Recenze: Vysoká hra s ohněm

Francouzská skupina Vysoká hra (Le Grand Jeu), jež sdružovala básníky, malíře a vizionáře, svou činnost sice dávno ukončila, její odkaz ovšem je – naštěstí – stále více než živý. Potvrzuje to i souborné vydání všech čísel stejnojmenné revue, již toto naprosto ojedinělé společenství umělců vydávalo.

Úvodem možná trochu fakt: Skupina Vysoká hra, jež působila v Paříži v letech 1927 až 1932, sdružovala tehdy relativně mladé autory, všem bylo kolem dvaceti. Ovšem juvenilní jejich tvorba ani názory rozhodně nebyly. Napsali-li v úvodním textu prvního čísla své revue, že „Vysoká hra je nenapravitelná; hraje se jen jednou. Chceme ji hrát v každém okamžiku svého života. Hraje se na ‚kdo ztrácí, vyhrává‘“, nebylo to žádné hraní si se slovíčky, jaké bychom mohli nacházet v tehdejších teoretických provoláních, například našich poetistů.

Protože, čtěme dál: „Postoj: je třeba se uvést do stavu naprosté vnímavosti, a tedy být čistý, vytvořit v sobě prázdno. Odtud naše ideální snaha, učinit vše a v každém okamžiku otázkou. Návyk na tuto prázdnotu ztvárňuje den ze dne našeho ducha. Nesmírný tlak nevinnosti pro nás rozlomil všechny přehrady a zábrany, které člověk jako bytost společenská obvykle přijímá.“

Stav naprosté vnímavosti

Pod tím si lze samozřejmě představit ledacos, ovšem především Roger Gilbert-Lecomte a René Daumal, dva „tahouni“ celé skupiny – aniž bychom jakkoli umenšovali přínos dalších přátel (tedy Rogera Vaillanda, Rollanda de Renévilla či Georgese Ribémont-Dessaignese, například) –, „uvedením se do stavu naprosté vnímavosti“ mysleli jediné: následování příkladu Jeana Arthura Rimbauda a jeho slavného Dopisu vidoucího. Konkrétně slov o tom, jakým způsobem se básník stává vidoucím…

Pro připomenutí: Rimbaud píše o „dlouhém, nesmírném a vědomém rozrušování všech smyslů“. Jinými slovy, autoři Vysoké hry se vydali na pouť, jež mohla klidně skončit předčasnou smrtí či šílenstvím, mohla ovšem také vést k poznání, přinejmenším k nahlédnutím za oponu, dělící nás od jiných světů. Poezie tak pro ně byla víc než pouhé skládání hezkých slovíček a rýmů.

Poezie, za niž se platí

Především jak Daumal, tak Gilbert-Lecomte si byli všech rizik jasně vědomi, přesto se na onu pouť ohněm vydali. Vrhli se do něj a vydali se mu. V čemž se, mimo jiné, diametrálně lišili od svých surrealistických současníků, semknutých kolem André Bretona, kteří svá – ve srovnání nevinná a opatrná bádání – provozovali po kavárnách.

Vysoká hra
Zdroj: ČT24

V souvislosti s Vysokou hrou (česky již dříve vyšla její antologie, stejně jako jednotlivá Daumalova a Gilbert-Lecomtova díla) nelze nezmínit její českou stopu: členem skupiny byl po nějaký čas malíř Josef Šíma, sice o generaci starší než ostatní, ovšem setkání s nimi bylo pro jeho další tvorbu velice důležité (jak jistě prokáže jak připravovaná výstava v Moravské galerii, tak publikace s ní spojená). Skupině byl blízký i spisovatel a básník Richard Weiner.

Závěrem snad názor teoretičky umění, prozaičky a básnířky Věry Linhartové, jež měla k odkazu Vysoké hry jistě blízko: „Vysoká hra je však také básnickou zkušeností, ne proto, že vydala několik básnických spisů, ale proto, že je zkušeností slova. Nikoli slova-ozdoby krásného písemnictví, ale slova-gesta, slova-magického aktu, které skutečně hýbá oslovenou, pojmenovanou věcí, které ji otevírá. Toto žité, trojrozměrné slovo je duchovní silou, analogickou nebo totožnou k silám, jež hýbají universem – k energii.“

Je třeba též uvést, že jakkoli daleko za onu zmiňovanou oponu nahlédli, vybralo si to svou daň: jak Daumal, tak Gilbert-Lecomte na následky svých expedic zemřeli, relativně mladí, v šestatřiceti letech. Ale jak napsal Roger Gilbert-Lecomte, „řeknu-li ‚oheň‘, mé tělo je uprostřed plamenů…“

Ovšem dílo, které po sobě zanechali, ať již na stránkách Vysoké hry, či v básnických sbírkách, svědčí o hloubce a také opravdovosti (a nebezpečnosti, v tom nejlepším slova smyslu) jejich snah. A že leželo dlouhá desetiletí v zapomenutí, není vina jejich, ale pouze důkazem ignorance většinového literárně-vědného diskurzu. Až v poslední době se tedy Vysoké hře dostává ocenění, jež si zasloužila dávno, a lze jen uvítat, že tuto možnost má nyní i český čtenář.

Vysoká hra, vydalo nakladatelství Malvern, 2017.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu získal v Cannes Džafar Panahí, který svůj film natočil tajně

Zlatou palmu na sobotním zakončení festivalu v Cannes získal íránský režisér Džafar Panahí za film It Was Just an Accident (Byla to jen náhoda). Cenu za nejlepší mužský herecký výkon si odnáší brazilský herec Wagner Moura, nejlepší herečkou je Francouzka Nadia Mellitiová. Během neděle se ještě uskuteční projekce filmů, které se neodehrály kvůli včerejšímu masivnímu výpadku elektřiny. Ten postihl vedle Cannes i zbytek jihovýchodní Francie.
před 12 mminutami

Cannes hlásí obnovení dodávek elektřiny

Francouzské město Cannes, kde právě probíhá filmový festival, oznámilo obnovení dodávek elektřiny po rozsáhlém výpadku. Departement Alpes-Maritimes se s výpadkem potýkal od sobotního rána a desítky tisíc domácností zůstaly bez proudu. Úřady pracují s možností, že blackout zapříčinil úmysl.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Mercury měl utajenou dceru, tvrdí nová biografie

Zpěvák Freddie Mercury z britské kapely Queen měl utajenou dceru, kterou zplodil v devětadvaceti letech s manželkou svého známého. V nové biografii o zpěvákovi s názvem Love, Freddie (S láskou, Freddie) to tvrdí žena, která jako důkaz poskytla deníky svého údajného otce. Napsal to v sobotu web listu The Guardian. Žena pracující jako lékařka si před veřejností přeje zůstat utajena.
před 16 hhodinami

Springsteen versus Trump. Střetly se rozdílné idoly amerických dělníků

Americký prezident Donald Trump a rocková hvězda Bruce Springsteen jsou oba sedmdesátníci a sousedé z New Jersey, oba oslovují bílou dělnickou třídu, a přesto je dělí vzájemná averze. Muzikant Trumpovu vládu nedávno onačil za zkorumpovanou a neschopnou, vrcholný politik zase rockera zesměšnil videem, v němž ho srazí k zemi golfovým míčkem.
23. 5. 2025

Kasárna Karlín znovu otevřou

Pražské volnočasové centrum Kasárna Karlín po roce znovu otevře. Provoz startuje v úterý 27. května, sdělil ČT24 provozovatel prostoru Matěj Velek. Zatím půjde o provizorní režim se stany s občerstvením a toaletami na nádvoří, v plánu je ale plnohodnotné fungování. To zakázal stavební odbor Prahy 8, protože bylo v rozporu se zákonem. Provoz neodpovídal územnímu plánu, ten však město loni v prosinci změnilo. Centrum slibuje větší ohled na sousedy, co se hluku týče.
23. 5. 2025

Premiéra Karavanu vrátila po třiceti letech český film do soutěže Cannes

Čeští tvůrci po letech vstoupili do soutěže filmového festivalu v Cannes. Režisérka Zuzana Kirchnerová na prestižní přehlídce uvedla ve čtvrtek světovou premiéru snímku Karavan s Annou Geislerovou v hlavní roli. Snímek vznikl v česko-slovenské koprodukci i za přispění České televize.
23. 5. 2025

Památky hyzdí nechtěná mementa. Turisté sprejují penisy či ryjí jména

Peruánské město Chan Chan ze seznamu památek UNESCO navštíví měsíčně tisíce lidí. Mezi nimi byl i neznámý vandal, který v polovině května na několik set let starou zeď nasprejoval penis. Nutkání smrtelníků přidat ke kulturnímu dědictví i svou nepatrnou stopu musí čas od času odolávat snad každá světoznámá památka.
23. 5. 2025

Cruise účtuje s Mission: Impossible. Ta první skončila v Praze ostudou

Umělá inteligence se rozhodla ovládnout svět, ale naštěstí je tu ještě Ethan Hunt. V osmém a údajně závěrečném filmu ze série Mission: Impossible se i v českých kinech od 22. května pustí do Posledního zúčtování. Účty si v hlavní roli opět přišel vyřídit Tom Cruise, který se do „nemožné mise“ poprvé pustil před třiceti lety při natáčení v Praze. Ale nejspíš na něj nevzpomíná rád.
22. 5. 2025
Načítání...