Vyšší odměny pro záchranáře než pro jiné zdravotníky kritizuje část opozice. Chybí i vyhláška pro vyplácení

Nahrávám video

Záchranáři by měli za mimořádné nasazení během koronavirové epidemie dostat podle ministra zdravotnictví Petra Arenbergera (za ANO) odměnu 120 tisíc korun. Jeho předchůdce Jan Blatný (za ANO) přitom chtěl, aby byl bonus stejný pro všechny zdravotníky, tedy 75 tisíc. S tím souhlasí i část opozice a kritizuje i to, že resort zdravotnictví ještě nevydal kompenzační vyhlášku, podle které se peníze navíc budou vyplácet.

Zdravotníci od podzimu prožívají možná nejnáročnější období svojí kariéry, a to jak ti v nemocnicích, tak ti v sanitkách. Odměny za mimořádné nasazení by ale měli dostat odlišné. Zatímco záchranáři by měli dosat 120 tisíc, ostatní zdravotníci o 45 tisíc méně.

„My jsme dávali za první vlnu zdravotníkům 75 tisíc a záchranářům 120 tisíc a já nevidím důvod, proč bychom měli dát záchranářům méně, když byla druhá vlna podstatně těžší,“ uvedl premiér a předseda hnutí Andrej Babiš (ANO).

Podle předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníkové je součástí odměny i to, že záchranáři nedostávají žádné zvláštní příplatky za péči o pacienty, kteří mají covid-19.

Peníze navíc za práci na odděleních pro nakažené ale svým zaměstnancům všechny nemocnice nevyplácely – i kvůli tomu část opozice s vyšší odměnou pro záchranáře nesouhlasí. Třeba podle TOP 09 by všichni zdravotníci měli dostat stejnou částku.

„To bychom si také mohli říct, že zaměstnanci sokolovské nemocnice, která v podstatě byla před kolapsem, byli v úplně šílené situaci měli by dostat třikrát vyšší odměny než zdravotníci v jiné nemocnici, kde covidoví pacienti téměř nebyli,“ zdůvodnil poslanec a člen výboru pro zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).

Ministr zdravotnictví Arenberger uvedl, že v pátek o této situaci hovořil přímo s řediteli řízených nemocnic, „aby pro pracovníky, kteří třeba pracovali na covidových jednotkách, přemýšleli ještě o nějakých dodatečných odměnách z vlastních zdrojů.“

Hlavně rychle, zní ze sněmovny

Podle předsedy SPD Tomia Okamury klidně mohou vyplatit všem 75 tisíc, ale hlavně rychle. „Protože už všichni na to čekají půl roku,“ uvedl.

Peníze by všichni zdravotníci měli podle šéfa resortu každopádně dostat v květnu,  vyplácet je bude stát a pojišťovny – a to podle kompenzační vyhlášky. Jenže tu ministerstvo ještě nevydalo.

„Vůbec nechápu, jak to chtějí stihnout, protože bylo rozhodnuto, že se to bude dávat přes zdravotní pojišťovny, tak to vidím jako velký problém, zase se nesplní termín,“ uvedla poslankyně a členka Výboru pro zdravotnictví Hana Aulická Jírovcová (KSČM).

„Samotnou částku soudit nechci, ale rychlost ano. Odměny měly být už dávno,“ doplnil poslanec a místopředseda Výboru pro zdravotnictví Petr Třešňák (Piráti).

Arenberger chce kompenzační vyhlášku schválit v následujících týdnech. Úřady ale podle něj odměny v květnu vyplatit stihnou. Stát na ně vydá zhruba jedenáct miliard a podobnou částku zaplatí i pojišťovny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

„Je to neopravitelné“. Novela stavebního zákona v Senátu zřejmě narazí

Rozsáhlé změny v povolování staveb nespíš neprojdou Senátem. Čtyři desítky členů horní komory se totiž kloní k zamítnutí novely stavebního zákona, řada dalších pak k jejím úpravám, vyplývá ze zjištění ČT. Zamítnutí doporučuje i trojice výborů, která se předlohou ve středu zabývala. Návrh, který zavádí jeden centrální úřad, cílí na zrychlení a zefektivnění stavebního řízení. Podle opozičních senátorů má ale zákon řadu nedostatků. Vadí jim i to, že jde o poslanecký návrh.
před 11 hhodinami

VideoRekordní sucho brzdí německou ekonomiku, klimatická krize stojí Evropu miliardy

Rekordní sucho v Německu sráží hladiny tamních velkých řek na historická minima. Týká se to Rýna, Dunaje i Labe. Problémy kvůli tomu má lodní doprava i průmysl, ohrožený je také už tak slabý růst jedné z hlavních evropských ekonomik. Spolkové země proto například pozastavují zákaz jízdy kamionů v neděli a o svátcích či posilují železniční dopravu. Ekonom z CERGE-EI Tomáš Protivínský zmiňuje i další dopady klimatické krize na evropskou ekonomiku. Patří mezi ně například negativní vliv na pracující a jejich produktivitu nebo zdraví. „Pro letošní rok se prozatímní náklady odhadují na 180 miliard eur,“ řekl pak k ceně, kterou dle něj evropské hospodářství platí za klimatickou krizi a s ní spojené problémy.
před 19 hhodinami

Státní podpora pro výrobu čipů v Rožnově je nejistá, resort s onsemi dál jedná

Vládní podpora 12 miliard korun pro americkou technologickou firmu onsemi je nejasná. Slíbená státní podpora totiž podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) nesplňuje původní podmínky dohody. O dalším postupu se jedná. Firma však nadále potvrzuje zájem v tuzemsku investovat přes 40 miliard korun. Výrobce polovodičů ON Semiconductor Czech Republic, který pod onsemi spadá, loni navýšil zisk a tržby, letos ale propustil 200 zaměstnanců.
před 21 hhodinami

Nezaměstnanost mladých loni vzrostla na 12,4 procenta. Vliv má i nástup AI

Celosvětová míra nezaměstnanosti mladých lidí v loňském roce vzrostla o desetinu procentního bodu na 12,4 procenta. Bez práce tak bylo 67 milionů lidí ve věku 15 až 24 let. Nejvýraznější růst byl v zemích s vysokými příjmy, kde začíná trh práce měnit umělá inteligence (AI). Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila Mezinárodní organizace práce (ILO). V letech 2026 a 2027 by se míra nezaměstnanosti mohla podle předpokladů ustálit na 12,3 procenta.
včera v 14:16

Miliardový investiční podvod míří před soud, státní zástupce obžaloval tři lidi

Státní zástupce obžaloval tři lidi z podvodu, porušení pravidel hospodářské soutěže a neoprávněného podnikání v souvislosti s údajným investičním podvodem prostřednictvím společnosti Cryfin. V tiskové zprávě zaslané České televizi to ve středu uvedl žalobce Tomáš Černý z Vrchního státního zastupitelství v Praze. Obvinění podle vyšetřovatelů způsobili 584 investorům škodu 1,1 miliardy korun. Obviněným hrozí až desetiletý pobyt za mřížemi.
včeraAktualizovánovčera v 13:25

Obalová revoluce „účtuje“ s věčnými chemikáliemi

Startuje velká obalová „revoluce“, od středy platí nová pravidla pro firmy i obchodníky. Přísné limity z obalů potravin prakticky vyloučí takzvané věčné chemikálie, které jsou známé i jako PFAS. Používaly se třeba pro balení jídla z fastfoodů, v krabicích na pizzu nebo v pečicím papíru. Nová pravidla se dotknou i výrobních procesů, což může zvýšit cenu zboží. Výrobci si navíc stěžují, že Evropská unie své technické předpisy pro plánované změny zveřejňuje pozdě.
11. 8. 2026

Brusel oznámil výplatu 897 milionů eur pro Česko z fondu na oživení ekonomik

Evropská komise v úterý oznámila, že Česku vyplatila 897 milionů eur (21,8 miliardy korun) v rámci šesté platby z takzvaného Nástroje pro oživení a odolnost (RRF). Tuzemsko tak z tohoto fondu ze svého národního podílu 8,67 miliardy eur i s nejnovější platbou vyčerpalo 88 procent.
11. 8. 2026

Inflace v červenci zrychlila, máslo ale bylo nejlevnější za šestnáct let

Spotřebitelské ceny v Česku v červenci zrychlily meziroční růst na 1,7 procenta z červnových 1,5 procenta. Meziměsíčně stouply ceny o 0,6 procenta. Svůj předběžný odhad z minulého týdne v úterý potvrdil Český statistický úřad (ČSÚ). Inflaci táhly vzhůru pohonné hmoty, opačně působily potraviny. Máslo bylo nejlevnější za šestnáct let a mléko od počátku sledování jeho ceny.
11. 8. 2026Aktualizováno11. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.