Glosa: Vysoká hra Josefa Šímy

Výstava Cesta k Vysoké hře, jež byla otevřena v brněnské Moravské galerii, připomíná jednu velice důležitou etapu v tvorbě i životě česko-francouzského malíře Josefa Šímy. A její označení můžeme brát doslova i přeneseně.

Když se v roce 1927 Josef Šíma (1891–1971) na doporučení svého přítele, básníka, prozaika a publicisty Richarda Weinera seznámil v Paříži s ani ne dvacetiletými básníky Rogerem Gilbertem-Lecomtem, Reném Daumalem a Rogerem Vaillandem, s nimiž pak založil skupinu Vysoká hra (Le Grand Jeu), měl již za sebou zaznamenáníhodnou uměleckou cestu.

Po studiích na technice a válečném vojančení si v Brně, kde žil s rodiči, pronajal ateliér a obrazy, které z tohoto období v Moravské galerii vidíme, prozrazují, jak Šíma, který již měl výtečně zvládnutou techniku (jeho otec byl profesorem kreslení), hledal nové způsoby vyjádření. Jeho tehdejší tvorba se někdy blíží abstrakci, jistě i díky vlivu Thea van Doesburgea a Pieta Mondriana, nebo je v ní naopak znát dynamické okouzlení technikou.

V roce 1921 byl Šíma přizván k výstavě Tvrdošíjných a v několika vystavených obrazech můžeme vidět jistou spřízněnost s významným členem tohoto uskupení Josefem Čapkem. O tři roky později se pak zapojil do činnosti brněnské pobočky Devětsilu, to již ale byl natrvalo usazen v Paříži. Odtamtud mimochodem ilustroval album Paříž, obsahující jak básně francouzských autorů týkající se Paříže, tak jeho vlastní lepty.

Pak již začala etapa, kterou z Šímova díla známe možná nejvíce: éterické, leckdy mytologií inspirované obrazy, jež jsou zároveň jakýmisi milníky či ukazateli umělcovy cesty. Tím se také dostáváme k jádru velice zajímavé výstavy, k níž vyšel i neméně zajímavý katalog, mimochodem uzavírající trojici svazků věnovaných právě skupině Vysoká hra.

Jak je to tedy s onou vazbou Šíma – Vysoká hra? Samozřejmě můžeme jít po faktech a procházet velice intenzivní tříleté (1929–1931) spojení, kdy se Šíma podílel na činnosti této umělecké skupiny (scházeli se u něj v ateliéru). Jeho kresby najdeme v revui, již skupina vydávala, stejně jako třeba v básnické sbírce Mnoho nocí (1928) Richarda Weinera, českého básníka z okruhu Vysoké hry. Již tento pohled nám potvrzuje silné sepětí Šímy a jeho mladších přátel.

Šíma nebyl pouhým malířem

Podívejme se ale hlouběji – a brněnská výstava nám to umožňuje – na Šímovu Vysokou hru. Úvodem zmiňme výrok Věry Linhartové, spisovatelky, básnířky, překladatelky a také kunsthistoričky, jež se jak Šímovi, tak Vysoké hře věnovala již v 60. letech: „Není pro nás neklamným znamením, že máme před sebou nejen velké malířské dílo, nýbrž i lidské dobrodružství, jehož smysl se stále více prohlubuje a zároveň se nám vzdaluje tou měrou, jak se mu přibližujeme?“

Šíma nebyl pouhým malířem, v konvenčním slova smyslu (stejně jako Rimbaud, na nějž Vysoká hra přísahala, nebyl pouhým básníkem), a jsem přesvědčen, že malování pro něj bylo pouze prostředkem, ne cílem. Koneckonců básník Roger Gilbert-Lecomte to v eseji Malba Josefa Šímy (1929/1930) napsal jasně: „Hotový obraz je pouze svědectvím tajemných pochodů ducha, jemuž se dostalo vidění, které vnímá, které nahlíží a jež pak uvažuje.“

Cesta k Vysoké hře není samozřejmě jednoduchá, bez rizik a nástrah, vyžaduje naprostou oddanost a odvahu zbavit se všeho zbytečného, veškerého mentálního haraburdí. Stanout nahý. Přesně, jak to ve své básni popsal René Daumal: „A teď jsem shodil všechnu hnilobu / a celý bílý kráčím v tobě, / má nová kůže přízraku / se chvěje už v tvém vzduchu.“

Nahrávám video

Nacházíme něco z tohoto oproštění v Šímových obrazech? Ano, a to nejen v jeho „krajinách“, ale třeba i v portrétech, jakým je například zpodobnění právě Reného Daumala z roku 1929. Portrétovanému básníkovi sice v podstatě chybí nos, o to výraznější jsou však jeho oči; nemluvě o tom, že „cesta vzhůru“, tedy k „vysokému“, je naznačena i odpoutáním se od „dolního“ – Daumalova těla směrem dolů totiž ubývá, rozplývá se.

Slovy již zmíněného Rogera Gilberta-Lecomta: „Šíma, pořád na postupu k sobě samému, v honbě stáda přízraků, skládá a rozkládá schodiště obrazů a je nejdále na malované cestě Vysoké hry.“

Nelze totiž než souhlasit i s dalším francouzským básníkem Andrém Delonsem, že „Šímovo dílo je realizovanou meditací“. Navíc – a opět si pomůžeme citátem, tentokráte Ronalda de Renévillea – jde o to, „probudit v člověku schopnost odpovídat nejjemnějším záchvěvům, jimiž jsou tvořeny vyšší stavy hmoty…“ De Renéville měl sice na mysli Arthura Rimbauda, jeho slova ale stejně tak platí i pro Josefa Šímu.

Jak se ostatně mohou návštěvníci brněnské výstavy přesvědčit až do 24. února 2019. Poté se Vysoká hra Josefa Šímy přesune do Národní galerie v Praze.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoFilmové premiéry: Já, Rocky, Hunger Games či Máma a Táta jsou Boží

V kinech se představuje hraný snímek Já, Rocky. Je příběhem vzniku slavné filmové boxerské série, která udělala hvězdu ze Sylvestra Stalloneho. Se sportem, tentokrát formulí 1, má co do činění i kanadské životopisné drama Villeneuve: Zrození šampióna. Režisér Francois Ozon se pak pustil do nové, černobílé adaptace existenciální klasiky, románu Cizinec od Alberta Camuse. Česká fantasy komedie Máma a Táta jsou Boží chce navázat na tradici rodinných, často trikových titulů. V roli rodičů, kteří dostanou božské schopnosti, se představují Vica Kerekes a Petr Lněnička. A kasovně úspěšné dystopické Hunger Games se vrací s dalším dílem nazvaným Úsvit sklizně.
včera v 10:24‌‌

Československé cestovatelské plakáty zrcadlily dobu

Jako o oknech do neexistujícího světa mluví o cestovatelských plakátech autoři knihy Visit Czechoslovakia. Ta ukazuje, jak se Československo v různých obdobích snažilo podpořit turistiku a přitáhnout návštěvníky ze zahraničí.
19. 11. 2026‌‌

Van Goghův aukční rekord za Kvetoucí kaštany málem zhatila minulost

Za 190,4 milionu dolarů (téměř 4,3 miliardy korun) se prodal obraz Châtaigniers en fleurs (Kvetoucí kaštany) od Vincenta van Gogha. Malba se stala čtvrtým nejvýše vydraženým výtvarným dílem historie a také nejdražším dílem tohoto nizozemského výtvarníka prodaným v aukci. Nad jejím uskutečněním přitom do poslední chvíle visel otazník kvůli požadavku potomků někdejších majitelů.
19. 11. 2026‌‌

Z Puškinovy básně zmizel alkohol. Nepřípustné, uznalo ruské ministerstvo po kritice

Ruští vydavatelé učebnice literatury pro třetí třídu zkrátili báseň Alexandra Sergejeviče Puškina. Z veršů jednoho z nejvýznamnějších ruských poetů vypustili verše o alkoholu. To, co začalo jako údiv matky jednoho školáka, se přelilo do veřejné diskuse. V ní zaznělo i vyjádření z Kremlu, že do děl ruských velikánů by se nemělo zasahovat. Kritici nicméně vnímají krácení Puškinových veršů jako součást širší cenzury.
18. 11. 2026‌‌

Kvíz: Vyznáte se ve filmových Bondech?

Agentem 007 se v chystaném filmu stane Robert Pattinson. Slovy „Jsem Bond, James Bond“ se ale před ním představilo už šest jiných herců. Počínaje snímkem Dr. No v roce 1962. Kvíz ukáže, jak dobře se v představitelích neohroženého služebníka Jejího veličenstva vyznáte.
18. 11. 2026‌‌

Je tu GTA VI. Očekávají se stamiliardové tržby, unavené palce i kritika

Po třinácti letech vychází další díl videoherní série Grand Theft Auto (GTA). Těší se na něj desítky milionů hráčů po celém světě, ale na výsledky už čekají i ekonomové. Zisk hry by totiž měl překonat všechny filmy v dějinách. Ostatně globálním fenoménem se GTA VI stalo ještě před vydáním.
18. 11. 2026‌‌

Novým filmovým Bondem je Robert Pattinson

Britský herec Robert Pattinson se stane novým představitelem Jamese Bonda, oznámily oficiální účty filmové série o agentovi 007 na sociálních sítích. Čtyřicetiletý Pattinson bude sedmým hercem, který ztvární slavného britského špiona, a prvním po odchodu Daniela Craiga. Objeví se v připravovaném 26. filmu série, který bude režírovat Denis Villeneuve. Informovaly o tom agentury AP a Reuters.
16. 11. 2026Aktualizováno16. 11. 2026‌‌

Do Liberce se před Vánoci vrací Louskáček

Liberecké Divadlo F. X. Šaldy uvede baletní představení Louskáček. Vánoční příběh na hudbu Petra Iljiče Čajkovského je jedním z nejznámějších titulů klasického baletního repertoáru. Na liberecké jeviště se vrací po čtrnácti letech.
13. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.