Zaměstnavatelé se na testování vesměs připravili. Někteří se bojí, aby je karantény neochromily

Nahrávám video
Události: Pracovníci ve firmách se nově musí testovat dvakrát týdně
Zdroj: ČT24

Ve firmách či na úřadech začalo plošné testování na koronavirus, které se týká pracovníků bez ohledu na očkování či prodělání covidu. Zaměstnavatelé byli na testování vesměs připraveni, ostatně není to novinka, i když se nyní týká násobně vyššího počtu lidí. Někteří se však obávají, že by chod podniků mohl vyšší počet pozitivních výsledků ochromit.

Ministerstvo zdravotnictví nařídilo testování v práci dvakrát týdně. Odlišná pravidla platí ve školství a zdravotnictví, testovat se nemusí lidé, kteří pracují z domova, ale ostatní ano. První ráno nehlásí zaměstnavatelé vážnější potíže.

„Jsme na to zvyklí z předešlých fází. Jenom jsme se vrátili k tomu, co už tady bylo,“ přiblížila mluvčí brněnského dopravního podniku Hana Tomaštiková.

Ve firmách se testovalo i v předchozích týdnech, tehdy se to ale týkalo pouze menšiny zaměstnanců – těch, kteří nebyli očkováni proti covidu-19 ani nemoc neprodělali v uplynulém půlroce. Plošné testování však stát zaměstnavatelům nařídil již loni na jaře, kdy byla proočkovanost ještě velmi nízká.

„U velkých firem je také velký problém, že někdo musí do systému zadávat všechny informace o testování. Padesát procent činnosti našeho personálního oddělení dnes souvisí s covidem,“ řekl v Událostech, komentářích generální ředitel a předseda představenstva Českých dráh Ivan Bednárik. Odkládá se podle něj kvůli tomu práce, která dříve byla prioritní. 

Nahrávám video
Události, komentáře: Ve firmách začalo plošné testování na koronavirus
Zdroj: ČT24

Náměstek ministra zdravotnictví Josef Pavlovic (Piráti) ale varuje, že daleko větší ochromení by firmám mohla způsobit nijak nekontrolovaná epidemie varianty omikron: „Omikron je vysoce nakažlivá nemoc, prakticky na úrovni spalniček. Může dojít k masivnímu promoření firmy a výpadku oddělení.“ 

Podle něj by firmy neměly spoléhat jen na testování ale udělat i jiná opatření, například vytvořit několikasměnný provoz, ve kterém se nepotkávají navzájem pracovníci různých směn. Doporučoval by také co nejčastější správné nošení respirátorů a častou výměnu.  

Podle mluvčího České pošty Matyáše Vitíka již několik pozitivních případů testy odhalily. „V počtu 27 tisíc lidí by byl zázrak, kdyby nikdo pozitivní nebyl. Na druhou stranu to není nic masivního,“ uvedl. Konečná čísla za poštu však budou k dispozici až v úterý, dodal.

Na základních a středních školách platí pro zaměstnance jiná pravidla – stejně jako žáci se testují pouze jednou týdně, ale je-li antigenní test pozitivní, nejdou rovnou do karantény, nýbrž musí ještě podstoupit kontrolní PCR test.

Na vysokých školách se však pracovníci testují stejně jako ve firmách. Studenti se nyní netestují, je ostatně zkouškové období.

„V současné době se počítá s testováním pro příští dva až tři týdny. Testování probíhá na jednotlivých katedrách, odděleních a dalších organizačních jednotkách univerzity vždy pod dohledem vedoucího pracovníka a na základě metodického pokynu rektorátu,“ popsal mluvčí Univerzity Palackého Egon Havrlant.

Univerzita se podle něj připravuje i na variantu, že by testování pokračovalo i po začátku letního semestru. Kdyby bylo příliš mnoho lidí v karanténě, připadala by v úvahu například dočasná on-line výuka.

PCR přímo v práci

Jsou i zaměstnavatelé, kteří si rovnou objednali PCR testování místo samotestů. „Jsme zvyklí dělat věci pořádně. Nedovedu si představit, že požádám zaměstnance, aby se šťourali v nose a potom prohlásili místopřísežně, že je všechno v pořádku,“ zdůvodnil ředitel Ústavu fyziky materiálů Akademie věd Ludvík Kunz.

Zaměstnanci tedy obvykle používají antigenními samotesty – pokud si ovšem zaměstnavatelé neobjednali zdravotníky, kteří by provedli například PCR testování – a kdo má pozitivní výsledek, stráví potom pět dní v karanténě. Je možné zajít na kontrolní PCR test, jehož negativní výsledek karanténu ihned ukončí, ale není to povinné.

Mezi antigenními a PCR testy je mimo jiné i ten formální rozdíl, že kdo má pouze pozitivní antigenní test, má nařízenou pětidenní karanténu, zatímco po PCR testu jej čeká stejně dlouhá izolace. Na lidi v karanténě se například nevztahuje trasování, žádné omezení se tedy netýká například jejich blízkých, s nimiž žijí ve společné domácnosti ani jiných jejich blízkých kontaktů. Na druhé straně nebude mít takový člověk potvrzení, že nákazu prodělal. 

Přesnější testy pro pozitivní

Někteří zaměstnavatelé nařizují okamžité PCR testy pro pozitivní, aby se vyhnuli pěti dnům karantény pro falešně pozitivní lidi. Vyplývá to z ankety ČTK. Mluvčí firmy Trigema Petra Martínková uvedla, že byť podle současných pravidel nemá zaměstnanec povinnost absolvovat konfirmační PCR test, je zaměstnancům doporučen, aby se předešlo falešné pozitivitě.

Hlavní analytik Central Group Ondřej Šťastný sdělil, že ve firmě PCR test v případě pozitivního testu není doporučen, nýbrž nařízen. „Pokud se někdo ze zaměstnanců termínu testování nemůže zúčastnit, tak se otestuje v den opětovné přítomnosti v práci, a to hned po příchodu do práce,“ přiblížil.

Obavy z množství karantén

Riziko, že bude mít hodně lidí pozitivní test, některé zaměstnavatele znervózňuje. Obavu mají zvlášť ti, kdo podnikají v oblastech, kde není mnoho odběrových míst pro ověřovací testy. „V regionech, kde máme fabriky, jako je Semilsko, Mimoňsko, není dostatek kapacit na PCR testy,“ uvedl finanční ředitel firmy Beneš & Lát Jan Lát.

Údaje, které z firem přicházejí, se velice liší. Jsou podniky, kde je podíl pozitivních testů poměrně vysoký. V uherskohradišťském MESITu se za první dvě hodiny otestovalo zhruba 250 pracovníků a pozitivní výsledek vyšel patnácti z nich, řekl personální ředitel podniku Jan Šebek Cholewa. To značilo šestiprocentní pozitivitu.

Naproti tomu u autobusového dopravce Arriva ve středních Čechách byli z osmi stovek lidí na ranní směně pozitivní jen dva. Oba ještě zamířili na PCR test v naději, že se nakonec ještě vyhnou pětidenní karanténě. Nikdo z testovaných zaměstnanců neměl v pondělí pozitivní výsledek například v brněnském dopravním podniku ani v další městské firmě Teplárnách Brno.

Kontinuální testování

Záchyty nakažených v obchodech podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy činí 0,1 až 0,3 procenta zaměstnanců. Většina podnikatelů s novým režimem testování začala už před týdnem. „Bylo obrovskou výhodou, že o přípravě testování s námi ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) jednal od počátku ledna, takže jsme se mohli dobře připravit, pořídit zásoby testů a nastavit procesy,“ uvedl Prouza.

Podle něj většina velkých zaměstnavatelů testovat nepřestala ani ve chvíli, kdy se nejednalo o povinnost. „Nikdo nechce riskovat, že by musel zastavovat klíčové provozy,“ zdůvodnil v pondělní Devadesátce. Podobnou zkušenost má i viceprezident Hospodářské komory a majitel firmy Proma Reha, která vyrábí zdravotnické pomůcky, Radek Jakubský. Komora podle něj bude schopna výsledky testování řádně vyhodnotit v řádu týdnů. Dodal ale, že záchyty jsou zatím poměrně nízké. „Právě proto, že firmy testují kontinuálně,“ zdůvodnil.

Logistické problémy jsou podle Jakubského například ve stavebnictví. „Když jsou jednotlivé party rozjeté po stavbách po celé České republice, tak zorganizovat testování v jeden den už nebývá tak jednoduché,“ podotkl.

Nahrávám video
90’ ČT24: Jak funguje povinné testování ve firmách
Zdroj: ČT24

V oborech, kde je to možné, nechávají nyní firmy pracovat více lidí z domova. „Chtějí se tak vyvarovat možným komplikacím spojeným s administrativou kolem povinného testování i testováním samotným. Zároveň tímto krokem zajistí zaměstnancům částečnou ochranu před nákazou a předejdou případnému šíření onemocnění covid-19 v rámci firmy,“ uvedl generální ředitel české pobočky společnosti Randstad Jacek Kowalak.

Nejasnosti kolem pravidel

Po testu v pondělí dříve než po počítačové myši v práci sáhl i specialita marketingu firmy Thermo Fisher Scientific CZ Jakub Kovářů. „Zabralo mi to pouze asi devadesát sekund, takže žádná velká zátěž,“ řekl. Testovací sady brněnská společnost nakoupila na dva až tři týdny.

Pokyny, například o tom, jak nahlašovat pozitivní záchyty, zaměstnavatelé dostali až na konci minulého týdne. „Musím říci, že to byl relativně náročný proces, vše si zjistit. Pravidla byla oznamována postupně, takže jsme se museli často doptávat a volat na ministerstvo nebo konzultovat s hygienou,“ uvedla koordinátorka interního covidového týmu firmy Gabriela Zemanová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ropa zlevňuje po slibu Izraele neútočit na energetiku, údery omezil i Írán

Ceny ropy v pátek klesají poté, co Izrael uvedl, že přestane utočit na energetickou infrastrukturu. Počet íránských úderů na energetiku se oproti začátku tohoto týdne rovněž snížil, což také pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Po výrazném čtvrtečním zdražení se po slibu o neútočení na infrastrukturu ustálila také cena plynu.
10:10Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Prezident podepsal státní rozpočet, v sobotu vstoupí v účinnost

Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na letošní rok se schváleným schodkem 310 miliard korun. Podepsaný rozpočet vyšel ještě v pátek ve Sbírce zákonů a v sobotu začne platit. Skončí tak rozpočtové provizorium, v němž stát od začátku roku hospodaří. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.
09:50Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Energetici doporučují pracovat z domu, jezdit MHD a nelétat

Podpora veřejné dopravy, snížení rychlostních limitů na dálnicích alespoň o deset kilometrů v hodině, vyhýbání se letecké dopravě, práce z domova, pokud je to možné, podpora spolujízdy či podpora vaření na elektřině. To jsou příklady doporučení pro vlády, podniky a domácnosti, která představila Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Jejich cílem je zmírnit ekonomické dopady současné energetické krize způsobené válkou na Blízkém východě.
před 8 hhodinami

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 20 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Maďarsko a Slovensko odmítly podpořit půjčku Ukrajině

Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna. Předseda Evropské rady António Costa na summitu za blokování půjčky kritizoval maďarského premiéra Viktora Orbána.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Slovensko začalo regulovat prodej nafty, vyšší cena pro auta z ciziny zatím není

Na Slovensku začalo ve čtvrtek platit nařízení o omezení při prodeji nafty a o dvojích cenách tohoto paliva. Příslušné rozhodnutí kabinetu premiéra Roberta Fica (Smer) ze středy, které bude platit 30 dnů, bylo zveřejněno ve sbírce zákonů. Řidiči vozidel se zahraniční poznávací značkou zatím ale neplatí za naftu vyšší cenu než domácí motoristé. Mluvčí ministerstva financí Pavol Kirinovič totiž řekl, že vyhláška o stanovení ceny nafty pro vozidla z ciziny začne platit až v příštích dnech, konkrétně od pondělí.
včeraAktualizovánovčera v 15:40
Načítání...