Světová obchodní organizace (WTO) otevřela cestu sankcím, které by mohla začít uplatňovat Čína za americká cla z éry prezidenta Baracka Obamy. Spojené státy totiž podle WTO neplnily v plném rozsahu její rozhodnutí. USA by mohly čelit opatřením ze strany Pekingu, pokud Washington nezruší určitá cla, která porušují pravidla organizace.
WTO se ve sporu o cla z Obamovy éry přiklonila na stranu Číny. Peking by tak mohl uplatnit sankce
Čína v září 2012 napadla americký zákon o vyrovnávacích clech, jímž Washington zasahuje proti zboží, u něhož má podezření na exportní subvence. Zákon v březnu 2012 podepsal prezident Barack Obama a Peking na něj odpověděl stížností ke Světové obchodní organizaci na porušování mezinárodních obchodních pravidel.
Sporné americké tarify se týkaly fotovoltaických článků a solárních modulů, různých druhů produktů z oceli, pneumatik pro terénní auta, zboží z hliníku a stožárů pro větrné elektrárny. Hodnota exportu v té době činila 7,3 miliardy dolarů (166,5 miliardy korun v současném kurzu).
Podle Úřadu amerického obchodního zmocněnce Roberta Lighthizera (USTR) rozhodnutí WTO připouští, že Spojené státy prokázaly subvencování čínských státních podniků. Verdikt ale také uvádí, že USA musejí čínské ceny akceptovat. „Závěry ignorují zjištění Světové banky, pracovní dokumenty OECD, ekonomické průzkumy a další objektivní důkazy, které Spojené státy všechny uváděly,“ píše USTR.
Podle amerického úřadu zpráva WTO vlastně podkopává pravidla samotné Světové obchodní organizace. „Oslabuje to jejich účinnost v boji s čínskými dotacemi, které poškozují pracovníky a podniky v USA a narušují trhy na celém světě,“ tvrdí.
Pokud Peking bude v tomto sporu chtít přistoupit k sankcím, bude muset vstoupit do nového kola právní argumentace ohledně výše škod na svém obchodu.
Trump uplatnil cla na velkou část dovozu z Číny
Kvůli clům jsou přitom Spojené státy a Čína ve sporu i v poslední době. Konflikt mezi USA a Čínou odstartoval loni v březnu. Tehdy americký prezident Donald Trump podepsal první dekret o uvalení cel na dovoz čínského zboží.
V rámci obchodní války už Washington od té doby zavedl cla na čínské zboží, jehož roční import do USA dosahuje zhruba 250 miliard dolarů (5,6 bilionu korun). Peking odpověděl odvetnými cly na dovoz z USA v roční hodnotě 110 miliard dolarů. Pokud by Spojené státy zavedly i další tarify, jak Trump zvažoval, byl by zatížen prakticky celý tento dovoz. Washington viní Čínu z řady nekalých obchodních praktik, které podle něj poškozují americké podniky.
Koncem června se ovšem na okraj summitu zemí G20 domluvili Trump a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching na pokračování jednání o vzájemné obchodní dohodě, která má celní válku vyřešit.
Krátce po zveřejnění nynějšího verdiktu WTO Trump prohlásil, že k uzavření obchodní dohody s Pekingem je ještě dlouhá cesta, a bude-li to třeba, mohou Spojené státy uvalit cla na další čínské zboží v hodnotě 325 miliard dolarů (7,4 bilionu korun).