V USA vzniklo v červnu rekordních 4,8 milionu pracovních míst. Prostředky na jejich podporu se ale tenčí

Americká ekonomika v červnu vytvořila rekordních 4,8 milionu pracovních míst, což je více, než se čekalo. Míra nezaměstnanosti se pak snížila na 11,1 procenta z květnových 13,3 procenta, vyplývá z údajů, které zveřejnilo americké ministerstvo práce. V důsledku koronavirové krize zažily ale nejhorší čtvrtletí od hospodářské recese z let 2007 až 2009 tamní prodeje automobilů. Automobilky se je teď tak snaží různým způsobem podpořit. Například Ford nabízí při ztrátě práce možnost vrátit auto bezplatně rok od jeho pořízení.

Analytici podle agentury Reuters v průměru očekávali, že v červnu vzniknou tři miliony pracovních míst a míra nezaměstnanosti se sníží pouze na 12,3 procenta. Počet vytvořených pracovních míst je nejvyšší od roku 1939, kdy se tyto údaje začaly sledovat. V květnu vzniklo téměř 2,7 milionu pracovních míst.

K tvorbě nových pracovních míst přispělo uvolňování koronavirových restrikcí. Mimo jiné v červnu otevřelo více restaurací a barů. Podle analytiků jsou údaje známkou toho, že by recese způsobená nemocí covid-19 mohla být zažehnána, i když růst počtu nově nakažených ohrožuje pokračující proces hospodářské obnovy.

Další zpráva ministerstva práce ukázala, že počet nových žadatelů o podporu v nezaměstnanosti se v týdnu do 27. června snížil pouze nepatrně, a to na 1,427 milionu ze 1,482 milionu v předchozím týdnu. Počet nových žadatelů sice výrazně klesnul od rekordu z posledního březnového týdne, kdy o podporu požádalo 6,87 milionu lidí, stále však podle analytiků zůstává vysoký.

Tvorbu nových pracovních míst za červen připisují ekonomové vládnímu programu, díky kterému mohou podnikatelé požádat o půjčku a ta jim bude částečně odpuštěna, pokud ji použijí na mzdy. Tyto prostředky ale vysychají. Ekonomika se také už začátkem roku propadla do recese a mnoho společností, mezi nimi i ty, které původně nezasáhla koronavirová omezení, se teď potýká se slabou poptávkou. To je zřejmě i důvod, proč počet nových žadatelů o podporu stále zůstává vysoký.

Prodeje automobilů zažily nejhorší čtvrtletí za víc než deset let. A nejistota trvá

Prodeje automobilů ve Spojených státech v důsledku koronavirové krize zažily nejhorší čtvrtletí od hospodářské recese z let 2007 až 2009. Vyplývá to podle serveru CNN z údajů o odbytu předních automobilek za druhé čtvrtletí.

Největší americká automobilka General Motors (GM) například oznámila, že její prodej na domácím trhu se ve druhém kvartálu meziročně snížil o 34 procent na 492 489 vozů. Japonský konkurent Toyota v USA zaznamenal pokles prodeje o téměř 35 procent a italsko-americký rival Fiat Chrysler o téměř 39 procent, napsala agentura Reuters.

Koronavirová krize vedla k dočasnému uzavření prodejen automobilů a zároveň podkopala poptávku. Dočasné přerušení výroby navíc vedlo k nedostatku populárních modelů, píše CNN.

Automobilka GM uvedla, že utrpěla nejprudší pokles prodeje v dubnu, zatímco v květnu a červnu již registrovala známky oživení. Hlavní ekonom společnosti Cox Automotive Jonathan Smoke nicméně varoval, že navzdory těmto známkám oživení není pravděpodobné, že během léta zaznamená prodej prudký nárůst.

Průzkum totiž podle něho ukázal i to, že třetina z těch, kteří mají v úmyslu koupit auto, s nákupem ještě vyčká právě vzhledem k nejistotě, která obecně panuje na trhu a s ohledem k přetrvávající obavě ze ztráty práce. Cox tak předpokládá, že po zveřejnění údajů všech automobilek vykáže celkový prodej aut v USA za druhé čtvrtletí pokles o 35 procent.

Výzkumná společnost LMC pak očekává, že v celém letošním roce se prodej propadne o 22 procent. „Před námi stále existuje velké riziko s možností pokračujících ohnisek nákazy,“ citovalo CNN Jeffa Schustera, šéfa pro odhady vývoje na globálním trhu s auty u LMC. Schuster také dodal, že některé z aktuálních prodejů vozidel teď pravděpodobně ovlivní zvýšená poptávka, která by však mohla brzy klesnout.

Ford nabízí při ztrátě práce možnost vrátit auto bezplatně rok po koupi

Automobilky se tak nyní snaží prodeje aut různým způsobem podpořit. Například Ford. Ten ve snaze oslovit zákazníky, kteří se obávají nejistého dalšího vývoje ekonomiky, nabízí každému, kdo ztratí práci do jednoho roku od zakoupení nového vozu Ford, jeho bezplatnou návratnost, oznámila automobilka v pondělí.

Pokud tedy kupující ztratí práci do jednoho roku od zakoupení nového vozidla Ford, může v rámci nového programu financování nazvaného Ford Promise plán vrátit. Ford Credit zaplatí pak rozdíl mezi tím, co v té době stojí za auto, a tím, co zákazník stále dluží, až do výše 15 tisíce dolarů.

Podle společnosti ALG, která sleduje hodnoty ojetých automobilů, by tento zmíněný limit měl být více než dostačující k pokrytí roční ztráty hodnoty u většiny vozidel Ford.

Nabídka se vztahuje pouze na nová nebo ojetá vozidla Ford financovaná nebo pronajatá prostřednictvím Ford Credit nebo ojetá luxusní vozidla Lincoln, financovaná nebo pronajatá prostřednictvím Lincoln Automotive Financial Services. A je potřeba splnit i to, že ztráta zaměstnání nemůže nastat do 30 dnů od podpisu kupní nebo nájemní smlouvy a musí být nedobrovolná. Samostatně výdělečně činní kupující společnosti Ford mohou tento program využít také, pokud byli nuceni vyhlásit osobní bankrot.

Podpořit prodeje se snaží ale i někteří další výrobci aut. CNN zmiňuje například Hyundai, kde nabízejí odložené platby na několik měsíců zákazníkům, kteří ztratili práci kvůli odstavením souvisejícím s koronavirem. Společnost Tesla pak nabízí sedmidenní zásadu vracení svých aut a SUV, a to z jakéhokoliv důvodu.

Mnoho automobilek, včetně Fordu, stále nabízí také dlouhé 0% úrokové půjčky. Konkrétně u Fordu se tato nabídka vztahuje na vozidla modelového roku 2019 a 2020, jak uvedl pro CNN mluvčí společnosti Ford Credit.

Spojené státy jsou druhým největším automobilovým trhem na světě po Číně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoHypotéky dál zdražují, lidé jsou opatrnější při nákupu realit

Hypotéky zdražují osmý měsíc v řadě. Průměrná nabídková sazba úvěrů na bydlení atakovala v listopadu hranici šest procent. Navíc rostou také ceny nemovitostí. Kombinace dražších nemovitostí a hypoték snižuje chuť domácností i investorů reality nakupovat. Ti, kteří chtějí kupovat vyloženě investiční byty, jsou opatrnější. Prudký růst nájmů se totiž zbrzdil a návratnost investice se zhoršuje. Na rozdíl od realitních kanceláří banky pokles objemu peněz půjčených na hypotéky nezaznamenávají. V září poskytly nové hypotéky za 28 miliard korun, což bylo o pět procent víc než v srpnu. Celkově ale zdražování v Česku v říjnu mírně zpomalilo. Spotřebitelské ceny vzrostly o 2,4 procenta.
před 11 hhodinami

Podvodníci stále citelněji zasahují klienty bank. Výše škod roste

Podvodníci způsobili za tři čtvrtletí letošního roku klientům bank škody za 2,2 miliardy korun, zatímco před rokem to bylo 1,5 miliardy, vyplývá z údajů České bankovní asociace (ČBA). Počet útoků vzrostl o 7611 na 75 637 incidentů. Průměrná škoda na jednoho klienta se zvýšila o třetinu na 29 266 korun.
před 16 hhodinami

Vláda schválila úpravu pro regulaci cen elektřiny a zastropování příjmů výrobců

Vláda v pondělí schválila novelu energetického zákona, která jí v případě dalšího prudkého zdražování energií umožní regulovat ceny elektřiny pro odběratele a také zastropovat nadměrné příjmy výrobců elektřiny. Odvod části těchto příjmů by následně vláda mohla použít pro pokrytí nákladů státu při řešení energetické krize. Na tiskové konferenci po jednání kabinetu to v pondělí odpoledne uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Nejde zatím o automatické zavedení regulace, novela má dle Havlíčka vládě v budoucnu umožnit rychle reagovat na vývoj na trhu.
9. 11. 2026Aktualizováno9. 11. 2026‌‌

VideoSystém energetické flexibility by Česku ušetřil miliardy korun

Česko potřebuje nové zdroje elektřiny, ale také systém, který ji umožní ukládat, když je elektřiny přebytek, a dodávat ji nebo omezit spotřebu, když chybí. Shodli se na tom resort průmyslu a obchodu spolu se zástupci energetických společností. Takový systém flexibility by tuzemské ekonomice uspořil miliardy korun a může propojit například fotovoltaiku a větrnou elektrárnu s bateriovým úložištěm.
9. 11. 2026‌‌

Zatím táhnou inflaci dolů, brzy ale potraviny zřejmě podraží

Česko zřejmě čeká brzký konec období levných potravin. Podle obchodníků i potravinářů pravděpodobně začnou ceny jídla růst. Důvodem jsou vyšší náklady na energie, paliva i zaměstnance. Zatím ale potraviny stále táhnou inflaci dolů. Nízké jsou třeba ceny mléka, vajec nebo vepřového. Řada Čechů – hlavně z příhraničí – i tak stále vyráží na nákup do sousedního Polska. V oblibě jsou i nákupy potravin přes internet.
9. 11. 2026‌‌

Babiš odmítl s opozicí debatovat o rušení poplatků za ČT a ČRo

Premiér Andrej Babiš (ANO) odmítl výzvu předsedů pěti opozičních stran, v níž žádali o debatu na téma stabilního financování veřejnoprávních médií a garancí jejich nezávislosti. Babiš v tuto chvíli nevidí ke schůzi důvod a opět zopakoval plán vládní většiny na převedení financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) pod státní rozpočet. Nedávné první čtení návrhu ještě zvětšilo rozkol mezi politickými tábory i jejich voliči.
8. 11. 2026‌‌

VideoObezřetné, říká k rozhodnutí ČNB o zvýšení sazeb Zámečník. Rafaje krok nepřekvapil

Bankovní rada České národní banky těsnou většinou čtyři ku třem zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu. V současnosti je tak základní úrok na úrovni čtyř procent a zároveň nejvýš za bezmála dva roky. Roli v rozhodování bankéřů hrálo hlavně zrychlující zdražování. Ekonom a hlavní poradce České bankovní asociace Miroslav Zámečník chápe rozhodnutí jako „součást politické strategie zaměřené na vlastní elektorát“, vyjádření centrální banky označil za obezřetné. Podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Jana Rafaje nebylo rozhodnutí zvýšit sazbu o čtvrt procentního bodu překvapením, upozornil však na zvyšování cen, zdražování energií či zhoršení výkonnosti eurozóny. Debatou v Událostech, komentářích z ekonomiky provázela Vanda Kofroňová.
8. 11. 2026‌‌

Havlíček v pondělí předloží vládě plán pro případ dalšího zdražení energií

Připravíme režim zastropování u koncových cen energií a stejně tak se zaměříme na výrobce, prohlásil v Nedělní debatě ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Pokud se ceny přehoupnou přes určitou hranici, přistoupí se ke snížení cen pro koncové zákazníky prostřednictvím regulované složky, uvedl. Šéf poslaneckého klubu SPD Radim Fiala v pořadu připustil, že by se koalice v pondělí mohla bavit o rozšíření sektorové daně na další odvětví vedle rafinerií, avšak její zavedení nepotvrdil. Podle předsedy ODS Martina Kupky sektorová daň poškodí tuzemské podnikatelské prostředí. Lídr STAN Vít Rakušan si myslí, že se kabinet „snaží někde dostat k penězům“.
8. 11. 2026Aktualizováno8. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.