Záchranu Smartwings budou financovat všichni akcionáři, pokud se zapojí stát

Do financování záchrany letecké skupiny Smartwings se v případě dohody se státem zapojí všichni akcionáři společnosti. Ve čtvrtek se na tom dohodla valná hromada firmy. Zároveň schválila finanční model skupiny pro letošní a příští rok, který vychází ze závěrů expertní komise ministerstva dopravy.

„Všichni akcionáři společnosti jsou připraveni, za předpokladu dosažení komplexní dohody všech tří stran včetně státu, finančně se podílet na záchraně společnosti,“ uvedla mluvčí Smartwings Vladimíra Dufková.

Schválený finanční model připravený expertní komisí ministerstva by měl řešit výnosy a náklady skupiny pro roky 2020 a 2021, dále také finanční bilanci a potřebu peněžních toků, napsal ve čtvrtek agentuře ČTK ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO). Nejde tak zatím o dohodu o státní půjčce nebo garanci za úvěr.

Šimáně: Bez garance firma skončí

Smartwings potřebuje získat od státu půjčku nebo záruku za komerční úvěr ve výši 1,7 až dvě miliardy korun. Mladé frontě Dnes (MfD) to řekl spolumajitel a předseda představenstva společnosti Jiří Šimáně. Firma podle něj skončí, pokud garanci nezíská v řádu týdnů. Skupinu Smartwings, pod kterou patří také České aerolinie, čelí finančním problémům kvůli propadu zájmu o cestování v důsledku koronavirové krize. Firma žádá o pomoc kromě Česka i v Maďarsku a zkoumá možnost podpory v Polsku.

O potřebě získat od státu úvěr nebo garanci pro komerční půjčku hovořil spolumajitel a předseda představenstva společnosti Jiří Šimáně už dříve. Dosud ale neuváděl, kolik peněz firma k přežití potřebuje.

„To správné číslo podle byznys plánu, který jsme zpracovali a který má ministerstvo dopravy k dispozici, se bude pohybovat mezi 1,7 až dvěma miliardami korun,“ sdělil čtvrteční MfD. Taková částka by podle něj měla dostačovat.

„Ale férově musím říci, že může přijít další vlna epidemie koronaviru a stát bude muset pomoc poskytnout i nadále,“ dodal. Na dotaz deníku, co se stane, pokud stát během několika týdnů garance neposkytne, Šimáně uvedl, že firma skončí.

Výměnou za úvěr či garanci by stát mohl získat místo v dozorčí radě Smartwings a tím mít tok peněz pod přímou kontrolou. „Může říci, že to půjde jen na splátky letadel, do platů zaměstnanců společnosti. Těch způsobů je mnoho,“ řekl Šimáně MfD. Smartwings už dříve uvedly, že nemají zájem o majetkový vstup státu do firmy.

Smartwings žádají o pomoc i v Maďarsku a Polsku

Kromě Česka žádají Smartwings o pomoc také v Maďarsku, kde mají umístěna dvě letadla. Firma zkoumá i možnost požádat o podporu také v Polsku. „Jednání v Maďarsku vypadají slibně, v Polsku jsme na začátku,“ řekl Šimáně MfD.

Zástupci vlády v minulých týdnech připustili, že by stát mohl dopravci pomoci, například formou úvěru, garance za komerční půjčku nebo i odkupem celé společnosti. Ministr Havlíček koncem května uvedl, že Smartwings jsou strategickou firmou, preferuje však řešení v rámci společnosti a případný odkup firmy je až poslední variantou. Opozice případnou státní pomoc kritizuje. Podle nich firma není strategickým podnikem.

Skupina Smartwings, do níž patří dopravci Smartwings a České aerolinie, loni na svých linkách přepravila 8,2 milionu cestujících. Oproti roku 2018 to bylo o 7,9 procenta méně. Důvodem oslabení byly problémy s odstavenými Boeingy 737 MAX, které mají po celém světě zakázaný provoz.

Smartwings patří do skupiny Unimex Group, kterou vlastní podnikatelé Šimáně a Jaromír Šmejkal. Necelý poloviční podíl v dopravci drží čínská investiční společnost Citic Europe.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoKonflikt na Blízkém východě zdražuje plastové obalové materiály

Plastové obaly prudce zdražily kvůli situaci na Blízkém východě. Navíc se nemají jak dostat do Evropy. Tyto obalové materiály vznikají z ropy, jejíž cena od začátku konfliktu prudce stoupla. Došlo také k přerušení dodavatelských řetězců mezi Blízkým východem a Evropou, která není zcela soběstačná z hlediska výroby, ať už jde o polyethylen, či polypropylen, jež se především používají pro obalové materiály. Některé firmy proto už začaly používat alternativy k plastům, kvůli úsporám i ekologii. Úplné nahrazení ale v nejbližší době zatím reálné není. A tak se na dodávky například oblíbené strečové fólie čeká mnohem déle než dříve.
před 5 hhodinami

ŘSD i Správa železnic chtějí příští rok o miliardy víc

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Správa železnic chtějí pro rok 2027 víc finančních prostředků než letos, aby mohly pokračovat v klíčových stavbách a pustit se i do nových projektů. Tuzemská dálniční síť by se měla v příštím roce rozšířit o třicet až pětatřicet nových kilometrů. Letos ŘSD plánuje zprovoznit téměř čtyřicet kilometrů hlavních dopravních tepen a dalších jednadvacet kilometrů silnic první třídy.
před 6 hhodinami

Kolínská U&C dodá průzkumné drony pro americkou armádu v Evropě

Kolínský výrobce bezpilotních prostředků U&C UAS uzavřel kontrakt na dodání průzkumných dronů jednotkám americké armády rozmístěným v Evropě. Tato pilotní zakázka v ceně ve stovkách tisíc eur, tedy v přepočtu několika milionů korun, je pro firmu pouhým počátkem v objemech výrazně násobně vyšších, sdělil výrobní ředitel společnosti Pavel Bulant. Hlavním odběratelem U&C UAS je Ukrajina.
před 6 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali státní i firemní dluhopisy

Stát po letech znovu nabízí dluhopisy domácnostem. Ve čtvrtek začalo první upisovací období, kdy je možné do takzvaných Dluhopisů Republiky investovat. Hlavní ekonom Portu Jan Berka v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že očekává ze strany občanů pozitivní odezvu. Pořad se zaměřil také na firemní dluhopisy. Jejich objem v Česku roste, zvyšuje se ale také počet těch problémových. Martin Dočekal z webu Dluhopisář.cz a Fondu českých korporátních dluhopisů doporučil sledovat historii dané firmy a to, zda obligace používá jako doplněk svého financování, nebo stěžejní součást. Firma fungující krátkou dobu a závislá na dluhopisech je dle něj více riziková. „Je potřeba být na správné straně trhu,“ říká Martin Glajch z ČSOB s tím, že trh lze dělit na etablované hráče a „šedou zónu“. Pořadem provázeli Nina Ortová a Vítězslav Komenda.
před 11 hhodinami

Schillerová ujišťuje, že schodek v příštím roce nepřekročí tři procenta HDP

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) odmítá odhad České národní banky, podle kterého schodek veřejných financí překoná příští rok tři procenta hrubého domácího produktu (HDP). Národní rozpočtová rada pro ČT spočítala, že by tři procenta znamenala deficit 356 miliard korun. Ministryně ujišťuje, že prolomení tříprocentní hranice vláda nedopustí.
16. 5. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o změně rozpočtových pravidel a obranné politice

Vláda zřejmě bude moci navyšovat výdaje na obranu nad schválené výdajové rámce rozpočtu až do roku 2036 – výdaje nad dvě procenta HDP se do těchto limitů nebudou počítat. Spornou novelu během mimořádné schůze v pátek prosadili koaliční poslanci. Kabinet bude mimo jiné moci stejným způsobem zvyšovat i výdaje na strategickou infrastrukturu. „V každém případě teď je to nezbytná záležitost,“ hájil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou změnu pravidel poslanec Roman Kubíček (ANO). Podotkl ovšem, že se jedná o dočasné řešení. „Myslím, že to je neschopnost prioritizovat,“ říká poslanec Pavel Žáček (ODS). „Máme jeden balík peněz, který získáme z daní, a musíme se s nimi naučit nakládat. (...) Nepatří to k zodpovědnému hospodaření, je to dluh na budoucnost,“ míní.
16. 5. 2026

VideoPřes čtyřicet procent vyrobených vozů v Česku je elektrifikovaných

Více než čtyřicet procent nově vyrobených vozů v Česku tvoří ty elektrifikované, tedy elektroauta, hybridy či plug-in hybridy. Aktuálně se navíc českému automobilovému trhu daří – zákazníci od ledna do dubna koupili skoro 83 tisíc aut, o dvě a půl procenta víc než loni. A lepší výsledky vykazuje i výroba – tuzemské automobilky vyprodukovaly přes 525 tisíc osobních vozů. I přesto, že automobilky vyrábí víc elektrifikovaných vozů, zájem o ně je menší, než se předpokládalo. Pokud společnosti takových modelů neprodají dostatek, hrozí jim vysoké pokuty za neplnění emisních cílů.
15. 5. 2026Aktualizováno16. 5. 2026

VideoLibanonská ekonomika krvácí

Válka v Libanonu mezi Izraelem a Hizballáhem devastuje tamní křehkou ekonomiku, podle čerstvých vládních odhadů země přijde asi o sedm procent svého HDP. Tři ze čtyř malých firem během války přerušily provoz. „Lidé místo toho, aby zaplatili za kávu nebo drink třináct či čtrnáct dolarů, tak si radši řeknou: ‚Ne, za ty peníze si koupím chleba nebo třeba pohonné hmoty‘,“ vysvětluje majitel baru v Bejrútu Nino Aramúní, proč se jeho podniku nedaří. V zemi závislé na dieselových generátorech se navíc jakýkoliv výkyv v ceně ropy okamžitě promítá do všech cen. Analytik Nizar Ghanem vyčíslil škody aktuálního konfliktu na v přepočtu čtvrt bilionu korun. Kvůli hospodářskému tlaku je velká část obyvatel Libanonu otevřena mírovým rozhovorům s Izraelem, přestože jeho armáda okupuje jižní pohraničí země a demoluje tamní vesnice.
15. 5. 2026
Načítání...