Zaměstnavatelé se na testování vesměs připravili. Někteří se bojí, aby je karantény neochromily

3 minuty
Události: Pracovníci ve firmách se nově musí testovat dvakrát týdně
Zdroj: ČT24

Ve firmách či na úřadech začalo plošné testování na koronavirus, které se týká pracovníků bez ohledu na očkování či prodělání covidu. Zaměstnavatelé byli na testování vesměs připraveni, ostatně není to novinka, i když se nyní týká násobně vyššího počtu lidí. Někteří se však obávají, že by chod podniků mohl vyšší počet pozitivních výsledků ochromit.

Ministerstvo zdravotnictví nařídilo testování v práci dvakrát týdně. Odlišná pravidla platí ve školství a zdravotnictví, testovat se nemusí lidé, kteří pracují z domova, ale ostatní ano. První ráno nehlásí zaměstnavatelé vážnější potíže.

„Jsme na to zvyklí z předešlých fází. Jenom jsme se vrátili k tomu, co už tady bylo,“ přiblížila mluvčí brněnského dopravního podniku Hana Tomaštiková.

Ve firmách se testovalo i v předchozích týdnech, tehdy se to ale týkalo pouze menšiny zaměstnanců – těch, kteří nebyli očkováni proti covidu-19 ani nemoc neprodělali v uplynulém půlroce. Plošné testování však stát zaměstnavatelům nařídil již loni na jaře, kdy byla proočkovanost ještě velmi nízká.

„U velkých firem je také velký problém, že někdo musí do systému zadávat všechny informace o testování. Padesát procent činnosti našeho personálního oddělení dnes souvisí s covidem,“ řekl v Událostech, komentářích generální ředitel a předseda představenstva Českých dráh Ivan Bednárik. Odkládá se podle něj kvůli tomu práce, která dříve byla prioritní. 

31 minut
Události, komentáře: Ve firmách začalo plošné testování na koronavirus
Zdroj: ČT24

Náměstek ministra zdravotnictví Josef Pavlovic (Piráti) ale varuje, že daleko větší ochromení by firmám mohla způsobit nijak nekontrolovaná epidemie varianty omikron: „Omikron je vysoce nakažlivá nemoc, prakticky na úrovni spalniček. Může dojít k masivnímu promoření firmy a výpadku oddělení.“ 

Podle něj by firmy neměly spoléhat jen na testování ale udělat i jiná opatření, například vytvořit několikasměnný provoz, ve kterém se nepotkávají navzájem pracovníci různých směn. Doporučoval by také co nejčastější správné nošení respirátorů a častou výměnu.  

Podle mluvčího České pošty Matyáše Vitíka již několik pozitivních případů testy odhalily. „V počtu 27 tisíc lidí by byl zázrak, kdyby nikdo pozitivní nebyl. Na druhou stranu to není nic masivního,“ uvedl. Konečná čísla za poštu však budou k dispozici až v úterý, dodal.

Na základních a středních školách platí pro zaměstnance jiná pravidla – stejně jako žáci se testují pouze jednou týdně, ale je-li antigenní test pozitivní, nejdou rovnou do karantény, nýbrž musí ještě podstoupit kontrolní PCR test.

Na vysokých školách se však pracovníci testují stejně jako ve firmách. Studenti se nyní netestují, je ostatně zkouškové období.

„V současné době se počítá s testováním pro příští dva až tři týdny. Testování probíhá na jednotlivých katedrách, odděleních a dalších organizačních jednotkách univerzity vždy pod dohledem vedoucího pracovníka a na základě metodického pokynu rektorátu,“ popsal mluvčí Univerzity Palackého Egon Havrlant.

Univerzita se podle něj připravuje i na variantu, že by testování pokračovalo i po začátku letního semestru. Kdyby bylo příliš mnoho lidí v karanténě, připadala by v úvahu například dočasná on-line výuka.

PCR přímo v práci

Jsou i zaměstnavatelé, kteří si rovnou objednali PCR testování místo samotestů. „Jsme zvyklí dělat věci pořádně. Nedovedu si představit, že požádám zaměstnance, aby se šťourali v nose a potom prohlásili místopřísežně, že je všechno v pořádku,“ zdůvodnil ředitel Ústavu fyziky materiálů Akademie věd Ludvík Kunz.

Zaměstnanci tedy obvykle používají antigenními samotesty – pokud si ovšem zaměstnavatelé neobjednali zdravotníky, kteří by provedli například PCR testování – a kdo má pozitivní výsledek, stráví potom pět dní v karanténě. Je možné zajít na kontrolní PCR test, jehož negativní výsledek karanténu ihned ukončí, ale není to povinné.

Mezi antigenními a PCR testy je mimo jiné i ten formální rozdíl, že kdo má pouze pozitivní antigenní test, má nařízenou pětidenní karanténu, zatímco po PCR testu jej čeká stejně dlouhá izolace. Na lidi v karanténě se například nevztahuje trasování, žádné omezení se tedy netýká například jejich blízkých, s nimiž žijí ve společné domácnosti ani jiných jejich blízkých kontaktů. Na druhé straně nebude mít takový člověk potvrzení, že nákazu prodělal. 

Přesnější testy pro pozitivní

Někteří zaměstnavatelé nařizují okamžité PCR testy pro pozitivní, aby se vyhnuli pěti dnům karantény pro falešně pozitivní lidi. Vyplývá to z ankety ČTK. Mluvčí firmy Trigema Petra Martínková uvedla, že byť podle současných pravidel nemá zaměstnanec povinnost absolvovat konfirmační PCR test, je zaměstnancům doporučen, aby se předešlo falešné pozitivitě.

Hlavní analytik Central Group Ondřej Šťastný sdělil, že ve firmě PCR test v případě pozitivního testu není doporučen, nýbrž nařízen. „Pokud se někdo ze zaměstnanců termínu testování nemůže zúčastnit, tak se otestuje v den opětovné přítomnosti v práci, a to hned po příchodu do práce,“ přiblížil.

Obavy z množství karantén

Riziko, že bude mít hodně lidí pozitivní test, některé zaměstnavatele znervózňuje. Obavu mají zvlášť ti, kdo podnikají v oblastech, kde není mnoho odběrových míst pro ověřovací testy. „V regionech, kde máme fabriky, jako je Semilsko, Mimoňsko, není dostatek kapacit na PCR testy,“ uvedl finanční ředitel firmy Beneš & Lát Jan Lát.

Údaje, které z firem přicházejí, se velice liší. Jsou podniky, kde je podíl pozitivních testů poměrně vysoký. V uherskohradišťském MESITu se za první dvě hodiny otestovalo zhruba 250 pracovníků a pozitivní výsledek vyšel patnácti z nich, řekl personální ředitel podniku Jan Šebek Cholewa. To značilo šestiprocentní pozitivitu.

Naproti tomu u autobusového dopravce Arriva ve středních Čechách byli z osmi stovek lidí na ranní směně pozitivní jen dva. Oba ještě zamířili na PCR test v naději, že se nakonec ještě vyhnou pětidenní karanténě. Nikdo z testovaných zaměstnanců neměl v pondělí pozitivní výsledek například v brněnském dopravním podniku ani v další městské firmě Teplárnách Brno.

Kontinuální testování

Záchyty nakažených v obchodech podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy činí 0,1 až 0,3 procenta zaměstnanců. Většina podnikatelů s novým režimem testování začala už před týdnem. „Bylo obrovskou výhodou, že o přípravě testování s námi ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) jednal od počátku ledna, takže jsme se mohli dobře připravit, pořídit zásoby testů a nastavit procesy,“ uvedl Prouza.

Podle něj většina velkých zaměstnavatelů testovat nepřestala ani ve chvíli, kdy se nejednalo o povinnost. „Nikdo nechce riskovat, že by musel zastavovat klíčové provozy,“ zdůvodnil v pondělní Devadesátce. Podobnou zkušenost má i viceprezident Hospodářské komory a majitel firmy Proma Reha, která vyrábí zdravotnické pomůcky, Radek Jakubský. Komora podle něj bude schopna výsledky testování řádně vyhodnotit v řádu týdnů. Dodal ale, že záchyty jsou zatím poměrně nízké. „Právě proto, že firmy testují kontinuálně,“ zdůvodnil.

Logistické problémy jsou podle Jakubského například ve stavebnictví. „Když jsou jednotlivé party rozjeté po stavbách po celé České republice, tak zorganizovat testování v jeden den už nebývá tak jednoduché,“ podotkl.

76 minut
90’ ČT24: Jak funguje povinné testování ve firmách
Zdroj: ČT24

V oborech, kde je to možné, nechávají nyní firmy pracovat více lidí z domova. „Chtějí se tak vyvarovat možným komplikacím spojeným s administrativou kolem povinného testování i testováním samotným. Zároveň tímto krokem zajistí zaměstnancům částečnou ochranu před nákazou a předejdou případnému šíření onemocnění covid-19 v rámci firmy,“ uvedl generální ředitel české pobočky společnosti Randstad Jacek Kowalak.

Nejasnosti kolem pravidel

Po testu v pondělí dříve než po počítačové myši v práci sáhl i specialita marketingu firmy Thermo Fisher Scientific CZ Jakub Kovářů. „Zabralo mi to pouze asi devadesát sekund, takže žádná velká zátěž,“ řekl. Testovací sady brněnská společnost nakoupila na dva až tři týdny.

Pokyny, například o tom, jak nahlašovat pozitivní záchyty, zaměstnavatelé dostali až na konci minulého týdne. „Musím říci, že to byl relativně náročný proces, vše si zjistit. Pravidla byla oznamována postupně, takže jsme se museli často doptávat a volat na ministerstvo nebo konzultovat s hygienou,“ uvedla koordinátorka interního covidového týmu firmy Gabriela Zemanová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Svaz: Závazné dohody k dostavbě Dukovan zatím nejsou, jde jen o sliby

Žádné závazné dohody mezi českými firmami a korejskou společností KHNP, preferovaným dodavatelem nových jaderných bloků v Dukovanech, dosud uzavřeny nebyly. Uvedl to prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiří Nouza. Varoval, že účast českých firem na projektu může být velmi omezená. Šéf KHNP Whang Joo-ho v rozhovoru pro ČT na začátku roku uvedl, že předpokládá zapojení českého průmyslu do dostavby Dukovan ve „značné míře“. Deklarovaných šedesát procent dle něj platí, nebude to však hned od začátku.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

PŘEHLEDNĚ: Změny v Nové zelené úsporám od 20. února

Program ministerstva životního prostředí Nová zelená úsporám (NZÚ) určený na pomoc domácnostem s energeticky úspornými renovacemi domů čekají výrazné změny. Ty se týkají pouze rodinných domů, podpora těch bytových bude pokračovat za stávajících podmínek. Příjem žádostí v podprogramech pro rodinné domy bude otevřen 20. února.
18. 2. 2025Aktualizováno18. 2. 2025

Green Deal přináší zdražování i stovky miliard na investice

Green Deal je dohoda 27 států Evropské unie o tom, jak rychle omezit pálení fosilních paliv a snížit produkci skleníkových plynů, které oteplují Zemi. Zelená dohoda pro Evropu přináší zdražení pro domácnosti, regulace pro firmy, ale také stovky miliard korun na investice. Tomu, co Green Deal vlastně obsahuje a kolik bude stát, se věnuje nový díl pořadu Bilance.
17. 2. 2025

Německé automobilky zaostávají, staly se tématem voleb

Německé automobilky budou v příštích letech propouštět, a to hlavně kvůli tomu, že v přechodu na elektromobilitu zaostávají za konkurencí. Před nadcházejícími volbami strany slibují, že odvětví pomůžou.
17. 2. 2025

Korejci zvažují obchodní loď na jaderný pohon

Jihokorejská loďařská společnost zveřejnila svoje plány na stavbu masivní kontejnerové lodi, která by nemusela řešit kolísavé ceny fosilních paliv ani se zdržovat čerpáním pohonných hmot. Nebyla by omezena ani délkou trasy, protože má být poháněna malým jaderným reaktorem. Pomoci by to mohlo i dekarbonizaci námořní dopravy.
17. 2. 2025

Rusko zůstává největším dovozcem ropy do Česka. Jeho podíl ale klesá

Největším dovozcem ropy do Česka bylo loni opět Rusko, jeho podíl ovšem postupně klesá. Celkem odtamtud loni přiteklo 2,7 milionu tun ropy, což bylo zhruba 42 procent celkového dovozu do České republiky. Zároveň šlo ale o meziroční pokles o 37 procent. Spolu s tím kleslo i využití ropovodu Družba. Stoupá naopak dovoz z dalších zemí, především z Ázerbájdžánu, podíl jeho dodávek je už těsně za Ruskem.
17. 2. 2025Aktualizováno17. 2. 2025

Prezident vetoval novelu o zvýšení platů ústavních činitelů

Prezident Petr Pavel vetoval novelu o růstu platů vrcholných politiků či soudců. Dostane ji tak k novému projednání Poslanecká sněmovna, která může především hlasy koalice veto hlavy státu přehlasovat.
17. 2. 2025Aktualizováno17. 2. 2025

Zájem o hypotéky byl v lednu nebývale silný

Banky a stavební spořitelny poskytly v lednu hypotéky za 22,6 miliardy korun, což je proti prosinci pokles o pět procent. Většinou však objem nových hypoték klesá se začátkem roku podstatně razantněji. Nové úvěry bez refinancování klesly podobným tempem na 18,7 miliardy korun. Úrokové sazby v lednu pokračovaly v nepatrném poklesu a snížily se v průměru ze 4,8 procenta na 4,78 procenta, vyplývá ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor.
17. 2. 2025Aktualizováno17. 2. 2025
Načítání...