Recenze: Branagh přežil novou Vraždu v Orient expresu se ctí

Na velkém filmovém plátně znovu ožívá jeden z nejslavnějších detektivních příběhů. Vraždu v Orient expresu nově vyšetřuje Kenneth Branagh, který se pustil nejen do hledání vraha v luxusním vlaku, ale i do režie. Jeho transkripce dodává snímku energii a modernější look, aniž by devastovala dobovou atmosféru.

Vražda v Orient Expresu knižně vyšla v roce 1934, podepsána je pod ní první dáma detektivky Agatha Christie. Filmoví a televizní tvůrci rádi (a většinou hůře) přepisují její literární předlohy a vtiskují konkrétní podobu jejím ikonickým hrdinům.

 A k nim nepochybně patří belgický gentleman, gurmán a roztomile sebestředný samožer, žijící v londýnském Whitehaven Mansions, elegantní, výstřední, precizní a neomylný rozplétač těch nejsložitějších zločinů Hercule Poirot, na jehož šedé buňky mozkové nikdo nemá.

Slavný detektiv a slavný vlak

Prvním filmovým Poirotem se v roce 1931 stal (ve srovnání s literární dikcí až příliš fešácký) Austin Trevor, který ve snímku Alibi za nějakých sedmdesát pět minut filmového času vyřešil vraždu Rogera Ackroyda. A pak přišli další (třeba Tony Randall a Peter Ustinov), mezi nimiž svítí dvě jména: Albert Finney, jenž v roce 1974 řešil Vraždu v Orient expresu v režii Sidneyho Lumeta a propracoval se tím až k oscarové nominaci, a David Suchet ze skvělého britského seriálu, který vstoupil na televizní obrazovky v roce 1989.

David Suchet jako Hercule Poirot
Zdroj: ČT

Zdálo se, že po něm už nikdo další nemá nárok. Jenomže to neznáte Kennetha Branagha, který má rád nové výzvy stejně jako filmové přepisy klasiků. A tak u peronu istanbulského nádraží Sirkeci čeká znovu slavná vlaková souprava, v níž už cestovali monarchové, milionáři, diplomaté, politici, umělci i špioni, včetně Jamese Bonda (Srdečné pozdravy z Ruska). A své si v něm užil i zneužitý Sherlock Holmes (Sherlock Holmes ve Vídni).

Akčnější a více cool

Tentokrát vagon první třídy vykoupila zdánlivě nesourodá společnost, která postaví Hercula Poirota před jedno z nejtěžších dilemat jeho detektivní kariéry. Každý z cestujících má nějaký důvod, každý z nich má nějaký příběh, každý z nich bude zanedlouho podezřelý z vraždy.  A přestože většina diváků dobře ví, kdo, proč a kým, nebudou se nudit.

Vražda v Orient expresu (2017, režie: Kenneth Branagh)
Zdroj: CinemArt

Tahle nová adaptace slavné předlohy totiž nabízí to, co jí sluší, to jest oldschoolový styl, velkorysou výpravu, až marnotratně hvězdný casting, elitního režiséra a respekt k literární předloze. Když vám tohle garantuje režisér a herec Kenneth Branagh a producent Ridley Scott, tak to nemůže dopadnout špatně.

Všestranný Branagh již dokázal, že jako režisér umí nejen Shakespeara (Hamlet, Jak se vám líbí), ale i komiksovku (Thor) nebo pohádku (Popelka). Detektivní klasiku točí jako pompézně okázalý a velkoryse marnotratný spektákl, jenž má na dialogovku (kterou ve své podstatě je) velmi slušné tempo, oživené příležitostnou akcí a přenesením dílčí části děje do exteriéru.

Vizuál je oslňující a casting snový. Je tu na co se dívat a ten pohled je příjemný a zábavný – a je tu čeho litovat, neboť hvězdy, které samy utáhnou celý film (Penélope Cruzová, Willem Dafoe, Judi Denchová, Johnny Depp nebo Michelle Pfeifferová), tu vzhledem ke svému počtu mají jen omezený prostor na prezentaci svých figur.

Vévodí jim Branaghův Poirot, jemuž všichni s respektem uhýbají z cesty, možná proto, že je akčnější a více cool, než bývalo zvykem, a jehož mega knír naznačuje, že tohle je opus, na kterém se opravdu nešetřilo. Rád se půjdu podívat, jak si poradí s vraždou na Nilu, jak se v závěru slibuje. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Film o Jacksonovi postrádá skandály, diváci se ale hrnou

Hraný film o králi popu Michael vynesli diváci k návštěvnickému rekordu. Za převyprávění začátku příběhu Michaela Jacksona utratili první víkend jen v severoamerických kinech 97 milionů dolarů (přes dvě miliardy korun). Zato kritici nadšením šetří, mimo jiné tepají do povrchnosti snímku, který ignoruje, že zpěvácká superhvězda čelila obvinění ze sexuálně nevhodného chování. Tvůrci tyto pasáže přetočili, aby se vyhnuli právním problémům.
včera v 16:51

Do očí se jim propsal život i válka, říká fotograf o lidech z Náhorního Karabachu

Antonín Kratochvíl, Karel Cudlín a Jan Mihaliček fotografovali na přelomu milénia Národní Karabach. V konflikty poznamenané enklávě v jihozápadním Ázerbájdžánu zachytili hrůzy války, uprchlíky, ale také obnovu ve vzácných chvílích klidu. Jejich snímky jsou do poloviny června k vidění na výstavě Když se Bůh nedíval v pražské Leica Gallery. Mihaliček o Náhorním Karabachu mluvil s moderátorkou Terezou Řezníčkovou v Událostech, komentářích.
včera v 13:00

Mužům se špatně vyjadřují emoce, říká tvůrce seriálu o toxické maskulinitě

Skotský scenárista, komik a herec Richard Gadd na sebe upozornil autobiografickou zpovědí ze zkušeností se stalkingem a znásilněním. Osobní příběh Sobík nejprve uspěl na britských jevištích a jeho televizní zpracování sbíralo jednu cenu za druhou. Teď se pustil do čisté fikce – mrazivého dramatu Poloviční chlap „o dvou zlomených mužích“.
včera v 11:36

Koloseum chystá obranu proti překupníkům se vstupenkami

Pokud se lidé chystají do Itálie, musí se připravit na komplikace se vstupenkami na nejžádanější památky. Z oficiálních předprodejů je totiž vykupují překupníci a nabízejí za vyšší ceny. Platí to například pro římské Koloseum, které už kvůli tomu chystá změnit podmínky on-line prodeje. Podle redaktora ČT Vladimíra Piskaly většina lidí vstupenky na prohlídku tohoto amfiteátru nekupuje v oficiálním předprodeji, ale u někoho jiného a většinou dráž.
28. 4. 2026

Rocky konečně zdolal „své“ schody. Philadelphské muzeum ale sochu léta odmítalo

Herec, scenárista a režisér Sylvester Stallone už v osmdesátých letech věnoval městu Philadelphia sochu znázorňující nejslavnějšího tamního obyvatele, který nikdy nežil – filmového hrdinu Rockyho Balbou. Stát měla u ikonických schodů, na nichž hollywoodský boxer-outsider trénoval. Jenže ty vedou k Muzeu umění, které se desetiletí stavělo proti umístění kýčovité rekvizity. Názor změnilo až nyní – a spornou sochu rovněž uznalo jako outsidera, který nakonec díky vytrvalosti dosáhl svého.
28. 4. 2026

Touha po dokonalosti nás dohání, upozorňuje Šindelka v Systémech něhy

Dvojnásobný držitel Litery za prózu Marek Šindelka vydal nový román Systémy něhy. Ve své zatím nejrozsáhlejší knize se zaměřil na vztah otce s dcerou a také na posedlost dokonalostí, která člověka může proměnit ve stroj.
27. 4. 2026

VideoRestaurátoři opravují největší sousoší na Karlově mostě

Na Karlově mostě pracují restaurátoři na renovaci barokního sousoší svatého Jana z Mathy, Felixe z Valois a Ivana poustevníka. Jde o největší sochařské dílo na mostě. Kromě kompletního vyčištění také opraví části, u kterých hrozil pád. „Z přední strany se tam vloží nerezová armatura, která to bude fixovat,“ popisuje příklad technického řešení rozsáhlé praskliny restaurátor Jan Brabec. Práce odborníkům potrvají do konce léta a Galerii hlavního města Prahy, která postupně restauruje všech třicet soch a sousoší na mostě, vyjdou na bezmála milion korun.
25. 4. 2026

Major Zeman nebyl „jen“ krimi, jeho případy sloužily propagandě, ukazuje ÚSTR

Seriál 30 případů majora Zemana, vysílaný v sedmdesátých letech, promyšleně propojil populární krimi žánr s politickým zadáním, tedy ovlivnit u veřejnosti vnímání poválečných dějin. „Je to typická esence komunistické propagandy,“ poznamenal náměstek ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Kamil Nedvědický v pořadu 90’ ČT24 moderovaném Marianou Novotnou. Právě ÚSTR připravil ve spolupráci s Muzeem Police ČR a ČT cyklus přednášek, který poodkrývá kontext „českého Bonda normalizace“.
24. 4. 2026
Načítání...