy

Zatímco dnešní cestovatele lákají na výlety fotky na sociálních sítích nebo katalogy cestovních kanceláří, v minulosti existovala prakticky jediná možnost, jak si udělat představu o vzdáleném místě: přesný malířský či grafický záznam krajiny neboli veduta. Jak dříve vypadala česká metropole, ukazuje Muzeum hlavního města Prahy, které vystavilo unikátní kolekci Pražské veduty 18. století.

Praha se v průběhu osmnáctého století stala jevištěm mnoha významných historických událostí, obléhání, vojenských obsazení nebo přírodních katastrof. Výstava, která představí téměř originálních 200 vedut, je členěna tematicky jako prohlídka Prahy, ale také jako svědek doby – některé veduty zachycují třeba korunovaci Marie Terezie z roku 1743.

Výstava, kterou autoři z Muzea hlavního města Prahy a Archivu hlavního města Prahy připravovali několik let, prezentuje rozsáhlý výběr z dochovaných grafických pohledů na Prahu osmnáctého století.

Jedinečná kolekce představuje proměny města a zasazuje fenomén vedut do dobového kontextu. „Osmnácté století je spojeno s rozmachem cestování. Po třicetileté válce v rámci rozvoje obchodu a průmyslu začala po Evropě cestovat spousta lidí. A k tomu jim sloužily různé průvodce a kompendia,“ říká spoluautor výstavy Jiří Lukas.

10 minut
Pozvánka na výstavu Pražské veduty 18. století
Zdroj: ČT24

Grafické listy jsou nejen důležitým historickým pramenem, ale často také krásným výtvarným dílem. Návštěvník výstavy tak může obdivovat též umělecký rozměr vystavovaných vedut.

Výstava v Muzeu hlavního města Prahy potrvá do 4. června. Součástí projektu je rozsáhlá doprovodná publikace, jež může sloužit jako základní kompendium pragensistické grafiky 18. století pro instituce i soukromníky. Muzeum nabízí také program pro školy, který představuje veduty jako důležitý zdroj informací o minulosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026

Alright, alright, alright. McConaughey má kvůli AI ochrannou známku na svůj obličej

Matthew McConaughey si nechal zaregistrovat záběry z filmu Omámení a zmatení se svou podobou a hlasem jako ochrannou známku. Hvězda snímku Interstellar či krimi seriálu Temný případ tak bojuje proti zneužití svého obličeje umělou inteligencí, píše Wall Street Journal. Podle všeho jako vůbec první herec.
16. 1. 2026

I v Ostravě zůstává Idiot obrazem společnosti

Jeviště Národního divadla moravskoslezského patří knížeti Myškinovi, hlavnímu hrdinovi románu Idiot od Fjodora Michajloviče Dostojevského. Nová jevištní dramatizace vznikla přímo pro ostravskou scénu.
15. 1. 2026

Kulturní zpráva o Grónsku: Audiokniha Cit slečny Smilly pro sníh nebo seriál Vláda

Beletrie, audioknihy i seriál dávají českým čtenářům a divákům možnost, jak se seznámit s příběhy z Grónska. Včetně koloniální minulosti, která se odráží i v kultuře a o níž se v současné době znovu mluví v souvislosti se zájmem amerického prezidenta Donalda Trumpa tuto zemi získat.
15. 1. 2026

Zoe Saldanaová se stala díky Avataru nejvýdělečnější herečkou

Scarlett Johanssonová dokralovala, prvenství mezi nejvýdělečnějšími herečkami zaujala Zoe Saldanaová. A to díky třetímu pokračování série Avatar, která sama láme kasovní rekordy.
15. 1. 2026

Berlinale promítne i filmy v české koprodukci, včetně restaurované Panelstory

Mezinárodní filmový festival Berlinale uvede letos nejméně dva snímky, které vznikly v české koprodukci, vyplývá z programu přehlídky. V ní figuruje krátký animovaný film En, ten, týky! režisérky a animátorky Andrey Szelesové a snímek Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové. Ve světové premiéře se představí také digitálně restaurovaná podoba snímku Panelstory režisérky Věry Chytilové.
15. 1. 2026

Filmový svět letos láká na nové Avengers a Star Wars, ale i Odysseu od Nolana

Rok 2026 přinese na plátna kin návraty, superhrdiny, horory, sci-fi či adaptace literárních klasik. Fotogalerie chronologicky uvádí přehled zejména zahraničních filmů, které ve výhledech patří k těm nejvíce skloňovaným.
14. 1. 2026
Načítání...