V Praze začíná 21. ročník festivalu filmů o lidských právech Jeden svět. Pořádající společnost Člověk v tísni udělí během slavnostního večera cenu Homo Homini farmářce Francisce Ramírezové za její zápas s autoritářským režimem v Nikaragui. Mezi filmová lákadla přehlídky patří filmy Bohové z Molenbeeku, Bratři Okamurovi nebo Bellingcat – Pravda v postpravdivém světě. Jedenáctý ročník přehlídky nabídne 117 dokumentů z 51 zemí. Z metropole se akce přesune do dalších 35 měst.
Jeden svět se letos pod heslem „Bezpečná blízkost“ zaměřuje na téma identity a hledání toho, co společnost spojuje. „Měli jsme pocit, že ve veřejné debatě dlouhodobě chybí nějaká pozitivní zpráva. Všude slyšíte, že společnost je rozdělená,“ říká ředitel festivalu Ondřej Kamenický.
„Klasické dělení společnosti, které vzniklo u nás po první prezidentské volbě, nás nezajímá. Zajímá nás, jakou bezpečnou blízkost k druhým můžeme nalézt,“ pokračuje.
„Letos je klíčovým pojmem identita – jak osobní, tak skupinová. Zajímá nás to, jakým způsobem my sami sebe identifikujeme, jaký je náš původ, politické názory. Jak sebe definujeme a musíme se ostatním vzdalovat a vyhraňovat se. Zajímá nás, jakou vzdálenost či blízkost si musíme podržet, když identitu hledáme,“ vysvětluje Kamenický.
Bohové v hlavní soutěži
Festival bude zahájen ve středu večer v prostoru Pražská křižovatka, který se nachází v kostele sv. Anny na Starém Městě. Úvodní řeč přednese premiér tibetské exilové vlády Lozang Sanggjä, který současně udělí cenu Homo Homini za rok 2018 nikaragujské farmářce Francisce Ramírezové za její úsilí v obhajobě základních lidských práv.
Součástí večerního programu bude také projekce zahajovacího filmu festivalu Bohové z Molenbeeku, který uvede režisérka Reeta Huhtanenová. Snímek, který se spolu s dalšími 11 dokumenty uchází o cenu v hlavní soutěži, představuje téma identity na příkladu tří malých kamarádů z bruselské čtvrti, kde žijí převážně muslimové.
„Bruselská čtvrť Molenbeek je nechvalně známá jako líheň radikálních muslimů. Ten film se dívá na tuto čtvrť pohledem tří dětí, tří kamarádů, z nichž jeden je muslim, jeden křesťan, jeden je z ateistické rodiny. Velmi dobře to reflektuje naše téma bezpečné blízkosti a hledání společných hodnot,“ říká Ondřej Kamenický.
V mezinárodní soutěži se dále představí třeba filmy Sakawa o mladých lidech z Ghany, kteří z naivních uživatelů internetu z Evropy lákají peníze na seznamkových portálech, nebo Rekonstrukce Utøyi, která se vrací k útoku na norský letní tábor v roce 2011.
Mikrosvět bratrů Okamurových
Pozoruhodné snímky nabízejí i další dvě soutěžní sekce festivalu. Jedna sdružuje filmy o porušování lidských práv ve světě pod názvem Máte právo vědět, druhou je pak Česká soutěž. V té se poprvé představí třeba nový díl z cyklu Český žurnál Bratři Okamurovi.
„Tomio Okamura se z podnikatele v cestovním ruchu proměnil v úspěšného politika, který rozděluje společnost svými extrémními postoji. Starší bratr Hayato je přesvědčeným křesťanským demokratem, pro něhož je slušnost nade vše. Nejmladší Osamu se věnuje urbanismu a snaží se mít pochopení pro různé názory. Mikrosvět bratrů Okamurových jako by byl typickým příkladem rozdělení dnešní české společnosti,“ píše program festivalu.
Česká sekce nabídne i další nový díl Českého žurnálu s názvem Reality, který popisuje, jak funguje trh s nemovitostmi. Kibera: příběh slumu ukazuje život v jedné z největších afrických chudinských čtvrtí. Snímek Kapela slibuje čardáš z romské osady na východním Slovensku. Film Začít znovu zase vypráví příběh sňatkového podvodníka a jeho poslední oběti, která i po odhalení pravdy chce ve vztahu pokračovat.
V sekci Máte právo vědět zaujme třeba dokument Bellingcat s podtitulem Pravda v postpravdivém světě. Snímek divákům odhaluje pozadí respektované organizace, která se snaží hledat a přinášet fakta i v době dezinformačních kampaní a fake news.
Řady projekcí se zúčastní tvůrci či hlavní hrdinové. Dohromady na festival dorazí přes 140 hostů z Česka i ciziny. Mezi nimi budou například oceňovaní režiséři RaMell Ross nebo Matthew Heineman, jehož retrospektivu budou moci letos diváci zhlédnout.
Jeden svět na školách
Dopolední představení pořadatelé vyhradili školákům. Program mají pro děti od osmi do 14 let a pro studenty do 20 let. Podle šéfa programu Jeden svět na školách Karla Strachoty je největší zájem o film #FollowMe, v němž se reportér snaží získat co nejvíc sledujících na Instagramu a prozkoumává způsoby, jak se toho dá docílit. Odkrývá přitom systém podvádění s falešnými profily a internetovými roboty.
Jeden svět se v Praze koná od 6. do 17. března. Jedenáctý ročník přehlídky nabídne 117 dokumentů z 51 zemí. Z metropole se akce přesune do dalších 35 měst v Česku a také do Bruselu. V rámci projektu Jeden svět pro všechny pořadatelé projekce zpřístupňují lidem s různými omezeními. Některá promítání budou s komentářem pro nevidomé nebo se speciálními titulky pro neslyšící, tlumočit se budou i debaty s tvůrci.
Člověk v tísni ocení farmářku a aktivistku Ramírezovou
Člověk v tísni letos ocení farmářku a aktivistku Franciscu Ramírezovou. Prestižní ocenění Homo Homini uděluje už od devadesátých let osobnostem a skupinám, které se významně zasloužily o ochranu lidských práv, demokracie a nenásilné řešení politických konfliktů.
Mezi laureáty z předchozích let patří například čínský literární kritik a disident Liou Siao-po, ázerbájdžánský právník Intigam Alijev nebo ruská organizace Výbor na obranu proti mučení.
Cenu ve středu večer předá premiér tibetské exilové vlády Lozang Sanggjä, který se během své pražské návštěvy setká také s některými českými politiky. „Je to pocta pro nás, pro naše rodiny i naši zemi,“ řekla o ceně Homo Homini Ramírezová, vůdčí osobnost nikaragujského demokratického hnutí, jejíž odhodlané vystupování proti záborům půdy a autoritářskému režimu inspirovalo obhájce lidských práv v celé zemi. „Cítím zodpovědnost pokračovat v tom, co jsme začali,“ doplnila.
Ramírezové se z pozice chudé farmářky podařilo mobilizovat statisíce lidí a společně s nimi požadovat možnost zapojit se do rozhodování o vlastním osudu v jedné z nejchudších zemí západní polokoule, kde již třináctým rokem vládne pevnou rukou prezident Daniel Ortega a jeho manželka Rosario Murillová. Aktivistka byla za svou činnost opakovaně zadržena, šikanována a bylo jí i vyhrožováno smrtí.
Loni v srpnu musela ze své domoviny uprchnout. Tak jako více než padesát tisíc dalších lidí odešla z Nikaraguy do sousední Kostariky poté, co v zemi v dubnu 2018 vypukla závažná krize. Celonárodní nenásilné protesty proti autoritářskému režimu prezidenta Ortegy, do nichž se zapojili lidé z různých sociálních skupin, byly vládou násilně potlačeny.
Ramírezová pokračuje v podpoře a organizaci nikaragujského demokratického hnutí i na dálku. „Mým snem je Nikaragua, která bude postavená na rovnosti, kde nebude korupce, kde bude zajištěna svoboda, spravedlnost, demokracie a právní stát,“ vysvětlila.
„Ramírezová je inspirujícím příkladem, protože ukazuje, že pokud jsou obyčejní lidé bez moci a konexí schopni se spojit, jejich úsilí o ochranu vlastních domovů, životního prostředí a lidských práv získává váhu,“ říká Sylva Horáková z Člověka v tísni.
