Vzroste po letech existenční a životní minimum? Návrh sociální demokracie má v koalici šanci

Nahrávám video

Chudí lidé pobírající životní a existenční minimum by mohli v příštím roce dostat přidáno 13 procent. České televizi to řekla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Svůj návrh zdůvodňuje faktem, že obě minima stát nechává už téměř osm let zmrazená a inflace za tu dobu byla právě 13 procent. Hnutí ANO není proti, souhlas však podmiňuje revizí vyplácení dávek.

Renata Holubová žije v azylovém domě v Krupce. Na sebe a své tři děti pobírá měsíční životní minimum něco přes osm a půl tisíce. Stát jí navíc doplácí na bydlení dalších skoro pět tisíc. Vyjít s životním minimem je pro ni složité. „Třeba tenhle měsíc si nemůžeme dovolit vůbec nic. Protože zaplatím školu a koupím legitimace na autobus, protože škola pro malého je odsud daleko,“ říká Holubová.

Aktuálně pro samotného dospělého životní minimum činí 3410 korun, existenční pak dosahuje 2200 korun. Maláčovou navrhovaný růst by znamenal, že u jednotlivce se měsíční životní minimum navýší o 450 korun, to existenční pak o necelé tři stovky.

Životní minimum
Zdroj: ČT24

„Důležité pro mě je udělat inventuru dávek tak, abychom rozptýlili všechny obavy, že dávky nejsou využívány účelně, a s tím půjde také návrh na valorizaci minim,“ upřesňuje ministryně práce a sociálních věcí.

Když bude revize dávek, je Schillerová otevřená jednání

Ministryně chce návrh donést na jednání vlády začátkem prosince.  Zvýšení minima navrhovala už loni, a to zhruba o 11 procent, v koalici tenkrát ale neuspěla. Teď vypadá situace lépe.

„Pokud to bude spojeno s revizí sociálních dávek, zaznamenala jsem, že v prosinci by to mělo být připraveno, tak jsem připravená o tom velmi aktivně jednat,“ říká vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). 

Zvýšení životního a existenčního minima o 13 procent by přišlo rozpočet na půl miliardy ročně.

Ovšem v návrhu státního rozpočtu na příští rok, který vláda předložila do sněmovny v září, se o růstu životního a existenčního minima nic nepíše. Plánované výdaje na dávky v hmotné nouzi naopak mají oproti letošku klesnout o miliardu korun. Zatímco letos stát plánuje vydat na dávky pro nejchudší šest a půl miliardy, v roce 2020 to má být pět a půl miliardy.

Dávky
Zdroj: ČT24

Podpora z opozice

Zvýšení obou minim podporuje i velká část opozice. „Dává smysl, aby se to pravidelně zvyšovalo o inflaci. To, že se to roky neděje, je podle mě ve společnosti, která stále bohatne, nepřípustné,“ míní 1. místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová.

„Částečně by se to mohlo zvýšit, zhruba o polovinu. Ale znovu říkám, jsme v situaci, kdy trh práce nabízí dostatečné množství volných míst, aby ti, kdo chtějí pracovat, pracovat mohli,“ říká předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Jan Bartošek.

Česká vláda naposledy zvýšila životní a existenční minimum v roce 2012. Tehdejší kabinet Petra Nečase (ODS) prosadil růst měsíčního životního minima o necelé tři stovky, existenční minimum pak vzrostlo o 180 korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ministerstvo financí naposledy oznámí maximální ceny benzinu a nafty na víkend

Ministerstvo financí oznámí v pátek maximální ceny pohonných hmot na víkend. Ceny ropy přitom s další eskalací situace n Blízkém východě dál rostou, to ovlivní ceny na tuzemských čerpacích stanicích. Kromě situace ve světě k tomu povedou také domácí faktory – vláda totiž ukončí zastropování cen paliv, marže obchodníků i snížení spotřební daně u nafty. Ty současné mají platit do neděle.
před 36 mminutami

U mimounijních levných zásilek se v Česku za dva týdny vyměřilo clo ve výši 117 milionů

Celní správa České republiky eviduje za první dva týdny od zavedení nového cla téměř 470 tisíc levných zásilek ze zemí mimo Evropskou unii. Vyměřila na ně clo ve výši skoro 117 milionů korun. Nové clo na tyto zásilky nízké hodnoty zavedla EU od 1. července. Chce tak narovnat podmínky trhu, posílit kontrolu dováženého zboží a snížit objem zboží doručovaný do EU v malých zásilkách.
před 11 hhodinami

EK schválila český systém kapacitních mechanismů pro nové zdroje elektřiny

Evropská komise (EK) uvedla, že schválila český systém takzvaných kapacitních mechanismů pro výstavbu nových zdrojů elektřiny. Stát by tak v příštích letech měl v rámci systému garantovat investorům formou státní podpory alespoň částečnou návratnost jejich investic do nových zdrojů. Nastavení kapacitních mechanismů bylo jednou z priorit vlády ANO, SPD a Motoristů v energetice.
před 15 hhodinami

Volkswagen pokračuje v úsporách, zasáhnout by měly i Škoda Auto

Koncern Volkswagen šetří a chystá změny. Dotknout by se podle německých médií mohly i společnosti Škoda Auto. Skončit by podle deníku Bild mohla třeba Fabia. Naopak některé vozy určené pro indický trh by se mohly prodávat i jinde.
15. 7. 2026

EU a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů

Evropská unie a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů, oznámila ve středu v Kyjevě předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Má podle ní spojit ukrajinské bojové zkušenosti s evropskou průmyslovou kapacitou. Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov předtím oznámil, že ukrajinské firmy získají přístup k programům EU a tři sta milionům eur (asi 7,25 miliardy korun). V Kyjevě se kromě toho koná summit zemí jihovýchodní Evropy a Ukrajiny, na který přicestoval mimo jiné srbský prezident Aleksandar Vučič.
15. 7. 2026Aktualizováno15. 7. 2026

Roste počet exekucí kvůli neplacení výživného. Od ledna se nejedná o trestný čin

Lidé se kvůli neplacení výživného více obracejí na exekutory. Počet řízení, které Exekutorská komora ve spojitosti s alimenty za pět měsíců roku zahájila, stoupl meziročně asi o třicet procent. Zatímco loni exekutoři do konce května řešili 1600 případů vymáhání výživného, letos to bylo za stejnou dobu přes 2100 případů. České televizi to potvrdil mluvčí komory David Šimoník. Podle Asociace neúplných rodin mohou mít vliv na počty exekucí podmínky takzvané superdávky. Od Nového roku platí změna zákona, podle které už neplacení výživného není trestný čin, současná vláda chce ale udělat neplacení znovu trestné.
15. 7. 2026

Bilance: Rozdělení ČEZu je vysokou hrou o 250 miliard korun

Vláda Andreje Babiše připravuje největší majetkovou operaci v novodobé historii Česka: rozštěpení energetického gigantu ČEZ. Zatímco výrobu elektřiny hodlá stát ovládnout ze sta procent, u distribuce a obchodu plánuje prodat 49procentní podíl soukromým investorům. Plán zevrubně analyzuje nový podcast série BILANCE.
14. 7. 2026

Jaderná elektrárna Temelín může být v provozu až do osmdesátých let

Oba bloky Jaderné elektrárny Temelín mohou vyrábět elektřinu až osmdesát let od spuštění. Uvedl to místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). V provozu by tak mohly být až do roku 2080 a 2082, o dvacet let déle, než se dosud uvádělo. Prodloužení provozní doby na osmdesát let už ministr oznámil v dubnu v Dukovanech. U obou elektráren si delší provoz vyžádá další vysoké investice do modernizace, u každé pět až šest miliard ročně.
14. 7. 2026Aktualizováno14. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.