USA dál směřují k zákonu proti stavbě plynovodu Nord Stream 2. Německo protestuje

Nahrávám video

Zahraniční výbor Senátu Spojených států ve středu schválil návrh zákona, který se staví proti budovanému plynovodu Nord Stream 2 z Ruska do Německa a který kvůli tomuto projektu vyzývá prezidenta Donalda Trumpa k uvalení sankcí. Návrh musí ještě posoudit Senát i Sněmovna reprezentantů. V případě schválení v obou komorách Kongresu dostane zákon k podpisu prezident. Proti chystanému americkému právnímu předpisu se ve čtvrtek ohradilo Německo, které kroky USA považuje za vměšování.

Senátní výbor ve středu podpořil návrh zákona, který se nazývá Energetická bezpečnostní spolupráce se spojeneckými partnery v Evropě. Norma odmítá Nord Stream 2, vybízí státy Severoatlantické aliance, aby nekupovaly od Ruska plyn, a zároveň urychluje export amerického plynu.

Schválený návrh se rovněž obrací na Trumpa, aby s využitím již platných zákonů uvalil sankce na prodej vybavení pro výstavbu ruských exportních produktovodů a také na investice do těchto projektů. 

Gazprom, Nord Stream
Zdroj: ČT24

Německo považuje kroky Spojených států za vměšování.

„O evropské energetické politice se rozhoduje v Evropě, ne v USA,“ napsal na Twitteru spolkový ministr zahraničí Heiko Maas. „Zásahy ze zahraničí a sankce s extrateritoriálním účinkem zásadně odmítáme,“ dodal.

Ukrajina naproti tomu chystané sankce vítá. Rusko v nich vidí podle agentury DPA snahu Washingtonu získat výhody na evropském trhu s plynem.

Jak uvádí agentura Bloomberg, zavedení sankcí podporují v Kongresu jak republikáni, tak demokraté a prezident Trump už prostřednictvím twitteru oznámil, že zákon podepíše „okamžitě“. Sankce se mají týkat kromě jiného představitelů společností zapojených do stavby plynovodu a mohou spočívat v odepření víz a zablokování majetku v USA. Kromě ruského Gazpromu a jeho dodavatelů se na stavbě podílí firmy jako francouzská Engie, rakouská OMV, britsko-nizozemský Shell a německé společnosti Uniper a Wintershall.

Jak se zachová Evropa?

Z Německa se ozývají hlasy po recipročních opatřeních. Zda se k nim Evropská unie odhodlá, je zatím otevřené, napsala agentura DPA. Komisař EU pro obchod Phil Hogan na otázku, zda EU o odvetě uvažuje, odpověděl vyhýbavě: „EU je proti uvalováním sankcí na evropské společnosti, které legálně podnikají.“ Šéf německo-ruské obchodní komory Matthias Schepp prohlásil, že je v sázce energetická nezávislost Evropy. Nord Stream 2 podle něj zlepší energetickou bezpečnost v Evropě a zajistí výhodné ceny energií.

Náměstek ruského ministra zahraničí Alexandr Gruško řekl, že americké sankce poškodí zájmy Evropy a zákazníků. USA podle něj používají prostředky, „jež jsou v rozporu s mezinárodním právem a zdravým rozumem“.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na twitteru napsal, že je Ukrajina vděčná za „337 hlasů, jež podpořily sankce spojené s výstavbou plynovodu Nord Stream 2“. Jde podle něj o „politický projekt, který poškozuje energetickou stabilitu Evropy“. Za „dobrou zprávu“ označil informaci o hlasování v USA také ukrajinský premiér Oleksij Hončaruk. Sankce podle něj „zásadním způsobem zkomplikují výstavbu“ plynovodu. 

Kozak: Start v příštím roce

Místopředseda ruské vlády Dmitrij Kozak letos v listopadu uvedl, že plynovod by měl začít fungovat v polovině roku 2020. 

Koncem října Dánsko i přes námitky Spojených států schválilo stavbu plynovodu Nord Stream 2. Souhlas vydal dánský energetický úřad, jenž spadá pod ministerstvo energetiky.

Proti plynovodu jsou i Ukrajina a Polsko, Česku už nevadí

Rozšíření plynovodu Nord Stream, který obchází tranzitní trasy přes Ukrajinu nebo Polsko, považují USA za ohrožení energetické nezávislosti Evropy, neboť kontinent bude ještě více odkázán na energetické dodávky z Ruska. Washington zároveň Evropě nabízí svůj zkapalněný plyn.

Proti plynovodu stojí rovněž Polsko s Ukrajinou, které jsou nyní tranzitními zeměmi a které nové potrubí obchází. Odmítavý postoj zastávalo také Česko, které ho ale opustilo. Česko bude k Nord Stream 2 připojeno plynovodem EUGAL, který je prakticky hotový.

Německý Vrchní správní soud v listopadu zamítl všechny čtyři žaloby, které dosud blokovaly pokládku potrubí plynovodu EUGAL v Sasku. 

EUGAL kopíruje trasu stávajícího plynovodu OPAL, který vede přes Meklenbursko-Přední Pomořansko, Braniborsko a Sasko a v Krušných horách se napojuje na český plynovod Gazela. Délka produktovodu, který je již z velké části hotov, je 485 kilometrů. Společnost Gascade, která za novým plynovodem stojí, oznámila, že nadále očekává zprovoznění EUGALu k 1. lednu 2020. Očekává se, že novým potrubím na německo-české hranice každoročně dorazí 35,4 miliardy metrů krychlových plynu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Volkswagen pokračuje v úsporách, zasáhnout by měly i Škoda Auto

Koncern Volkswagen šetří a chystá změny. Dotknout by se podle německých médií mohly i společnosti Škoda Auto. Skončit by podle deníku Bild mohla třeba Fabia. Naopak některé vozy určené pro indický trh by se mohly prodávat i jinde.
před 11 hhodinami

EU a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů

Evropská unie a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů, oznámila ve středu v Kyjevě předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Má podle ní spojit ukrajinské bojové zkušenosti s evropskou průmyslovou kapacitou. Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov předtím oznámil, že ukrajinské firmy získají přístup k programům EU a tři sta milionům eur (asi 7,25 miliardy korun). V Kyjevě se kromě toho koná summit zemí jihovýchodní Evropy a Ukrajiny, na který přicestoval mimo jiné srbský prezident Aleksandar Vučič.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Roste počet exekucí kvůli neplacení výživného. Od ledna se nejedná o trestný čin

Lidé se kvůli neplacení výživného více obracejí na exekutory. Počet řízení, které Exekutorská komora ve spojitosti s alimenty za pět měsíců roku zahájila, stoupl meziročně asi o třicet procent. Zatímco loni exekutoři do konce května řešili 1600 případů vymáhání výživného, letos to bylo za stejnou dobu přes 2100 případů. České televizi to potvrdil mluvčí komory David Šimoník. Podle Asociace neúplných rodin mohou mít vliv na počty exekucí podmínky takzvané superdávky. Od Nového roku platí změna zákona, podle které už neplacení výživného není trestný čin, současná vláda chce ale udělat neplacení znovu trestné.
před 14 hhodinami

Bilance: Rozdělení ČEZu je vysokou hrou o 250 miliard korun

Vláda Andreje Babiše připravuje největší majetkovou operaci v novodobé historii Česka: rozštěpení energetického gigantu ČEZ. Zatímco výrobu elektřiny hodlá stát ovládnout ze sta procent, u distribuce a obchodu plánuje prodat 49procentní podíl soukromým investorům. Plán zevrubně analyzuje nový podcast série BILANCE.
14. 7. 2026

Jaderná elektrárna Temelín může být v provozu až do osmdesátých let

Oba bloky Jaderné elektrárny Temelín mohou vyrábět elektřinu až osmdesát let od spuštění. Uvedl to místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). V provozu by tak mohly být až do roku 2080 a 2082, o dvacet let déle, než se dosud uvádělo. Prodloužení provozní doby na osmdesát let už ministr oznámil v dubnu v Dukovanech. U obou elektráren si delší provoz vyžádá další vysoké investice do modernizace, u každé pět až šest miliard ročně.
14. 7. 2026Aktualizováno14. 7. 2026

Zájem o investiční byty klesá

Zájem o koupi investičních bytů začíná klesat. Důvodem jsou jarní zpřísnění podmínek centrální banky pro poskytování hypoték, ale i nižší výnosy z pronájmu. Takových nemovitostí je v tuzemsku zhruba čtvrt milionu.
14. 7. 2026

USA podle Trumpa obnovují blokádu vůči Íránu v Hormuzu. Růst cen ropy zrychlil

Americký prezident Donald Trump uvedl, že Spojené státy obnovují blokádu vůči Íránu v Hormuzském průlivu a že budou od lodí za zajištění bezpečnosti vybírat poplatky. Šéf Bílého domu to v pondělí napsal na své sociální síti Truth Social. Hormuzským průlivem procházela pětina světových dodávek ropy a zemního plynu, než nad klíčovou lodní trasou na začátku konfliktu uplatnil kontrolu Írán. Počet lodí proplouvajících Hormuzským průlivem v neděli klesl na nejnižší úroveň za několik týdnů, ukázala data o lodní dopravě.
13. 7. 2026Aktualizováno13. 7. 2026

Kurýři jako zaměstnanci? Rozvoz jídla může zdražit

Nová směrnice Evropské unie, kterou musí členské státy zavést do letošního prosince, změní způsob, jakým jsou pracovníci rozvážkových služeb klasifikováni. Zákazníkům se kvůli tomu pravděpodobně zvýší ceny rozváženého jídla.
13. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.