Fiktivní deník přibližuje dětem holocaust. Často o něm nemají ponětí, říká autorka

Nahrávám video
Rozhovor s Naďou Revilákovou
Zdroj: ČT24

Holocaust je vážné téma, bez zlehčování ale snese i humor. Zvlášť když se o své dojmy dělí třináctiletá dívka, která je navzdory tragickým okolnostem pořád dospívajícím děvčetem. Deník Dory Grayové nenapsala ovšem ona, ale „místo ní“ současná autorka Naďa Reviláková jako svou literární prvotinu.

Hlavní hrdinka, třináctiletá Hanka, najde náhodou na půdě starý zápisník, který si vedla její vrstevnice Dora Grayová. Ovšem ve čtyřicátých letech minulého století. Sešitku se tehdy svěřovala se svým životem i osudem židovské kamarádky.  

Deník Dory Grayové vyšel letos na jaře poté, co nejvíce zaujal porotu literární soutěže nakladatelství Albatros. Soutěžním zadáním byl příběh pro děti na téma odvaha. Naďa Reviláková by knihou ráda dětským čtenářům více přiblížila vzdálenou a tíživou historii. Z práce v Českém rozhlase, kde se věnovala popularizaci vědy, ví, že školní osnovy takové zadání ne vždy splní.

„Když jsem poslouchala ankety, kdy děti vůbec o holocaustu, o druhé světové válce nemají ponětí, přestože by si člověk myslel, že o tom musí slyšet ze všech stran, řekla jsem si, že zkusím napsat knížku tak, aby zaujala i děti, které se o něco takového normálně nezajímají,“ potvrzuje spisovatelka. 

Dobrodružství, humor i dojetí

O někdejších událostech proto vypráví z pohledu hrdinek ve věku čtenářů, pro něž je kniha zamýšlena. „To, co prožívala Dora, bylo závažné, tragické, ale svým způsobem se v jejím pohledu na svět v roce 1942 dá najít i humor. Stejně jako u Hanky, která Dořin deník našla. V příběhu je humor, ale i dobrodružství a je, myslím, i trošku dojemný,“ popisuje Reviláková.  

Přeje si, aby fiktivní příběh inspiroval čtenáře k hledání příběhů ve vlastní rodině a okolí, protože ty jim učebnice nezprostředkují. „Můžou být ale o to poutavější, že jim je vypráví jejich babička nebo prababička,“ domnívá se autorka.  

V rodinné historii se rozhodne pátrat i Hanka v knižním pokračování Deníku Dory Grayové.  Naďa Reviláková už má prý „dvojku“ téměř dopsanou. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 21 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
včera v 06:30

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026
Načítání...