Výnosy z dálničních známek loni vzrostly na 5,35 miliardy korun

Stát vybral loni za dálniční známky 5,35 miliardy korun, o rok dříve byly výnosy z prodeje vinět zhruba o 150 milionů korun nižší. V úterý o tom informovalo ministerstvo dopravy. Letos naposledy platí papírové dálniční známky, v příštím roce je stát chce nahradit elektronickými. Jejich přípravu ovšem provázejí problémy, které už stály křeslo dosavadního ministra dopravy Vladimíra Kremlíka (za ANO).

Motoristé nakoupili 6,86 milionu kuponů pro rok 2019. Nejžádanější byly známky s desetidenní platností, které tvořily téměř polovinu všech prodaných vinět. Nejvíce však stát utržil na ročních kuponech – 3,95 miliardy korun. Pro letošní rok stát nechal vyrobit více než 7,5 milionu kuponů s celkovou hodnotou 5,77 miliardy korun.

V příštím roce už si řidiči papírové známky na přední skla svých aut lepit nebudou, stát plánuje zavést systém elektronických dálničních známek. Spuštěn by měl být na začátku letošního prosince. Známky budou vázané na registrační značky vozidel a platby kontrolovány například kamerami na mýtných branách.

Příprava systému je však značně komplikovaná. Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI), který má systém na starosti, v polovině ledna oznámil, že dodavatelem a provozovatelem informačního systému ke známkám bude společnost Asseco Central Europe za 401 milionů korun. Zakázka, pro kterou nebyla vypsána otevřená soutěž, však vyvolala vlnu kritiky z řad odborníků, opozice a premiéra Adreje Babiše (ANO).

Podle nich byla netransparentní a předražená. Minulý týden kvůli ní skončil ve funkci ministr dopravy Kremlík, jeho nástupce Karel Havlíček (za ANO) následně zakázku po dohodě s firmou Asseco zrušil.

Nový systém bude včas, věří Havlíček

Vedle toho stát navíc ukončí i další zakázky, které fond dopravy k novému systému dálničních známek připravoval. Jde především o tendr na zajištění sítě distribučních míst, jehož odhadovaná hodnota byla 477 milionů korun. Stát podle Havlíčka připraví nové, přepracované zakázky.

Podle řady odborníků bude velmi obtížné zvládnout přípravu systému do začátku prosince. Komplikované bude podle nich stihnout zejména přípravu a dokončení nových zakázek. Havlíček však k tomu řekl, že stále věří v úspěšné vytvoření kompletního systému včas.

Jednou z možností je i využití informačního systému, který během uplynulého víkendu vyvinula při hackathonu skupina 60 dobrovolníků. Organizátor akce Tomáš Vondráček chce v příštích týdnech výsledný produkt zdarma předat státu. Babiš k tomu uvedl, že pokud bude systém funkční, stát ho využije a následně k němu bude hledat v soutěži jeho provozovatele.

Za dálnice se v Česku prostřednictvím časových kuponů platí od roku 1995. Současných 1500 korun za rok platí motoristé od roku 2012. Stejná cena by měla podle ministerstva dopravy zůstat i v příštím roce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Termín přihlášení k paušální dani brzy vyprší

Už jen do pátku se mohou živnostníci přihlásit, odhlásit či provést jinou změnu u paušální daně. Ti, co už tuto daň platí, by neměli zapomenout na zvýšení měsíční zálohy. V prvním pásmu, kde je většina plátců, stoupla na 8716 korun.
8. 1. 2025Aktualizovánopřed 46 mminutami

Nižší dávky bude mít zhruba třetina lidí, pokud nepracují a mohou, řekl Jurečka

O peníze přijde nebo nižší podporu oproti současnému stavu bude mít zhruba jedna třetina současných klientů, pokud nezmění své chování, tedy například mohou pracovat a nepracují, uvedl v pořadu Interview ČT24 ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v souvislosti s připravovanou revizí sociálních dávek. Jurečka podotkl, že stále koalice vede diskuze nad některými parametry, ale očekává, že se do konce funkčního období podaří novelu zákona prosadit. Podle něj by 1. července mohla být uvedena do praxe.
před 5 hhodinami

Nezaměstnanost v prosinci vzrostla na 4,1 procenta

Nezaměstnanost v Česku v prosinci vzrostla na 4,1 procenta z listopadových 3,9 procenta. Práci si hledalo 306 478 lidí, zhruba o šestnáct tisíc více než o měsíc dříve. Snížil se zároveň počet volných míst, která zaměstnavatelé nabízeli. Ubylo jich asi o devět tisíc na 246 573, vyplývá z údajů Úřadu práce. V prosinci 2023 byla nezaměstnanost v Česku nižší, činila 3,7 procenta.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

CNN: Trump zvažuje vyhlášení národní ekonomické nouze

Nově zvolený americký prezident Donald Trump zvažuje vyhlášení stavu národní ekonomické nouze, aby si zajistil právní důvod k zavedení rozsáhlých univerzálních cel na dovoz zboží ze spojeneckých i nepřátelských zemí. Informoval o tom server CNN, který se odvolává na zdroje obeznámené se situací. Takzvané futures na americké akcie reagovaly na zprávu poklesem, zatímco dolar posílil.
8. 1. 2025

Města začala utrácet peníze vrácené po krachu Sberbank

Radnice začínají utrácet první miliony, které získaly zpět po krachu Sberbank. Peníze jim sice vrátil insolvenční správce už před rokem, ale soutěžení nových zakázek pak trvalo měsíce. Přes dvě miliardy měl u banky například Kraj Vysočina. Stejně jako ostatní dostal zpět 95 procent.
8. 1. 2025

Elektromobily táhnou jen s podporou státu

Krize evropského průmyslu těžce dopadá zejména na elektromobily. Zájemců sice na starém kontinentě ubývá, existují ale i výjimky jako Česko či severské země. Prodej tam ale silně ovlivňují pobídky či daňové úlevy, kterými se státy snaží elektromobilitu podporovat.
7. 1. 2025

Náš deficit byl vždy menší než plánovaný, říká Stanjura. Schillerová vytýká schodku doping

Nejlepší deficit od pandemie, ale zároveň pátý nejhlubší od vzniku Česka. Vláda loni hospodařila se schodkem 271,4 miliardy korun. „Vždy jsme měli menší deficit, než bylo v plánu,“ poznamenal v pořadu Události, komentáře ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Kritice opozice se nevyhnul. Bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) vytýká nárůst provozních výdajů, místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD) zase „vysávání peněz“ ze státních podniků.
6. 1. 2025

Reportéři ČT mapovali český odběr ruského plynu

Od nového roku přestala Ukrajina pouštět ruský plyn do Evropy. Přestože si Česko vybudovalo nezávislost skrze cestu k západnímu plynu, ten levnější ruský se od října 2023 začal potichu vracet. V posledních měsících jej Česko odebíralo téměř ze sta procent. Peníze za ropu bude země ještě půl roku posílat do Ruska, pak začne čerpat pouze ze západu. Za necelé tři roky otevřené války proti Ukrajině získala Moskva z Česka za tyto suroviny zhruba 315 miliard korun, to je o sto miliard více než za stejně dlouhou dobu před invazí. Pro Reportéry ČT natáčel Michael Fiala.
6. 1. 2025
Načítání...