Úsporný režim dodržují i ministerstva. Resorty ušetřily desítky procent plynu a elektřiny

Nahrávám video
Události: Šetření energiemi na ministerstvech
Zdroj: ČT24

Úsporný energetický režim funguje už pět měsíců i ve vládních i parlamentních objektech, kde se méně topí a svítí. Spotřebu úřady snížily až o desítky procent a nyní se zaměří i na výměnu oken nebo kotlů.

Symbolem úspor se například na ministerstvu dopravy stal páter noster, který od září nejezdí. „Ty úspory jsou znatelné, my máme cíl uspořit do března patnáct procent na plynu a na elektřině, a zatím se nám to daří. Za období do prosince máme ušetřeno už 92 megawatthodin,“ uvedl mluvčí ministerstva František Jemelka.

Podobně je tomu i na ministerstvu zahraničí. Opatření zavedly úřady téměř totožná – méně se svítí i topí a ministerstvo zahraničí navíc repasuje kotle. Elektřiny zde ušetřili skoro sedmnáct procent, plynu šestnáct.

Úspory na ministerstvech
Zdroj: ČT24

O jedenáct procent snížil spotřebu proudu také resort financí – o šestadvacet u tepla. Skoro čtrnáctiprocentní úsporu u plynu má ministerstvo kultury.

První odhady má už i resort průmyslu. „Poměrně jednoduchými opatřeními jsme uspořili pětadvacet procent. To si myslím, že není špatný výsledek,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).

Regulace topení i svícení

Šetří se také na ministerstvu školství. Ve velkém zrcadlovém sále se svítí jen výjimečně, a to například, když se zde sejdou novináři na tiskové konferenci, a po konci se ihned zhasíná. „Snažíme se všude zavírat, stejně tak ve spodní části na chodbách máme pokud možno ztlumená nebo úplně vypnutá topení,“ uvedl také vrchní ředitel sekce informatiky, statistiky a analýz ministerstva školství Václav Jelen.

Také v památkově chráněné budově ministerstva pro místní rozvoj už měsíce regulují větrání, topení v kancelářích i ve společných prostorách. Většina světel už má úsporné LED trubice a žárovky, přičemž tento krok ušetřil resortu půl milionu.

Úspora na ministerstvu zemědělství
Zdroj: ČT24

Ministerstvo zemědělství chce letos využít o deset procent méně energií. Za posledních pět měsíců spotřebovalo o jednadvacet procent méně tepla a o devět procent méně elektřiny. Regulace světel, vody nebo například tepla, tedy opatření, která sněmovna zavedla od září, přinesla úsporu 6,5 procenta, tedy zhruba 670 tisíc korun. U proudu je úspora přes půl milionu, u plynu asi 120 tisíc korun.

V nedaleké horní komoře se zatím podařilo snížit energie zhruba o deset procent. „Ušetřili jsme, víme to poměrně přesně, za rok 2022 oproti roku 2021, 300 megawatthodin elektrické energie, což je zhruba 1,5 milionu korun,“ uvedl ředitel Odboru technického zajištění a správy majetku v Senátu Vladimír Sonntag.

Víc už snižovat teplotu ve svých objektech vedení institucí nechce a zaměří se spíše na lepší těsnění oken, výměny kotlů anebo svítidel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy dál prudce rostou

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje a v úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh). K růstu přispívá zpráva, že Katar byl v pondělí nucen zastavit vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou i ceny ropy. Brent v úterý dopoledne přidává čtyři procenta na téměř 81 dolarů za barel.
09:46Aktualizovánopřed 59 mminutami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 11 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 15 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026
Načítání...