Zaměstnavatelé se na testování vesměs připravili. Někteří se bojí, aby je karantény neochromily

Nahrávám video
Události: Pracovníci ve firmách se nově musí testovat dvakrát týdně
Zdroj: ČT24

Ve firmách či na úřadech začalo plošné testování na koronavirus, které se týká pracovníků bez ohledu na očkování či prodělání covidu. Zaměstnavatelé byli na testování vesměs připraveni, ostatně není to novinka, i když se nyní týká násobně vyššího počtu lidí. Někteří se však obávají, že by chod podniků mohl vyšší počet pozitivních výsledků ochromit.

Ministerstvo zdravotnictví nařídilo testování v práci dvakrát týdně. Odlišná pravidla platí ve školství a zdravotnictví, testovat se nemusí lidé, kteří pracují z domova, ale ostatní ano. První ráno nehlásí zaměstnavatelé vážnější potíže.

„Jsme na to zvyklí z předešlých fází. Jenom jsme se vrátili k tomu, co už tady bylo,“ přiblížila mluvčí brněnského dopravního podniku Hana Tomaštiková.

Ve firmách se testovalo i v předchozích týdnech, tehdy se to ale týkalo pouze menšiny zaměstnanců – těch, kteří nebyli očkováni proti covidu-19 ani nemoc neprodělali v uplynulém půlroce. Plošné testování však stát zaměstnavatelům nařídil již loni na jaře, kdy byla proočkovanost ještě velmi nízká.

„U velkých firem je také velký problém, že někdo musí do systému zadávat všechny informace o testování. Padesát procent činnosti našeho personálního oddělení dnes souvisí s covidem,“ řekl v Událostech, komentářích generální ředitel a předseda představenstva Českých dráh Ivan Bednárik. Odkládá se podle něj kvůli tomu práce, která dříve byla prioritní. 

Nahrávám video
Události, komentáře: Ve firmách začalo plošné testování na koronavirus
Zdroj: ČT24

Náměstek ministra zdravotnictví Josef Pavlovic (Piráti) ale varuje, že daleko větší ochromení by firmám mohla způsobit nijak nekontrolovaná epidemie varianty omikron: „Omikron je vysoce nakažlivá nemoc, prakticky na úrovni spalniček. Může dojít k masivnímu promoření firmy a výpadku oddělení.“ 

Podle něj by firmy neměly spoléhat jen na testování ale udělat i jiná opatření, například vytvořit několikasměnný provoz, ve kterém se nepotkávají navzájem pracovníci různých směn. Doporučoval by také co nejčastější správné nošení respirátorů a častou výměnu.  

Podle mluvčího České pošty Matyáše Vitíka již několik pozitivních případů testy odhalily. „V počtu 27 tisíc lidí by byl zázrak, kdyby nikdo pozitivní nebyl. Na druhou stranu to není nic masivního,“ uvedl. Konečná čísla za poštu však budou k dispozici až v úterý, dodal.

Na základních a středních školách platí pro zaměstnance jiná pravidla – stejně jako žáci se testují pouze jednou týdně, ale je-li antigenní test pozitivní, nejdou rovnou do karantény, nýbrž musí ještě podstoupit kontrolní PCR test.

Na vysokých školách se však pracovníci testují stejně jako ve firmách. Studenti se nyní netestují, je ostatně zkouškové období.

„V současné době se počítá s testováním pro příští dva až tři týdny. Testování probíhá na jednotlivých katedrách, odděleních a dalších organizačních jednotkách univerzity vždy pod dohledem vedoucího pracovníka a na základě metodického pokynu rektorátu,“ popsal mluvčí Univerzity Palackého Egon Havrlant.

Univerzita se podle něj připravuje i na variantu, že by testování pokračovalo i po začátku letního semestru. Kdyby bylo příliš mnoho lidí v karanténě, připadala by v úvahu například dočasná on-line výuka.

PCR přímo v práci

Jsou i zaměstnavatelé, kteří si rovnou objednali PCR testování místo samotestů. „Jsme zvyklí dělat věci pořádně. Nedovedu si představit, že požádám zaměstnance, aby se šťourali v nose a potom prohlásili místopřísežně, že je všechno v pořádku,“ zdůvodnil ředitel Ústavu fyziky materiálů Akademie věd Ludvík Kunz.

Zaměstnanci tedy obvykle používají antigenními samotesty – pokud si ovšem zaměstnavatelé neobjednali zdravotníky, kteří by provedli například PCR testování – a kdo má pozitivní výsledek, stráví potom pět dní v karanténě. Je možné zajít na kontrolní PCR test, jehož negativní výsledek karanténu ihned ukončí, ale není to povinné.

Mezi antigenními a PCR testy je mimo jiné i ten formální rozdíl, že kdo má pouze pozitivní antigenní test, má nařízenou pětidenní karanténu, zatímco po PCR testu jej čeká stejně dlouhá izolace. Na lidi v karanténě se například nevztahuje trasování, žádné omezení se tedy netýká například jejich blízkých, s nimiž žijí ve společné domácnosti ani jiných jejich blízkých kontaktů. Na druhé straně nebude mít takový člověk potvrzení, že nákazu prodělal. 

Přesnější testy pro pozitivní

Někteří zaměstnavatelé nařizují okamžité PCR testy pro pozitivní, aby se vyhnuli pěti dnům karantény pro falešně pozitivní lidi. Vyplývá to z ankety ČTK. Mluvčí firmy Trigema Petra Martínková uvedla, že byť podle současných pravidel nemá zaměstnanec povinnost absolvovat konfirmační PCR test, je zaměstnancům doporučen, aby se předešlo falešné pozitivitě.

Hlavní analytik Central Group Ondřej Šťastný sdělil, že ve firmě PCR test v případě pozitivního testu není doporučen, nýbrž nařízen. „Pokud se někdo ze zaměstnanců termínu testování nemůže zúčastnit, tak se otestuje v den opětovné přítomnosti v práci, a to hned po příchodu do práce,“ přiblížil.

Obavy z množství karantén

Riziko, že bude mít hodně lidí pozitivní test, některé zaměstnavatele znervózňuje. Obavu mají zvlášť ti, kdo podnikají v oblastech, kde není mnoho odběrových míst pro ověřovací testy. „V regionech, kde máme fabriky, jako je Semilsko, Mimoňsko, není dostatek kapacit na PCR testy,“ uvedl finanční ředitel firmy Beneš & Lát Jan Lát.

Údaje, které z firem přicházejí, se velice liší. Jsou podniky, kde je podíl pozitivních testů poměrně vysoký. V uherskohradišťském MESITu se za první dvě hodiny otestovalo zhruba 250 pracovníků a pozitivní výsledek vyšel patnácti z nich, řekl personální ředitel podniku Jan Šebek Cholewa. To značilo šestiprocentní pozitivitu.

Naproti tomu u autobusového dopravce Arriva ve středních Čechách byli z osmi stovek lidí na ranní směně pozitivní jen dva. Oba ještě zamířili na PCR test v naději, že se nakonec ještě vyhnou pětidenní karanténě. Nikdo z testovaných zaměstnanců neměl v pondělí pozitivní výsledek například v brněnském dopravním podniku ani v další městské firmě Teplárnách Brno.

Kontinuální testování

Záchyty nakažených v obchodech podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy činí 0,1 až 0,3 procenta zaměstnanců. Většina podnikatelů s novým režimem testování začala už před týdnem. „Bylo obrovskou výhodou, že o přípravě testování s námi ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) jednal od počátku ledna, takže jsme se mohli dobře připravit, pořídit zásoby testů a nastavit procesy,“ uvedl Prouza.

Podle něj většina velkých zaměstnavatelů testovat nepřestala ani ve chvíli, kdy se nejednalo o povinnost. „Nikdo nechce riskovat, že by musel zastavovat klíčové provozy,“ zdůvodnil v pondělní Devadesátce. Podobnou zkušenost má i viceprezident Hospodářské komory a majitel firmy Proma Reha, která vyrábí zdravotnické pomůcky, Radek Jakubský. Komora podle něj bude schopna výsledky testování řádně vyhodnotit v řádu týdnů. Dodal ale, že záchyty jsou zatím poměrně nízké. „Právě proto, že firmy testují kontinuálně,“ zdůvodnil.

Logistické problémy jsou podle Jakubského například ve stavebnictví. „Když jsou jednotlivé party rozjeté po stavbách po celé České republice, tak zorganizovat testování v jeden den už nebývá tak jednoduché,“ podotkl.

Nahrávám video
90’ ČT24: Jak funguje povinné testování ve firmách
Zdroj: ČT24

V oborech, kde je to možné, nechávají nyní firmy pracovat více lidí z domova. „Chtějí se tak vyvarovat možným komplikacím spojeným s administrativou kolem povinného testování i testováním samotným. Zároveň tímto krokem zajistí zaměstnancům částečnou ochranu před nákazou a předejdou případnému šíření onemocnění covid-19 v rámci firmy,“ uvedl generální ředitel české pobočky společnosti Randstad Jacek Kowalak.

Nejasnosti kolem pravidel

Po testu v pondělí dříve než po počítačové myši v práci sáhl i specialita marketingu firmy Thermo Fisher Scientific CZ Jakub Kovářů. „Zabralo mi to pouze asi devadesát sekund, takže žádná velká zátěž,“ řekl. Testovací sady brněnská společnost nakoupila na dva až tři týdny.

Pokyny, například o tom, jak nahlašovat pozitivní záchyty, zaměstnavatelé dostali až na konci minulého týdne. „Musím říci, že to byl relativně náročný proces, vše si zjistit. Pravidla byla oznamována postupně, takže jsme se museli často doptávat a volat na ministerstvo nebo konzultovat s hygienou,“ uvedla koordinátorka interního covidového týmu firmy Gabriela Zemanová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 3 hhodinami

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
před 6 hhodinami

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
před 6 hhodinami

Argentinský parlament souhlasil s reformou trhu práce

Argentinský parlament schválil reformu trhu práce. Jde o jeden z klíčových bodů programu libertariánského prezidenta Javiera Mileie, jehož návrh posilující pozici zaměstnavatelů vyvolával masové protesty i stávky. Senátoři v závěrečném hlasování nová pravidla podpořili potřebnou většinou hlasů. Agentura Reuters to označila za jeden z dosud největších Mileiových trimfů.
před 8 hhodinami

Fico tvrdí, že Zelenskyj odmítl kontrolu Družby

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) řekl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl návrh na kontrolu stavu ropovodu Družba, kterým po lednových ruských útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu neproudí ropa na Slovensko a do Maďarska. Tyto země přišly s návrhem na vytvoření komise složené ze zástupců obou zemí a Evropské komise, která by prověřila schopnost ropovodu přepravovat surovinu. Podle Bratislavy přepravě ropy potrubím nic nebrání.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Škoda Auto otevřela novou halu na baterie za téměř pět miliard korun

Automobilka Škoda Auto otevřela ve svém hlavním závodě v Mladé Boleslavi novou halu na montáž bateriových systémů pro elektromobily. Jde o investici za 205 milionů eur, což je v aktuálním přepočtu 4,97 miliardy korun. Podle firmy se tím stala největším výrobcem bateriových systémů v koncernu Volkswagen, ročně jich vyrobí až 335 tisíc, informovali zástupci společnosti.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun

Český státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun na 3,678 bilionu korun. Ve výroční zprávě o řízení státního dluhu to uvedlo ministerstvo financí, které tak potvrdilo předběžné údaje z počátku ledna. Na každého Čecha tak teoreticky na konci roku 2025 připadal dluh 337 481 korun. Míra zadlužení ke konci loňského roku meziročně vzrostla z 41,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 43,1 procenta HDP.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

MMF schválil úvěrový program pro Ukrajinu za více než osm miliard dolarů

Výkonná rada Mezinárodního měnového fondu (MMF) v noci na pátek schválila čtyřletý úvěrový program pro Ukrajinu ve výši 8,1 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 167 miliard korun). Celkem 1,5 miliardy dolarů z této částky bude vyplaceno okamžitě. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na oznámení MMF.
včera v 01:04
Načítání...