Od soboty známe vítěze jedenáctého ročníku Cen české filmové kritiky. Krajina ve stínu režiséra Bohdana Slámy obdržela dvě ceny – za nejlepší film a pro Magdalénu Borovou v hlavní ženské úloze. Šarlatán se stal filmem s nejlepší režií (pro Agnieszku Hollandovou) a s nejlepším hercem Ivanem Trojanem (v roli léčitele Jana Mikoláška). O čem tato ocenění vypovídají?
Glosa: Krajina ve stínu porazila Šarlatána. Ceny české filmové kritiky napravují „křivdy“
Ceny české filmové kritiky zůstávají stále neprůhledné a nečekané, větší mírou než ceny Českých lvů, které udílí Česká filmová a televizní akademie. Z nominací se dali vyčíst favorité v několika kategoriích, například ta nejváženější ale zůstala do poslední chvíle napínavá.
Dáno je to i tím, že Ceny české filmové kritiky nepředstavují žádnou enklávu českých pisatelů o filmu, ale pojímají rozmanité hlasy. Mezi členy se mísí noví recenzenti i zasloužilí veteráni české kritiky, přispěvatelé na populární webové stránky i redaktoři seriózních periodik. Pro některé pozorovatele tak může být překvapivé, jak ceny nevypovídají o vkusu nejvýraznějších filmových recenzentů a kritiků v zemi. Jistí výherci z večera měli velmi silné odpůrce, názory těchto členů se ovšem v desítkách hlasujících rozmělnily.
Kina pod vlivem pandemie
Do výběru možných kandidátů přirozeně zasáhla také pandemie covidu-19. Do kin se dostalo méně domácích filmů a mnohé místo toho našly prostor na internetových platformách. Fenomenálně navštěvovaný dokument Barbory Chalupové a Víta Klusáka V síti se do kin dostal ještě před rozšířením viru. Štěstí měli také Šarlatán a Havel Slávka Horáka, kteří do kin vstoupili v době letního uvolnění a zaznamenali slušný úspěch.
Takové příležitosti neměla Krajina ve stínu, která měla širokou premiéru až v polovině září, přesně v době prudkého nárůstu nově nakažených. V důsledku toho všeho jedenáctý ročník nebyl pro českou kinematografii jako celek tolik reprezentativní.
Pozornost pro viditelné i opomíjené
Nutno poznamenat, že hlasování v kategorii nejlepší film bylo nakonec velmi těsné a trojici snímků dělilo jen několik hlasů (údaje o hlasování se dají najít na webu uskupení). Na skutečnost, že kritici nakonec upřednostnili Slámův černobílý film, který tematizuje odsun sudetských Němců po druhé světové válce, můžeme pohlížet z několika úhlů.
Jistým způsobem byla Krajina ve stínu v konkurenci V síti a Šarlatána dílem, kterému se snadněji dalo fandit. Dokument Chalupové a Klusáka měl v době svého uvedení každodenní mediální pozornost, která přispěla k návštěvnosti 413 tisíc diváků v kinech (navíc bez zohlednění alternativní verze V síti 18+).
Šarlatán je zase mezinárodně exponovaná koprodukce, která objíždí prestižní filmové festivaly a hovoří se o něm jako o seriózním kandidátovi na nominaci na Oscara. Přes veškerý kredit Bohdana Slámy se Krajině ve stínu podobné pozornosti u nás či v zahraničí nedostalo. V klání o ceny kritiků tedy mohl projekt vzbuzovat dojem, že přišel vhodný čas křivdy napravit.
Šarlatán (2020, režie: Agnieszka Hollandová)
Čeští kritici podobně vyjádřili podporu „umenšeným“ snímkům i v minulých ročnících. Staříci Martina Duška a Ondřeje Provazníka porazili v kategoriích filmu a režie Nabarvené ptáče Václava Marhoula. Špína Terezy Nvotové se v roce 2017 úspěšně postavila Bábě z ledu Bohdana Slámy a před sedmi lety obdržela Cesta ven režiséra Petra Václava čtyři ceny, zatímco nákladný film Fair Play nezískal jedinou sošku.
Ačkoli byla Krajina ve stínu mnohonásobně dražší než V síti, z hlediska divácké návštěvnosti byla miniaturou. Na film tedy mohli někteří kritici pohlížet jako na neprávem opomíjeného zástupce české kinematografie.
Neznamená to, že by se letos na ostatní zmíněné snímky zapomnělo. Dvě proměněné nominace z pěti jsou pro Šarlatána úspěch, V síti se suverénně stalo nejlepším dokumentem a překvapivým výsledkem bylo udělení ceny za nejlepší scénář ambicióznímu thrilleru Petra Zelenky Modelář.
Filmy mimo zorné pole
Záslužně působí Ceny české filmové kritiky především tím, jak dokážou zvýraznit minoritní proudy v české kinematografii – krátké, studentské, dokumentární a experimentální snímky. Slouží k tomu například kategorie nejlepší audiovizuální počin. Zatímco zde se dalo vítězství Krajiny ve stínu očekávat (pro kameru Diviše Marka), překvapivě nejvíce hlasů obdržela Viera Čákanyová a Tomáš Klein za kameru k výjimečnému experimentu z prostředí Antarktidy FREM.
Snímek zápolil i o cenu pro objev roku, v té ovšem musel ustoupit dalšímu novému talentu – režisérovi Jindřichu Andršovi s filmem Nová šichta. Ten vypráví o ostravském horníkovi Tomáši Hisemovi, který se snaží prosadit jako programátor. Oba snímky dosud neměly možnost širšího uvedení v kinech.
Nová šichta (režie: Jiří Andrš)
Stejně tak lze jen doufat, že si díky hlasům kritiků najdou cestu k více divákům počiny mladých talentovaných tvůrců jako Králové videa, kteří postihují začátky videoprojekcí v Československu (nominace za nejlepší dokument) nebo bakalářský snímek z FAMU Anatomie českého odpoledne (cena pro nejlepší krátký film), který tematizuje tragédii na letním koupališti.
Jak vidíme při pohledu na letošní nominace na České lvy, překrývání mnohých vítězů je nevyhnutelné. Je otázka, do jaké míry mohou Ceny české filmové kritiky plnit funkci protipólu hlasování filmových profesionálů, obzvláště v takto nezvyklém ročníku. Napoví slavnostní předávání Českých lvů 6. března.
