Když svítil měsíc a smečka začala výt, vstávaly nám chlupy hrůzou, říkají autoři dokumentu Návrat vlka

Do české přírody se vrátily velké šelmy. Vlk nežil v tuzemských lesích od 19. století, teď zabíjí ovce farmářů. Pro některé z nich je škodnou, jiní se s ním učí žít. Rozdílný pohled zaznamenali autoři dokumentu Návrat vlka, který v neděli odvysílala Česká televize.

Jaké bylo vaše povědomí o soužití lidí s vlky před natáčením dokumentu?

Autor scénáře a redaktor ČT Přemysl Šrámek: Přiznám se, že když jsme do natáčení šli, měl jsem hlavně informace od nás z východních Čech, kde jsou farmáři vůči vlkovi opravdu až militantní. Byl jsem trošku ovlivněn názorem, že vlk je problém. Když jsem pak slyšel názory v západních Čechách, tak jsem si říkal, že asi se s vlkem dá nějak žít.

Kameraman Jan Polonský: Já jsem nebyl informovaný o tom, jak vlci přes den v oboře fungují. Ráno kolem desáté se nažerou, pak si lehnou, spí třeba do čtyř hodin odpoledne, a teprve pak začnou být akční. Proto jsem chvilkami i panikařil, abychom tam vůbec něco za dva až čtyři dny natočili.

Nahrávám video
Zdroj: ČT24

Jak probíhalo samotné natáčení šelem?

Kameraman Jan Polonský: Bylo to náročné časově i fyzicky. Záběry na dokument jsem si víc vychutnával, dělal jsem je delší, mohl jsem si víc hrát. Hodně velký zážitek bylo noční natáčení. Byla noc, svítil měsíc a vlci najednou začali výt. To byl mrazivý zážitek – někde tam ve tmě je čtrnáctičlenná smečka. Vstávaly nám chlupy hrůzou. Možná ne hrůzou, ale spíš takovým nadšení. Bylo to nádherné.

Autor námětu Roman Ondrůj: Noční natáčení na mě zapůsobilo extrémně silně. Vlci na nás reagovali, začali výt, mělo to obrovskou atmosféru.

Produkční Václav Nyč: Lokality byly v podstatě tři. Šumava, kde jsme natáčeli záběry vlků v přirozeném prostředí, poté Krušné Hory, Abertamy, a pak Vernéřovice na Broumovsku, kde jsme pracovali s jednotlivými názory chovatelů ovcí.

Je v české přírodě pro vlky místo?

Poster k dokumentu Návrat vlka
Zdroj: ČT24

Autor námětu Roman Ondrůj: Na jednu stranu ukazujeme, že jsou lidé, kteří se umí s návratem vlka vyrovnat. Na druhé straně jsou zarytí odpůrci. Myslím, že jsme dobře ukázali i jejich argumenty. Pochopil jsem, že pro farmáře je to velmi emotivní záležitost, protože mají škody na svých zvířatech, o která se starají. Určitě si zaslouží pomoc.

Autor scénáře a redaktor ČT Přemysl Šrámek: (Při redakční práci) jsme denně v terénu, denně se věnujeme různým tématům. Jedním z těch témat, kterým jsme se pravidelně věnovali poslední tři čtyři roky, byl právě výskyt vlků na Broumovsku. Je to téma, které si zaslouží větší prostor. Konfrontaci názorů člověka, chovatele, který má z vlků opravdu velký strach a na druhé straně chovatele, který se nějakým způsobem přizpůsobil.

Autor námětu Roman Ondrůj: Část lidí má ale tendenci hledat jednoduchá řešení – že se těch vlků zbavíme. Místo toho, abychom nad tím raději přemýšleli. Máme kapacitu, sílu, bohatství na to, abychom mohli fungovat společně.

Téma návratu vlka, velkých šelem do přírody, je celospolečenské, aktuální. Není jen o tom, že se vlci vrací, a co způsobují, ale vyvolává to mnohem hlubší otázky o naší schopnosti řešit věci, fungovat s přírodou, schopnosti kompromisů, a to nejen Čechů, ale lidstva obecně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Nejen boršč. Ukrajina gastronomií představuje světu své kulturní dědictví

Ukrajina v době pokračující plnohodnotné ruské invaze hledá nové způsoby, jak oslovit svět. Vedle tradiční diplomacie se stále více prosazuje ta kulturní, jejímž významným nástrojem se stává gastronomie. Prostřednictvím tradičních pokrmů i moderní kuchyně se země snaží představovat své kulturní dědictví a posilovat národní identitu.
před 12 hhodinami

Marhoul natočil anglicky film z éry Stalina. Scénář napsal americký konzervativec

Odehrává se v moskevské věznici, scénář napsal americký konzervativní komentátor Ben Shapiro a světovou premiéru měl na festivalu ve Varšavě. Režisér Václav Marhoul představil svůj čtvrtý celovečerní snímek Doznání, kterým má šanci opět oslovit i mezinárodní publikum. Příběh ze stalinské éry podle něj vypovídá o univerzálních morálních dilematech.
před 14 hhodinami

V Divočině hledají Issová, Vlasák a Loj přežití i smíření

Kláru Issovou, Juraje Loje a Jana Vlasáka propojilo od 15. října v kinech psychologické rodinné drama Divočina. Film otevírá témata toxických vztahů, skrytého domácího násilí i fenoménu prepperství. Jde o celovečerní debut režisérky Evženie Brabcové.
před 20 hhodinami

VideoAmore mio, Brno! Na Provázku vaří s diváky

Uvařit domácí gnocchi nebo upéct neapolskou pizzu mohli diváci společně s herci v novém představení Divadla Husa na provázku v Brně. Inscenaci Amore mio, Brno! definují jako „večer mezi cooking class, divadlem a dovolenou v Itálii“. Menu se pokaždé obměňuje. Autorem konceptu je herec s italskými kořeny Goran Maiello.
15. 10. 2026‌‌

Velký knižní čtvrtek nabízí rozhovor s Hilským či pohádku Doležalové

Na pulty knihkupectví míří po půl roce opět patnáct novinek, které se čtenářům rozhodl představit Velký knižní čtvrtek. Jsou mezi nimi romány od českých autorů, domácí i zahraniční biografie, literatura faktu, knižní rozhovory o současném světě i příběhy pro děti a mládež.
15. 10. 2026‌‌

Máma zasáhla i lidi na druhé straně zeměkoule, těší Maximovou oceněnou v Soulu

Herečka Elizaveta Maximová obdržela cenu pro nejlepší herečku na jihokorejské přehlídce Seoul International Drama Awards. A to za hlavní roli ve snímku Máma, natočeného v koprodukci České televize. „Mám radost, že si mé a naší práce všimli i v zahraničí. Že náš komorní příběh o matce s intelektuálním postižením a její dceři zasáhl i lidi na druhé straně zeměkoule,“ podotkla herečka v rozhovoru pro Události, komentáře, které moderoval Lukáš Dolanský.
15. 10. 2026‌‌

Zemřel fejetonista Rudolf Křesťan

Zemřel spisovatel a publicista Rudolf Křesťan, bylo mu 83 let. Nejvíc ho proslavily fejetony, jichž napsal přes tři tisíce. Krátké humorné texty založené na nadsázce, recesi a slovních hříčkách psal pro časopisy, vydával je i knižně, znali ho rozhlasoví posluchači i televizní diváci.
15. 10. 2026Aktualizováno15. 10. 2026‌‌

VideoFilmové premiéry: Fjord, Velrybí pád či Street Fighter

S hlavní cenou z festivalu v Cannes míří do českých kin morální drama Fjord o norsko-rumunské rodině, která je vystavená obvinění z domácího násilí a sledovanému soudnímu procesu. Toxický vztah řeší i česko-slovenská Divočina s Klárou Issovou a Jurajem Lojem v rolích manželů. Ve slovenském snímku Láska postrádá hlavní hrdinka, lékařka, tento blízký cit od své matky i dcery, ale pak je svědkem milujícího vztahu svého nevyléčitelného pacienta. Velrybí pád nabízí bizarní, ale seriózně a vědecky přesně pojatou zápletku, kdy muže hledajícího ostatky svého otce spolkne vorvaň. Akční Street Fighter vychází ze stejnojmenné populární série videoher. A thriller Minotaur sleduje ruského podnikatele, který se po začátku invaze na Ukrajinu dostává pod tlak v byznysu i manželství.
15. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.