Vzroste po letech existenční a životní minimum? Návrh sociální demokracie má v koalici šanci

Nahrávám video

Chudí lidé pobírající životní a existenční minimum by mohli v příštím roce dostat přidáno 13 procent. České televizi to řekla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Svůj návrh zdůvodňuje faktem, že obě minima stát nechává už téměř osm let zmrazená a inflace za tu dobu byla právě 13 procent. Hnutí ANO není proti, souhlas však podmiňuje revizí vyplácení dávek.

Renata Holubová žije v azylovém domě v Krupce. Na sebe a své tři děti pobírá měsíční životní minimum něco přes osm a půl tisíce. Stát jí navíc doplácí na bydlení dalších skoro pět tisíc. Vyjít s životním minimem je pro ni složité. „Třeba tenhle měsíc si nemůžeme dovolit vůbec nic. Protože zaplatím školu a koupím legitimace na autobus, protože škola pro malého je odsud daleko,“ říká Holubová.

Aktuálně pro samotného dospělého životní minimum činí 3410 korun, existenční pak dosahuje 2200 korun. Maláčovou navrhovaný růst by znamenal, že u jednotlivce se měsíční životní minimum navýší o 450 korun, to existenční pak o necelé tři stovky.

Životní minimum
Zdroj: ČT24

„Důležité pro mě je udělat inventuru dávek tak, abychom rozptýlili všechny obavy, že dávky nejsou využívány účelně, a s tím půjde také návrh na valorizaci minim,“ upřesňuje ministryně práce a sociálních věcí.

Když bude revize dávek, je Schillerová otevřená jednání

Ministryně chce návrh donést na jednání vlády začátkem prosince.  Zvýšení minima navrhovala už loni, a to zhruba o 11 procent, v koalici tenkrát ale neuspěla. Teď vypadá situace lépe.

„Pokud to bude spojeno s revizí sociálních dávek, zaznamenala jsem, že v prosinci by to mělo být připraveno, tak jsem připravená o tom velmi aktivně jednat,“ říká vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). 

Zvýšení životního a existenčního minima o 13 procent by přišlo rozpočet na půl miliardy ročně.

Ovšem v návrhu státního rozpočtu na příští rok, který vláda předložila do sněmovny v září, se o růstu životního a existenčního minima nic nepíše. Plánované výdaje na dávky v hmotné nouzi naopak mají oproti letošku klesnout o miliardu korun. Zatímco letos stát plánuje vydat na dávky pro nejchudší šest a půl miliardy, v roce 2020 to má být pět a půl miliardy.

Dávky
Zdroj: ČT24

Podpora z opozice

Zvýšení obou minim podporuje i velká část opozice. „Dává smysl, aby se to pravidelně zvyšovalo o inflaci. To, že se to roky neděje, je podle mě ve společnosti, která stále bohatne, nepřípustné,“ míní 1. místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová.

„Částečně by se to mohlo zvýšit, zhruba o polovinu. Ale znovu říkám, jsme v situaci, kdy trh práce nabízí dostatečné množství volných míst, aby ti, kdo chtějí pracovat, pracovat mohli,“ říká předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Jan Bartošek.

Česká vláda naposledy zvýšila životní a existenční minimum v roce 2012. Tehdejší kabinet Petra Nečase (ODS) prosadil růst měsíčního životního minima o necelé tři stovky, existenční minimum pak vzrostlo o 180 korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
19:10Aktualizovánopřed 24 mminutami

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
10:41Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
před 9 hhodinami

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
před 15 hhodinami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
včera v 20:13

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
včera v 10:29

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
včera v 06:00

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026
Načítání...