Když svítil měsíc a smečka začala výt, vstávaly nám chlupy hrůzou, říkají autoři dokumentu Návrat vlka

Do české přírody se vrátily velké šelmy. Vlk nežil v tuzemských lesích od 19. století, teď zabíjí ovce farmářů. Pro některé z nich je škodnou, jiní se s ním učí žít. Rozdílný pohled zaznamenali autoři dokumentu Návrat vlka, který v neděli odvysílala Česká televize.

Jaké bylo vaše povědomí o soužití lidí s vlky před natáčením dokumentu?

Autor scénáře a redaktor ČT Přemysl Šrámek: Přiznám se, že když jsme do natáčení šli, měl jsem hlavně informace od nás z východních Čech, kde jsou farmáři vůči vlkovi opravdu až militantní. Byl jsem trošku ovlivněn názorem, že vlk je problém. Když jsem pak slyšel názory v západních Čechách, tak jsem si říkal, že asi se s vlkem dá nějak žít.

Kameraman Jan Polonský: Já jsem nebyl informovaný o tom, jak vlci přes den v oboře fungují. Ráno kolem desáté se nažerou, pak si lehnou, spí třeba do čtyř hodin odpoledne, a teprve pak začnou být akční. Proto jsem chvilkami i panikařil, abychom tam vůbec něco za dva až čtyři dny natočili.

26 minut
Návrat vlka
Zdroj: ČT24

Jak probíhalo samotné natáčení šelem?

Kameraman Jan Polonský: Bylo to náročné časově i fyzicky. Záběry na dokument jsem si víc vychutnával, dělal jsem je delší, mohl jsem si víc hrát. Hodně velký zážitek bylo noční natáčení. Byla noc, svítil měsíc a vlci najednou začali výt. To byl mrazivý zážitek – někde tam ve tmě je čtrnáctičlenná smečka. Vstávaly nám chlupy hrůzou. Možná ne hrůzou, ale spíš takovým nadšení. Bylo to nádherné.

Autor námětu Roman Ondrůj: Noční natáčení na mě zapůsobilo extrémně silně. Vlci na nás reagovali, začali výt, mělo to obrovskou atmosféru.

Produkční Václav Nyč: Lokality byly v podstatě tři. Šumava, kde jsme natáčeli záběry vlků v přirozeném prostředí, poté Krušné Hory, Abertamy, a pak Vernéřovice na Broumovsku, kde jsme pracovali s jednotlivými názory chovatelů ovcí.

Je v české přírodě pro vlky místo?

Poster k dokumentu Návrat vlka
Zdroj: ČT24

Autor námětu Roman Ondrůj: Na jednu stranu ukazujeme, že jsou lidé, kteří se umí s návratem vlka vyrovnat. Na druhé straně jsou zarytí odpůrci. Myslím, že jsme dobře ukázali i jejich argumenty. Pochopil jsem, že pro farmáře je to velmi emotivní záležitost, protože mají škody na svých zvířatech, o která se starají. Určitě si zaslouží pomoc.

Autor scénáře a redaktor ČT Přemysl Šrámek: (Při redakční práci) jsme denně v terénu, denně se věnujeme různým tématům. Jedním z těch témat, kterým jsme se pravidelně věnovali poslední tři čtyři roky, byl právě výskyt vlků na Broumovsku. Je to téma, které si zaslouží větší prostor. Konfrontaci názorů člověka, chovatele, který má z vlků opravdu velký strach a na druhé straně chovatele, který se nějakým způsobem přizpůsobil.

Autor námětu Roman Ondrůj: Část lidí má ale tendenci hledat jednoduchá řešení – že se těch vlků zbavíme. Místo toho, abychom nad tím raději přemýšleli. Máme kapacitu, sílu, bohatství na to, abychom mohli fungovat společně.

Téma návratu vlka, velkých šelem do přírody, je celospolečenské, aktuální. Není jen o tom, že se vlci vrací, a co způsobují, ale vyvolává to mnohem hlubší otázky o naší schopnosti řešit věci, fungovat s přírodou, schopnosti kompromisů, a to nejen Čechů, ale lidstva obecně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Možná je něco ve vodě. Patnáct výtvarníků spojují Louny a výstava

Galerie města Loun slaví patnáct let činnosti a na připomenutí připravila výstavu patnácti lounských výtvarníků. Všichni představovali svou tvorbu už i dříve právě v prostorách této galerie.
před 9 hhodinami

Česko získá další peníze z evropských a norských fondů, půjdou do kultury i vědy

Stát podepsal memorandum, díky kterému má získat dalších pět a půl miliardy korun z Fondů Evropského hospodářství a Norska. Prostředky přinesou více peněz na vzdělávání, kulturu, vědu či životní prostředí. Podporu ovšem získají pouze ty projekty, které usilují o snižování ekonomických a sociálních rozdílů. Peníze do fondů vkládají Island, Lichtenštejnsko a Norsko – tedy země, které nejsou součástí Evropské unie. Státy tím chtějí spolupráci s členskými zeměmi posílit. V minulosti fondy podpořily třeba i výstavbu památníku holocaustu Romů a Sintů v Letech u Písku – a to částkou čtyřicet milionů korun. Česko je pátým největším příjemcem této podpory.
před 14 hhodinami

Holywood místo Hollywoodu. Papež pozval filmaře

Papež Lev XIV. si přeje „prohloubit dialog se světem filmu“. O víkendu přijal ve Vatikánu hollywoodské hvězdy, řekl jim, že by se mělo udělat víc pro kina, která bojují o přežití, aby bylo zachováno skupinové sledování filmů. Dříve se už soukromě setkal s herci Robertem de Nirem či Al Pacinem. Prozradil také, které filmy jsou jeho oblíbené.
včeraAktualizovánovčera v 18:56

Byl to zásadní okamžik mého života, vzpomíná na 17. listopad herec Potměšil

„Něco, po čem jsme toužili, mluvili o tom v rodině nebo se svými vrstevníky (…), tak se najednou začalo skutečně naplňovat. Tím, že se lidé domluvili a sešli, i když to bylo svým způsobem zakázané nebo limitované,“ popsal v Událostech, komentářích moderovaných Martinem Řezníčkem herec Jan Potměšil, jak vzpomíná na události 17. listopadu 1989. „Mám pocit, že to byl zásadní okamžik mého života,“ dodal. Potměšil poté jezdil po regionech, kde hovořil o tom, co se v Praze dělo. Při jedné z cest 8. prosince 1989 při automobilové nehodě málem přišel o život. Po dvou měsících se pak probudil z kómatu v úplně jiném režimu. „Ať už byl kolem mě kdokoliv, tak jsem se ptal, jak to pokračuje, jak se daří a podobně,“ přiblížil.
včera v 11:02

Vyšel komiks o Havlovi, stojí za ním Žantovský a ilustrátorka Jislová

Vyšel nový komiks o disidentovi a pozdějším československém a českém prezidentovi Václavu Havlovi. Jmenuje se Havel: hrátky s čertem. Autoři ho slavnostně uvedli v pátek večer v Knihovně Václava Havla. Za dílem stojí Michael Žantovský a ilustrátorka Štěpánka Jislová, kniha popisuje Havlův život v roce 1977. „Velká část lidí jej má v mysli už jen na tom pomyslném piedestalu, jako státníka. Chtěli jsme se podívat za oponu, co to bylo za člověka,“ přiblížila Jislová v 90' ČT24. Pořadem provázela Nikola Reindlová.
včera v 07:30

Národní divadlo Brno uspělo na světových operních cenách

Národní divadlo Brno proměnilo obě nominace na ocenění The International Opera Awards. V konkurenci přehlídek a operních domů zvítězilo v kategorii nejlepší festival za Janáček Brno 2024 a mezi novými produkcemi bodovala inscenace opery Leoše Janáčka Výlety páně Broučkovy. Delegace z Brna v čele s ředitelem Martinem Glaserem ocenění převzala v pátek v Athénách v sídle Řecké národní opery.
14. 11. 2025

Běda obrazu, který na výstavě Evy Švankmajerové potřebuje vysvětlit

V pražském Centru DOX je k vidění tvorba přední výtvarnice českého surrealistického hnutí Evy Švankmajerové. Výstava Běda obrazu představuje její malby, kresby, ale i návrhy plakátů a filmové dekorace. Výrazně se na ní podílel manžel zesnulé umělkyně, výtvarník a filmař Jan Švankmajer.
14. 11. 2025

Českou cenu za architekturu získal dětský hospic Dům pro Julii

Českou cenu za architekturu letos získal dětský hospic Dům pro Julii. Jeho autory jsou Tomáš Págo, Milan Joja a Karel Kubza z ateliéru Čtyřstěn architekti a krajinářský architekt Marek Holán. Vítěze ve čtvrtek vyhlásili zástupci České komory architektů, která soutěž pořádá. Společně s hlavním vítězem porota ocenila i pět realizací titulem Finalista a další dvě Cenou Aleny Šrámkové a čestným uznáním. Šest projektů získalo cenu partnerů.
13. 11. 2025
Načítání...