Zaměstnavatelé se na testování vesměs připravili. Někteří se bojí, aby je karantény neochromily

Nahrávám video

Ve firmách či na úřadech začalo plošné testování na koronavirus, které se týká pracovníků bez ohledu na očkování či prodělání covidu. Zaměstnavatelé byli na testování vesměs připraveni, ostatně není to novinka, i když se nyní týká násobně vyššího počtu lidí. Někteří se však obávají, že by chod podniků mohl vyšší počet pozitivních výsledků ochromit.

Ministerstvo zdravotnictví nařídilo testování v práci dvakrát týdně. Odlišná pravidla platí ve školství a zdravotnictví, testovat se nemusí lidé, kteří pracují z domova, ale ostatní ano. První ráno nehlásí zaměstnavatelé vážnější potíže.

„Jsme na to zvyklí z předešlých fází. Jenom jsme se vrátili k tomu, co už tady bylo,“ přiblížila mluvčí brněnského dopravního podniku Hana Tomaštiková.

Ve firmách se testovalo i v předchozích týdnech, tehdy se to ale týkalo pouze menšiny zaměstnanců – těch, kteří nebyli očkováni proti covidu-19 ani nemoc neprodělali v uplynulém půlroce. Plošné testování však stát zaměstnavatelům nařídil již loni na jaře, kdy byla proočkovanost ještě velmi nízká.

„U velkých firem je také velký problém, že někdo musí do systému zadávat všechny informace o testování. Padesát procent činnosti našeho personálního oddělení dnes souvisí s covidem,“ řekl v Událostech, komentářích generální ředitel a předseda představenstva Českých dráh Ivan Bednárik. Odkládá se podle něj kvůli tomu práce, která dříve byla prioritní. 

Nahrávám video

Náměstek ministra zdravotnictví Josef Pavlovic (Piráti) ale varuje, že daleko větší ochromení by firmám mohla způsobit nijak nekontrolovaná epidemie varianty omikron: „Omikron je vysoce nakažlivá nemoc, prakticky na úrovni spalniček. Může dojít k masivnímu promoření firmy a výpadku oddělení.“ 

Podle něj by firmy neměly spoléhat jen na testování ale udělat i jiná opatření, například vytvořit několikasměnný provoz, ve kterém se nepotkávají navzájem pracovníci různých směn. Doporučoval by také co nejčastější správné nošení respirátorů a častou výměnu.  

Podle mluvčího České pošty Matyáše Vitíka již několik pozitivních případů testy odhalily. „V počtu 27 tisíc lidí by byl zázrak, kdyby nikdo pozitivní nebyl. Na druhou stranu to není nic masivního,“ uvedl. Konečná čísla za poštu však budou k dispozici až v úterý, dodal.

Na základních a středních školách platí pro zaměstnance jiná pravidla – stejně jako žáci se testují pouze jednou týdně, ale je-li antigenní test pozitivní, nejdou rovnou do karantény, nýbrž musí ještě podstoupit kontrolní PCR test.

Na vysokých školách se však pracovníci testují stejně jako ve firmách. Studenti se nyní netestují, je ostatně zkouškové období.

„V současné době se počítá s testováním pro příští dva až tři týdny. Testování probíhá na jednotlivých katedrách, odděleních a dalších organizačních jednotkách univerzity vždy pod dohledem vedoucího pracovníka a na základě metodického pokynu rektorátu,“ popsal mluvčí Univerzity Palackého Egon Havrlant.

Univerzita se podle něj připravuje i na variantu, že by testování pokračovalo i po začátku letního semestru. Kdyby bylo příliš mnoho lidí v karanténě, připadala by v úvahu například dočasná on-line výuka.

PCR přímo v práci

Jsou i zaměstnavatelé, kteří si rovnou objednali PCR testování místo samotestů. „Jsme zvyklí dělat věci pořádně. Nedovedu si představit, že požádám zaměstnance, aby se šťourali v nose a potom prohlásili místopřísežně, že je všechno v pořádku,“ zdůvodnil ředitel Ústavu fyziky materiálů Akademie věd Ludvík Kunz.

Zaměstnanci tedy obvykle používají antigenními samotesty – pokud si ovšem zaměstnavatelé neobjednali zdravotníky, kteří by provedli například PCR testování – a kdo má pozitivní výsledek, stráví potom pět dní v karanténě. Je možné zajít na kontrolní PCR test, jehož negativní výsledek karanténu ihned ukončí, ale není to povinné.

Mezi antigenními a PCR testy je mimo jiné i ten formální rozdíl, že kdo má pouze pozitivní antigenní test, má nařízenou pětidenní karanténu, zatímco po PCR testu jej čeká stejně dlouhá izolace. Na lidi v karanténě se například nevztahuje trasování, žádné omezení se tedy netýká například jejich blízkých, s nimiž žijí ve společné domácnosti ani jiných jejich blízkých kontaktů. Na druhé straně nebude mít takový člověk potvrzení, že nákazu prodělal. 

Přesnější testy pro pozitivní

Někteří zaměstnavatelé nařizují okamžité PCR testy pro pozitivní, aby se vyhnuli pěti dnům karantény pro falešně pozitivní lidi. Vyplývá to z ankety ČTK. Mluvčí firmy Trigema Petra Martínková uvedla, že byť podle současných pravidel nemá zaměstnanec povinnost absolvovat konfirmační PCR test, je zaměstnancům doporučen, aby se předešlo falešné pozitivitě.

Hlavní analytik Central Group Ondřej Šťastný sdělil, že ve firmě PCR test v případě pozitivního testu není doporučen, nýbrž nařízen. „Pokud se někdo ze zaměstnanců termínu testování nemůže zúčastnit, tak se otestuje v den opětovné přítomnosti v práci, a to hned po příchodu do práce,“ přiblížil.

Obavy z množství karantén

Riziko, že bude mít hodně lidí pozitivní test, některé zaměstnavatele znervózňuje. Obavu mají zvlášť ti, kdo podnikají v oblastech, kde není mnoho odběrových míst pro ověřovací testy. „V regionech, kde máme fabriky, jako je Semilsko, Mimoňsko, není dostatek kapacit na PCR testy,“ uvedl finanční ředitel firmy Beneš & Lát Jan Lát.

Údaje, které z firem přicházejí, se velice liší. Jsou podniky, kde je podíl pozitivních testů poměrně vysoký. V uherskohradišťském MESITu se za první dvě hodiny otestovalo zhruba 250 pracovníků a pozitivní výsledek vyšel patnácti z nich, řekl personální ředitel podniku Jan Šebek Cholewa. To značilo šestiprocentní pozitivitu.

Naproti tomu u autobusového dopravce Arriva ve středních Čechách byli z osmi stovek lidí na ranní směně pozitivní jen dva. Oba ještě zamířili na PCR test v naději, že se nakonec ještě vyhnou pětidenní karanténě. Nikdo z testovaných zaměstnanců neměl v pondělí pozitivní výsledek například v brněnském dopravním podniku ani v další městské firmě Teplárnách Brno.

Kontinuální testování

Záchyty nakažených v obchodech podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy činí 0,1 až 0,3 procenta zaměstnanců. Většina podnikatelů s novým režimem testování začala už před týdnem. „Bylo obrovskou výhodou, že o přípravě testování s námi ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) jednal od počátku ledna, takže jsme se mohli dobře připravit, pořídit zásoby testů a nastavit procesy,“ uvedl Prouza.

Podle něj většina velkých zaměstnavatelů testovat nepřestala ani ve chvíli, kdy se nejednalo o povinnost. „Nikdo nechce riskovat, že by musel zastavovat klíčové provozy,“ zdůvodnil v pondělní Devadesátce. Podobnou zkušenost má i viceprezident Hospodářské komory a majitel firmy Proma Reha, která vyrábí zdravotnické pomůcky, Radek Jakubský. Komora podle něj bude schopna výsledky testování řádně vyhodnotit v řádu týdnů. Dodal ale, že záchyty jsou zatím poměrně nízké. „Právě proto, že firmy testují kontinuálně,“ zdůvodnil.

Logistické problémy jsou podle Jakubského například ve stavebnictví. „Když jsou jednotlivé party rozjeté po stavbách po celé České republice, tak zorganizovat testování v jeden den už nebývá tak jednoduché,“ podotkl.

Nahrávám video

V oborech, kde je to možné, nechávají nyní firmy pracovat více lidí z domova. „Chtějí se tak vyvarovat možným komplikacím spojeným s administrativou kolem povinného testování i testováním samotným. Zároveň tímto krokem zajistí zaměstnancům částečnou ochranu před nákazou a předejdou případnému šíření onemocnění covid-19 v rámci firmy,“ uvedl generální ředitel české pobočky společnosti Randstad Jacek Kowalak.

Nejasnosti kolem pravidel

Po testu v pondělí dříve než po počítačové myši v práci sáhl i specialita marketingu firmy Thermo Fisher Scientific CZ Jakub Kovářů. „Zabralo mi to pouze asi devadesát sekund, takže žádná velká zátěž,“ řekl. Testovací sady brněnská společnost nakoupila na dva až tři týdny.

Pokyny, například o tom, jak nahlašovat pozitivní záchyty, zaměstnavatelé dostali až na konci minulého týdne. „Musím říci, že to byl relativně náročný proces, vše si zjistit. Pravidla byla oznamována postupně, takže jsme se museli často doptávat a volat na ministerstvo nebo konzultovat s hygienou,“ uvedla koordinátorka interního covidového týmu firmy Gabriela Zemanová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K návrhu upravujícímu zákon o střetu zájmů vláda zaujala neutrální stanovisko

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) po jednání vlády na dotaz novinářů uvedl, že vláda zaujala neutrální stanovisko k poslaneckému návrhu upravujícímu pravidla zákona o střetu zájmů. Dále vláda jednala o regulaci cen benzinu a nafty, dálničních známkách či českém pavilonu Expo 2025 v Ósace. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se také omluvil za výstup ve Strážnici.
16:08Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Komora stále čeká letošní růst ekonomiky přes dvě procenta

Česká ekonomika letos podle Hospodářské komory vzroste o 2,1 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu méně, než očekávala v poslední predikci loni v listopadu. Aktualizace makroekonomické prognózy reaguje zejména na dopady konfliktu na Blízkém východě, uvedli zástupci v pondělí na brífinku.
před 5 hhodinami

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
před 9 hhodinami

Výrazná regulace kryptoměn v EU se blíží, dotkne se i tuzemských investorů

Od července skončí v zemích Evropské unie (EU) stovky firem obchodujících s kryptoměnami. Fungovat budou moct jen ty, které získaly speciální licenci. Dotkne se to i investorů z tuzemska. Ti o peníze nepřijdou, musí s nimi ale jinam.
před 13 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 23 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
včera v 14:03

Češi mají na summitu NATO ujišťovat, že dají na obranu dvě procenta HDP už letos

Česká delegace na červencovém summitu NATO v Ankaře potvrdí, že bude postupně do roku 2035 vydávat na vojenské výdaje 3,5 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z mandátu pro členy delegace, který v pondělí schválila vláda a který se podařilo České televizi získat. Tuzemští zástupci také mají na summitu zahraniční partnery ujišťovat, že náš stát bude už letos vydávat na přímé obranné výdaje dvě procenta HDP.
27. 6. 2026

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Evropský pohled