Lidé si letos za vodu na většině míst Česka připlatí víc, než se čekalo. Spotřeba v posledním roce klesá, podle vodárenských společností ale není možné zastavit plánované investice do infrastruktury. Velký růst cen tak lze čekat třeba v Praze, kde se snížila spotřeba vody skoro o desetinu. Víc si leckde lidé připlatí i za odpad, protože je ho víc.
V rodinné prádelně ve Slaném na Kladensku perou především pro hotely, restaurace nebo fitness centra. Zakázek jim za poslední rok výrazně ubylo. „Obyčejně jsme prali čtyři tuny za jeden den a teď pereme jenom jednu tunu za týden, bohužel, tak se snížila naše kapacita,“ říká spolumajitelka Prádelny No. 1 Natalia Rakitianskaia.
Za vodu si ale letos připlatí. O bezmála tři koruny za kubík. Podobné je to i o zhruba čtyřicet kilometrů dál v Praze. Tady se ceny vodného a stočného navýšily o skoro osm procent. Spotřeba klesla skoro o desetinu.
„Snížení spotřeby pitné vody ovlivnilo zastavení turistického ruchu, došlo k uzavření hotelů, vysokoškolských kolejí, restaurací a obchodů. Velká část lidí je navíc na home office mimo Prahu,“ popisuje mluvčí Pražských vodovodů a kanalizací Tomáš Mrázek.
Třeba v hotelovém komplexu v pražském Karlíně ještě před rokem vařili až pro tisíc tři sta ubytovaných hostů denně. Teď je to jen zlomek. „Pouze malá kapacita je momentálně v provozu pro služební cesty, takže se dá říct, že děláme okolo pěti až deseti snídaní denně, je tedy ubytováno pět až deset klientů,“ přibližuje statutární ředitel hotelu Olympik Vlastislav Šos.
Spotřeba vody v hlavním městě klesla za poslední rok o pět milionů a dvě stě tisíc kubíků. To už se blíží objemu největšího českého rybníku Rožmberku. A letos spotřeba dál klesá. Největší vodárna v Praze je jen pár metrů od plaveckého stadionu v Podolí. A zatímco vodárny chtějí vodu prodávat, bazény ji nechtějí.
Méně spotřebují bazény, stejně hydroponní farmy
Běžně projde sprchami bazénů dva a půl tisíce lidí. Teď je tam zavřeno. „Náklady na vodné a stočné jsou měsíčně 600 tisíc korun, pokud bazén běží, tak jak má. Za každého zákazníka, který sem přijde, musíme vyměnit 60 litrů vody. A samozřejmě počítáme i s nějakou kalkulací na sprchování kolem 50 až 60 litrů na osobu,“ říká ředitel Plaveckého bazénu Podolí Jan Bezděk.
Spotřeba teď sice klesla na třetinu, ale za kubík tu budou platit víc. A výdělky jsou v této době minimální. „Pokud to bude hodně vysoká částka, tak budeme muset zdražit i vstupné,“ doplňuje Bezděk.
Naopak stabilní a vysoké odběry mají ve sklenících u Velkých Němčic na Břeclavsku. Okurky pěstují hydroponicky. V létě spotřebují až 460 kubíků vody za den. Aby ušetřili, chytají ze střechy dešťovku.
„Jedná se o zhruba 50 až 60 procent roční spotřeby a zbytek skutečně doplňujeme vodou z řadu, aby to nebyl takový náraz, tak to máme rozděleno poměrově,“ přibližuje agronom Farmy Velké Němčice Martin Vetter. To jim umožní na nákladech ušetřit.
Zdražuje Praha, Olomouc a jižní Čechy zůstávají
Nejvíc vodné a stočné zdražují v Praze. Naopak v Jihočeském a Olomouckém kraji by se ceny zvedat neměly. Jde ale o průměrné hodnoty. V jednotlivých krajích je totiž několik vlastníků vodohospodářství. V celém Česku jich je pak na sedm tisíc. Některé vodohospodářské společnosti zdražují, některé nechávají stejnou cenu jako loni.
Největší nárůst byl k začátku roku podle Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ve Škrdlovicích na Žďársku, a to 27 procent. Největší zlevnění o víc než 1,6 procenta sdružení eviduje v Šumperku v Olomouckém kraji.
Nejdražší vodné a stočné mají ve Frýdlantském výběžku na Liberecku. Za kubík vody tam platí přes 126 korun.
Víc peněz i za odpad
Na řadě míst si letos domácnosti připlatí také za odpad, protože ho přibývá, zdražilo skládkování a náklady celkově rostou. Teď navíc obce řeší problém, co s plasty, které zatím nemají využití. I to bude stát další peníze.
Ve skutečnosti se ve žlutých kontejnerech na plasty nachází několik druhů odpadu. Po dotřídění se využijí hlavně PET lahve, folie a obaly od drogerie. Se zbytkem je to složitější.
Hana Zdybelová vytřídí doma většinu odpadu a do černé popelnice hází jen minimum. I přesto letos zaplatí 800 korun, o stokorunu víc než loni. Náklady včetně množství odpadu podle radnice v Hrádku nad Nisou rostou. „Myslím, že třídění odpadu je dobrá věc, takže bychom stejně třídili i dál,“ nemění svůj postoj Hana Zdybelová.
„Paralelně se všechna města a obce snažíme třídit, snažíme se jakkoliv motivovat, přestože je to dnes složité, ale v konečném důsledku on ten vytříděný odpad nikdo nechce, není o něj zájem,“ svěřuje se starosta Hrádku nad Nisou Josef Horinka (SLK).
Paušál zdražila letos řada měst. Mělník dokonce o 300 korun na 800 ročně. Ve Frýdku-Místku navyšovali cenu po 13 a v Litoměřicích po 14 letech pokaždé o 200 korun, stejně jako třeba v Nymburce nebo v Semilech.
Aktuální problém s dotříděním plastu, respektive s tím, jak využít materiál ze žlutých kontejnerů, je jen jedním z důvodů, proč se odpadové systémy prodražují. Podle dat společnosti Eko-kom náklady rostou kontinuálně o tři až pět procent ročně a požadované intenzivnější třídění a recyklace budou také něco stát.
Aby systém fungoval, Eko-kom přidává letos městům a obcím 11 procent. „Současně jsme výrazně zvýšili platby třídicím linkám, zejména v případě plastů,“ říká mluvčí společnosti Lucie Müllerová. Reálné náklady na likvidaci odpadu na obyvatele jsou v průměru už přes tisíc korun ročně. Ani zvýšené poplatky domácností tak nestačí a obce musejí provoz dotovat.
