Největší světový organizátor veletrhů moderního a současného umění Art Basel rozšířil svou franšízu na Blízký východ. V katarském hlavním městě Dauhá skončil před pár dny vůbec první ročník této akce. Podle znalců trhu s uměním může oblast Perského zálivu kompenzovat poklesy prodejů na západních trzích. A zároveň veletrh potvrzuje snahy katarské metropole stát se předním kulturním centrem.
Kromě domovské Bazileje se veletrhy pod značkou Art Basel v současnosti konají také v Miami Beach, Hongkongu a Paříži. Rozšíření do oblasti Perského zálivu nebylo největším překvapením.
Akce v Dauhá dává totiž mezinárodním obchodníkům s uměním příležitost potkat se s novými kupci, jak pro New York Times (NYT) podotkla šajcha Majása Sáníová. Sestra současného emíra a dcera toho předchozího stojí v čele organizace Katarská muzea, a tím pádem i ambiciózních kulturních plánů své země rozvíjených v souladu s „národní vizí“.
Ctižádostivé projekty mají Katar do roku 2030 proměnit v „prosperující, na znalostech založenou společnost, která ctí své bohaté dědictví a zároveň přijímá moderní dynamiku a inovace“.
Mezinárodní obchodníci hledají nové působiště
Zdá se to jako jednoduchá matematika: Katar je díky svým zásobám zemního plynu jednou z nejbohatších zemí světa – a mezinárodní obchodníci se snaží rozšířit své působiště, protože na západních trzích se celkové tržby snižují.
Zpráva Art Basel a švýcarské banky USB ukazovala, že v roce 2024 klesl celkový obrat světového trhu s uměním o dvanáct procent. Přilákal 57,5 miliardy eur (1,45 bilionu korun podle tehdejšího kurzu). Obzvláště silný pokles zaznamenal trh s uměním v Číně. V roce 2023 se ve srovnání s tím objem prodeje snížil „jen“ o čtyři procenta. Analýza ale zároveň podotkla, že se zvyšuje i význam uměleckých veletrhů.
Téměř polovina soukromých sběratelů a mecenášů na prvním ročníku Art Basel Qatar pocházela podle zprávy veletrhu z regionu MENSA, tedy oblasti Středního východu, Severní Afriky a Jižní Asie. Příhodná poloha Kataru mezi Evropou, Asií a Afrikou zvyšuje přitažlivost pro galerie, které chtějí oslovit mezinárodní zájemce. Generální ředitel Art Basel Noah Horowitz označil katarský veletrh dokonce za „svěží vánek“.
Katarská akce zároveň chtěla více představit umělce spojené s oblastí nejen tamním potenciálním kupcům. Jde o strategii odpovídající tendencím k decentralizaci současného umění, míní magazín francouzské galerie Artmajeur. V Dauhá tak byla k vidění díla od Pabla Picassa či Jeana-Michela Basquiata, stejně jako plátna s nadživotními malbami uniformovaných mužů od umělkyně z pakistánské menšiny, popisuje katarská televize al-Džazíra.
Byť první ročník nebyl nijak rozsáhlý, mnozí nepochybují, že pořádání Art Basel v Kataru má ze země učinit globální křižovatku umělecké tvorby a klíčového hráče na mezinárodním trhu s uměním. Zvláště když na rozdíl od něj vykazuje region Středního východu a Severní Afriky spíše potenciál k růstu, zmiňuje Artmajeur.
Katar skupuje (západní) umění
Navíc pozici Kataru může jen napomoct zvýšený zájem o soukromé sbírky a investice.
Jeden z nejmenších států na Blízkém východě zároveň sám patří ve světě obchodníků s uměním už delší dobu k nejvelkorysejším kupcům výtvarných děl. Podle médií koupila v roce 2011 rodina katarského emíra od soukromého majitele plátno Paula Cézanna Hráči karet údajně za více než 250 milionů dolarů (tehdy asi 4,7 miliardy korun), které v té době bylo nejdražším prodaným dílem na světě, byť prošlo soukromým prodejem, nikoli aukcí.
O dva roky později – kdy katarská princezna obsadila první místo žebříčku vlivných osobností v současném umění – psala například britská BBC o posunu moci v uměleckém světě: od veřejně financovaných muzeí k soukromému bohatství jednotlivců a sběratelů. A o velkém zájmu katarské královské rodiny o akvizice moderního a současného umění.
Šajcha Majása Sáníová – z pozice předsedkyně správní rady Katarských muzeí – prakticky během posledních patnácti let podnítila vznik hned několika sbírkových a výstavních institucí, v nichž se nešetří penězi na architekty ani exponáty. V dauháských depozitářích a expozicích se tak třeba koncentruje největší sbírka arabského umění na světě. A do tamního národního muzea přibyl v roce 2021 mimo jiné obraz Piková dáma od české surrealistické malířky Toyen.
Budování sbírek prakticky od nuly už před lety rozhýbalo mezinárodní trh s uměním, všímal si pro změnu NYT. „Až (katarská královská rodina) dokončí svůj nákupní program a stáhne se z trhu, zanechá po sobě velkou mezeru, kterou podle mě nikdo jiný na takové úrovni nedokáže zaplnit,“ předpovídal tehdy newyorský obchodník David Nash s praxí z aukční síně Sotheby's.
Špičkové umění a velké peníze
Takové časy podle všeho ještě nenastaly. Rozšíření Art Basel do Kataru lze spíš vnímat jako symbol propojení špičkového umění s velkými penězi, jak tuto novinku okomentoval web Politico. Veletrhy umění podle citovaného profesora sociologie Olava Velthuise „chytře pochopily potřebu nových bohatých lidí setkávat se“ a zajistit své postavení „jako člena globální elity v kulturní hierarchii“.
Dodává, že rozmach současného umění do multimiliardového byznysu jen kopíruje vývoj globalizace. Mezinárodní tok peněz podporuje vznik obchodních center, jako vzkvétá třeba v Dauhá, přičemž až devadesát procent lidí žijících v Kataru se narodilo v zahraničí.
Pořádáním globálních akcí a zajišťováním přátelství bohatých a mocných prostřednictvím investic a zábavy si Katar – podobně jako další státy v Perském zálivu – dělá PR, soudí webem oslovený akademik Gregory Scholette. Arabská monarchie získává „měkkou sílu“ pořádáním globálních akcí a zajišťováním přátelství bohatých a mocných prostřednictvím investic a zábavy. Napřed to bylo mistrovství světa ve fotbale, nyní veletrh umění.
Konkurence pro Emiráty
Veletrh v Dauhá jen zesiluje konkurenci pro sousední Spojené arabské emiráty. Ať už je to hlavní město Abú Dhabí nebo Dubaj, která se neumdlévajícím tempem rozvíjí do mezinárodního centra a kde už dvě dekády funguje veletrh Art Dubai. Ten byl dosud považován za nejvýznamnější akci svého druhu v regionu.
Podle Financial Times je ale Art Basel v Kataru první velkou značkou, která se na této scéně angažuje. Upozorňuje, že ve statistkách globálního trhu s uměním za rok 2024 představoval Blízký východ méně než jedno procento obratu. Že potenciál je, ale ukázala loni v únoru první mezinárodní aukce Sotheby's v Saúdské Arábii. Vynesla přes sedmnáct milionů dolarů.
První spolupráce
Art Basel v Kataru je prvním veletrhem pod touto značkou, který je organizován formou partnerství. Spolupořadateli jsou dvě společnosti spravované státem. Qatar Sports Investments se zaměřuje na investice do sportovních a volnočasových aktivit, a mimo jiné se podílela na fotbalovém mistroství světa, které Katar hostil v roce 2022. Společnost QC+ spadá pod zmíněná Katarská muzea a její zájmy zahrnují vše od pohostinství po „širší kulturní ekonomiku“.
Podobně jako při chystání fotbalového mistrovství, i po oznámení veletrhu umění v Kataru přišla na přetřes otázka lidských práv. Zejména ohledně žen, LGBTQ+ komunity a pracovníků z řad migrantů. Vedení Art Basel ujistilo, že bude i v Kataru uplatňovat „velmi přísný kodex chování“, zároveň se ale prý snaží dodržovat „zákony země, ve které působíme“.
Uspořádání prvního ročníku nakonec neohrozila ani eskalace napětí v Perském zálivu kvůli potlačení protestů v Íránu.
