Filmová upoutávka týdne: Osmdesátková nostalgie strhla Wonder Woman

V příštím roce se dočká pokračování úspěšný komiksový film, který na plátně poprvé představil slavnou superhrdinku Wonder Woman. Komiksová amazonka s tváří Gal Gadotové minule vyprávěla příběh z časů první světové války, tentokrát se přesune do nedávné doby – osmdesátých let minulého století.

Superman a Batman, nejznámější ikony komiksového nakladatelství DC, měli v poslední době problém zaujmout diváky v kinech. Možná i proto, že je mohli lidé v různých podobách na plátně potkávat už od sedmdesátých let. A tak se mezitím zrodily nové výrazné postavy filmového vesmíru DC.

Jedním je Aquaman, kterého ztvárňuje Jason Momoa a který si loni o Vánocích došel pro miliardu dolarů na celosvětových tržbách. Druhou úspěšnou tváří je Wonder Woman, která se předloni mohla pochlubit nejvýdělečnějším komiksovým filmem toho roku v amerických kinech.

Za pár měsíců se bude snažit svůj úspěch potvrdit, a jak bývá u pokračování velkých snímků zvykem, bude se snažit svůj předchozí triumf ještě překonat. Minulý film nabídl příběh o tom, co je Wonder Woman neboli civilním jménem Diana Princeová zač, odkud pochází a jak se žena obdařená v podstatě božskými schopnostmi dostala mezi lidmi.

O čem přesně bude pokračování, ale zůstává neurčité. Jasný je jenom časový posun – ze závěru první světové války se posouvá do roku 1984. A kdo zná její komiksová dobrodružství, může napovědět, že bude čelit dvěma protivníkům – šelmovité Cheetah a byznysmenovi Maxwellu Lordovi.

Trendy nostalgie

Proč zrovna rok 1984? Narážka na známý antiutopický román George Orwella? Z první upoutávky to nevypadá. Spíš se zdá, že se Wonder Woman nechává unášet populární nostalgickou vlnou vztaženou k osmdesátým letům – ke kterým se mnoho děl současné popkultury vrací ať už prostřednictvím narážek, tak vizuálním stylem, nebo i opakováním příběhových vzorců.

Symbolem tohoto trendu se stal seriál Stranger Things, který je do této éry zasazen a v němž skupina kamarádů čelí paranormální hrozbě. Letos se dočkal už třetí (a ne poslední) série. Jiným případem je film Ready Player One od Stevena Spielberga, který se jakožto sci-fi sice odehrává v budoucnosti, ale zároveň zobrazuje virtuální realitu posedlou kulturou osmdesátých let.

Režisérka a spoluscenáristka Wonder Woman 1984 Patty Jenkinsová uvedla, že v osmdesátých letech vyrůstala a potvrzuje, že tato doba měla svou specifickou náladu. Tato éra byla pro pokračování komiksového filmu vybrána i proto, že podle ní dobře prezentuje pozitivní i negativní stránky lidstva.

„Byla tehdy skvělá muzika, vznikaly elegantní a krásné věci. Jiné aspekty této dekády ale odhalily to nejhorší z nás. Zasadit Wonder Woman do těchto časů, kdy jsme se pohybovali v extrémech, je úžasné,“ přiblížila.

Noví protivníci, noví herci

Co se nemění, je představitelka titulní role. Gal Gadotová od posledního superhrdinského výstupu stihla jenom dabing v animovaném snímku Raubíř Ralf a internet. Příští rok by se ale vedle Wonder Woman 1984 měla objevit i v dalších projektech včetně adaptace detektivního příběhu do Agathy Christie Smrt na Nilu, s níž Kenneth Branagh volně navazuje na Vraždu v Orient expresu

Ve Wonder Woman 1984 se pak nečekaně vrací Chris Pine jako Steve Trevor. Novými posilami v ansámblu jsou Kristen Wiigová, která má za sebou nespočet komedií, nebo Pedro Pascal, který sice aktuálně zažívá slávu díky seriálu z prostředí Star Wars The Mandalorian, ale mnoho lidí by ho nemuselo poznat, protože v seriálu neustále nosí helmu.

Diváci se druhého dílu Wonder Woman dočkají v červnu příštího roku. Jenkinsová už prozradila, že je vymyšlena zápletka i pro třetí film. Hned tak se ho ale fanoušci nedočkají. „Myslím, že je potřeba dát tomu trochu oddech,“ uvedla s tím, že by se mezitím ráda věnovala i jiným věcem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Eurovizi poprvé vyhrálo Bulharsko s písní Bangaranga zpěvačky Dary

Ve Vídni se rozhodlo o vítězce mezinárodní písňové soutěže Eurovize za rok 2026 – stala se jí bulharská zpěvačka Dara, která uspěla s písní Bangaranga. Na druhém místě skončil Izrael, třetí bylo Rumunsko. Český zástupce Daniel Žižka se se skladbou Crossroads umístil na šestnáctém místě.
16. 5. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Na Zemi ráj neexistuje, jsme tak prohnilí, říká držitel Nobelovy ceny

Ve svých románech se zabývá tématy domova, vykořenění či kolonialismu. Držitel Nobelovy ceny za literaturu Abdulrazak Gurnah navštívil pražský veletrh Svět knihy. Nejprestižnější ocenění v oboru získal v roce 2021 jako teprve druhý laureát ze subsaharské Afriky. Je autorem knihy Ráj a v rozhovoru pro ČT24 říká, že na Zemi ráj neexistuje. Rozhovor s ním vedl Tadeáš Hlavinka.
16. 5. 2026

VideoRezignace na debatu o válce brzdí ruskou občanskou společnost, říká rusista

Souostroví Rusko ve válce proti Ukrajině je název nové knihy rusisty z Curyšské univerzity Tomáše Glance, jednoho z účastníků mezinárodního veletrhu Svět knihy. Tímto literárním počinem Glanc navazuje na předchozí publikaci Souostroví Rusko: ikony postsovětské kultury. Souvislost názvů podle něj přitom není náhodná. „To předchozí souostroví vznikalo před patnácti lety, za tu dobu se Rusko proměnilo velmi radikálně,“ řekl autor v pořadu 90' ČT24. Pojmem souostroví Glanc odkazuje na pojetí ruské identity, která není jednotná. Autor se v knize zabývá také tématem ruské umělecké scény v době války proti Ukrajině. „Kulturní pole se z velké části odvíjí tak, jako by se neválčilo,“ podotýká. „Myslím, že největší problém i pro vývoj občanské společnosti v Rusku je právě rezignace na rozhovor o válce,“ dodal Glanc. Pořad moderovali Nikola Reindlová a Jiří Václavek.
16. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Není žádný dobrý postoj, říká expertka k politice na kulturních akcích

Ačkoliv se Eurovize snaží prezentovat především jako soutěž písňová, jsou na ní přítomná i politická témata a aktuální ročník není výjimkou. „Určitě apolitická není,“ míní politoložka Šárka Cabadová Waisová ze Západočeské univerzity v Plzni. O propojení politiky s Eurovizí, ale také s bienále v Benátkách mluvila ve Studiu 6 s Pavlem Navrátilem.
15. 5. 2026

Festival muzejních nocí začíná ve Znojmě, poslední „zhasne“ Praha

Přes šest set padesát nejen muzejních institucí po celé zemi se zapojilo do letošního Festivalu muzejních nocí. Akce umožňuje nahlédnout do expozic, výstav a dalších prostor netradičně i po zavíracích hodinách. Celostátní zahájení hostí 15. května Znojmo, oficiálně letošní program uzavře o necelý měsíc později Praha. Zahájení akce je spojeno s vyhlášením výsledků národní soutěže muzeí Gloria musealis.
15. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Farma zvířat, Iron Maiden nebo návrat Top Gunu

Co nám zbylo z lásky je název islandského filmu a také otázka pro rodinu ve zdánlivě všedním příběhu. Farma zvířat dostává na plátna animované zpracování slavného románu. Animované je i francouzské dobrodružství Malá Amélie o poznání a dětské zvídavosti. Do kin se vrací kultovní film o amerických stíhacích pilotech: Top Gun. A dokument Iron Maiden: Burning Ambition rekapituluje půlstoletou historii heavymetalové kapely.
15. 5. 2026

Nepodceňujte Connie, ukáže další knižní pokračování Kmotra

Osudy fiktivní mafiánské rodiny Corleonů se dočkají dalšího knižního pokračování. Nejnovější kapitolu k sáze Kmotr připíše americká spisovatelka Adriana Trigianiová. Román pod názvem Connie má vyjít příští rok na podzim a příběh se bude poprvé soustředit na ženskou hrdinku.
15. 5. 2026
Načítání...