Vysoké ceny benzinu, energií i potravin. Kvůli zdražování se musí uskromnit i střední třída

7 minut
Události: Zdražování dopadá i na střední třídu
Zdroj: ČT24

České domácnosti letos kvůli zdražování zchudnou podle odhadů ekonomů minimálně o šest procent. Mzdy totiž rostou pomalejším tempem než inflace. Zdražování začíná dopadat i na střední třídu. Lidé jsou ochotni ušetřit nejčastěji za návštěvy restaurací, oblečení nebo alkohol.

Na zdražení se nejvýrazněji podílí ceny pohonných hmot, ty stouply o polovinu. Téměř o pětinu víc peněz vytáhnou Češi z peněženek za oblečení a obuv. Obdobně stouply i výdaje na bydlení – nejvíc pak ceny energií. Zhruba o patnáct procent víc vydají zákazníci v restauracích a hotelích. Kulturní zážitky vyjdou o přibližně deset procent dráž.

Když se Češi vydají na nákup potravin, tak si nejvíc připlatí za hladkou mouku. Kilové balení v obchodech stojí přes dvacet korun, to je o 62 procent víc než před rokem. Hodnota mouky se promítá i do cen pekárenských výrobků – ty nejběžnější zdražily o třetinu. O čtvrtinu víc pak stojí máslo a brambory.

Zdražování se bojí 95 procent Čechů

Podle průzkumu společnosti Generali Investments se dopadů prudkého zdražování obává naprostá většina Čechů, a to 95 procent. Někteří ekonomové se pak snaží situaci uklidnit, protože v minulých letech lidé bohatli, životní úroveň by tak neměla klesnout o několik let zpátky. 

Lidé jsou všeobecně ochotní omezit své výdaje jen u některých položek – nejčastěji jsou to návštěvy restaurací. Většinou si předtím uvaří doma. Stejně tak pak začínají přemýšlet, kolik utratí za oblečení nebo alkohol. Další na řadě ve snižování investovaných částek je pak dovolená. 

Na čem jsou lidé ochotni šetřit
Zdroj: ČT24

„Do problémů jako takových se dostane téměř každá domácnost, bude se muset nějak přizpůsobit, a pokud nezmění své chování, tak jí inflace o to víc sežere. Nemůžeme ale čekat, že by tu byl v masovém měřítku někdo, kdo by to vysloveně nezvládal,“ konstatoval hlavní ekonom investiční skupiny Natland Petr Bartoň. 

Opakovat by se podle analytiků neměla ani poslední hospodářská krize. Na rozdíl od let 2008 až 2010 má Česko minimum lidí bez práce. Tehdy byla nezaměstnanost na rekordních úrovních. Naopak zdražování ale bylo zhruba poloviční. Donedávna ohrožovala chudoba v Česku desetinu lidí. Nejvíc pesimistické scénáře počítají ale s nárůstem až na 30 procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 5 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...