Zvýšení daně u cigaret a stravenkový paušál. Ministerstvo financí připravilo daňový balíček

Spotřební daň u tabáku a cigaret by měla v letech 2021 až 2023 růst zhruba o pět procent ročně. Zároveň by měl být od příštího roku zaveden jako alternativa ke stravenkám takzvaný stravenkový paušál. Obce by také měly mít nově možnost stanovovat místní koeficient u daně z nemovitých věcí jen pro jednotlivé části obce. Počítá s tím daňový balíček pro rok 2021, který předložilo ministerstvo financí (MF) vládě. Návrh je k dispozici na vládních internetových stránkách.

Podle materiálu by mělo další zvýšení spotřební daně do rozpočtu podle předběžných odhadů přinést v roce 2021 navíc dvě miliardy korun a 1,9 miliardy korun v roce 2022 i v roce 2023. Odhad přitom počítá se změnou chování spotřebitelů, snížením celkového počtu spotřebitelů a s poklesem spotřeby tabákových výrobků. Zhruba o deset procent stoupla spotřební daň z cigaret a tabáku, včetně zahřívaného, od letošního ledna.

Podle MF plán na zdražování tabáku a cigaret odpovídá požadavku tabákového průmyslu na předvídatelnost. Z dřívějšího vyjádření tabákových firem vyplývá, že MF by mělo být kvůli skokovému zvýšení daně letos ve stanovování nových sazeb v dalších letech zdrženlivé. V opačném případě podle nich hrozí nárůst černého trhu. Dlouhodobý plán na zvyšování spotřební daně obecně vítají.

Stravenkový paušál jako alternativa stravenek

Stravenkový paušál MF navrhuje zavést jako alternativu stravenkám a podnikovému stravování. Daňové zvýhodnění paušálu by podle úřadu mělo zůstat stejné jako u stravenek. Zaměstnanci by částku měli dostávat vyúčtovanou samostatně, protože by neměla na rozdíl od mzdy podléhat povinným odvodům a daním.

„Zdůrazňuji, že nerušíme stravenky a současný režim zachováváme. Pouze nabídneme zaměstnavatelům jednodušší a levnější alternativu, díky které si budou moct příspěvek na stravování dovolit i malé firmy nebo živnostníci s jedním nebo se dvěma zaměstnanci. Příspěvek tak bude moci čerpat další až milion zaměstnanců,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Zavedení stravenkového paušálu je podle Martina Tučka z poradenské společnosti BDO pozitivním krokem. „Není tedy nadále podmínkou, aby příspěvek na stravování byl poskytnut v nepeněžité formě stravenkami. Tento peněžitý příspěvek navíc nebude možné zahrnout do exekuce,“ uvedl.

Stávající systém stravenek vede podle hlavního ekonoma Czech Fund Lukáše Kovandy k vážným deformacím trhu. „Návrh je nepříznivou zprávou hlavně pro stravenkové firmy. Obecně by však jeho uvedení do praxe zásadní újmu nezpůsobilo, neboť podnikání těchto firem nepřináší z celospolečenského hlediska žádný výrazný užitek,“ uvedl.

Ředitel společnosti Benefit Management Václav Kurel ale upozornil na to, že stravenkový paušál odvede miliardy utracené v restauracích do maloobchodu, který je na tom nyní ale mnohem lépe než gastronomický sektor. „Restauracím, které nyní čelí následkům snížení příjmů během nouzového stavu, by naopak pomohlo, kdyby se využití stravenek omezilo jen na restaurace a jídelny,“ uvedl. 

Podobně se vyjádřilo i Sdružení pro zaměstnanecké stravování. Podle sdružení stravovací sektor přišel nečekaně o výpadek téměř 25 miliard korun a propad se čeká i přes otevření zahrádek a vnitřních prostor provozoven.

„Ocenili bychom, kdyby ministerstvo financí namísto zavádění ,revolučního' stravovacího paušálu přišlo s návrhem snížení DPH i na stravovací služby. Stravovací paušál v hotovosti totiž nikoho k útratě v pohostinství motivovat nebude, takže pro restaurace to může být další rána. Snížení DPH naopak udrží v restauracích více peněz na provoz, výplaty a nájem,“ uvedla předsedkyně správní rady sdružení Linda Nejezchlebová.

Zavedení paušálu naopak podporují Asociace hotelů a restaurací, Asociace českého tradičního obchodu i většina členů Hospodářské komory. Naopak paušál se nelíbí odborům, podle kterých zaměstnavatelé budou peníze zneužívat, což se promítne do odvodů státu.

Stravenky jsou nejrozšířenější firemní benefit. Firmy si mohou odečíst 55 procent hodnoty poukázky z daňového základu. S plánem zrušit daňové zvýhodnění stravenek a nahradit ho paušálem přišlo ministerstvo už před 12 lety. Návrh neuspěl, objevil se pak ještě několikrát. Zavedení paušálu by mělo připravit veřejné finance zhruba o 2,3 miliardy korun, odhadlo MF.

Obce by mohly stanovit rozdílný koeficient daně z nemovitých věcí pro jednotlivé části

Daňový balíček dále rozšiřuje obcím možnost stanovovat takzvaný místní koeficient daně z nemovitých věcí jen pro jednotlivé části obce. Nyní mohou koeficient určit jen na celé území. Koeficient si mohou obce stanovit od roku 2009 v hodnotě dva, tři, čtyři nebo pět. Lze tak zvýšit sazbu daně u všech nemovitostí s výjimkou orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů a trvalých travních porostů. Daň z nemovitých věcí je stoprocentním příjmem obce.

Ministerstvo financí také počítá s rozšířením osvobození od srážkové daně u všech příjmů ze státních dluhopisů, a to nejen českých státních dluhopisů vydávaných podle českého práva v tuzemsku, ale i dluhopisů vydávaných ostatními státy Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru. Navíc už srážkové dani nebudou podléhat ani příjmy domácích držitelů státních dluhopisů. „To znamená, že od příštího roku už nebudou zdaněny ani příjmy z dluhopisů, které stát nabízí a prodává občanům. Dluhopis Republiky tak bude ještě přitažlivější,“ uvedla Schillerová.

Balíček také počítá se zjednodušeným využíváním elektromobilů pro služební cesty, zavedením více pásem u stanovování kaucí pro distributory lihu podle objemu distribuovaného lihu nebo s osvobozením od místních poplatků například rodičů, kteří zůstanou v nemocnici s nemocným dítětem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Juchelka se nebrání růstu minimální mzdy, dle Středuly s tou současnou nelze vyžít

Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) v Nedělní debatě ČT uvedl, že se nebrání postupnému růstu minimální mzdy až na 50 procent mzdy průměrné. Podle předsedy odborové centrály Josefa Středuly se s její současnou výší po zdanění a odvodech „nedá vyžít“. V debatě moderované Janou Peroutkovou se hosté věnovali také možným dopadům konfliktu na Blízkém východě. Šéf lidovců a jihomoravský hejtman Jan Grolich zdůraznil, že Česko potřebuje být součástí bezpečnější a soběstačnější Evropy, prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček (ODS) pak vyzval k přehodnocení priorit, které si EU stanovila před dvaceti lety.
15:29Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Bez peněz se obrana zajistit nedá, upozornili Nečas s Rusnokem

„Doba se změnila v tom, že ohrožení bezpečnosti Evropy je úplně někde jinde, než bylo před pěti, deseti lety,“ míní bývalý premiér, exministr financí a někdejší guvernér ČNB Jiří Rusnok. „Bez těch peněz se to udělat prostě nedá,“ dodává. „Ty výdaje musí růst,“ souhlasí expremiér Petr Nečas (ODS) a doplňuje, že Česko je podle něj středně bohatým státem EU. „Nejsme ti chudáci, kteří nemají dost peněz pro naše lidi,“ prohlásil. V Nedělní debatě ČT moderované Janou Peroutkovou komentovali oba expremiéři také střety současné vlády s prezidentem ohledně summitu NATO, spor ohledně cesty předsedy Senátu na Tchaj-wan či kabinetem chystanou změnu rozpočtových pravidel.
před 2 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky debatovali o zaměstnávání absolventů

O plánech firem na omezování náboru absolventů z důvodu ekonomické nejistoty a snižování nákladů, ale také o zavádění umělé inteligence v Událostech, komentářích debatovali výkonný ředitel Grafton Recruitment a Gi Group Martin Malo a ambasador asociace HR Brainstorming a ředitel QuickJOBS Dalibor Herbrich. Svůj pohled na zaměstnávání mladých lidí připojila také viceprezidentka pro lidské zdroje z Vodafone Czech Republic Dana Fajmonová. O zájmu studentů o brigády posléze hovořil obchodní a provozní ředitel Index Nosluš Jindřich Hodek. Pořad se věnoval také tuzemskému textilnictví a nedostatku zaměstnanců v tomto odvětví. Danou problematiku rozebral ředitel školy Průmyslovka Liberec Jaroslav Semerád, své zkušenosti sdíleli spolumajitel společnosti CityZen Pavel Hrstka a René Němeček odpovědný ve stejné firmě za vývoj a technologii. Debatou provázeli Jakub Musil a Kristina Nováková.
před 4 hhodinami

Vyšší americká cla na evropská auta by dopadla i na české dodavatele

Evropská komise připravuje odpověď na slova amerického prezidenta Donalda Trumpa, že příští týden zvýší cla na osobní a nákladní auta dovážená z Evropské unie na 25 procent. Přímý vývoz aut z Česka do Spojených států je sice nízký, tuzemských firem by se ale opatření mohlo dotknout nepřímo. Tuzemský autoprůmysl je totiž silně napojený na německé automobilky, kterým dodává součástky v řádech miliard korun.
před 21 hhodinami

VideoFirmy kvůli nedostatku lidí hledají „posily“ v zahraničí. I mezi Filipínci

Rozvoj tuzemských firem stále brzdí nedostatek pracovníků. Dělníky, řemeslníky a další kvalifikované lidi hledají proto podniky v zahraničí. Každý desátý obyvatel Česka už je cizinec. K nejrychleji rostoucím menšinám se řadí třeba Filipínci, kterých takto přijíždí do tuzemska stovky ročně.
před 22 hhodinami

Trump oznámil zvýšení cel na auta dovážená z EU

Spojené státy zvýší cla na dovoz osobních a nákladních aut ze zemí Evropské unie na 25 procent, oznámil v pátek pozdě odpoledne SELČ na sociální síti Truth Social americký prezident Donald Trump s tím, že opatření začne platit příští týden. Sedmadvacítka podle něj neplní obchodní dohodu. Šéf Bílého domu dodal, že pokud budou auta vyráběna v továrnách na území USA, nebudou se na ně tarify vztahovat.
1. 5. 2026Aktualizováno1. 5. 2026

Juchelka chce upravit superdávku. Změny mají cílit třeba na samoživitelky

Novou superdávku čekají další změny. Po schváleném odkladu pro současné příjemce podpor chce ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) představit ještě úpravy systému. Podle šéfa resortu se totiž ukázalo, že návrh nepočítal se všemi potřebnými. Mimo nově definovanou pomoc státu zůstaly třeba některé samoživitelky. Ministerstvo se ale chce zaměřit také na situaci pěstounských rodin. Celý balík opatření plánuje vláda představit do konce května.
1. 5. 2026

Ropa zlevňuje po zprávách o novém návrhu Íránu na jednání s USA

Ceny ropy se v pátek výrazně snižují po zprávách, že Írán zaslal Spojeným státům další návrh na jednání o ukončení války. Severomořská ropa Brent kolem 16:20 SELČ vykazovala pokles o více než tři procenta a pohybovala se v těsné blízkosti 107 dolarů (asi 2225 korun) za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) ve stejnou dobu ztrácela téměř pět procent a sestoupila pod sto dolarů za barel.
1. 5. 2026Aktualizováno1. 5. 2026
Načítání...