Filmová upoutávka týdne: Osmdesátková nostalgie strhla Wonder Woman

V příštím roce se dočká pokračování úspěšný komiksový film, který na plátně poprvé představil slavnou superhrdinku Wonder Woman. Komiksová amazonka s tváří Gal Gadotové minule vyprávěla příběh z časů první světové války, tentokrát se přesune do nedávné doby – osmdesátých let minulého století.

Superman a Batman, nejznámější ikony komiksového nakladatelství DC, měli v poslední době problém zaujmout diváky v kinech. Možná i proto, že je mohli lidé v různých podobách na plátně potkávat už od sedmdesátých let. A tak se mezitím zrodily nové výrazné postavy filmového vesmíru DC.

Jedním je Aquaman, kterého ztvárňuje Jason Momoa a který si loni o Vánocích došel pro miliardu dolarů na celosvětových tržbách. Druhou úspěšnou tváří je Wonder Woman, která se předloni mohla pochlubit nejvýdělečnějším komiksovým filmem toho roku v amerických kinech.

Za pár měsíců se bude snažit svůj úspěch potvrdit, a jak bývá u pokračování velkých snímků zvykem, bude se snažit svůj předchozí triumf ještě překonat. Minulý film nabídl příběh o tom, co je Wonder Woman neboli civilním jménem Diana Princeová zač, odkud pochází a jak se žena obdařená v podstatě božskými schopnostmi dostala mezi lidmi.

O čem přesně bude pokračování, ale zůstává neurčité. Jasný je jenom časový posun – ze závěru první světové války se posouvá do roku 1984. A kdo zná její komiksová dobrodružství, může napovědět, že bude čelit dvěma protivníkům – šelmovité Cheetah a byznysmenovi Maxwellu Lordovi.

Trendy nostalgie

Proč zrovna rok 1984? Narážka na známý antiutopický román George Orwella? Z první upoutávky to nevypadá. Spíš se zdá, že se Wonder Woman nechává unášet populární nostalgickou vlnou vztaženou k osmdesátým letům – ke kterým se mnoho děl současné popkultury vrací ať už prostřednictvím narážek, tak vizuálním stylem, nebo i opakováním příběhových vzorců.

Symbolem tohoto trendu se stal seriál Stranger Things, který je do této éry zasazen a v němž skupina kamarádů čelí paranormální hrozbě. Letos se dočkal už třetí (a ne poslední) série. Jiným případem je film Ready Player One od Stevena Spielberga, který se jakožto sci-fi sice odehrává v budoucnosti, ale zároveň zobrazuje virtuální realitu posedlou kulturou osmdesátých let.

Režisérka a spoluscenáristka Wonder Woman 1984 Patty Jenkinsová uvedla, že v osmdesátých letech vyrůstala a potvrzuje, že tato doba měla svou specifickou náladu. Tato éra byla pro pokračování komiksového filmu vybrána i proto, že podle ní dobře prezentuje pozitivní i negativní stránky lidstva.

„Byla tehdy skvělá muzika, vznikaly elegantní a krásné věci. Jiné aspekty této dekády ale odhalily to nejhorší z nás. Zasadit Wonder Woman do těchto časů, kdy jsme se pohybovali v extrémech, je úžasné,“ přiblížila.

Noví protivníci, noví herci

Co se nemění, je představitelka titulní role. Gal Gadotová od posledního superhrdinského výstupu stihla jenom dabing v animovaném snímku Raubíř Ralf a internet. Příští rok by se ale vedle Wonder Woman 1984 měla objevit i v dalších projektech včetně adaptace detektivního příběhu do Agathy Christie Smrt na Nilu, s níž Kenneth Branagh volně navazuje na Vraždu v Orient expresu

Ve Wonder Woman 1984 se pak nečekaně vrací Chris Pine jako Steve Trevor. Novými posilami v ansámblu jsou Kristen Wiigová, která má za sebou nespočet komedií, nebo Pedro Pascal, který sice aktuálně zažívá slávu díky seriálu z prostředí Star Wars The Mandalorian, ale mnoho lidí by ho nemuselo poznat, protože v seriálu neustále nosí helmu.

Diváci se druhého dílu Wonder Woman dočkají v červnu příštího roku. Jenkinsová už prozradila, že je vymyšlena zápletka i pro třetí film. Hned tak se ho ale fanoušci nedočkají. „Myslím, že je potřeba dát tomu trochu oddech,“ uvedla s tím, že by se mezitím ráda věnovala i jiným věcem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
před 13 hhodinami

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
včera v 16:55

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
včera v 16:01

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026
Načítání...