Rodinný animovaný film, v němž se hlavní hrdinové snaží co nejrychleji vydělat peníze na internetu, může být buď podbízivá záležitost pro generaci YouTuberů a on-line hráčů, anebo zábavná satira, která si z webových humbuků dělá legraci. Film Raubíř Ralf a internet je naštěstí ten druhý případ.
Recenze: Raubíř Ralf a internet je chytrá satira o absurditách on-line světa
3D animák studia Disney Raubíř Ralf z roku 2012 vycházel z osmdesátkových arkádových videoher. Některé z nich upadly v zapomnění, další – jako Super Mario Bros. nebo Street Fighter – zůstávají v obecném povědomí díky novým a novým hrám se stejnými postavičkami. A z jiných, například z Pac-Mana nebo Space Invaders, se pro mnohé staly ikony symbolizující samotné videoherní médium. Ovšem žádnou z nich na starých herních automatech současní dětští diváci téměř jistě nehráli.
Tvůrcům Raubíře Ralfa se přesto podařilo tuto diváckou skupinu zaujmout. Nebabrali se totiž v nostalgických připomínkách arkádové éry, nýbrž z prostředí herny plné automatů učinili abstraktní hřiště, kde se potkávají postavičky z různých her a prostředí v těch nejdivočejších a nejroztodivnějších kombinacích. A Raubíř Ralf a internet dělá totéž – s prostředím internetu.
Udělat z internetu dějiště (dětského) filmu není až tak divný nápad, jak by se mohlo zdát. Studio Pixar vytvořilo ve snímku V hlavě (2015) v podstatě totéž s lidskou myslí. Ostatně i proslulý Počátek (2010) režiséra Christophera Nolana stojí na principu, že něco, co není časoprostorové, ať už je to internet, lidská mysl, nebo sny, se převede na něco, co časoprostorové je.
Filozofové či neurovědci mohou právem namítat, že lidská mysl ani sny nefungují tak, jak nám to ukazují zmíněné snímky. O to v nich ovšem ani tak nejde – spíše se snaží vytvářet pro diváky prostředí abnormální, ale zároveň důvěrně známá. V Raubíři Ralfovi a internetu se takto podařilo vytvořit kousavý obrázek toho, jak by internet vypadal, kdyby místem byl…