Když svítil měsíc a smečka začala výt, vstávaly nám chlupy hrůzou, říkají autoři dokumentu Návrat vlka

Do české přírody se vrátily velké šelmy. Vlk nežil v tuzemských lesích od 19. století, teď zabíjí ovce farmářů. Pro některé z nich je škodnou, jiní se s ním učí žít. Rozdílný pohled zaznamenali autoři dokumentu Návrat vlka, který v neděli odvysílala Česká televize.

Jaké bylo vaše povědomí o soužití lidí s vlky před natáčením dokumentu?

Autor scénáře a redaktor ČT Přemysl Šrámek: Přiznám se, že když jsme do natáčení šli, měl jsem hlavně informace od nás z východních Čech, kde jsou farmáři vůči vlkovi opravdu až militantní. Byl jsem trošku ovlivněn názorem, že vlk je problém. Když jsem pak slyšel názory v západních Čechách, tak jsem si říkal, že asi se s vlkem dá nějak žít.

Kameraman Jan Polonský: Já jsem nebyl informovaný o tom, jak vlci přes den v oboře fungují. Ráno kolem desáté se nažerou, pak si lehnou, spí třeba do čtyř hodin odpoledne, a teprve pak začnou být akční. Proto jsem chvilkami i panikařil, abychom tam vůbec něco za dva až čtyři dny natočili.

Nahrávám video
Zdroj: ČT24

Jak probíhalo samotné natáčení šelem?

Kameraman Jan Polonský: Bylo to náročné časově i fyzicky. Záběry na dokument jsem si víc vychutnával, dělal jsem je delší, mohl jsem si víc hrát. Hodně velký zážitek bylo noční natáčení. Byla noc, svítil měsíc a vlci najednou začali výt. To byl mrazivý zážitek – někde tam ve tmě je čtrnáctičlenná smečka. Vstávaly nám chlupy hrůzou. Možná ne hrůzou, ale spíš takovým nadšení. Bylo to nádherné.

Autor námětu Roman Ondrůj: Noční natáčení na mě zapůsobilo extrémně silně. Vlci na nás reagovali, začali výt, mělo to obrovskou atmosféru.

Produkční Václav Nyč: Lokality byly v podstatě tři. Šumava, kde jsme natáčeli záběry vlků v přirozeném prostředí, poté Krušné Hory, Abertamy, a pak Vernéřovice na Broumovsku, kde jsme pracovali s jednotlivými názory chovatelů ovcí.

Je v české přírodě pro vlky místo?

Poster k dokumentu Návrat vlka
Zdroj: ČT24

Autor námětu Roman Ondrůj: Na jednu stranu ukazujeme, že jsou lidé, kteří se umí s návratem vlka vyrovnat. Na druhé straně jsou zarytí odpůrci. Myslím, že jsme dobře ukázali i jejich argumenty. Pochopil jsem, že pro farmáře je to velmi emotivní záležitost, protože mají škody na svých zvířatech, o která se starají. Určitě si zaslouží pomoc.

Autor scénáře a redaktor ČT Přemysl Šrámek: (Při redakční práci) jsme denně v terénu, denně se věnujeme různým tématům. Jedním z těch témat, kterým jsme se pravidelně věnovali poslední tři čtyři roky, byl právě výskyt vlků na Broumovsku. Je to téma, které si zaslouží větší prostor. Konfrontaci názorů člověka, chovatele, který má z vlků opravdu velký strach a na druhé straně chovatele, který se nějakým způsobem přizpůsobil.

Autor námětu Roman Ondrůj: Část lidí má ale tendenci hledat jednoduchá řešení – že se těch vlků zbavíme. Místo toho, abychom nad tím raději přemýšleli. Máme kapacitu, sílu, bohatství na to, abychom mohli fungovat společně.

Téma návratu vlka, velkých šelem do přírody, je celospolečenské, aktuální. Není jen o tom, že se vlci vrací, a co způsobují, ale vyvolává to mnohem hlubší otázky o naší schopnosti řešit věci, fungovat s přírodou, schopnosti kompromisů, a to nejen Čechů, ale lidstva obecně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...