WTO se ve sporu o cla z Obamovy éry přiklonila na stranu Číny. Peking by tak mohl uplatnit sankce

Světová obchodní organizace (WTO) otevřela cestu sankcím, které by mohla začít uplatňovat Čína za americká cla z éry prezidenta Baracka Obamy. Spojené státy totiž podle WTO neplnily v plném rozsahu její rozhodnutí. USA by mohly čelit opatřením ze strany Pekingu, pokud Washington nezruší určitá cla, která porušují pravidla organizace.

Čína v září 2012 napadla americký zákon o vyrovnávacích clech, jímž Washington zasahuje proti zboží, u něhož má podezření na exportní subvence. Zákon v březnu 2012 podepsal prezident Barack Obama a Peking na něj odpověděl stížností ke Světové obchodní organizaci na porušování mezinárodních obchodních pravidel.

Sporné americké tarify se týkaly fotovoltaických článků a solárních modulů, různých druhů produktů z oceli, pneumatik pro terénní auta, zboží z hliníku a stožárů pro větrné elektrárny. Hodnota exportu v té době činila 7,3 miliardy dolarů (166,5 miliardy korun v současném kurzu).

Podle Úřadu amerického obchodního zmocněnce Roberta Lighthizera (USTR) rozhodnutí WTO připouští, že Spojené státy prokázaly subvencování čínských státních podniků. Verdikt ale také uvádí, že USA musejí čínské ceny akceptovat. „Závěry ignorují zjištění Světové banky, pracovní dokumenty OECD, ekonomické průzkumy a další objektivní důkazy, které Spojené státy všechny uváděly,“ píše USTR.

Podle amerického úřadu zpráva WTO vlastně podkopává pravidla samotné Světové obchodní organizace. „Oslabuje to jejich účinnost v boji s čínskými dotacemi, které poškozují pracovníky a podniky v USA a narušují trhy na celém světě,“ tvrdí.

Pokud Peking bude v tomto sporu chtít přistoupit k sankcím, bude muset vstoupit do nového kola právní argumentace ohledně výše škod na svém obchodu.

Trump uplatnil cla na velkou část dovozu z Číny

Kvůli clům jsou přitom Spojené státy a Čína ve sporu i v poslední době. Konflikt mezi USA a Čínou odstartoval loni v březnu. Tehdy americký prezident Donald Trump podepsal první dekret o uvalení cel na dovoz čínského zboží.

V rámci obchodní války už Washington od té doby zavedl cla na čínské zboží, jehož roční import do USA dosahuje zhruba 250 miliard dolarů (5,6 bilionu korun). Peking odpověděl odvetnými cly na dovoz z USA v roční hodnotě 110 miliard dolarů. Pokud by Spojené státy zavedly i další tarify, jak Trump zvažoval, byl by zatížen prakticky celý tento dovoz. Washington viní Čínu z řady nekalých obchodních praktik, které podle něj poškozují americké podniky.

Koncem června se ovšem na okraj summitu zemí G20 domluvili Trump a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching na pokračování jednání o vzájemné obchodní dohodě, která má celní válku vyřešit.

Krátce po zveřejnění nynějšího verdiktu WTO Trump prohlásil, že k uzavření obchodní dohody s Pekingem je ještě dlouhá cesta, a bude-li to třeba, mohou Spojené státy uvalit cla na další čínské zboží v hodnotě 325 miliard dolarů (7,4 bilionu korun).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EU prodloužila sankce proti ruským občanům zatím jen o sedm dní

Členské státy EU se zatím nedohodly na prodloužení sankcí uvalených na ruské a běloruské občany a firmy o dalších šest měsíců. Protože bez dohody by sankce přestaly v úterý platit, shodly se alespoň na prodloužení o sedm dní do 22. září, aby státy získaly více času na další jednání. Informoval o tom mluvčí irského předsednictví.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Útok ochromil saúdskoarabský ropovod na týdny, píše AP

Klíčový saúdskoarabský ropovod Východ-Západ, který byl minulý týden poškozen při dronovém útoku, bude po dobu několika týdnů z větší části mimo provoz. Agentuře AP to sdělili dva činitelé pod podmínkou zachování anonymity. Ceny ropy na začátku týdne rostou po nových útocích hútíů a po íránských útocích na lodě v Perském zálivu. Dál se zvýšily obavy o dodávky. Severomořská ropa Brent je zpět nad 107 dolary za barel. Také cena plynu pro evropský trh reagovala na výpadky dodávek z Blízkého východu a přesáhla hranici 84 eur za megawatthodinu. Byla tak nejvýše od roku 2022.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoČást aerolinek kvůli rostoucím cenám paliv omezí lety

S příchodem zimních měsíců některé aerolinky omezí provoz svých letů. Irská společnost Ryanair už ohlásila, že odbaví o dva miliony cestujících méně než v létě. Důvodem je drahé letecké palivo. Ještě 26. června se litr kerosinu prodával na burze za bezmála sedmnáct korun. V pátek 11. září už to ale bylo okolo 26 korun. Podle ekonomů navíc může být ještě hůř. „Z pohledu dalšího vývoje cen leteckého paliva to nevypadá vůbec dobře. Je to palivo, které je velmi podobné naftě, takže aerolinky trpí podobně jako řidiči, kteří tankují na čerpacích stanicích,“ upozornil hlavní analytik XTB Jiří Tyleček. Ryanair ruší odhadem třináct tisíc letů. A to i přesto, že společnost nakoupila palivo předem za nižší cenu. Některé další aerolinky zatím podobné kroky neplánují. Například Smartwings podle mluvčí rozšiřují síť pravidelných linek a na zimní sezonu firma navyšuje i frekvenci letů do vybraných destinací.
před 21 hhodinami

Tajné ruské „obchvaty“ sankcí. Jedna z tras vede přes ostrovní ráj

Kreml objevil nečekaný další kanál k obcházení sankcí. Tranzitní trasou pro západní zboží za stovky milionů dolarů se stal ostrovní turistický ráj Maledivy, odkud pak mikročipy, optické přístroje či letecké nýty použitelné pro vojenské účely míří přes místní síť pochybných firem do Ruské federace, zjistil list The Wall Street Journal (WSJ). Nejvíc sankcionovaného zboží proudí do Ruské federace přes Čínu či Střední Asii, Moskva ale dříve využívala i Gabon či Singapur – a potenciál vidí v Arktidě.
před 23 hhodinami

VideoVenkovských krámků loni skončilo méně než o rok dřív, pomáhají i pojízdné prodejny

Trend zavírání malých venkovských prodejen v Česku zpomaluje. Loni jich podle Potravinářské komory skončilo 55, o rok dříve zhruba třikrát tolik. Malé obchody ale dál narážejí na nedostatek zákazníků i personálu a jejich absence komplikuje život především starším obyvatelům, kteří nemají auto nebo musí za nákupem dojíždět. V některých obcích proto zásobování zajišťují pojízdné prodejny se základními potravinami.
13. 9. 2026

Čeští ovocnáři i zemědělci hlásí obří ztráty, úroda bude nízká

Čeští ovocnáři zaznamenali obrovské ztráty. Komise ministerstva zemědělství vyrazila do tuzemských sadů a vyčíslila je zatím na 1,27 miliardy korun. Část ovocných stromů poškodily už jarní mrazy. V létě pak přišlo intenzivní sucho. Kvůli výkyvům počasí bude letošní úroda oproti té průměrné asi poloviční. Na jihu Čech dokonce jen třetinová. To se projeví i na cenách. Také Agrární komora odhaduje, že výkyvy počasí zemědělce připraví přibližně o patnáct miliard. Menší úrodu měli i drobní farmáři a zahrádkáři.
13. 9. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky debatovali o tuzemském průmyslu

Český průmysl nabírá na síle – roste už osmnáctý měsíc v řadě. A to navzdory dlouhodobé ekonomické stagnaci Německa, tuzemského největšího obchodního partnera. Téma v Událostech, komentářích v sobotu rozebrali viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar, podnikatel a majitel Wikov Industry Martin Wichterle a generální ředitel Fenix Group Cyril Svozil. Na vyhlídky automobilového průmyslu se posléze zaměřil předseda představenstva společnosti Plastika Michal Nosek a šéfredaktor portálu AutoTablet.cz Vladimír Rybecký. Pořad se věnoval například také financování školství, o kterém hovořil ředitel IDEA CERGE-EI Daniel Münich. V českém školství podle něj finance chybí dlouhodobě. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
13. 9. 2026

Rzeczpospolita: Polsko ruskou válkou na Ukrajině přišlo o téměř půl bilionu zlotých

Polsko přišlo kvůli ruské invazi na Ukrajinu o více než 490 miliard zlotých (2,7 bilionu korun), což odpovídá přibližně 3,5 procentům kumulovaného hrubého domácího produktu (HDP) za roky 2022 až 2025. Odlivem pracovníků výrazně utrpělo tamní stavebnictví, píše s odkazem na data polského statistického úřadu web deníku Rzeczpospolita.
13. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.