Spolupráce mezi politickými špičkami a lídry byznysu je nyní potřebnější vice než kdy dříve, aby se zastavily vážné klimatické hrozby. S touto výzvou přišli ještě před úterním zahájením 50. ročníku Světového ekonomického fóra (WEF) v Davosu pořadatelé této akce. Hned první den přednesl projev americký prezident Donald Trump, který je znám svým odtažitým vztahem k ekologii. Dvakrát vystoupila také ekologická aktivistka Greta Thunbergová. Akce se zároveň koná v době rostoucího ekonomického soupeření USA a Číny.
Trump v projevu hovořil zejména o ekonomických úspěších Spojených států za tři roky od svého zvolení. Vyzdvihl například rekordně nízkou nezaměstnanost, vznik mnoha nových továren, uzavření obchodních smluv s Čínou či Kanadou a Mexikem i nevídaný hospodářský rozmach USA. „Americký sen je zpět a užitek z něj má hlavně střední třída,“ uvedl prezident.
V další části prohlásil, že Spojené státy se připojují k ekologické iniciativě WEF vysadit jeden bilion stromů.
Zdůraznil také, že není čas pro pesimismus, ale pro optimismus. Kritizoval „proroky zkázy“ z řad ekologických aktivistů a uvedl, že cestou vpřed není omezování hospodářského růstu, ale technické inovace. Thunbergová ho s kamennou tváří sledovala z publika.
Jaké jsou hlavní hrozby
Pořadatelé WEF vymezili ve svém šetření o dlouhodobých globálních rizicích jako nejhorší právě klimatické hrozby. Poprvé se stalo, že ve výhledu na deset let se všech pět největších vyjmenovaných rizik týká životního prostředí.
„Lze říci, že tato témata budou tvořit páteř agendy letošního Davosu, ať už v rámci jednotlivých hlavních řečnických vystoupení a panelových diskusí či během kuloárových, méně formálních hovorů,“ uvedl hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.
Kovanda dodal, že ještě loni se mezi pět nejdůležitějších témat – či globálních rizik – vklínila alespoň dvě neenvironmentální, konkrétně technologická, a sice zneužití či krádež dat a kyberútoky. Téma z jiné oblasti než environmentální či technologické pak bylo součásti té nejdůležitější davoské agendy naposledy v roce 2017, kdy se jednalo o společenské téma migrace a geopolitické téma teroristických útoků.
„Environmentální tématika zkrátka postupem času fóru dominuje stále zřetelněji a letos je možné hovořit o dominanci absolutní,“ doplnil Kovanda.
Dále experti jmenovali rostoucí ekonomickou konfrontaci mezi státy a polarizaci domácí politiky. Tuto hrozbu zmínilo 78 procent ze 750 oslovených expertů.
„Je to rok, kdy světoví lídři musí spolupracovat se všemi sektory společnosti na opravě a oživení našich systémů spolupráce, nejen pro krátkodobý přínos, ale také pro řešení našich hluboce zakořeněných rizik,“ uvedl ve zprávě Global Risks Report Borge Brende, prezident Světového ekonomického fóra.
Volání po klimatické spravedlnosti
V popředí davoských diskusí bude zejména problematika změn klimatu, kvůli níž do švýcarského alpského střediska míří také stovky ekologických aktivistů. Ti po světových lídrech požadují, aby přijali opatření ke zmírnění dopadů globálního oteplování, a volají také po klimatické spravedlnosti.
Už v neděli ráno se vydalo na třídenní protestní pochod za ochranu klimatu a proti sociální nerovnosti do Davosu několik set lidí, kteří se sešli ve 40 kilometrů vzdáleném městě Landquart. Mnozí měli transparenty s hesly, která se v poslední době objevovala při klimatických protestech po celém světě. Někteří účastníci také vyrazili v kostýmu koaly, čímž chtěli upozornit na rozsáhlé požáry v Austrálii, jejichž ničivý průběh letos někteří přičítají právě oteplování klimatu. Průvod by měl do Davosu dorazit v úterý odpoledne.
Jednou z nejsledovanějších účastnic letošního setkání je sedmnáctiletá švédská aktivistka za ochranu životního prostředí Greta Thunbergová. Ta se už v úterý ráno zúčastnila panelové diskuse, v níž prohlásila, že státy i přes opakované sliby světových lídrů zatím pro ochranu klimatu nic neudělaly. Vyzvala také ekonomické a politické vůdce, aby naslouchali mladým lidem.
Odpoledne pak zopakovala svou pověstnou loňskou větu a prohlásila, že „náš dům je stále v plamenech“. Vyzvala politiky a média, aby věnovali pozornost vědeckým závěrům. Pokud bude lidstvo pokračovat ve vypouštění uhlíkových emisí dosavadním tempem, nebude možné udržet globální oteplování pod hranicí 1,5 stupně oproti období před průmyslovou revolucí, řekla.
Na konferenci v Paříži v roce 2015 si na 200 států světa určilo za cíl udržet globální oteplování výrazně pod dvěma stupni Celsia oproti předindustriálnímu období, a co nejvíce se přiblížit hodnotě 1,5 stupně. „S dnešní mírou vypouštění emisí vyčerpáme zbývající rezervu za necelých osm let. To není jen tak něčí názor, to je věda,“ prohlásila Thunbergová. „Vím, že o tom nechcete psát ani mluvit, ale já ta čísla budu opakovat, dokud nezačnete,“ dodala.
Setkání elity
Organizátoři očekávají téměř 3000 účastníků ze 117 zemí. Stejně jako v minulosti mezi nimi budou hlavy států, miliardáři, šéfové nadnárodních podniků či společenské celebrity. Letos pak dostanou větší slovo také aktivističtí teenageři.
Setkání - které se koná do 24. ledna - se na rozdíl od loňského roku nezúčastní český premiér Andrej Babiš.
V souvislosti s fórem se pak objevila zpráva, že švýcarské úřady údajně v Davosu zmařily ruskou špionážní operaci – podle informací deníku Tages-Anzeiger se dva agenti loni v srpnu vydávali za instalatéry, při policejní kontrole předložili diplomatické pasy a opustili zemi. Policie kontrolu potvrdila.
