Vyšší odměny pro záchranáře než pro jiné zdravotníky kritizuje část opozice. Chybí i vyhláška pro vyplácení

3 minuty
Vyšší odměny pro záchranáře než pro jiné zdravotníky kritizuje část opozice
Zdroj: ČT24

Záchranáři by měli za mimořádné nasazení během koronavirové epidemie dostat podle ministra zdravotnictví Petra Arenbergera (za ANO) odměnu 120 tisíc korun. Jeho předchůdce Jan Blatný (za ANO) přitom chtěl, aby byl bonus stejný pro všechny zdravotníky, tedy 75 tisíc. S tím souhlasí i část opozice a kritizuje i to, že resort zdravotnictví ještě nevydal kompenzační vyhlášku, podle které se peníze navíc budou vyplácet.

Zdravotníci od podzimu prožívají možná nejnáročnější období svojí kariéry, a to jak ti v nemocnicích, tak ti v sanitkách. Odměny za mimořádné nasazení by ale měli dostat odlišné. Zatímco záchranáři by měli dosat 120 tisíc, ostatní zdravotníci o 45 tisíc méně.

„My jsme dávali za první vlnu zdravotníkům 75 tisíc a záchranářům 120 tisíc a já nevidím důvod, proč bychom měli dát záchranářům méně, když byla druhá vlna podstatně těžší,“ uvedl premiér a předseda hnutí Andrej Babiš (ANO).

Podle předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníkové je součástí odměny i to, že záchranáři nedostávají žádné zvláštní příplatky za péči o pacienty, kteří mají covid-19.

Peníze navíc za práci na odděleních pro nakažené ale svým zaměstnancům všechny nemocnice nevyplácely – i kvůli tomu část opozice s vyšší odměnou pro záchranáře nesouhlasí. Třeba podle TOP 09 by všichni zdravotníci měli dostat stejnou částku.

„To bychom si také mohli říct, že zaměstnanci sokolovské nemocnice, která v podstatě byla před kolapsem, byli v úplně šílené situaci měli by dostat třikrát vyšší odměny než zdravotníci v jiné nemocnici, kde covidoví pacienti téměř nebyli,“ zdůvodnil poslanec a člen výboru pro zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).

Ministr zdravotnictví Arenberger uvedl, že v pátek o této situaci hovořil přímo s řediteli řízených nemocnic, „aby pro pracovníky, kteří třeba pracovali na covidových jednotkách, přemýšleli ještě o nějakých dodatečných odměnách z vlastních zdrojů.“

Hlavně rychle, zní ze sněmovny

Podle předsedy SPD Tomia Okamury klidně mohou vyplatit všem 75 tisíc, ale hlavně rychle. „Protože už všichni na to čekají půl roku,“ uvedl.

Peníze by všichni zdravotníci měli podle šéfa resortu každopádně dostat v květnu,  vyplácet je bude stát a pojišťovny – a to podle kompenzační vyhlášky. Jenže tu ministerstvo ještě nevydalo.

„Vůbec nechápu, jak to chtějí stihnout, protože bylo rozhodnuto, že se to bude dávat přes zdravotní pojišťovny, tak to vidím jako velký problém, zase se nesplní termín,“ uvedla poslankyně a členka Výboru pro zdravotnictví Hana Aulická Jírovcová (KSČM).

„Samotnou částku soudit nechci, ale rychlost ano. Odměny měly být už dávno,“ doplnil poslanec a místopředseda Výboru pro zdravotnictví Petr Třešňák (Piráti).

Arenberger chce kompenzační vyhlášku schválit v následujících týdnech. Úřady ale podle něj odměny v květnu vyplatit stihnou. Stát na ně vydá zhruba jedenáct miliard a podobnou částku zaplatí i pojišťovny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...