Zaměstnavatelé se na testování vesměs připravili. Někteří se bojí, aby je karantény neochromily

Nahrávám video
Události: Pracovníci ve firmách se nově musí testovat dvakrát týdně
Zdroj: ČT24

Ve firmách či na úřadech začalo plošné testování na koronavirus, které se týká pracovníků bez ohledu na očkování či prodělání covidu. Zaměstnavatelé byli na testování vesměs připraveni, ostatně není to novinka, i když se nyní týká násobně vyššího počtu lidí. Někteří se však obávají, že by chod podniků mohl vyšší počet pozitivních výsledků ochromit.

Ministerstvo zdravotnictví nařídilo testování v práci dvakrát týdně. Odlišná pravidla platí ve školství a zdravotnictví, testovat se nemusí lidé, kteří pracují z domova, ale ostatní ano. První ráno nehlásí zaměstnavatelé vážnější potíže.

„Jsme na to zvyklí z předešlých fází. Jenom jsme se vrátili k tomu, co už tady bylo,“ přiblížila mluvčí brněnského dopravního podniku Hana Tomaštiková.

Ve firmách se testovalo i v předchozích týdnech, tehdy se to ale týkalo pouze menšiny zaměstnanců – těch, kteří nebyli očkováni proti covidu-19 ani nemoc neprodělali v uplynulém půlroce. Plošné testování však stát zaměstnavatelům nařídil již loni na jaře, kdy byla proočkovanost ještě velmi nízká.

„U velkých firem je také velký problém, že někdo musí do systému zadávat všechny informace o testování. Padesát procent činnosti našeho personálního oddělení dnes souvisí s covidem,“ řekl v Událostech, komentářích generální ředitel a předseda představenstva Českých dráh Ivan Bednárik. Odkládá se podle něj kvůli tomu práce, která dříve byla prioritní. 

Nahrávám video
Události, komentáře: Ve firmách začalo plošné testování na koronavirus
Zdroj: ČT24

Náměstek ministra zdravotnictví Josef Pavlovic (Piráti) ale varuje, že daleko větší ochromení by firmám mohla způsobit nijak nekontrolovaná epidemie varianty omikron: „Omikron je vysoce nakažlivá nemoc, prakticky na úrovni spalniček. Může dojít k masivnímu promoření firmy a výpadku oddělení.“ 

Podle něj by firmy neměly spoléhat jen na testování ale udělat i jiná opatření, například vytvořit několikasměnný provoz, ve kterém se nepotkávají navzájem pracovníci různých směn. Doporučoval by také co nejčastější správné nošení respirátorů a častou výměnu.  

Podle mluvčího České pošty Matyáše Vitíka již několik pozitivních případů testy odhalily. „V počtu 27 tisíc lidí by byl zázrak, kdyby nikdo pozitivní nebyl. Na druhou stranu to není nic masivního,“ uvedl. Konečná čísla za poštu však budou k dispozici až v úterý, dodal.

Na základních a středních školách platí pro zaměstnance jiná pravidla – stejně jako žáci se testují pouze jednou týdně, ale je-li antigenní test pozitivní, nejdou rovnou do karantény, nýbrž musí ještě podstoupit kontrolní PCR test.

Na vysokých školách se však pracovníci testují stejně jako ve firmách. Studenti se nyní netestují, je ostatně zkouškové období.

„V současné době se počítá s testováním pro příští dva až tři týdny. Testování probíhá na jednotlivých katedrách, odděleních a dalších organizačních jednotkách univerzity vždy pod dohledem vedoucího pracovníka a na základě metodického pokynu rektorátu,“ popsal mluvčí Univerzity Palackého Egon Havrlant.

Univerzita se podle něj připravuje i na variantu, že by testování pokračovalo i po začátku letního semestru. Kdyby bylo příliš mnoho lidí v karanténě, připadala by v úvahu například dočasná on-line výuka.

PCR přímo v práci

Jsou i zaměstnavatelé, kteří si rovnou objednali PCR testování místo samotestů. „Jsme zvyklí dělat věci pořádně. Nedovedu si představit, že požádám zaměstnance, aby se šťourali v nose a potom prohlásili místopřísežně, že je všechno v pořádku,“ zdůvodnil ředitel Ústavu fyziky materiálů Akademie věd Ludvík Kunz.

Zaměstnanci tedy obvykle používají antigenními samotesty – pokud si ovšem zaměstnavatelé neobjednali zdravotníky, kteří by provedli například PCR testování – a kdo má pozitivní výsledek, stráví potom pět dní v karanténě. Je možné zajít na kontrolní PCR test, jehož negativní výsledek karanténu ihned ukončí, ale není to povinné.

Mezi antigenními a PCR testy je mimo jiné i ten formální rozdíl, že kdo má pouze pozitivní antigenní test, má nařízenou pětidenní karanténu, zatímco po PCR testu jej čeká stejně dlouhá izolace. Na lidi v karanténě se například nevztahuje trasování, žádné omezení se tedy netýká například jejich blízkých, s nimiž žijí ve společné domácnosti ani jiných jejich blízkých kontaktů. Na druhé straně nebude mít takový člověk potvrzení, že nákazu prodělal. 

Přesnější testy pro pozitivní

Někteří zaměstnavatelé nařizují okamžité PCR testy pro pozitivní, aby se vyhnuli pěti dnům karantény pro falešně pozitivní lidi. Vyplývá to z ankety ČTK. Mluvčí firmy Trigema Petra Martínková uvedla, že byť podle současných pravidel nemá zaměstnanec povinnost absolvovat konfirmační PCR test, je zaměstnancům doporučen, aby se předešlo falešné pozitivitě.

Hlavní analytik Central Group Ondřej Šťastný sdělil, že ve firmě PCR test v případě pozitivního testu není doporučen, nýbrž nařízen. „Pokud se někdo ze zaměstnanců termínu testování nemůže zúčastnit, tak se otestuje v den opětovné přítomnosti v práci, a to hned po příchodu do práce,“ přiblížil.

Obavy z množství karantén

Riziko, že bude mít hodně lidí pozitivní test, některé zaměstnavatele znervózňuje. Obavu mají zvlášť ti, kdo podnikají v oblastech, kde není mnoho odběrových míst pro ověřovací testy. „V regionech, kde máme fabriky, jako je Semilsko, Mimoňsko, není dostatek kapacit na PCR testy,“ uvedl finanční ředitel firmy Beneš & Lát Jan Lát.

Údaje, které z firem přicházejí, se velice liší. Jsou podniky, kde je podíl pozitivních testů poměrně vysoký. V uherskohradišťském MESITu se za první dvě hodiny otestovalo zhruba 250 pracovníků a pozitivní výsledek vyšel patnácti z nich, řekl personální ředitel podniku Jan Šebek Cholewa. To značilo šestiprocentní pozitivitu.

Naproti tomu u autobusového dopravce Arriva ve středních Čechách byli z osmi stovek lidí na ranní směně pozitivní jen dva. Oba ještě zamířili na PCR test v naději, že se nakonec ještě vyhnou pětidenní karanténě. Nikdo z testovaných zaměstnanců neměl v pondělí pozitivní výsledek například v brněnském dopravním podniku ani v další městské firmě Teplárnách Brno.

Kontinuální testování

Záchyty nakažených v obchodech podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy činí 0,1 až 0,3 procenta zaměstnanců. Většina podnikatelů s novým režimem testování začala už před týdnem. „Bylo obrovskou výhodou, že o přípravě testování s námi ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) jednal od počátku ledna, takže jsme se mohli dobře připravit, pořídit zásoby testů a nastavit procesy,“ uvedl Prouza.

Podle něj většina velkých zaměstnavatelů testovat nepřestala ani ve chvíli, kdy se nejednalo o povinnost. „Nikdo nechce riskovat, že by musel zastavovat klíčové provozy,“ zdůvodnil v pondělní Devadesátce. Podobnou zkušenost má i viceprezident Hospodářské komory a majitel firmy Proma Reha, která vyrábí zdravotnické pomůcky, Radek Jakubský. Komora podle něj bude schopna výsledky testování řádně vyhodnotit v řádu týdnů. Dodal ale, že záchyty jsou zatím poměrně nízké. „Právě proto, že firmy testují kontinuálně,“ zdůvodnil.

Logistické problémy jsou podle Jakubského například ve stavebnictví. „Když jsou jednotlivé party rozjeté po stavbách po celé České republice, tak zorganizovat testování v jeden den už nebývá tak jednoduché,“ podotkl.

Nahrávám video
90’ ČT24: Jak funguje povinné testování ve firmách
Zdroj: ČT24

V oborech, kde je to možné, nechávají nyní firmy pracovat více lidí z domova. „Chtějí se tak vyvarovat možným komplikacím spojeným s administrativou kolem povinného testování i testováním samotným. Zároveň tímto krokem zajistí zaměstnancům částečnou ochranu před nákazou a předejdou případnému šíření onemocnění covid-19 v rámci firmy,“ uvedl generální ředitel české pobočky společnosti Randstad Jacek Kowalak.

Nejasnosti kolem pravidel

Po testu v pondělí dříve než po počítačové myši v práci sáhl i specialita marketingu firmy Thermo Fisher Scientific CZ Jakub Kovářů. „Zabralo mi to pouze asi devadesát sekund, takže žádná velká zátěž,“ řekl. Testovací sady brněnská společnost nakoupila na dva až tři týdny.

Pokyny, například o tom, jak nahlašovat pozitivní záchyty, zaměstnavatelé dostali až na konci minulého týdne. „Musím říci, že to byl relativně náročný proces, vše si zjistit. Pravidla byla oznamována postupně, takže jsme se museli často doptávat a volat na ministerstvo nebo konzultovat s hygienou,“ uvedla koordinátorka interního covidového týmu firmy Gabriela Zemanová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Největší nábytkářské řetězce posilují svou pozici na trhu

Tržby z prodeje nábytku v Česku loni klesly asi o tři procenta na 43 miliard korun, vyplývá z odhadu Asociace nábytkářů. Lidé více kupovali zboží z dovozu než české výrobky. Poměr byl zhruba sedm ku třem. Úspěšný rok hlásí největší nábytkářské řetězce, které mají na trhu až třetinový podíl. Přestože prodej přes internet každým rokem roste, většina lidí míří za nábytkem do obchodních domů. Zboží chtějí vidět a vyzkoušet si ho. Častěji poptávají servis takzvaně na klíč. Do většiny velkých nábytkářských řetězců dodávají i české firmy. Obecně objem tuzemské výroby ale poslední dva roky klesá.
před 7 hhodinami

Vláda ponechá v platnosti zpomalení růstu nových penzí

Vláda ponechá v platnosti zpomalení růstu nových penzí, které začalo platit od ledna 2026. Kabinet Andreje Babiše tak zachová jednu ze dvou klíčových částí důchodové reformy prosazené předchozí vládou Petra Fialy (ODS), uvedl pro ČT ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). Při schvalování reformy přitom politici z ANO i SPD slibovali, že zruší i tento parametr. V praxi to znamená, že lidem, kteří odejdou do penze v následujících letech, bude stát každý rok vypočtený důchod mírně snižovat.
před 8 hhodinami

Návrh rozpočtu podle Babiše neodporuje zákonu, rozpočtová rada je dle něj zbytečná

Návrh státního rozpočtu na letošní rok neodporuje zákonu o rozpočtové odpovědnosti, uvedl v pořadu Za pět minut dvanáct televize Nova premiér Andrej Babiš (ANO). Nesouhlasí s opačným stanoviskem Národní rozpočtové rady (NRR), kterou označil za zbytečnou instituci. Premiér také řekl, že chce být aktivní v trestním procesu kauzy Čapí hnízdo, i když ho sněmovna ke stíhání nevydá. V pořadu rovněž nevyloučil budoucí spolupráci s jihočeským hejtmanem Martinem Kubou či se vyjádřil ke kauze zpráv předsedy Motoristů Petra Macinky.
před 14 hhodinami

K Nové zelené úsporám se vláda vrátí, uvedl Babiš

K dotačnímu programu Nová zelená úsporám, který podporoval úsporné renovace domů, se vláda vrátí, bude na něj hledat peníze. V pořadu Za pět minut dvanáct v televizi Nova to v sobotu řekl premiér Andrej Babiš (ANO), podle nějž program snížil lidem náklady. Předseda Motoristů Petr Macinka, který vede ministerstvo životního prostředí, dříve avizoval úpravu programu kvůli chybějícím penězům.
před 15 hhodinami

Šťastný by si přál olympiádu v Česku. Připustil ale ekonomickou náročnost

V Itálii v pátek večer začala olympiáda. Až do 22. února budou o medaile soutěžit skoro tři tisíce sportovců z devadesátky zemí. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) by byl rád, kdyby se olympiáda v budoucnosti pořádala také v Česku. Řekl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Připustil ale, že by to bylo ekonomicky náročné.
před 16 hhodinami

Kuba v reakci na americké ropné embargo zavádí přísná úsporná opatření

Kuba v reakci na americké ropné embargo zavádí přísná opatření k úspoře energií. Úřady budu fungovat jen od pondělí do čtvrtka, omezí se dopravní spoje, prezenční výuka na školách i ubytování pro turisty. Podle agentury DPA o tom v pátek večer místního času informovalo několik kubánských ministrů ve státní televizi.
před 22 hhodinami

Evropě chybí nová dimenze konkurenceschopnosti, míní Síkela

Eurokomisař pro mezinárodní partnerství Jozef Síkela (STAN) ve čtvrtečním Interview ČT24 poznamenal, že s konkurenceschopností Evropy to z hlediska tradičního pojetí „vůbec není tak zlé“. Připustil ovšem, že Evropě chybí nová dimenze konkurenceschopnosti, která se přelévá do otázek bezpečnosti, nezávislosti a samostatnosti. Pro budoucí růst Evropské unie jsou podle něho zásadní dohody s jihoamerickým blokem Mercosur a Indií. Pořad moderovala Barbora Kroužková.
6. 2. 2026

Stavebnictví i průmysl po předchozích poklesech loni rostly

Stavebnictví v Česku loni meziročně vzrostlo o 9,3 procenta po poklesu o 1,4 procenta v roce 2024, vyplývá z informací Českého statistického úřadu (ČSÚ). K vývoji přispělo pozemní i inženýrské stavitelství. Po útlumu v předchozích dvou letech se loni dařilo i průmyslové výrobě, byla meziročně větší o 1,5 procenta. Přebytek zahraničního obchodu loni činil 216,5 miliardy korun, oproti předchozímu roku se o čtyři miliardy snížil. Vývoz podle statistiků rostl o 2,6 procenta, dovoz pak o 2,8 procenta.
6. 2. 2026Aktualizováno6. 2. 2026
Načítání...