Vláda schválila příspěvky pro OSVČ i po 30. dubnu. Podpořila i zvýšení plateb za státní pojištěnce

Živnostníci a podnikatelé postiženi opatřeními kvůli šíření koronaviru budou dostávat jednorázový příspěvek 500 korun denně i po 30. dubnu – prodloužení programu Pětadvacítka v pondělí schválila vláda. Kabinet rovněž schválil návrh na zvýšení plateb za státní pojištěnce od letošního června o 500 korun na osobu za měsíc a od ledna 2021 o dalších 200 korun. Vláda také schválila kvůli dopadům pandemie další zvýšení letošního schodku rozpočtu na 300 miliard korun a schválila záruku pro malé a střední firmy 150 miliard korun, která by měla vygenerovat úvěry ve výši 600 miliard korun. Všechny čtyři návrhy ještě musí projednat parlament a podepsat prezident republiky.

Rozhodnutí vlády tak předpokládá vyplácení příspěvku pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) až do uvolnění všech opatření omezujících podnikatele. Kabinet s nimi zatím počítá do 8. června.

Podmínky programu Pětadvacítka se podle dřívějšího vyjádření ministryně nemění, ale podnikatelé musí předložit nové čestné prohlášení. 

Od 9. dubna mohou OSVČ jako kompenzaci dopadů krize související s koronavirem žádat za období od 12. března do 30. dubna o příspěvek 25 tisíc korun, tedy 500 korun denně. O příspěvek je již nyní možné požádat do 29. června. Ministerstvo financí odhaduje, že by mohlo požádat až 700 tisíc OSVČ.

Ministerstvo financí s ohledem na nemožnost odhadnout, zda nebude nutné ponechat část vládních opatření v platnosti i po 8. červnu, navrhlo umožnit i třetí období nejdéle do 31. srpna. To by mohlo už být nově schváleno jen nařízením vlády a nemusel by se kvůli tomu schvalovat zákon.

„Třetí bonusové období bude moci případně zahrnovat pouze ty dny, kdy nadále potrvají krizová opatření omezující zcela nebo zčásti výkon samostatné výdělečné činnosti,“ uvedl úřad. Kabinet o návrhu jednal s Národní ekonomickou radou vlády (NERV), která pokračování programu posvětila.

Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) zároveň v pondělí informovala o tom, že vláda ve středu projedná návrh, aby na jednorázový příspěvek 500 korun denně dosáhly vedle OSVČ i malé společnosti s ručeným omezením bez zaměstnanců.

Vláda navrhuje schodek letošního rozpočtu ve výši 300 miliard korun

Vláda také schválila kvůli dopadům pandemie další zvýšení letošního schodku státního rozpočtu na 300 miliard korun. Koncem března byl zvýšen na 200 miliard, před pandemií pak byl schodek naplánován na 40 miliard.

Nahrávám video

Nejvyšší deficit doposud měl rozpočet za rok 2009 kvůli dopadům světové hospodářské krize, a to přes 192 miliard korun. Schválený návrh počítá s celkovými příjmy 1,428 bilionu korun a výdaji 1,728 bilionu korun. Novela proti předchozí novele počítá s dalším poklesem příjmů o 60,1 miliardy korun. Zároveň ministerstvo navýšilo výdaje o 39,9 miliardy korun kvůli zvýšení plateb za státní pojištěnce, které v pondělí kabinet také schválil, a posílení vládní rozpočtové rezervy i výdajů na obsluhu státního dluhu.

Státní dluh by měl ke konci letoška stoupnout na více než 1,9 bilionu Kč z loňských 1,64 bilionu korun, odhadlo ministerstvo financí. Důvodem je zvýšení schodku rozpočtu.

Předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová uvedla, že tento návrh na vyšší schodek by si zasloužil podrobnější debatu. Ministerstvo financí si podle ní chce vytvořit fiskální polštář. Domnívá se, že pro rok 2020 je zvýšení deficitu v možnostech státu, například vzhledem k tomu, že je na finančních trzích zájem o české státní dluhopisy. Podstatné však bude, jak stát zvládne své financování v letech 2021 a 2022. 

Platby za státní pojištěnce stoupnou, pomůže to nemocnicím

Návrh na zvýšení plateb za státní pojištěnce od letošního června o 500 korun na osobu za měsíc a od ledna 2021 o dalších 200 korun vláda na pondělním zasedání schválila. Uvedl to premiér Andrej Babiš (ANO). Letos stát za každého pojištěnce odvádí 1067 korun měsíčně. Zvýšení plateb by znamenalo letos růst státních výdajů o 20 miliard korun, v roce 2021 o 50 miliard korun. Návrh zákona, který předložilo ministerstvo zdravotnictví, projedná sněmovna.

„Zdravotnictví nyní potřebuje finanční injekci ještě víc než kdy předtím. Probíhající pandemie COVID-19 a přijatá opatření k ochraně zdraví obyvatel měla vliv na výdaje z veřejného zdravotního pojištění. Finanční podpora ze státního rozpočtu umožní zachovat stávající dostupnost a kvalitu zdravotní péče,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

Na konečném růstu výdajů se ale může projevit i vývoj na trhu práce, kde podle analytiků hrozí kvůli epidemii koronaviru a následnému ekonomickému propadu propouštění. Pojištěnců, za které platí zdravotní pojištění stát, je zhruba 5,9 milionu, jde o děti, seniory, nezaměstnané nebo vězně.

Babiš mluvil o zvýšení platby za státní pojištěnce už dříve. Reagoval tím na situaci v českém zdravotnictví v důsledku epidemie koronaviru. Nemocnice upozorňují na to, že nyní nemohou postupovat podle běžného modelu financování. Nemocnice platí zaměstnancům a rezervují lůžka pro nakažené koronavirem a zároveň omezují plánovanou péči, která tvoří velkou část jejich příjmů.

Se zárukami pro malé a střední firmy za poslanci

Vláda v pondělí schválila záruku pro malé a střední firmy 150 miliard korun, měla by vygenerovat úvěry ve výši 600 miliard korun. V úterý to musí schválit sněmovna. Novinářům to řekl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). „Zítra (v úterý) se půjde do Sněmovny se zárukou 150 miliard korun, což by při čtyřnásobném multiplikačním efektu mělo vygenerovat úvěry ve výši 600 miliard korun pro malé a střední firmy, respektive pro firmy do 500 zaměstnanců. Jsou tam živnostníci, malé firmy a firmy střední,“ řekl Havlíček.

Podnikům do 250 zaměstnanců by mělo být poskytnuto ručení do 90 procent dluhu z poskytnutého úvěru. U větších firem by ručení mělo dosáhnout 80 procent dluhu z poskytnutého úvěru, doplnila na tiskové konferenci po jednání vlády ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Program bude podle Schillerové stanoven parametricky na provozní úvěry do 50 milionů korun, v případě první skupiny firem bude ručení maximálně 45 milionů korun, u větších firem 40 milionů korun. 

Návrh má podporu podnikatelů

„Firmy potřebují likviditu a je dobře, že vláda konečně přišla s výraznější částkou pro jejich podporu. Návrh podporujeme,“ řekl k možné záruce pro malé a střední firmy viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar. Je potřeba ale podle něj navýšit také „portfoliovou záruku“, aby měla podpora co největší efekt. Banky totiž kvůli obavám ze současné situace řadě firem neposkytly ani garantovaný úvěr v programu COVID II, dodal.

„Důležité je, aby pomoc podnikatelům přicházela rychle, podávání žádostí bylo jednoduché a srozumitelné, to se však neděje,“ doplnil mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
před 1 hhodinou

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
před 11 hhodinami

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
před 15 hhodinami

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
včera v 21:03

Jídlo i vitaminy se mohou ve výdejních boxech přehřát

Potravináři varují před doručováním potravin a doplňků stravy do výdejních boxů. V samoobslužných boxech může být i 50 stupňů Celsia, hrozí tak třeba zkažení potravin, uvedl mluvčí komory Marek Zemánek. Lidé si touto cestou často nechávají posílat pečivo, nápoje, müsli tyčinky či vitaminy.
včera v 07:47

ČEZ založil dceřinou firmu ČEZ Energy, dle analytiků jde o krok k zestátnění

Energetická skupina ČEZ v úterý založila svou dceřinou firmu s názvem ČEZ Energy. Do ní chce v následujících měsících vyčlenit prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby, řekl serveru iRozhlas.cz předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Vyčlenění nevýrobní části podniku do nové firmy je podle analytiků zásadním krokem pro připravované zestátnění společnosti. ČEZ chce krok stihnout do konce prvního čtvrtletí příštího roku, následně chce vedení skupiny pro novou firmu hledat investory.
23. 6. 2026

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
23. 6. 2026

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
23. 6. 2026
Načítání...