Ekonomika eurozóny i celé Evropské unie v prvním čtvrtletí kvůli dopadům koronaviru prudce klesla. V zemích EU propad ve srovnání s předchozím čtvrtletím činí podle sezonně přepočtených údajů 3,5 procenta, v eurozóně 3,8 procenta, oznámil ve čtvrtek v prvním rychlém odhadu statistický úřad Eurostat. Jde o nejvýraznější propad od roku 1995, kdy se tyto údaje začaly sledovat. Itálie a Francie jsou už v recesi. ECB zmírnila podmínky programu levných úvěrů pro banky.
„V březnu 2020, tedy v posledním měsíci sledovaného období, začaly členské státy široce zavádět opatření k omezení pohybu kvůli šíření nemoci COVID-19. Ve čtvrtém čtvrtletí 2019 se hrubý domácí produkt v zemích eurozóny zvýšil o 0,1 procenta, v EU pak o 0,2 procenta,“ stojí ve zprávě úřadu.
V meziročním srovnání pak hrubý domácí produkt (HDP) v EU klesl o 2,7 procenta. V zemích platících eurem je meziroční propad hlubší a dosahuje 3,3 procenta.
Mezinárodní měnový fond odhaduje, že ekonomika eurozóny letos klesne o 7,5 procenta. Loni vykázala růst o 1,2 procenta.
Francie a Itálie se již ponořily do recese
Co se týče jednotlivých členských zemí, data ve čtvrtek zveřejnily i statistické úřady ve Francii , Itálii a ve Španělsku.
Francouzská ekonomika v porovnáním s předchozím kvartálem klesla o 5,8 procenta, nejvíce od roku 1949, kdy statistický úřad INSEE začal vést záznamy. Vzhledem k tomu, že HDP klesl už druhé čtvrtletí za sebou, je teď Francie v recesi. Ekonomové v průměru očekávali pokles o 3,5 procenta. Francouzská vláda předpokládá, že ekonomika letos vykáže propad o osm procent.
Italská ekonomika v prvním čtvrtletí klesla v porovnání s předchozími třemi měsíci o 4,7 procenta, což je také rekordní propad, uvedl statistický úřad ISTAT. Záznamy takto vede od roku 1995. Podobně jako Francie se také Itálie ocitla v recesi. V posledním loňském kvartálu její ekonomika klesla o 0,3 procenta. V případě Itálie ekonomové očekávali v první čtvrtletí strmější pád, a to o pět procent. Tamní vláda má za to, že HDP letos klesne o osm procent.
Španělské hospodářství za první tři měsíce letošního roku vykázalo pokles o rekordních 5,8 procenta, zatímco analytici očekávali snížení o 4,4 procenta. Na druhém čtvrtletí se dopady pandemie odrazí patrně zřetelněji. Španělská centrální banka očekává, že ekonomika závislá na turismu by se letos mohla propadnout až o 12,4 procenta. Vládní výhled má země Bruselu dodat do čtvrtka.
Propad zasáhl také USA a Čínu
Klesají i jiná hospodářství. Americká ekonomika v prvním čtvrtletí zaznamenala kvůli dopadům koronaviru nejhlubší propad od globální finanční krize z roku 2009. Hrubý domácí produkt se v přepočtu na celý rok snížil o 4,8 procenta, zatímco v posledním čtvrtletí loňského roku ekonomika rostla tempem 2,1 procenta ročně. V prvním rychlém odhadu to ve středu oznámilo americké ministerstvo obchodu.
Čínská ekonomika pak za leden až březen ve srovnání se stejným obdobím loni klesla o 6,8 procenta, uvedl v dubnu čínský statistický úřad. V prvním čtvrtletí aktivitu v zemi prakticky ochromila epidemie nemoci COVID-19, způsobené koronavirem. Podle agentury Kjódó jde o HDP Číny od roku 1992, odkdy země začala čtvrtletní údaje zveřejňovat.
V Unii přibývá lidí bez práce
Míra nezaměstnanosti v zemích Evropské unie v březnu mírně vzrostla a dosáhla 6,6 procenta. V měsíci, kdy na ekonomiky začala dopadat omezení související s koronavirem, se v 27 členských zemích Unie proti únoru nezaměstnanost zvýšila o desetinu procentního bodu. V eurozóně bylo bez práce 7,4 procenta lidí, což je nárůst rovněž o desetinu bodu. Uvedl to Eurostat.
Ve třetím měsíci roku, kdy řada firem začala omezovat provoz kvůli restrikcím vynuceným pandemií, bylo v EU bez práce více než 14,14 milionu lidí, z toho 12,16 milionu v eurozóně. Proti únoru jich přibylo v 27 zemích celkem 241 tisíc.
Zvýšil se i počet nezaměstnaných mezi mladými do 25 let. Nezaměstnanost v této kategorii je dlouhodobě více než dvojnásobná ve srovnání s celkovou mírou nezaměstnanosti. Zatímco v eurozóně vzrostl proti únoru tento údaj o čtyři desetiny bodu na 15,8 procenta, v celé EU pak o osm desetin na 15,4 procenta.
Růst inflace se zpomalil
Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v eurozóně v dubnu zpomalilo na 0,4 procenta z březnových 0,7 procenta. Vyplývá to z rychlého odhadu Eurostatu. Na citelném zmírnění tempa růstu se podepsal hlavně další propad cen energií. Jádrová inflace, která nezahrnuje kolísavé ceny čerstvých potravin a energií, činila v dubnu 1,1 procenta. Mírně tak zpomalila z březnových 1,2 procenta. Bez zahrnutí cen energií, potravin, alkoholu a tabáku inflace činila 0,9 procenta.
Nejvíce v dubnu vzrostly ceny potravin, alkoholu a tabáku, a to o 3,6 procenta. Ceny ve službách se zvýšily o 1,2 procenta, ceny neenergetického průmyslového zboží o 0,3 procenta. Ceny energií prohloubily pokles na 9,6 procenta.
Nezaměstnanost v Německu stoupla na 5,8 procenta
Počet lidí bez práce v Německu v dubnu kvůli dopadům krize způsobené šířením koronaviru vzrostl o 308 tisíc a dostal se na 2,64 milionu. Ve své předběžné zprávě to ve čtvrtek oznámil spolkový úřad práce. Míra nezaměstnanosti se zvýšila na 5,8 procenta, zatímco v březnu byla na 5,1 procenta. Aby nezaměstnanost v dubnu stoupla, se dosud v dějinách spolkové republiky nikdy nestalo.
Nezaměstnanost v dubnu v poválečném období vzrostla poprvé, jinak díky jarnímu oživení ekonomiky a nástupu sezonních prací klesá.
Výjimečná situace je vidět i na počtu lidí, které německé podniky k 26. dubnu zaměstnávaly formou takzvaného kurzarbeitu, tedy se zkrácenou pracovní dobou a s příspěvky státu na mzdy. Bylo jich rekordních 10,1 milionu. Tento počet překonal všechny odhady expertů, kteří počítali se třemi až sedmi miliony. Dosavadní rekord činil 1,44 milionu lidí v kurzarbeitu a je z května 2009. Překonán tak byl sedminásobně.
Ve srovnání s dubnem loňského roku je nyní nezaměstnaných asi o 415 tisíc více.
ECB zmírnila podmínky programu levných úvěrů pro banky
Evropská centrální banka (ECB) na svém čtvrtečním zasedání ještě více zmírnila podmínky programu levných úvěrů pro soukromý finanční sektor TLTRO III. Základní úrokové sazby ale nechala beze změny.
ECB se tak zatím nepouští do žádných nových větších opatření. Za posledních šest týdnů banka představila řadu stimulačních opatření, včetně toho, že zrušila limit pro nákup dluhopisů z jednotlivých zemí eurozóny, čímž si připravila cestu k potenciálně neomezenému tištění peněz na boj s koronavirem.
Kromě snížení úroků u levných půjček také ECB nabízí bankám novou úvěrovou linku. Chce tak pomoci ekonomice eurozóny, která v prvním čtvrtletí zaznamenala nejhlubší propad od roku 1995.
Základní depozitní sazba zůstala po čtvrtečním zasedání na minus 0,50 procenta, což znamená, že banky musejí platit, pokud nechají své peníze uloženy u ECB. Sazba u hlavních refinančních operací zůstala na nule a u jednodenní likvidity na 0,25 procenta.
