Glosa: Vysoká hra Josefa Šímy

Výstava Cesta k Vysoké hře, jež byla otevřena v brněnské Moravské galerii, připomíná jednu velice důležitou etapu v tvorbě i životě česko-francouzského malíře Josefa Šímy. A její označení můžeme brát doslova i přeneseně.

Když se v roce 1927 Josef Šíma (1891–1971) na doporučení svého přítele, básníka, prozaika a publicisty Richarda Weinera seznámil v Paříži s ani ne dvacetiletými básníky Rogerem Gilbertem-Lecomtem, Reném Daumalem a Rogerem Vaillandem, s nimiž pak založil skupinu Vysoká hra (Le Grand Jeu), měl již za sebou zaznamenáníhodnou uměleckou cestu.

Po studiích na technice a válečném vojančení si v Brně, kde žil s rodiči, pronajal ateliér a obrazy, které z tohoto období v Moravské galerii vidíme, prozrazují, jak Šíma, který již měl výtečně zvládnutou techniku (jeho otec byl profesorem kreslení), hledal nové způsoby vyjádření. Jeho tehdejší tvorba se někdy blíží abstrakci, jistě i díky vlivu Thea van Doesburgea a Pieta Mondriana, nebo je v ní naopak znát dynamické okouzlení technikou.

V roce 1921 byl Šíma přizván k výstavě Tvrdošíjných a v několika vystavených obrazech můžeme vidět jistou spřízněnost s významným členem tohoto uskupení Josefem Čapkem. O tři roky později se pak zapojil do činnosti brněnské pobočky Devětsilu, to již ale byl natrvalo usazen v Paříži. Odtamtud mimochodem ilustroval album Paříž, obsahující jak básně francouzských autorů týkající se Paříže, tak jeho vlastní lepty.

Pak již začala etapa, kterou z Šímova díla známe možná nejvíce: éterické, leckdy mytologií inspirované obrazy, jež jsou zároveň jakýmisi milníky či ukazateli umělcovy cesty. Tím se také dostáváme k jádru velice zajímavé výstavy, k níž vyšel i neméně zajímavý katalog, mimochodem uzavírající trojici svazků věnovaných právě skupině Vysoká hra.

Jak je to tedy s onou vazbou Šíma – Vysoká hra? Samozřejmě můžeme jít po faktech a procházet velice intenzivní tříleté (1929–1931) spojení, kdy se Šíma podílel na činnosti této umělecké skupiny (scházeli se u něj v ateliéru). Jeho kresby najdeme v revui, již skupina vydávala, stejně jako třeba v básnické sbírce Mnoho nocí (1928) Richarda Weinera, českého básníka z okruhu Vysoké hry. Již tento pohled nám potvrzuje silné sepětí Šímy a jeho mladších přátel.

Šíma nebyl pouhým malířem

Podívejme se ale hlouběji – a brněnská výstava nám to umožňuje – na Šímovu Vysokou hru. Úvodem zmiňme výrok Věry Linhartové, spisovatelky, básnířky, překladatelky a také kunsthistoričky, jež se jak Šímovi, tak Vysoké hře věnovala již v 60. letech: „Není pro nás neklamným znamením, že máme před sebou nejen velké malířské dílo, nýbrž i lidské dobrodružství, jehož smysl se stále více prohlubuje a zároveň se nám vzdaluje tou měrou, jak se mu přibližujeme?“

Šíma nebyl pouhým malířem, v konvenčním slova smyslu (stejně jako Rimbaud, na nějž Vysoká hra přísahala, nebyl pouhým básníkem), a jsem přesvědčen, že malování pro něj bylo pouze prostředkem, ne cílem. Koneckonců básník Roger Gilbert-Lecomte to v eseji Malba Josefa Šímy (1929/1930) napsal jasně: „Hotový obraz je pouze svědectvím tajemných pochodů ducha, jemuž se dostalo vidění, které vnímá, které nahlíží a jež pak uvažuje.“

Cesta k Vysoké hře není samozřejmě jednoduchá, bez rizik a nástrah, vyžaduje naprostou oddanost a odvahu zbavit se všeho zbytečného, veškerého mentálního haraburdí. Stanout nahý. Přesně, jak to ve své básni popsal René Daumal: „A teď jsem shodil všechnu hnilobu / a celý bílý kráčím v tobě, / má nová kůže přízraku / se chvěje už v tvém vzduchu.“

2 minuty
Vysoká hra Josefa Šímy v Moravské galerii
Zdroj: ČT24

Nacházíme něco z tohoto oproštění v Šímových obrazech? Ano, a to nejen v jeho „krajinách“, ale třeba i v portrétech, jakým je například zpodobnění právě Reného Daumala z roku 1929. Portrétovanému básníkovi sice v podstatě chybí nos, o to výraznější jsou však jeho oči; nemluvě o tom, že „cesta vzhůru“, tedy k „vysokému“, je naznačena i odpoutáním se od „dolního“ – Daumalova těla směrem dolů totiž ubývá, rozplývá se.

Slovy již zmíněného Rogera Gilberta-Lecomta: „Šíma, pořád na postupu k sobě samému, v honbě stáda přízraků, skládá a rozkládá schodiště obrazů a je nejdále na malované cestě Vysoké hry.“

Nelze totiž než souhlasit i s dalším francouzským básníkem Andrém Delonsem, že „Šímovo dílo je realizovanou meditací“. Navíc – a opět si pomůžeme citátem, tentokráte Ronalda de Renévillea – jde o to, „probudit v člověku schopnost odpovídat nejjemnějším záchvěvům, jimiž jsou tvořeny vyšší stavy hmoty…“ De Renéville měl sice na mysli Arthura Rimbauda, jeho slova ale stejně tak platí i pro Josefa Šímu.

Jak se ostatně mohou návštěvníci brněnské výstavy přesvědčit až do 24. února 2019. Poté se Vysoká hra Josefa Šímy přesune do Národní galerie v Praze.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Mňau, hlásí se kapela Dunaj s Janou Vébrovou ke svým kořenům

Kapela Dunaj vydala nové album. Nazvala ho Mňau. Trio muzikantů si na nahrávku přizvalo zpěvačku Janu Vébrovou.
6. 5. 2025

Trump ohlásil stoprocentní clo na filmy vyrobené v zahraničí

Prezident Spojených států Donald Trump na své sociální síti Truth Social oznámil clo ve výši sto procent na všechny filmy vyrobené v zahraničí. Filmový průmysl v USA včetně Hollywoodu je podle Trumpa „ničen“, a to záměrně cizími státy, takže jde o hrozbu pro národní bezpečnost. Podle listu Variety Trump svým oznámením „šokoval“ Hollywood.
5. 5. 2025Aktualizováno5. 5. 2025

Český trh pocítí cla na film, nebudou ale likvidační, říká šéf producentské asociace

Uvalení stoprocentních cel na všechny filmy vyrobené mimo USA, které avizoval americký prezident Donald Trump, by na české producenty určitě mělo dopad, ale ne likvidační. Řekl to předseda Asociace producentů v audiovizi Vratislav Šlajer. Odhadl, že americké zakázky tvoří asi polovinu ze všech zahraničních v tuzemsku. Ministerstvo kultury bude analyzovat, jak by českou audiovizi případná americká cla ovlivnila.
5. 5. 2025Aktualizováno5. 5. 2025

Agathu Christie oživila AI, ale zločin to není

Jako by vás učila ona sama, tvrdí britská platforma BBC Maestro o kurzu psaní detektivek, který vede Agatha Christie – stvořená umělou inteligencí. Virtuální dvojnice nejslavnější a nejprodávanější autorky detektivních příběhů vznikla se svolením jejích dědiců. A mohla by sloužit jako příklad etického používání AI.
5. 5. 2025
Načítání...