Žádný strop pro zvedání úrokové sazby nemáme, tvrdí viceguvernér ČNB

25 minut
90' ČT24: Viceguvernér ČNB Mora a ekonom Havránek o krocích centrální banky a vysoké inflaci
Zdroj: ČT24

Rada České národní banky (ČNB) zvýšila ve čtvrtek základní úrokovou sazbu na pět procent, je nejvýš od roku 2001. Viceguvernér ČNB Marek Mora ve vysílání speciálu Byznysu ČT24 řekl, že není žádný strop toho, kam až mohou úrokové sazby růst. To ale odmítl ekonom Tomáš Havránek, podle kterého by růst sazeb nad sedmiprocentní hranici česká ekonomika zkrátka neunesla.

Podle Mory se případné další zvyšování základní úrokové sazby bude odvíjet od nové prognózy, kterou ČNB dostane na začátku května. „Uvidíme, jak se situace bude vyvíjet, žádný strop pro nás není. Ani pro mě osobně,“ tvrdí Mora.

Centrální banka podle něj musí v první řadě zvládnout svůj hlavní úkol a dostat inflaci pod kontrolu. Ta podle něj teď „bohužel ujíždí trošku pod rukama“ a je vyšší než experti z ČNB předpokládali. „A to musíme prostě zlomit,“ míní viceguvernér centrální banky.

Mora: S válečným vývojem měnová politika počítat nemohla

Připomněl, že zpravidla kroky ČNB nejúčinněji působí po zhruba roce až osmnácti měsících, což znamená, že je nyní třeba počkat minimálně do druhého pololetí letošního roku nebo na přelom let 2022 a 2023. První rozhodnutí totiž ČNB podle Mory udělala loni v červnu, kdy se Česko ještě potýkalo s pandemií covidu-19.

„Byli jsme si vědomi toho, že inflační tlaky přijdou, bohužel ale jejich skladba a síla je zkrátka větší, než jsme čekali. A s nejposlednějším válečným vývojem na Ukrajině měnová politika počítat nemohla,“ upozorňuje.

Je podle něj důležité uvědomit si, že ČNB v současnosti rozhoduje o situaci, o níž si myslí, že bude za rok až osmnáct měsíců, což je dle Mory v aktuální situaci téměř nemožné. Přesto si myslí, že ve zmíněném časovém horizontu bude inflace výrazně nižší než dnes. Uznává, že její současná vysoká hladina tvrdě zasáhne nejen domácnosti s nízkými, ale i se středními příjmy.

Ekonom Tomáš Havránek, který v minulosti působil i jako poradce viceguvernéra a bankovní rady ČNB, ve vysílání ČT24 centrální bance za aktuální kroky poděkoval, zároveň připomněl, že když byla naposledy inflace vysoká podobně jako dnes, byla úroková sazba výrazně vyšší. „To byl rok 1998, tuším, a tehdy byly sazby 15 procent, čili o deset procentních bodů vyšší,“ zavzpomínal Havránek, který působí i na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.

Podle ekonoma nelze úroky zvyšovat donekonečna

Podle něj ovšem dnes nejde zvednout úrokovou sazbu nad hodnotu inflace jako na konci minulého století. „Při objemu dluhů v ekonomice a při zadlužení státu by to vlastně znamenalo potíže s financováním státního dluhu, možná i státní bankrot,“ domnívá se Havránek. Další možností je podle něj posílit korunu, což by například rychle zlevnilo dovážené zboží a snížilo inflaci.

Podle ekonoma rozhodně není pravda, že by bylo možné úrokovou sazbu zvyšovat donekonečna. „Limit je někde kolem sedmi procentních bodů, protože vyšší sazby by naše ekonomika nevydržela z hlediska dluhů států, firem, domácností. To je to, proč musíme sáhnout k posilování koruny,“ konstatuje Havránek. To se navíc dle něj projeví v podstatě okamžitě, kdežto úpravy úrokových sazeb až se zpožděním.

Nejisté predikce

Místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Vojtěch Munzar (ODS) v pořadu Události, komentáře uvedl, že kroky ČNB se daly předpokládat. Otázky však podle něj vyvolávají úvěrové ukazatele, které podle něj budou mít negativní dopad pro lidi na trhu s hypotékami.

„Byla to věc, které jsme já spolu s ODS bránili,“ zmínil Munzar s tím, že se kompetence o určování dostupnosti bydlení tímto přesouvají právě na centrální banku. „To je podle mě negativní zpráva pro mladé lidi,“ řekl Munzar.  

22 minut
Události, komentáře: Munzar, Pilip a Nacher k rozhodnutí ČNB o zvýšení úrokových sazeb
Zdroj: ČT24

S tím souhlasí i další místopředseda výboru Patrik Nacher (za ANO). Podle něj jde o šílenou kombinaci. „Kombinace, kdy se zvýší úroková sazba, zpřísní se akontace z deseti procent na dvacet a zavedou ty poměry, které můžete dát do hypotéky ve vztahu k vaším příjmům a ve vztahu k celkovému zadlužení krát počet roků, v tu chvíli na to celá řada mladých lidí nedosáhne,“ vysvětlil.

Podle něj stačilo pouze doporučení centrální banky, protože české banky jsou konzervativní. „Je zbytečné, aby to bylo povinné,“ řekl.

Podle bývalého viceguvernéra Evropské investiční banky a exministra financí Ivana Pilipa by však ani nižší úrokové sazby situaci s hypotékami nevyřešily. „Lepší hypotéka to neřeší. Je nutné, aby se rozjela výstavba a aby se změnil pohled na bydlení,“ řekl Pilip. Připomněl rovněž vysoké úrovně inflace a úrokové sazby ČNB v devadesátých letech. „V krizových situacích banky často reagují razantním nárůstem úroků a není divu, že v této situaci banka k takovému kroku přistoupila,“ dodal Pilip.

Munzar zmínil, že konkrétní predikce budoucnosti české ekonomiky jsou v tuto chvíli jako věštění z křišťálové koule. „Situace ekonomicky není jednoduchá. Nikdo pořádně neví,“ řekl s tím, že se Česko může připravit na delší inflaci, než se očekávalo na začátku roku. „Myslím, že ani ekonomický růst nebude takový, jak se předpokládal,“ dodal.

Podle Pilipa lze například očekávat, že nebude v příštím roce možné tolik zvyšovat mzdy. „Velmi pravděpodobně budou klesat mzdy reálné, což znamená, že růst mezd bude nižší než růst inflace a že celkový růst ekonomiky bude černá nula,“ míní. Vše však podle něj záleží na tom, jestli se podaří stabilizovat mezinárodní situaci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Objem hypoték v dubnu klesl meziměsíčně o dvě procenta

Banky a stavební spořitelny poskytly v dubnu hypotéky za 32,2 miliardy korun, což je proti březnu pokles o téměř dvě procenta. Nové úvěry bez refinancování klesly o čtyři procenta na 26 miliard korun. Úrokové sazby v březnu pokračovaly v mírném poklesu a snížily se v průměru ze 4,68 procenta na 4,65 procenta, vyplývá ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.
včeraAktualizovánovčera v 10:45

Bydlení v EU za dekádu zdražilo o desítky procent. Nejvíce si připlatí Maďaři

Ceny nemovitostí se v Evropské unii mezi lety 2015 a 2024 zvýšily v průměru o 53 procent, píše server Euronews s odvoláním na data Eurostatu a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Server podotýká, že nárůst nebyl ve všech zemích jednotný. Největší skok pozorovali obyvatelé Maďarska, kterým vlastní bydlení zdražilo oproti roku 2015 zhruba trojnásobně. V Česku se náklady během necelých deseti let přibližně zdvojnásobily, uvádí Euronews.
15. 5. 2025

Auta je nesmí prorazit. V Liberty se opět rozjela výroba svodidel

Výroba svodidel se v huti Liberty po delší pauze znovu rozjela jako jedna z prvních. Svodidla je nutné nejprve vyválcovat, poté vytvarovat a nakonec pozinkovat. Pracovníci přitom nevyrábějí jen je samotná, ale vytvářejí také matematické modely, které jim pomáhají zjistit dopady srážky vozidel s těmito ochrannými prvky na silnicích. Vozidlo totiž nesmí prorazit žádný podélný prvek ani se dostat za svodidlo, vysvětlil konstruktér Radim Žídek, který jako jeden z mála v huti zůstal pracovat.
15. 5. 2025

Na den reaktorovým fyzikem. Vysoké školy se v dětech snaží vzbudit zájem o jádro

Zejména kvůli plánované výstavbě jaderných bloků v Dukovanech a vývoji malých modulárních reaktorů bude Česko potřebovat další odborníky v jaderné energetice, kterých je už nyní nedostatek. Na situaci se snaží reagovat vysoké technické školy a nabízejí například nové studijní obory. Umožňují také středoškolákům vyzkoušet si v předstihu, zda by je práce v tomto sektoru zajímala.
14. 5. 2025

Evropská banka pro obnovu a rozvoj zhoršila výhled růstu české ekonomiky

Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) opět zhoršila výhled růstu české ekonomiky, zdůvodňuje to zejména situací v Německu. Na letošní rok očekává růst hrubého domácího produktu (HDP) o 1,6 procenta, zatímco v únorovém výhledu počítala s růstem o 1,9 procenta, uvedla banka v aktualizovaném výhledu. Na příští rok počítá s růstem české ekonomiky o 2,2 procenta, což je o dvě desetiny procentního bodu méně, než čekala v únoru.
13. 5. 2025Aktualizováno13. 5. 2025

Čína a USA omezí výběr cel

Spojené státy a Čína se dohodly na výrazném snížení cel a na 90 dnů přeruší výběr většiny z nich. Po víkendovém jednání v Ženevě to v pondělí oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Dohoda, která dle Bílého domu začne platit nejpozději 14. května, předpokládá, že základní clo bude činit deset procent. Američané ale ponechají v platnosti i dvacetiprocentní clo zavedené kvůli fentanylu. Čína by tak podle agentury Reuters měla u dovozu z USA vybírat desetiprocentní clo, zatímco USA u dovozu z Číny třicetiprocentní.
12. 5. 2025Aktualizováno12. 5. 2025

EK podle dopisu žádá Česko o odklad podpisu smlouvy na Dukovany

Evropská komise (EK) žádá Česko o odložení podpisu smlouvy o stavbě dvou nových jaderných bloků v elektrárně Dukovany. Vyplývá to z dopisu, který českému ministrovi průmyslu a obchodu Lukáši Vlčkovi (STAN) poslal místopředseda Komise Stéphane Séjourné. Premiér Petr Fiala (ODS) nicméně kontroval, že dopis není stanoviskem EK. Podle ministra Vlčka jde pouze o zdvořilostní dopis. Český eurokomisař Jozef Síkela (STAN) situaci okomentuje po úterním jednání se Séjourném.
12. 5. 2025Aktualizováno12. 5. 2025

Kondice důchodového systému se oproti loňsku lepší

Systém penzí byl další měsíc v lepší kondici než loni. V březnu skončil ve zhruba dvanáctimiliardovém mínusu, což je proti loňsku poloviční deficit. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) by příjmy a výdaje důchodového účtu mohly být vyrovnané už příští rok.
12. 5. 2025
Načítání...