Berlinale na cestě do své druhé poloviny prozatím shrnuje, že dorazilo méně asijských nákupčích a filmových prefesionálů kvůli strachu z koronaviru. Na Evropském filmovém trhu, jenž je součástí přehlídky, se ale čile obchodovalo i bez nich. Mimo jiné i s česko-slovenskými Služebníky. Znatelný byl také stále sílící vliv seriálové tvorby.
Glosa z Berlinale: S kůží na trh. Zájem je o seriály i poučení z historie
Obavy z nemoci jsou nejen na festivalu přítomné, například po objevení viru v Itálii se v kinech začali častěji objevovat lidé s rouškami. Nicméně podle aktuálních čísel to diváci zase za tak velkou hrozbu zatím nepovažují – berlínská přehlídka ve svém poločase hlásí rekordy v návštěvnosti. Prodáno bylo 272 tisíc lístků, což je o 20 tisíc víc než loni za stejnou dobu.
Festival navštívila mimo jiné i bývalá první dáma a někdejší kandidátka na prezidentku USA Hillary Clintonová. Dorazila nejen na koberec, ale i na plátna, je totiž protagonistkou čtyřdílného amerického dokumentu Hillary. V Berlíně se pochvalně vyjádřila o německé kancléřce Angele Merkelové, již označila za mimořádnou osobnost.
Seriály sílí
V takové festivalové atmosféře pak na Evropském filmovém trhu diskutují britští filmaři o tom, zda a jak zůstat i po brexitu ve strukturách evropských podpůrných fondů na výrobu filmů, a pro některé obávaný Netflix oznamuje nové akvizice.
Například tu, že kupuje práva na šestidílný australský televizní seriál o uprchlících Bez státní příslušnosti (Stateless) v produkci a režii slavné herečky Cate Blanchettové. Berlinale jej uvedlo ve své sekci věnované seriálům.
Cate Blanchettová (vpravo) na filmovém trhu na 70. Berlinale
Nebo že v Belgii podpoří vznik dvanáctidílného dokumentárního seriálu o druhé světové válce Cesta za svobodou (Liberation Route). Režisér Koen Mortier chce ukázat, jak si státy vzájemně pomáhaly a za co obzvláště mladí lidé bojovali a umírali. Připomínka historie je podle tvůrců o to důležitější, že mnozí zástupci současné mladé generace, neznalí dějinných souvislostí, inklinují k volbě nacionalistických stran.
Proměny audiovizuálního průmyslu směrem k seriálům a k podrobnějšímu vyprávění jsou rok od roku v Berlíně patrnější. Seriálová tvorba už není jen záležitostí speciální berlínské sekce, která vznikla jako reakce na popularitu seriálové tvorby pro televize a pro streamovací společnosti. Seriálové prvky pronikají i do filmů hlavní soutěže, kdy byl například uveden tříhodinový německý film o těžkém životě přistěhovalce Berlin Alexanderplatz (režie: Burhan Qurbani), rozdělený na pět částí s epilogem.
Talentovaní česko-slovenští Služebníci
Filmovým agentům i tvůrcům festival na filmovém trhu také nabízí mnoho příležitostí hledat nové talenty a filmy. Patří mezi ně například i česko-slovenský film Služebníci (režie: Ivan Ostrochovský), uvedený v nové paralelní soutěžní sekci Setkání (Encounters). Zájem o něj projevila velká zahraniční společnost Loco Films.
Černobíle natočený snímek s precizní kamerou a stejně precizně připravenými záběry působí jako rozpohybované černobílé fotografie z přelomu sedmdesátých a osmdesátých let. V kombinaci se stylizovanými záběry z dronů vyvolává úzkost z normalizačních časů.
Právě za nich se odehrává příběh dvou chlapců, kteří v Bratislavě vstupují do řádu a setkávají se s tajnými texty. Jejich náboženské zaslíbení je podrobeno zkoušce pod všudypřítomnou kontrolou režimu. Služebníci popisují dobu, která už pro mnohé není známá, jak poznamenal v Berlíně jeden zahraniční recenzent. S mezinárodní distribuční společností v zádech mají potenciál stát se úspěšným festivalovým snímkem a povědomí o nedávných dějinách rozšiřovat.
